Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se na Zanzibaru domluvím?

Tanzanie má dva úřední jazyky - svahilštinu (kiswahili) a angličtinu. Na území celého státu se mluví 126 různými domorodými jazyky a svahilština slouží jako lingua franca. Anglicky se na Zanzibaru domluvíte bez problémů ve všech hotelech, cestovních kancelářích, i ve většině obchodů. Na Zanzibaru žije mnoho lidí původem z arabských zemí, takže můžete na ulicích slyšet také arabštinu, perštinu nebo případně kombinaci všech zmíněných jazyků dohromady.

Náš tajný tip: I základní znalost několika svahilských frází vám otevře dveře k srdcím místních. Zanzibarci nesmírně oceňují, když se cizinci snaží komunikovat v jejich rodném jazyce, a často se vám odmění vřelejším přístupem nebo lepší cenou na tržišti.

Základní fráze

• Jambo (džambo) – Ahoj
• Habari? (habari) – Jak se máš?
• Nzuri (nzuri) – Dobře
• Asante (asante) – Děkuji
• Asante sana (asante sana) – Děkuji mnohokrát
• Karibu (karibu) – Vítej/Není zač
• Pole pole (pole pole) – Pomalu (velmi užitečný výraz na Zanzibaru, kde vše plyne svým tempem)
• Hakuna matata (hakuna matata) – Bez problému/v pohodě (a ano, opravdu to místní používají běžně!)
• Tafadhali (tafadali) – Prosím
• Ndio (ndio) – Ano
• Hapana (hapana) – Ne
• Shilingi ngapi? (šilingi ngapi) – Kolik to stojí?
• Ghali sana (gali sana) – Je to moc drahé
• Mambo (mambo) – Jak to jde? (neformální pozdrav)
• Poa (poa) – Cool/v pohodě (odpověď na "Mambo")

O obyvatelích

Zanzibarci jsou pozoruhodnou směsicí kultur a etnik, což vytváří jedinečnou identitu tohoto ostrova. Většina z přibližně 1,5 milionu obyvatel jsou Svahilci – potomci původních afrických obyvatel, Arabů, Peršanů a dalších přistěhovalců, kteří se na ostrově usazovali po staletí.

Místní lidé jsou známí svou pohostinností, klidem a vstřícností. "Hakuna matata" není jen turistické klišé – je to životní filozofie, která odráží zanzibarský přístup k životu. Nic není tak naléhavé, aby to nemohlo počkat, a problémy se řeší s klidem a úsměvem.

Zanzibarská společnost je silně ovlivněna islámem, což se projevuje v každodenním životě – od pěti denních modliteb až po způsob oblékání. Přestože jde o turistickou destinaci, místní zachovávají své tradice a hodnoty. V mnoha venkovských oblastech Zanzibaru žijí lidé stejným způsobem jako před desetiletími, v jednoduchých hliněných domech a živí se zemědělstvím nebo rybolovem.

Zanzibarci mají silný smysl pro komunitu. Rodina je středobodem společenského života a zahrnuje širší příbuzenstvo. Děti jsou vychovávány nejen rodiči, ale celou vesnicí. Svahilské přísloví říká: "Mtoto wa mwenzio ni wako pia" – dítě tvého souseda je i tvoje dítě.

Společenská etiketa a zvyky

Obyvatelé Zanzibaru jsou většinou k turistům přátelští a otevření. Jejich chování je ve znamení známého úsloví hakuna matata, které znamená žádné starosti. Uslyšíte ho zde na každém kroku. Je vhodné naučit se základní svahilské fráze, které vám pomůžou při jednání s místními. A naopak se vám stane, že místní už umí několik frází česky, polsky, italsky, a dalšími jazyky. Většina obyvatel Zanzibaru považuje turismus za hlavní zdroj obživy ostrova a k turistům se podle toho chová. V případě potřeby se vám místní budou snažit poradit nebo pomoci.

