Jak se na Gran Canarii domluvím?
Oficiálním jazykem na Gran Canarii, stejně jako v celém Španělsku, je španělština (español). Vzhledem k tomu, že Gran Canaria je oblíbenou turistickou destinací, se na většině míst domluvíte i anglicky a německy, zejména v turistických oblastech, hotelech a restauracích. Pokud se naučíte několik základních frází ve španělštině, místní to ocení a často vám projeví větší vstřícnost.
Základní fráze
- Hola (óla) – Ahoj
- Buenos días (buénos días) – Dobrý den (dopoledne)
- Buenas tardes (buénas tardes) – Dobré odpoledne
- Buenas noches (buénas nočes) – Dobrý večer/Dobrou noc
- Por favor (por favór) – Prosím
- Gracias (grásias) – Děkuji
- De nada (de náda) – Není zač
- Sí (sí) – Ano
- No (no) – Ne
- Disculpe/Perdón (diskúlpe/perdón) – Promiňte
- ¿Habla inglés? (ábla inglés) – Mluvíte anglicky?
- ¿Cuánto cuesta? (kuánto kuésta) – Kolik to stojí?
- No entiendo (no entiendo) – Nerozumím
- ¿Dónde está...? (dónde está) – Kde je...?
- La playa (la plája) – Pláž
- El baño (el bánjo) – Toaleta
- Agua (água) – Voda
- Cerveza (serfésa) – Pivo
- La cuenta, por favor (la kuénta por favór) – Účet, prosím

O obyvatelích
Obyvatelé Gran Canarie, známí jako "Canarios," jsou velmi přátelští a otevření lidé. Jsou hrdí na svou kulturu, tradice a jedinečnou polohu mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Místní obyvatelé jsou zvyklí na turisty a často se snaží pomoci nebo poradit. Rodina a společenský život hrají v jejich kultuře klíčovou roli.
Kanárci jsou obecně velmi přátelští, uvolnění a otevření. Jejich přístup k životu odráží ostrovní mentalitu – věci se často berou s klidným nadhledem, což někdy může působit jako nedostatek spěchu. Místní přísloví "No pasa nada" (nic se neděje) dobře vystihuje tento přístup k životu.
Kanárci jsou hrdí na svůj ostrov a jeho jedinečnou identitu. Ačkoliv jsou součástí Španělska, často zdůrazňují svou ostrovní kulturu a někdy se mohou cítit odlišně od "peninsulares" (obyvatel pevninského Španělska). To se projevuje i v politice, kde existují různá hnutí pro větší autonomii ostrovů.
Místní obyvatelé obvykle žijí v Las Palmas a dalších městech, zatímco mnoho turistických letovisek na jihu je obýváno především zahraničními rezidenty a pracovníky v turistickém ruchu. Pokud chcete zažít autentický život ostrovanů, určitě se vydejte do méně turistických oblastí nebo do hlavního města.
_1749026519776.jpg&w=2000&h=1491&q=50&fit=inside&output=webp)
Společenská etiketa
Na Gran Canarii platí podobná společenská pravidla jako ve zbytku Španělska, ale s několika místními specifiky. Znalost základních zvyklostí vám pomůže lépe se začlenit a vyhnout se faux pas.
Pozdravy jsou důležitou součástí sociální interakce. Při setkání si lidé obvykle podávají ruce, ale mezi přáteli jsou běžné dva polibky na tváře (nejprve levou, pak pravou). Toto platí i při seznámení s přáteli přátel. Muži se mezi sebou obvykle nelíbají, ale mohou se pozdravit objetím nebo poplácáním po zádech.
Důležitou součástí kanárské kultury je respekt ke starším osobám. Starším lidem se často vyká a prokazuje se jim zvláštní úcta, například uvolněním místa v MHD.
Co se týče oblékání, Kanárci jsou poměrně neformální, což je dáno teplým klimatem. V turistických oblastech je běžné chodit v šortkách a tričku, ale při návštěvě kostelů, oficiálních budov nebo elegantních restaurací se očekává vhodnější oblečení. Je také nevhodné vstupovat do restaurací nebo obchodů pouze v plavkách – vždy si oblékněte alespoň tričko a šortky.
Stolování má na Gran Canarii svá specifika:
- Oběd (almuerzo) se podává později než v České republice, obvykle mezi 14:00 a 16:00.
- Večeře (cena) začíná často až po 21:00 hodině.
- V restauracích se obvykle nechává spropitné kolem 5-10%, ale není to striktně vyžadováno.
- Při společném jídle se často objednávají pokrmy k sdílení – tapas nebo raciones.
- Je běžné, že číšník nepřinese účet, dokud o něj nepožádáte – není to nezdvořilost, ale respekt k vašemu času.
