Vatikánské zahrady jsou jedním z nejkrásnějších a nejvíce chráněných míst v Římě, nacházející se na území Vatikánu. Jsou tak rozsáhlé, že pokrývají přibližně polovinu vatikánského území a tvoří oázu klidu a přírodní krásy v srdci městského státního ú...
Vatikán, nejmenší nezávislý stát světa s rozlohou pouhých 44 hektarů, ukrývá neskutečné poklady umění a historie. Jako centrum římskokatolické církve a sídlo papeže přitahuje ročně miliony návštěvníků z celého světa. Přestože ho můžete projít za jediný den, tajemství jeho muzeí, zahrad a chrámů by vydalo na celý život studia. V našem průvodci vám představíme nejdůležitější místa, která by vám při návštěvě Vatikánu rozhodně neměla uniknout. Pamatujte, že kvůli obrovskému zájmu turistů se vyplatí plánovat návštěvu s předstihem a nejlépe si zarezervovat vstupenky online, abyste se vyhnuli mnohahodinovým frontám.
Největší křesťanský chrám světa je dechberoucím svědectvím renesančního umění a duchovním centrem, které zásadně ovlivnilo podobu sakrální architektury. Současná bazilika byla vystavěna v 16. a 17. století na místě původního kostela z roku 324 n. l. a na její výstavbě se podíleli největší umělci své doby včetně Bramanta, Michelangela a Berniniho.
Při vstupu do chrámu vás ohromí monumentální prostor hlavní lodi s výškou klenby 46 metrů. Hned v pravé části najdete Michelangelovu Pietu – jedno z nejdojemnějších děl sochařského umění, které zobrazuje Pannu Marii držící tělo ukřižovaného Krista. Pieta je nyní chráněna neprůstřelným sklem po útoku vandala v 70. letech.
Dominantou interiéru je Berniniho bronzový baldachýn nad papežským oltářem, pod nímž se nachází údajný hrob svatého Petra. Z hlavní lodi Baziliky svatého Petra můžete pokračovat do velkolepé kupole, kterou navrhl Michelangelo. Za poplatek asi 8 € se můžete vydat po 551 schodech až na vrchol kopule (nebo využít výtah do poloviny cesty za 10 €), odkud se nabízí nezapomenutelný pohled na Svatopetrské náměstí a celý Řím.
Náš tajný tip: Navštivte Vatikánské grotty pod bazilikou, kde jsou pohřbeni papežové včetně Jana Pavla II. Vstup je zdarma, ale často bývá přehlížen turisty spěchajícími na prohlídku kupole.
Vatikánská muzea představují jeden z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších muzejních komplexů na světě. Na ploše 7 km výstavních prostor se nachází neuvěřitelná sbírka uměleckých děl, které papežové shromažďovali po staletí. Procházka muzei vás provede antickým Řeckem a Římem, egyptskými mumie, etruskými artefakty až po mistrovská díla renesance.
Vrcholem prohlídky je bezpochyby Sixtinská kaple s Michelangelovými freskami na stropě a Posledním soudem na oltářní stěně. Práce na stropních malbách Michelangelovi trvala čtyři roky (1508-1512) a vytvořil zde jedno z nejvelkolepějších děl západního umění zobrazující výjevy ze Starého zákona, včetně ikonického Stvoření Adama. Poslední soud pak dokončil o 25 let později. V kapli se dodnes konají konkláve – shromáždění kardinálů při volbě nového papeže.
Mezi další highlights patří Raffaelovy stanze (komnaty), Galerie map s topografickými mapami Itálie z 16. století, či Borgiův apartmán s freskami Pinturicchia. Nenechte si ujít ani Spirálové schodiště navržené Giuseppem Momem, které patří k nejfotografovanějším místům muzeí.
Náš tajný tip: Většina turistů prochází muzei nejkratší trasou přímo k Sixtinské kapli. Pokud máte čas, zvolte delší okruh zahrnující méně navštěvované sekce jako Etnologické muzeum nebo Pinakotéku, kde najdete významná díla bez davů.
