Jazyk, společnost, kultura a historie

Úředním jazykem v Bulharsku je bulharština. V turistických destinacích se většinou dobře domluvíte anglicky, německy nebo rusky.

• Bulhaři jsou velmi přátelští a pohostinní.
• Jsou rodinně velmi silně založeni a ke své rodině chovají úctu.
• U společného jídla je běžné, že hodování začíná nejstarší osoba. Při stolování se hodně diskutuje.
• Bulharsko je velmi hrdým národem a ctí svoji zemi i národní zvyklosti.

• Při návštěvě kostelů a jiných náboženských památek respektujte místní zvyky a choďte do kostela slušně oblečení. Je vhodné mít zakrytá ramena a kolena.
• Vyhněte se chození v plavkách po ulici. 
• Nenechte se zmást tím, že bulharské přikyvování hlavou znamená ne, zatímco vrtění hlavy znamená ano. Jelikož Bulhaři vědí, že turisté mají tento zvyk opačný než oni, často se jim snaží přizpůsobit. Dejte si tedy pozor na to, co u různých jednotlivců tato gesta znamenají.

Velká část Bulharů jsou ateisté a nevyznávají žádnou víru. Z věřících tíhne většina k pravoslavné církvi, malé množství jsou muslimové a zbytek vyznávají jiná náboženství.

První zmínky o Bulharsku pochází ze 7. století. V tomto období byl příslušníky kmene Utrigurů založen první bulharský stát, dnes známý jako Velké Bulharsko. Nejstaršími obyvateli Bulharska byli Thrákové. 

V období 8. a začátkem 9. století vedli Bulhaři časté války s Byzantskou říší. Bulharsko bylo součástí Byzantské říše. Toto období je známé jako období První bulharské říše.

Začátkem 12. století se vytváří Druhá bulharská říše vedena dvěma bratry – Petrem a Asenem. Hlavním městem nového státu se stalo město Tarnovo. Dochází k velkému územnímu rozmachu. Od této doby musel stát čelit válkám a náporům několika států – Byzantské říši, Latinské říši, Mongolům či Srbům.

Počátkem 14. století se objevuje další nepřítel – Osmanská říše. Po smrti cara Ivana Alexandra byla země rozdělena jeho potomkům a vznikly tak dva menší státy – Trnovské a Vidinské carství. Ty však po nějaké době dobili Osmané, a tím končí středověké období Bulharska.

První impulsy za obnovení bulharského státu se objevují na konci 18. století.

Oficiální třetí bulharský stát je vyhlášen po roce 1908, kdy je Bulharsko mezinárodně uznanou konstituční monarchií. Po několika válkách, včetně té první světové, však Bulharsko ztrácí část svého území včetně přístupu k Egejskému moři.

Na začátku druhé světové války Bulharsko vytušilo šanci získat zpět svá území, ale po příchodu Rudé armády v zemi nastupuje komunistický režim a z původního království se stává lidová republika.

Komunismus je svržen až v roce 1989. V roce 1990 proběhly první svobodné volby, v roce 2004 Bulharsko vstoupilo do NATO a o tři roky později se stalo členem EU.

Kulturní zvyklosti v Bulharsku nejsou jednotné. Kultura je po staletí silně ovlivňována regionálním postavením země. Umění navazuje zpočátku na tradice trácké a antické. Silný vliv má i řecko-byzantská kultura.

Některé bulharské zvyky registruje UNESCO jako nehmotné kulturní světové dědictví – např. rituál nestinarstvo s tancem po žhavém uhlí nebo kukeri na zahnání zlých duchů.

Suvenýry nakoupíte v turistických letoviscích, městech i v blízkosti turistických atrakcí.

Z potravin se kupuje hlavně místní víno (obzvlášť červené), lihoviny (Rakije, Mastika, Mentovka), bylinky (saturejka), koření a sladkosti (baklava).

V Bulharsku běžně zakoupíte různé suvenýry od klasických magnetek, pohledů a přívěsků přes textilie, keramiku (nejčastěji s hnědo-žlutými motivy), vyšívané šátky, ručně tkané koberce a šperky až po oblíbené růžové oleje či parfémy s vůní růže, což je typická vůně pro Bulharsko, které patří mezi přední pěstitele růží. Parfémy jsou zde krásně balené a často zasazené do ozdobného dřevěného obalu.