Náboženství
Gran Canaria, stejně jako zbytek Španělska, je tradičně katolická země. Římskokatolická církev má zde silné zastoupení a její vliv je patrný v mnoha aspektech každodenního života – od názvů ulic a náměstí nesoucích jména svatých až po četné náboženské svátky a procesí.
Ačkoliv se Španělsko v posledních desetiletích stalo více sekulárním, náboženské tradice jsou na Gran Canarii stále živé. Většina obyvatel se považuje za katolíky, i když pravidelná účast na bohoslužbách není tak vysoká jako v minulosti. Kostely najdete v každém městě a vesnici, přičemž některé z nich jsou významnými architektonickými památkami.
Nejvýznamnější náboženskou stavbou na ostrově je katedrála Santa Ana v Las Palmas, jejíž výstavba začala v 15. století. Další důležité chrámy zahrnují baziliku Pino v Teror, která je zasvěcena patronce ostrova – Panně Marii del Pino (Borovicové), a kostel San Juan Bautista v Arucas.
Při návštěvě kostelů a během náboženských událostí je vhodné dodržovat základní pravidla úcty – přiměřené oblečení (zakrytá ramena a kolena), tichý hovor a respekt k probíhajícím obřadům. Fotografování během bohoslužeb může být považováno za nevhodné, pokud není výslovně povoleno.

Historie
Původními obyvateli ostrova byli Guančové, původem berberské etnikum, které se na Kanárské ostrovy dostalo pravděpodobně z nedaleké Afriky kolem 500 př. n. l. Vytvořili unikátní kulturu přizpůsobenou ostrovním podmínkám, žili v jeskyních i kamenných osadách a jejich společnost byla rozdělena do kmenových území vedených náčelníky zvanými "guanarteme". Jejich spiritualita byla spojena s přírodními silami a uctíváním předků.
První evropský kontakt s ostrovem se datuje do 14. století, kdy mallorské a portugalské expedice navštívily Kanárské ostrovy. Skutečné dobývání začalo až koncem 15. století, kdy katoličtí monarchové Ferdinand a Isabela pověřili Juana Rejóna vedením výpravy, která v roce 1478 založila Las Palmas.
Dobývání ostrova bylo tvrdé a trvalo téměř pět let. Guančové statečně bránili svou zemi, ale nakonec podlehli španělským zbraním, nemocím a vnitřnímu rozdělení. Poslední odpor byl zlomen v bitvě u Ansite v roce 1483, kdy se guančský vůdce Bentejuí raději vrhl ze skály, než aby se vzdal.
Po dobytí ostrova začala éra kolonizace. Španělé přinesli křesťanství, novou architekturu a zemědělské plodiny, včetně cukrové třtiny, která se stala na dlouhou dobu základem ostrovní ekonomiky. Gran Canaria se díky své poloze stala důležitou zastávkou na cestě do Ameriky a Afriky.
16. a 17. století bylo poznamenáno pirátskými útoky, včetně nájezdů Francise Drakea či Pietera van der Doese. To vedlo k budování opevnění, jejichž pozůstatky můžete vidět především v Las Palmas.
V 19. století došlo k několika významným změnám. Britský vliv na ostrově zesílil, což vedlo k rozvoji přístavů a později i turistického ruchu. V roce 1852 byla Gran Canaria prohlášena za svobodný přístav, což přilákalo mezinárodní obchod. Angličané přinesli na ostrov také fotbal, golf a další sporty, které se zde staly populárními.
20. století přineslo politické turbulence – španělskou občanskou válku (1936-1939) a následnou diktaturu Francisca Franca, která trvala až do jeho smrti v roce 1975. Během tohoto období se Gran Canaria potýkala s ekonomickými problémy a emigrací mnoha obyvatel do Latinské Ameriky.
Opravdový ekonomický boom přišel s rozvojem masové turistiky v 60. a 70. letech. Letoviska jako Maspalomas a Playa del Inglés vyrostla prakticky z písku a proměnila jižní část ostrova v turistické centrum.
Dnes je Gran Canaria součástí autonomního společenství Kanárských ostrovů v rámci Španělska a členem Evropské unie. Ostrov si zachovává svou jedinečnou identitu na pomezí Evropy, Afriky a Ameriky, což se odráží v jeho kultuře, kuchyni i mentalitě obyvatel.
Kultura a co navštívit
Gran Canaria nabízí bohatou směsici kulturních zážitků, které přesahují typické plážové dovolenkové aktivity. Ostrov, přezdívaný "miniaturní kontinent" díky své rozmanité krajině, stejně tak oplývá pestrou kulturní scénou kombinující španělské, africké a latinskoamerické vlivy.
Historické památky a muzea
- Casa de Colón (Kolumbův dům) – Muzeum v Las Palmas věnované Kryštofu Kolumbovi, který zde údajně pobýval při svých cestách do Ameriky. V autentickém kolonizálním paláci naleznete expozice o objevných plavbách a historii ostrova.