Monumentální náměstí před Bazilikou sv. Petra navrhl geniální Gian Lorenzo Bernini ve tvaru elipsy obklopené dórskými kolonádami se 284 sloupy a 88 pilastry. Tyto kolonády symbolicky představují "náruč církve" otevřenou všem věřícím. Na náměstí se nachází dva identické fontány – jedna od Carla Maderny a druhá od Berniniho – a uprostřed stojí 25 metrů vysoký egyptský obelisk, který byl do Říma přivezen za vlády císaře Caliguly v roce 37 n.l.
Náměstí je místem, kde se věřící shromažďují k papežským požehnáním a významným náboženským událostem. Nejvýznamnější z nich je Urbi et Orbi (Městu a světu), které papež pronáší o Vánocích a Velikonocích z centrálního balkonu baziliky. Při těchto příležitostech se na náměstí shromažďují desetitisíce věřících.
Ze Svatopetrského náměstí také nejlépe vynikne majestátní fasáda baziliky sv. Petra, završená Michelangelovou kopulí. Když stojíte uprostřed náměstí, všimněte si dokonalé symetrie a proporčního uspořádání, které Bernini navrhl tak, aby vytvořilo dojem, že bazilika je blíž, než ve skutečnosti je.
Náš tajný tip: Vypravte se na náměstí brzy ráno kolem 7. hodiny, kdy je téměř prázdné a můžete si vychutnat jeho krásu v klidu, bez davů turistů. Ranní světlo také nabízí nejlepší podmínky pro fotografování.
Na ploše téměř 23 hektarů (tedy více než polovinu rozlohy celého státu) se rozprostírají nádherné Vatikánské zahrady, které slouží již od středověku jako místo odpočinku a rozjímání pro papeže. Tyto pečlivě udržované zahrady kombinují italský, francouzský a anglický styl zahradní architektury a představují zelené plíce Vatikánu.
Procházka zahradami vás provede kolem fontán, soch a památek z různých historických období. Můžete zde obdivovat Lurdskou jeskyni (kopii slavné jeskyně zjevení ve francouzských Lurdech), renesanční pavillony, středověké hradby a dokonce i malou část původních železničních kolejí z roku 1932, kdy byla vybudována vatikánská železniční stanice.
Jednou z dominant zahrad je Vatikánský rozhlas, odkud se vysílá do celého světa v desítkách jazyků. Další zajímavostí je Governo Gardens s oficiální rezidencí emeritního papeže Benedikta XVI., který zde žil po své abdikaci v roce 2013 až do své smrti. Zahrady také skrývají několik vzácných ekosystémů a hostí přes 100 druhů ptáků.
Náš tajný tip: Pokud máte zájem o méně známou část Vatikánu, rezervujte si speciální prohlídku, která zahrnuje i papežskou letní rezidenci Castel Gandolfo mimo Vatikán. Dostanete se tam vlakem z vatikánské železniční stanice a poznáte místo, kde papežové tradičně tráví horké letní měsíce.
Přestože Andělský hrad technicky leží mimo území Vatikánu, jeho historie je s papežským státem neoddělitelně spjata, a proto ho zařazujeme do našeho průvodce. Tato mohutná kruhová pevnost byla původně vybudována jako mauzoleum císaře Hadriána kolem roku 135 n.l. Během staletí pak sloužila jako papežská pevnost, vězení, útočiště i rezidence.
Hrad je s Vatikánem spojen tajnou chodbou Passetto di Borgo, která byla vybudována v roce 1277 jako úniková cesta pro papeže v případě nebezpečí. Tuto chodbu skutečně využil papež Klement VII. během vyplenění Říma v roce 1527, kdy uprchl z Vatikánu do bezpečí Andělského hradu, zatímco město drancovaly císařské jednotky.
Při návštěvě hradu projdete spirálovitou rampou vedoucí do nitra stavby, papežskými apartmány s renesančními freskami, vojenskými opevněními i vězením, kde byli uvězněni mnozí významní oponenti papežské moci. Z terasy na vrcholu se pak nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Řím a Vatikán přes řeku Tiberu.
