Jak se na Mallorce domluvím?
Oficiálním jazykem na Mallorce, stejně jako v celém Španělsku, je španělština (español). Vedle španělštiny je na ostrově oficiálním jazykem i katalánština, jejíž místní varianta se nazývá mallorquín. V turistických oblastech, jako je Palma, Alcúdia nebo Magaluf, se bez problémů domluvíte anglicky a německy, díky velkému počtu turistů z těchto zemí. Pokud se naučíte několik základních frází ve španělštině nebo katalánštině, místní to ocení.
Základní fráze
Zde je několik užitečných frází v mallorquinu/katalánštině (a jejich španělská verze), které se vám mohou hodit:
- Bon dia (Buenos días) - Dobrý den [bon día]
- Bona tarda (Buenas tardes) - Dobré odpoledne [bóna tárda]
- Bona nit (Buenas noches) - Dobrou noc [bóna nit]
- Adéu (Adiós) - Na shledanou [adéu]
- Gràcies (Gracias) - Děkuji [grásies]
- Si us plau (Por favor) - Prosím [si us pláu]
- Parla anglès? (¿Habla inglés?) - Mluvíte anglicky? [párla anglés]
- Quant costa? (¿Cuánto cuesta?) - Kolik to stojí? [kuant kósta]
- Un cafè, si us plau (Un café, por favor) - Kávu, prosím [un kafé, si us pláu]
- Molt bo! (¡Muy bueno!) - Velmi dobré! [molt bó]
O obyvatelích Mallorky
Mallorca má kolem 900 000 stálých obyvatel, z nichž přibližně polovina žije v hlavním městě Palma a jeho okolí. Místní obyvatelé, kteří se nazývají Mallorquines, jsou obvykle přátelští a pohostinní k turistům, ačkoliv mohou být na první pohled trochu rezervovaní.
V posledních desetiletích prošla Mallorca výraznou proměnou z převážně zemědělské společnosti na ekonomiku založenou na turistickém ruchu. To zapříčinilo, že ostrov je dnes kosmopolitní směsicí původních obyvatel, lidí ze španělské pevniny a celosvětových expatů, především Britů, Němců a Skandinávců, kteří se zde usadili trvale.
Mallorčané jsou hrdí na svou kulturu a identitu, která se liší od té španělské. Většina z nich se považuje primárně za Mallorčany nebo Katalánce, až poté za Španěly. Tento regionální patriotismus se projevuje v místní kuchyni, tradicích a samozřejmě v používání katalánštiny.
Náš tajný tip: Chcete-li zažít autentickou Mallorcu, navštivte některou z venkovských tržnic (mercats), kde můžete poznat místní obyvatele při jejich každodenních nákupech a ochutnávat regionální produkty. Zvláště doporučujeme trhy v Sineu (středa), Santanyí (středa a sobota) nebo Pollença (neděle).
Společenská etiketa
Pokud se chcete chovat jako místní a neudělat společenské faux pas, je dobré znát několik základních pravidel etikety:
- Pozdravy – Mallorčané se zdraví dvěma polibky na tváře, začíná se levou tváří. Mezi muži je běžný pevný stisk ruky.
- Čas jídla – Místní jídlo dlouho a pozdě. Oběd (almuerzo) se obvykle podává mezi 14:00 a 16:00 a večeře (cena) začíná nejdříve ve 21:00, často i později.
- Siesta – Mnohé obchody a podniky mimo turistické oblasti jsou zavřené mezi 14:00 a 17:00 hodinou. Respektujte tuto dobu odpočinku a vyhněte se hlasitým aktivitám, zejména ve vnitrozemských městech a vesnicích.
- Oblékání – V přímořských letoviscích je neformální oblečení normou, ale pro návštěvu kostelů nebo formalních restaurací v Palmě by mělo být vaše oblečení slušné (zakrytá ramena, žádné krátké šortky).
- Spropitné – Není tak běžné jako v některých jiných zemích. V restauracích je obvykle dostačující zaokrouhlit účet nebo nechat 5-10 %.