Můžete se setkat však i s lidmi (obzvlášť na odlehlejších místech), kteří nemají turisty příliš v lásce a nebudou tak ochotní. Najde se i pár lidí, kteří vás uvidí jako chodící peněženky a budou po vás chtít peníze úplně za vše (například za radu, ukázání směru cesty či jen tak). V mnoha případech totiž žijí v bídě a bílí turisté jsou podle nich pohádkově bohatí. Pokud jim budete chtít věnovat nějaké peníze, učiňte tak, ale pokud ne, ignorujte je nebo použijte sousloví hapana asante - ne, děkuji.

Zanzibar je silně muslimský. Místní ženy chodí zahalené. Obyvatelé Zanzibaru tolerují západní způsob oblékání turistů, ale přesto je vhodné zachovávat určitá pravidla jako například mít na ulici zahalená ramena a kolena, abyste si vyhnuli nepříjemným pohledům. Na plážích a v turistických resortech tato pravidla dodržovat nemusíte. Vždy je dobré brát ohledy na zdejší kulturu a náboženství.

S náboženstvím a kulturou úzce souvisí také zvyk, který sem pravděpodobně přešel z arabských zemí nebo z Indie, je levá ruka považována za nečistou. Pravou rukou můžete jíst, zdravit, brát si věci, atd. Levá ruka se dříve používala pouze na hygienu.

I když je Tanzanie a zejména Zanzibar oblíbenou destinací pro svatební cestu, je lepší si projevy náklonnosti nechat spíše do resortu nebo na hotelový pokoj. U místních by se např. líbání na veřejnosti nemuselo setkat s pozitivním ohlasem.

Náboženství

Na Zanzibaru žije 99 % obyvatel muslimského vyznání a zbylé 1 % obyvatel tvoří křesťané. Čas od času se zde objeví menší náboženské nepokoje, ale jedním z pilířů souostroví je svoboda vyznání.

Pětkrát denně se z mešit ozývá volání k modlitbě (azán), které rytmizuje každodenní život ostrovanů. V době ramadánu, muslimského postního měsíce, se život na ostrově výrazně mění – mnoho restaurací mimo turistické oblasti zůstává přes den zavřených a po západu slunce se ulice mění v místo společných večeří a oslav.

Na ostrově najdete více než 50 mešit, přičemž nejstarší je Old Friday Mosque ve Stone Town, která pochází z 11. století. Za návštěvu stojí i katedrála Krista (Christ Church Cathedral), postavená na místě bývalého tržiště s otroky.

Ramadán na Zanzibaru

Pokud navštívíte Zanzibar během ramadánu, buďte připraveni na některá omezení a změny:

• Mnoho restaurací mimo turistická centra bude přes den zavřeno.
• Je považováno za nezdvořilé jíst, pít nebo kouřit na veřejnosti během denního světla.
• Večery jsou naopak velmi živé, s rodinnými setkáními a oslavami.
• Některé aktivity nebo výlety mohou mít omezenou dostupnost.
• Ceny ubytování mohou být nižší, což je výhodou pro turisty.

Stručná historie Zanzibaru

Dnešní souostroví Zanzibar tvoří tři ostrovy Unguja, Pemba a Mafia a žije zde přibližně jeden milion obyvatel. Ostrovy byly nejprve obydleny etniky z Bantuské skupiny. V 8. století se začal pomalu rozvíjet obchod mezi  pobřežím Východní Afriky (pro Araby Zandž a barr - Pobřeží černochů) a arabskými zeměmi. Arabové, spolu s  Peršany, se zde začali v 9. století usazovat a přinesli s sebou na ostrov islám a muslimskou kulturu.

Na samém sklonku 15. století u ostrova přistála loď portugalského mořeplavce Vasco da Gamy. Portugalci mohli jen obdivovat krásná města a vyspělou kulturu. V roce 1503 zde vznikla první evropská obchodní stanice a nakonec se ostrovy staly portugalskou državou až do konce 17. století. Následující dvě století byla ve znamení formální nadvlády osmanského sultána, který si území nárokoval, ale ve skutečnosti vznikl poměrně nezávislý zanzibarský sultanát.  V této době se zde rozvinul nechvalně známý obchod s otroky (běžně se prodalo až 10 000 lidí ročně). Kromě otroků sem připlouvali kupci také za kořením (hřebíček) a slonovinou.