- Vegueta – Historická čtvrť Las Palmas s dlážděnými uličkami, koloniální architekturou a katedrálou Santa Ana. Procházka touto čtvrtí je jako cesta do minulosti. Každý čtvrtek večer se zde koná populární "Tapas Night".
- Cueva Pintada (Malovaná jeskyně) v Gáldar – Archeologické naleziště s pozůstatky původního guančského osídlení včetně jeskyní s geometrickými malbami. Fascinující pohled do předhispánské kultury ostrova.
- CAAM (Centro Atlántico de Arte Moderno) – Muzeum moderního umění v Las Palmas, které představuje díla kanárských, afrických a latinskoamerických umělců.
Náš tajný tip: Většina muzeí má jeden den v týdnu vstup zdarma (obvykle v neděli). Informujte se předem a ušetřete na vstupném.
Tradiční vesnice a městečka
- Teror – Půvabné městečko s dřevěnými balkony a bazilikou Pino, která je poutním místem. Nedělní trh zde nabízí místní produkty a řemeslné výrobky.
- Agüimes – Krásně zrestaurované historické centrum s barevnými fasádami a zajímavými sochami v ulicích.
- Arucas – Dominantou tohoto města je neogotický kostel San Juan Bautista, často mylně označovaný za katedrálu. Stojí za návštěvu i místní rumová destilerie Arehucas.
- Tejeda – Horská vesnice v samém srdci ostrova s úchvatnými výhledy na Roque Nublo a okolní krajinu. Vyhlášená je místní cukrárna a mandlové sladkosti.
Pro organizované kulturní výlety po ostrově doporučujeme služby getyourguide.com, kde najdete mnoho tematických prohlídek zaměřených na historii a kulturu Gran Canarie.
_1749026619409.jpg&w=2000&h=1333&q=50&fit=inside&output=webp)
Nákupy a suvenýry
Gran Canaria je ideálním místem pro nákup tradičních suvenýrů. Oblíbenými dárky jsou ručně vyráběná keramika, tradiční výšivky a místní produkty, jako je med z kanárských palem nebo rum.
Na trzích, například v Mercado de Vegueta, můžete najít čerstvé místní produkty, sýry a koření. Pokud hledáte luxusnější nákupy, zamiřte do obchodních center v Maspalomas nebo Las Palmas.
_1749026693269.jpg&w=2000&h=1333&q=50&fit=inside&output=webp)
Zajímavosti
Gran Canaria je ostrov plný fascinujících detailů a unikátních charakteristik, které stojí za zmínku. Zde je několik zajímavostí, které vás možná překvapí:
Přírodní jedinečnosti
- Miniaturní kontinent – Gran Canaria bývá označována jako "miniaturní kontinent" díky neuvěřitelné rozmanitosti krajiny na relativně malé ploše. Během jediného dne můžete navštívit písečné duny, hustý vavřínový les, skalnaté vrcholy i úrodná údolí.
- Endemické druhy – Na ostrově se nachází více než 100 rostlinných druhů, které nežijí nikde jinde na světě. Najdete zde vzácné dračince, kanárské borovice s mimořádně dlouhými jehlicemi či modře kvetoucí Echium.
- Modrá vlajka – Gran Canaria se pyšní jedním z nejvyšších počtů pláží s modrou vlajkou (oceněním za čistotu a služby) ve Španělsku.
- Mikroklimata – Díky hornatému reliéfu má ostrov řadu mikroklimat. Zatímco na jihu svítí slunce, sever může být zahalený v mracích, což vytváří "moře mraků" viditelné z vyšších poloh.
Historické a kulturní perličky
- Hvězdná obloha – Gran Canaria byla v roce 2018 prohlášena za "Starlight Destination" díky vynikajícím podmínkám pro pozorování hvězd, zejména v centrálních horských oblastech.
- Kanárští psi – Jméno souostroví nepochází od kanárků, jak by se mohlo zdát, ale od latinského "Insula Canaria" (Ostrov psů). Římský učenec Plinius starší vysvětloval tento název tím, že zde žilo mnoho velkých psů.
- Guančské mumie – Původní obyvatelé ostrova, Guančové, mumifikovali své mrtvé podobně jako staří Egypťané. Některé z těchto mumií jsou vystaveny v Museo Canario v Las Palmas.
- Písečné sochy – Na pláži Las Canteras v Las Palmas můžete obdivovat propracované písečné sochy, které vytvářejí místní umělci. Tato tradice trvá již desítky let.
Kulinářské zajímavosti
- Banány s geografickým označením – Kanárské banány (Plátano de Canarias) mají chráněné označení původu EU a jsou menší a sladší než jejich jihoamerické protějšky.