Na Mallorce se často setkáte s fenoménem zvaným "sobremesa" – jedná se o čas strávený u stolu po jídle konverzováním a relaxováním. Neočekávejte, že dostanete účet, dokud si o něj sami neřeknete – servírky a číšníci vás nechtějí vyhánět a považovali by to za nezdvořilé.
Náboženství
Většina Mallorčanů se hlásí k římskokatolické církvi, která po staletí ovlivňovala kulturu a tradice ostrova. I když dnes mnoho obyvatel praktikuje náboženství spíše formálně, katolické svátky a festivaly zůstávají důležitou součástí sociálního kalendáře.
Na ostrově najdete řadu působivých kostelů a katedrál, přičemž nejvýznamnější je gotická katedrála La Seu v Palmě, známá jako "Katedrála světla" díky svým rozsáhlým barevným vitrážím. Další významnou náboženskou památkou je klášter Lluc ve vnitrozemských horách, který je poutním místem a domovem "La Moreneta" – sochy Černé Madony, patronky ostrova.
Během Svatého týdne před Velikonocemi (Semana Santa) se na ostrově konají velkolepé procesí, zejména v Palmě a Pollençe. Ve vnitrozemském městečku Sa Pobla zase probíhá jedinečný obřad "Muchada del estendard", který připomíná reconquistu (znovudobytí) z maurské nadvlády.
Kromě katolictví zde díky různorodé populaci najdete i další náboženské komunity, včetně protestantských, pravoslavných, muslimských a židovských.
Historie
Historie Mallorcy je fascinující mozaikou různých kultur a civilizací, které formovaly charakter ostrova po tisíciletí:
První doložení obyvatelé přišli na ostrov kolem roku 6000 př. n. l. Kultura, která zde vytvořila tajemné megalitické stavby talayoty (kulaté kamenné věže), po sobě zanechala mnoho archeologických nalezišť, včetně Son Fornés nebo Capocorb Vell.
Fénické a římské období přineslo na ostrov rozvoj obchodu a zemědělství. Římané založili Pollentii (dnešní Alcúdia), jejíž ruiny můžete stále navštívit. Po pádu Římské říše ostrov ovládli Byzantinci a později Vandalové.
Významnou kapitolou v historii byla maurská nadvláda (902-1229), během níž se Mallorca stala důležitým obchodním centrem. Muslimové přinesli pokročilé zavlažovací systémy, které změnily zemědělství ostrova. Jejich architektonický vliv je stále patrný v některých stavbách, například v arabských lázních v Palmě.
Katalánsko-aragonská reconquista v roce 1229 pod vedením krále Jakuba I. Dobyvatele vrátila ostrov pod křesťanskou správu. Mallorca se poté na krátkou dobu stala nezávislým královstvím, než byla začleněna do Aragonské koruny. Z tohoto období pochází mnoho gotických staveb, včetně impozantní katedrály La Seu.
Habsburská a bourbonská éra přinesla centralizaci a postupnou ztrátu autonomie. V 19. století pak nastoupil turismus, když ostrov začali objevovat umělci a spisovatelé jako Frédéric Chopin, George Sand nebo Arcivévoda Ludvík Salvador.
Ve 20. století byla Mallorca během španělské občanské války (1936-1939) na straně nacionalistů Francisca Franca. Po válce následovalo období chudoby, které vedlo k masové emigraci. Od 60. let minulého století začal masový turismus, který naprosto transformoval ekonomiku a společnost ostrova.
Dnes je Mallorca součástí autonomního společenství Baleárských ostrovů v rámci Španělského království, s určitou mírou samosprávy a silným důrazem na ochranu katalánské identity a jazyka.
Nákupy a suvenýry na Mallorce
Na Mallorce můžete zakoupit mnoho tradičních suvenýrů. Mezi nejoblíbenější patří perly z Manacoru, keramika, olivový olej a víno. Trhy, jako je Mercat de l’Olivar v Palmě, nabízejí čerstvé ovoce, zeleninu a místní speciality. Dalšími oblíbenými suvenýry jsou kožené výrobky a výrobky z tradičního textilu „roba de llengües“. Pokud hledáte autentický dárek, doporučujeme místní mandlové sladkosti nebo bylinný likér Hierbas Mallorquinas.