Náš tajný tip: Pokud navštívíte Řím v létě, zjistěte, zda neprobíhá některá z kulturních akcí na střešní terase hradu. Večerní koncert nebo promítání filmu s výhledem na osvětlený Vatikán patří k nezapomenutelným zážitkům.
Hluboko pod Bazilikou sv. Petra se nachází jedno z nejposvátnějších míst křesťanství – údajný hrob apoštola Petra, prvního papeže. Cesta k tomuto mimořádnému archeologickému objevu začala v roce 1939, kdy papež Pius XII. nařídil vykopávky pod bazilikou. Výsledkem bylo odkrytí rozsáhlé římské nekropole z 1. až 4. století n.l., která byla při stavbě původní konstantinovské baziliky zasypána.
Nekropole obsahuje pohanské i křesťanské hroby a mauzólea bohatých římských rodin, často zdobené mozaikami a freskami. Nejdůležitějším objevem však bylo nalezení malé svatyně (tzv. trofeje) z 2. století n.l., kterou raní křesťané postavili na místě, kde měl být pohřben sv. Petr po svém ukřižování v Neronových zahradách. Pod touto svatyní archeologové v roce 1953 objevili kosti, které byly po důkladném zkoumání označeny za ostatky staršího muže, což odpovídá tradici o Petrově mučednické smrti v Římě.
Dnes je toto místo označováno jako "konfese" a nachází se přímo pod hlavním oltářem baziliky. Prohlídka nekropole představuje fascinující cestu do dávné historie raného křesťanství a římské společnosti. Návštěvníci procházejí úzkými uličkami mezi hrobkami a končí u skleněné stěny, skrz kterou mohou spatřit pozůstatky původní Petrovy svatyně.
Náš tajný tip: Po prohlídce nekropole nezapomeňte navštívit také Vatikánské grotty, které jsou přístupnější částí podzemí baziliky. Najdete zde hrobky mnoha papežů včetně Jana Pavla II., jehož hrob stále přitahuje tisíce poutníků denně.
Vatikánská apoštolská knihovna patří k nejvýznamnějším knihovnám světa a uchovává neocenitelné poklady lidského vědění. Byla formálně založena v roce 1475 papežem Sixtem IV., ačkoli sbírání rukopisů začalo mnohem dříve. Dnes obsahuje přes 1,6 milionu tištěných knih, 150 000 rukopisů, 8 300 prvotisků, více než 100 000 map a rytin a statisíce dalších dokumentů.
Mezi nejcennější artefakty patří Kodex Vatikánský - jeden z nejstarších dochovaných biblických rukopisů z 4. století, původní dopisy Martina Luthera, Michelangelovy nákresy, Galileovy rukopisy s jeho astronomickými výpočty či iluminované středověké rukopisy nevyčíslitelné hodnoty. Knihovna také uchovává vzácné hebrejské, arabské a východní rukopisy.
Knihovna prošla v letech 2007-2010 rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byly instalovány nejmodernější systémy pro ochranu a konzervaci vzácných dokumentů. Zatímco samotná knihovna není běžně přístupná veřejnosti (používají ji pouze akreditovaní badatelé), část sbírek si můžete prohlédnout v Muzeu vatikánské knihovny, které se nachází v rámci Vatikánských muzeí.
Náš tajný tip: Při návštěvě Vatikánských muzeí si všimněte tzv. Salone Sistino (Sixtinského sálu), který byl původně hlavním sálem knihovny. Dnes slouží jako výstavní prostor, ale stále můžete obdivovat jeho původní fresky zobrazující významné knihovny starověku a historii písma.
Málokterý návštěvník Vatikánu si uvědomuje, že tento miniaturní stát provozuje jednu z nejefektivnějších poštovních služeb na světě. Vatikánská pošta (Poste Vaticane) byla založena v roce 1929 po podepsání Lateránských dohod, které ustanovily suverenitu Vatikánu. Od té doby se vatikánské známky staly vysoce ceněnými mezi filatelisty pro svou výjimečnou kvalitu a limitované emise.
Vatikánská pošta je často považována za spolehlivější než italská, což vedlo k populárnímu zvyku posílat pohlednice a důležitou korespondenci raději z Vatikánu než z italských poštovních schránek. Některé studie dokonce ukázaly, že dopis odeslaný z Vatikánu do New Yorku dorazí rychleji než dopis odeslaný ze sousedního Říma.