V roce 1890 se ostrovy Unguja (Zanzibar) a Pemba staly britským protektorátem po výměně s původní koloniální mocností Německem za ostrov Helgoland. Rok po skončení druhé světové války se 5. září 1946 na Zanzibaru narodil nejslavnější tamní rodák Farrokh Bulsara, později celým světem známý jako Freddie Mercury. Ve čtvrti Shangani na Zanzibaru můžete navštívit jeho muzeum.

Až do roku 1963 oblast spravoval sultán společně s britským správcem. Dne 10. prosince vyhlásil Zanzibar na Británii nezávislost. Zhruba o měsíc později (12. ledna 1964) došlo k převratu a Zanzibar se stal republikou. Bohužel v rámci turbulentních změn přišlo o život mnoho Arabů a Indů.

Dalším významným datem v dějinách Zanzibaru je 24. duben roku 1964, kdy došlo ke sloučení s kontinentálním státem Tanganika a vznikl zbrusu nový stát Tanzanie. Zanzibar si drží svoji autonomní pozici, je zde volen zanzibarský prezident a padesátičlenná sněmovna reprezentantů. 

Kultura a co navštívit

Současná kultura na Zanzibaru vznikala smícháním všech vlivů, které se v průběhu historie stihly na ostrově promítnout. Z každého obyvatele i z každého místa vyzařuje energie původních bantuských kmenů, arabských a perských obchodníků, portugalských dobrodruhů i podnikavých britských osadníků. To vše dohromady utváří nenapodobitelnou atmosféru svahilského hakuna matata, tajemna islámu, oceánské otevřenosti i všudypřítomného kontrastu chudoby a bohatství.

Stone Town

Historické centrum Zanzibaru, zapsané na seznam UNESCO, je labyrintem úzkých uliček, kde se mísí arabská architektura s indickými a evropskými prvky. Nejlepší způsob, jak objevit jeho kouzlo, je jednoduše se ztratit v jeho uličkách.

• Palác zázraků (House of Wonders/Beit-al-Ajaib) – Impozantní budova, která byla první v Východní Africe s elektřinou a výtahem. V současnosti prochází rekonstrukcí po částečném zřícení v roce 2020.
• Starý sultánský palác (Palace Museum) – Nabízí pohled do života zanzibarských sultánů.
• Forodhani Gardens – Večerní food market s čerstvými mořskými plody a místními specialitami.
• Dveře Stone Town – Vyřezávané dřevěné dveře jsou symbolem města, každá rodina měla svůj unikátní design.

Náš tajný tip: Navštivte kavárnu Emerson na terase v hotelu Emerson Spice, odkud je nádherný výhled na město, zejména při západu slunce.

Přírodní krásy

Přestože je Zanzibar znám především svými plážemi, najdete zde i další přírodní atrakce:

• Jozani Forest – Jediný národní park na ostrově, domov endemických zanzibarských červených gueréz (Zanzibar red colobus).
• Modrá safira (Blue Lagoon) – Písečná mělčina uprostřed oceánu, ideální pro šnorchlování.
• Ostrov Changuu (Prison Island) – Domov obřích želv a bývalá karanténní stanice.

Zajímavosti

Zanzibar je ostrov plný kontrastů a fascinujících detailů, které návštěvníkům často unikají. Zde jsou některé zajímavosti, které dodají vaší cestě hlubší rozměr:

• Freddie Mercury se narodil na Zanzibaru – Legendární zpěvák skupiny Queen, Freddie Mercury (tehdy ještě jako Farrokh Bulsara), se narodil ve Stone Town v roce 1946. Jeho rodina patřila k perské komunitě a žila zde do jeho 17 let, kdy se přestěhovali do Anglie.
• Zanzibar byl kdysi samostatným státem – Po získání nezávislosti na Británii v roce 1963 byl Zanzibar krátce nezávislým sultanátem, než se po revoluci spojil s Tanganikou a vytvořil Tanzanii.
• Nejkratší válka v historii – V roce 1896 proběhla mezi Zanzibarem a Británií válka, která trvala pouhých 38 minut, než se sultán vzdal. Je považována za nejkratší zaznamenanou válku v dějinách.
• Zanzibar má vlastní fotbalový tým – Přestože je součástí Tanzanie, Zanzibar má vlastní fotbalovou reprezentaci, která se účastní turnajů CECAFA (Rada východo- a středoafrických fotbalových asociací).
• Plovoucí restaurace – V oblasti Michamvi najdete unikátní restauraci "The Rock", která je postavena na skalním výběžku v moři. Při přílivu je dostupná pouze lodí.
• Dva rozdílné přílivy denně – V některých částech ostrova, zejména na východním pobřeží, můžete pozorovat extrémní rozdíly mezi přílivem a odlivem. Moře může ustoupit i o stovky metrů, což vytváří jedinečnou příležitost pro objevování podmořského světa.
• Daladala – Místní forma veřejné dopravy, malé dodávky často přeplněné lidmi, zvířaty i nákladem. Jízda v nich je nezapomenutelným kulturním zážitkem.
• Voda mění barvu – Moře kolem Zanzibaru mění během dne barvu od tyrkysové přes smaragdově zelenou až po tmavě modrou, v závislosti na hloubce, slunečním světle a přílivu.

Legendy

Zanzibar, jako místo, kde se po staletí mísily kultury a náboženství, má bohatou tradici legend a pověstí. Některé z nich vám přiblíží magickou atmosféru tohoto tropického ostrova:

Popobawa

Nejznámější zanzibarskou legendou je příběh o Popobawě, démonické bytosti, která údajně terorizuje obyvatele ostrova. Jméno pochází ze svahilských slov "popo" (netopýr) a "bawa" (křídlo). Popobawa je popisován jako jednooký obr s netopýřími křídly, který se může proměnit do různých podob.

Podle legendy Popobawa napadá lidi v noci, často sexuálním způsobem, a poté požaduje, aby o své zkušenosti vyprávěli ostatním, jinak se vrátí. Vlny hysterie kolem Popobawy se periodicky objevují na ostrově, naposledy významně v roce 1995. Někteří antropologové interpretují tuto legendu jako projev společenských obav a napětí.

Mwana wa Mwana

Tato legenda vypráví o krásné dívce Mwana, která se zamilovala do mladíka z nepřátelského klanu. Když jim rodiče bránili ve sňatku, dívka se ze žalu utopila v moři u severního pobřeží Zanzibaru. Rybáři v této oblasti dodnes tvrdí, že za úplňkových nocí můžete zahlédnout její postavu procházející se po hladině.

Kořeny hřebíčku

Podle místní legendy byly první hřebíčkové stromy na Zanzibar přineseny arabským obchodníkem, který ukradl sazenice z Indonésie. Protože na vývozu rostlin byl trest smrti, ukryl sazenice v rakvi s tělem svého bratra. Když ho indonéské úřady zastavily, tvrdil, že veze tělo svého bratra k pohřbu na Zanzibar podle jeho posledního přání. Z úcty k mrtvému nikdo rakev neotevřel, a tak se hřebíček dostal na Zanzibar, kde se stal základem bohatství ostrova.

Duch sultánovy dcery

V paláci Beit el-Sahel ve Stone Town údajně straší duch mladé princezny, dcery sultána, která byla zavřena ve svém pokoji, protože se zamilovala do nepovoleného nápadníka. Návštěvníci paláce občas hlásí, že viděli její postavu nebo cítili její přítomnost v horních patrech budovy.

Mořské panny z Mnemby

Rybáři z oblasti kolem ostrova Mnemba vypráví příběhy o setkáních s mořskými pannami, které dokážou předpovídat bouře a někdy vedou rybáře k bohatým lovištím. Podle tradice nesmí rybář o takovém setkání nikomu říci, jinak ho mořská panna už nikdy nepovede.