Kultura a co navštívit
Mallorská kultura je jedinečnou směsicí středomořských, katalánských a španělských vlivů. Na ostrově najdete řadu kulturních pokladů a tradic, které stojí za to zažít:
Architektura a umění
Mallorca se může pochlubit architektonickými skvosty různých období. Kromě již zmíněné katedrály La Seu stojí za návštěvu:
- Královský palác Almudaina v Palmě – bývalá arabská pevnost, později přestavěná na královskou rezidenci
- Bellverský hrad – unikátní kruhový gotický hrad s nádherným výhledem na záliv Palmy
- Modernistické budovy navržené žákem Antonia Gaudího, architektem Joanem Rubió, jako je Gran Hotel nebo Can Casasayas v Palmě
- Fundació Pilar i Joan Miró – muzeum a ateliér slavného malíře, který dlouhá léta žil a tvořil na Mallorce
V posledních letech se Palma stala významným centrem současného umění s mnoha galeriemi a Museem Es Baluard s kolekcí moderního a současného umění.
Hudba a tanec
Tradiční mallorská hudba se hraje na jedinečné nástroje jako xeremies (dudy) nebo flabiol (píšťala). K typickým tancům patří bolero mallorquín a tanec s názvem "ball de bot". Tyto lidové tance můžete vidět při mnoha festivalech a slavnostech.
Pro milovníky klasické hudby nabízí Mallorca vynikající zážitky – v létě se koná Chopinův festival v Valldemossa nebo Mezinárodní hudební festival v Pollençe. Fanouškům elektronické hudby doporučujeme některý z početných klubů v Palmě nebo slavnou diskotéku BCM v Magalufu.
Gastronomie
Mallorská kuchyně je nedílnou součástí kulturního dědictví ostrova. Mezi tradiční pokrmy, které byste měli ochutnat, patří:
- Sobrassada – měkký, pikantní salám z vepřového masa s paprikou
- Ensaïmada – sladké spirálové pečivo sypané moučkovým cukrem, typické pro snídani
- Tumbet – vrstvený pokrm z lilku, brambor, papriky a rajčatové omáčky (něco jako mallorská verze ratatouille)
- Pa amb oli – jednoduché, ale lahodné jídlo z chleba potřeného rajčaty, olejem a česnekem, často podávané s místními sýry a šunkou
- Frito mallorquín – smažené vnitřnosti s bramborami, paprikou a bylinkami
Pokud máte chuť na opravdu autentický gastronomický zážitek, rezervujte si stůl v některé z venkovských restaurací zvaných "celler", které bývají umístěny ve starých vinných sklepech.
Náš tajný tip: Navštivte některou z místních bodeg (vináren) a ochutnejte mallorská vína. Díky specifickému mikroklimatu ostrova a místním odrůdám jako Manto Negro nebo Callet mají jedinečný charakter. Doporučujeme vinařské oblasti kolem Binissalem a Felanitxu.
Kulturní zážitky si můžete zajistit přes getyourguide.com, kde najdete prohlídky s průvodcem po historických památkách i degustační zážitky.
Zajímavosti
Mallorca je ostrov plný překvapení a zajímavostí, které nejsou vždy v běžných průvodcích:
- Na ostrově žije přibližně 10 milionů mandloňových stromů, které v lednu a únoru rozkvétají a mění krajinu v růžovo-bílý koberec. Tento přírodní úkaz láká fotografy z celého světa.
- Mallorca je domovem endemické ještěrky Lilfordovy (Podarcis lilfordi), která žije pouze na malých ostrovech kolem Baleár.
- Mezinárodně uznávaný tenista Rafael Nadal pochází z městečka Manacor na Mallorce, kde také založil vlastní tenisovou akademii.
- Spisovatel Robert Graves strávil většinu svého života v idylické vesničce Deià, kde je nyní jeho bývalý dům otevřen jako muzeum.
- V Serra de Tramuntana se nachází jezero Cúber v nadmořské výšce 750 metrů, odkud pochází voda v lahvích "Font de Sa Senyora".
- Mallorca byla po staletí významným producentem soli. Solné pánve Es Trenc na jihu ostrova stále produkují vysoce kvalitní "květovou sůl" (Flor de Sal).