Na území Vatikánu najdete několik poboček pošty – hlavní se nachází napravo od Svatopetrského náměstí, další je v Vatikánských muzeích a mobilní pobočky bývají k dispozici během významných církevních svátků. Kromě známek a pohlednic si zde můžete zakoupit i speciální filatelistické sady, první den vydání nebo pamětní mince.
Náš tajný tip: Pokud chcete skutečně unikátní suvenýr, pošlete sami sobě nebo blízkým pohlednici s vatikánskou známkou a speciálním razítkem "Poste Vaticane". Na hlavní poště je často fronta, ale méně známá pobočka v Vatikánských muzeích bývá volnější.
Vatikánská pinakotéka představuje jednu z nejcennějších, byť méně navštěvovaných částí Vatikánských muzeí. Tato galerie založená v roce 1932 soustřeďuje papežskou sbírku malířství od středověku až po 19. století a nabízí jedinečnou příležitost vidět na jednom místě mistrovská díla, která ovlivnila vývoj západního umění.
Sbírka je chronologicky uspořádána v 18 sálech a začíná byzantskými ikonami a raně renesančními díly Giotta, Fra Angelica a Perugina. Postupně přechází k vrcholné renesanci s díly Raffaela, Leonarda da Vinci a Caravaggia. Mezi absolutní vrcholy patří Raffaelovo "Proměnění Páně" - poslední a patrně největší dílo tohoto renesančního mistra, a Leonardova nedokončená "Svatý Jeroným".
Milovníky umění uchvátí také Caravaggiovo "Snímání z kříže", které revolucionizovalo barokní malířství svým dramatickým využitím světla a stínu (techniky zvané chiaroscuro). Neméně působivá jsou díla Tiziana, mezi nimiž vyniká "Madonna di San Niccolò dei Frari", nebo Giottův polyptych Stefaneschi, který představuje jeden z prvních kroků od středověkého umění k renesanci.
Náš tajný tip: Když procházíte Vatikánskými muzei směrem k Sixtinské kapli, většina návštěvníků míjí odbočku do Pinakotéky. Využijte toho a udělejte si "přestávku" od davů - kvalita děl zde rozhodně nezaostává za slavnějšími částmi muzeí a můžete si je vychutnat v relativním klidu.
Švýcarská garda, založená v roce 1506 papežem Juliem II., představuje nejmenší a zároveň jednu z nejstarších armád světa. Tito vojáci v charakteristických modro-červeno-žlutých renesančních uniformách (údajně navržených samotným Michelangelem) nejsou jen turistickou atrakcí, ale plně funkční ozbrojená jednotka odpovědná za bezpečnost papeže a Apoštolského paláce.
Stát se členem Švýcarské gardy není snadné – rekruti musí být svobodní muži švýcarského občanství, katolického vyznání, s výborným charakterem, ve věku 19-30 let a výškou minimálně 174 cm. Musí také absolvovat základní vojenský výcvik ve Švýcarsku. Přes svůj historický vzhled jsou gardisté profesionálně vycvičeni v moderních bezpečnostních technikách a ovládají různé zbraně.
Gardisty můžete spatřit u všech vstupů do Vatikánu, nejvíce jich však slouží u vchodu Porta Sant'Anna a u vstupu do Apoštolského paláce. Slavnostní střídání stráží probíhá každou hodinu a je oblíbenou podívanou pro turisty. Nejvelkolepější ceremonií je však každoroční přísaha nových rekrutů, která se koná 6. května na výročí "Sacco di Roma" (vyplenění Říma) z roku 1527, kdy 147 gardistů položilo život při obraně papeže Klementa VII.
Náš tajný tip: Většina gardistů mluví kromě italštiny také německy, francouzsky a anglicky. Pokud projevíte upřímný zájem o jejich službu (a ne jen o fotografii), jsou často ochotni krátce pohovořit o své roli a zkušenostech – samozřejmě pokud jim to jejich aktuální povinnosti dovolí.