- Modré brambory – Tradiční "papas arrugadas" se často připravují z odrůd s modrofialovou slupkou, které jsou pro Kanárské ostrovy typické.
- Aloe vera – Gran Canaria je jedním z největších producentů aloe vera v Evropě. Kromě kosmetických produktů zde můžete ochutnat i džusy a likéry z této rostliny.
- Kávové plantáže – V Agaete na severozápadě ostrova se nachází jediná evropská kávová plantáž, kde se pěstuje vzácná káva arabica.
Populární kultura
- Filmové lokace – Gran Canaria sloužila jako lokace pro natáčení mnoha filmů, včetně "Allied" s Bradem Pittem nebo některých scén ze "Star Wars: Síla se probouzí".
- Slavné návštěvy – Ostrov v minulosti navštívila řada slavných osobností, včetně Agathy Christie, která zde napsala část svého románu "Vražda Rogera Ackroyda".
- Hudební vazby – Tenorista Alfredo Kraus, jeden z nejvýznamnějších operních pěvců 20. století, se narodil v Las Palmas.
Legendy
Gran Canaria je ostrov opředený mnoha fascinujícími legendami a mýty, které vycházejí z dávné guančské kultury, španělské kolonizace i jedinečného přírodního prostředí. Tyto příběhy dodávají ostrovu tajemnou atmosféru a přinášejí zajímavý pohled na jeho historii a kulturu.
Legenda o Atlantidě
Podle některých teorií jsou Kanárské ostrovy posledními zbytky bájné Atlantidy, která se podle Platónových spisů potopila do oceánu. Zastánci této teorie poukazují na podobnosti mezi popisem Atlantidy a geografií souostroví, stejně jako na některé aspekty guančské kultury, které připomínají vyspělou civilizaci. I když vědci tuto teorii většinou odmítají, stále inspiruje mnoho návštěvníků k úvahám při pohledu na dramatické vulkanické formace ostrova.
Idafe a Tibicena
Mezi nejznámější guančské legendy patří příběhy o démonech Tibicena, kteří podle tradice obývali hory a jeskyně Gran Canarie. Tito obrovští psi s červenýma očima prý vycházeli v noci a terorizovali vesnice. Někteří badatelé se domnívají, že tyto legendy mohly reflektovat skutečné setkání s endemickými velkými psy, po kterých byl ostrov pojmenován, nebo dokonce s již vyhynulými druhy.
Princezna Tenesoya
Jednou z nejromantičtějších legend je příběh guančské princezny Tenesoya, která byla zajata během španělského dobývání ostrova. Podle pověsti se do ní zamiloval španělský kapitán Fernando de Guzmán, který jí nabídl sňatek. Ona však souhlasila pouze pod podmínkou, že se španělský voják nechá pokřtít guančským jménem. Tento příběh, ať už pravdivý či nikoli, symbolizuje kulturní míšení, které formovalo identitu ostrova.
Posvátné hory
Pro původní obyvatele byly některé přírodní útvary posvátné, zejména impozantní Roque Nublo (Oblačná skála) v centru ostrova. Věřili, že je domovem bohů a místem, kde se země setkává s nebem. Při západu slunce, když se skalní monolit tyčí proti rudému nebi, není těžké pochopit, proč ho považovali za magické místo. I dnes mnozí návštěvníci pociťují zvláštní energii při návštěvě tohoto místa, zejména za úplňku nebo při východu slunce.
Cueva de los Canarios
V oblasti Barranco de Guayadeque existuje systém jeskyní, o kterých se traduje, že ukrývaly poslední guančské bojovníky, kteří odmítali přijmout španělskou nadvládu. Podle legendy zde měli tajné chodby a zásoby, díky kterým dokázali přežívat měsíce. Archeologické výzkumy skutečně potvrzují, že jeskyně byly dlouhodobě obývány, a návštěvníci zde mohou dodnes vidět pozůstatky původních obydlí.

Legenda o svaté studni ve Firgas
Ve městečku Firgas se nachází studna, které se přisuzují léčivé vlastnosti. Podle legendy zde odpočíval svatý muž na své cestě a modlitbou proměnil obyčejný pramen v zázračný zdroj. Voda z tohoto pramene je dodnes stáčena jako minerální voda Firgas, kterou si můžete koupit po celém ostrově.
Živoucí legendy – sibiły
Na Gran Canarii stále přežívá tradice "sibil" – žen s údajnými věšteckými schopnostmi, které kombinují prvky katolické víry s předkřesťanskými rituály. Tyto ženy, většinou staršího věku, jsou vyhledávány místními pro své rady, léčitelské schopnosti a předpovědi budoucnosti. I když se tato tradice v moderní době vytrácí, stále ji lze najít v některých odlehlejších vesnicích v horách.