- Ostrov je známý svou perleťovou bižuterií, s tradičním centrem výroby ve městě Manacor.
- Mallorské sandály zvané "abarcas" (místně "avarques") byly původně obuví pastevců, dnes jsou módním doplňkem prodávaným po celém světě.
Mallorčané jsou také proslulí svým zvláštním vztahem k času a tempu života. Mají dokonce své vlastní rčení: "Fer es mula" (doslova "dělat mezka"), což znamená dělat věci pomalu a bez spěchu – životní filozofie, kterou byste si měli během pobytu na ostrově osvojit i vy.
Za zmínku stojí i to, že na Mallorce naleznete nejvyšší koncentraci astronomických observatoří ve Španělsku, díky výjimečně čistému ovzduší a minimálnímu světelnému znečištění v horských oblastech.
Legendy
Mallorca je ostrov protkaný tajemnými legendami, které po staletí ožívají v myslích místních obyvatel:
Dračí jeskyně (Cuevas del Drach)
Jedna z nejslavnějších legend se váže k Dračím jeskyním nedaleko Porto Cristo. Podle pověsti v nich žil obrovský drak, který střežil poklad zanechaný Maury při jejich útěku z ostrova. Mnoho odvážlivců se pokoušelo poklad získat, ale všichni byli drakem pohlceni. Dnes jsou jeskyně jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí ostrova, kde můžete absolvovat magickou projížďku podzemním jezerem za zvuků klasické hudby.
La Seu a Gaudího světelná hra
Mallorca si uchovává legendu o tom, jak došlo k renovaci katedrály La Seu pod vedením Antonia Gaudího. Říká se, že když architekt přijel na ostrov, navštívil katedrálu právě 2. února (na Hromnice). Tento den se díky speciálnímu postavení slunce a rozložení oken vytváří v katedrále jedinečná světelná hra, kdy se světlo prochází skrz hlavní rozetu a vytváří druhý "světelný růžicový" obrazec přímo pod ní. Gaudí byl tímto úkazem tak ohromen, že souhlasil s renovací interiéru chrámu.
Es Gegant des Gorg Blau (Obr z Modrého víru)
V horách Serra de Tramuntana se traduje legenda o obrovi, který žil u vodní nádrže Gorg Blau. Podle pověsti bránil lidem přístup k vodě, pokud mu nepřinesli dary. Jednoho dne se odvážná dívka rozhodla obra přelstít. Naplnila košík kameny a trochou jídla navrchu. Když obr kameny objevil, rozzuřil se natolik, že se vrhl do nádrže a utopil se. Od té doby má voda v nádrži zvláštní temně modrou barvu – prý díky obrově krvi.
La Posada de la Núvia (Hostinec nevěsty)
V městečku Valldemossa se vypráví příběh o krásné dívce, která se zamilovala do chudého pastevce. Její rodiče však trvali na svatbě s bohatým obchodníkem. V den svatby dívka utekla a schovala se v jeskyni v horách. Její otec vyslal pátrací skupinu, ale dívka raději skočila ze skály, než aby se provdala bez lásky. Dodnes prý v noci její duch bloudí po horách v svatebních šatech a kdo ji spatří, dočká se brzy vlastní svatby.
Es Comte Mal (Zlý hrabě)
Jedna z nejstrašidelnějších mallorských legend se týká Ramona Zaforteza, hraběte ze Santamary, známého jako "Es Comte Mal" (Zlý hrabě). Tento šlechtic z 17. století byl pověstný svou krutostí vůči poddaným i vlastní rodině. Podle legendy uzavřel pakt s ďáblem, který mu dával nadlidskou sílu. Po jeho smrti se jeho duše nemohla dostat do nebe ani do pekla, a tak za bouřlivých nocí jezdí na svém černém hřebci v čele "Svaté družiny" – průvodu dvanácti duchovních jezdců – od svého zámku v Santa Maria del Camí až k horám.
Tyto legendy jsou nejen součástí folkloru, ale často se v nich odrážejí skutečné historické události a postoje místních obyvatel k přírodním jevům i společenským problémům. Poslouchat je za dlouhých letních večerů při sklenici místního vína může být jedním z nejautentičtějších zážitků z Mallorcy.