Jak se ve Švýcarsku domluvím?
Švýcaři nemají vlastní jazyk a ke komunikaci tak využívají hned několik evropských řečí. Setkat se zde můžete s němčinou, kterou ovládá většina Švýcarů, italštinou, francouzštinou a v omezené míře i rétorománštinou. Dominující jazyk se vždy liší dle konkrétní oblasti. U hranic s Francií se nejčastěji potkáme s francouzštinou, poblíž Itálie s italštinou a hranice s Rakouskem a Německem ovládá němčina.
Dobrá zpráva pro cestovatele je, že většina Švýcarů, zejména ve městech a turistických oblastech, mluví výborně anglicky. V turistických centrech se často domluvíte i v dalších světových jazycích. Mladší generace mluví anglicky téměř plynně, zatímco starší lidé mimo turistická centra mohou preferovat místní jazyk.
Náš tajný tip: Pokud ovládáte alespoň základy některého ze švýcarských jazyků, začněte konverzaci v něm – Švýcaři si váží snahy a často pak přejdou do angličtiny, pokud vidí, že máte potíže.
Základní fráze
Švýcarská němčina:
- Dobrý den – Grüezi [grý-ci]
- Děkuji – Merci [mer-si] nebo Danke [dan-ke]
- Prosím – Bitte [bi-te]
- Na zdraví – Prost [prost]
- Ano/Ne – Ja/Nein [ja/najn]
- Promiňte – Entschuldigung [ent-šul-di-gung]
- Dobrou chuť – En Guete [en gú-te]
Francouzština:
- Dobrý den – Bonjour [bon-žúr]
- Děkuji – Merci [mer-si]
- Prosím – S'il vous plaît [sil vu ple]
- Na zdraví – Santé [san-té]
- Ano/Ne – Oui/Non [ui/non]
- Promiňte – Excusez-moi [eksküze-mua]
- Dobrou chuť – Bon appétit [bon ape-ti]
Italština:
- Dobrý den – Buongiorno [buon-džorno]
- Děkuji – Grazie [gra-cie]
- Prosím – Per favore [per fa-vo-re]
- Na zdraví – Salute [sa-lú-te]
- Ano/Ne – Si/No [si/no]
- Promiňte – Scusi [skú-zi]
- Dobrou chuť – Buon appetito [buon ape-ti-to]
O obyvatelích
Švýcaři jsou známí svou precizností, přesností a smyslem pro pořádek. Tyto stereotypy mají reálný základ – země skutečně funguje jako dobře namazané hodinky (což je mimochodem jeden z jejich významných vývozních artiklů). Přesto byste neměli Švýcary považovat za chladné nebo neosobní. Pod povrchem formálnosti najdete pohostinné a přátelské lidi, kteří jsou hrdí na svou zemi a její tradice.
Charakteristické rysy švýcarské mentality:
- Spolehlivost – pokud Švýcar řekne, že něco udělá, můžete se na to spolehnout
- Dochvilnost – zpoždění se považuje za nezdvořilost, vlaky přijíždějí na minutu přesně
- Pracovitost – pracovní morálka je velmi vysoká
- Federalismus a přímá demokracie – Švýcaři jsou zvyklí rozhodovat o většině veřejných záležitostí v referendech
- Respekt k soukromí – cenění osobního prostoru je důležitou součástí švýcarské kultury
- Environmentální povědomí – třídění odpadu a ochrana přírody jsou běžnou součástí života
Zajímavostí je, že navzdory jazykové rozmanitosti mají Švýcaři silný pocit národní identity, který překonává jazykové rozdíly. Více než na jazyk jsou hrdí na své demokratické tradice, neutralitu a schopnost různých kulturních skupin žít vedle sebe v harmonii.
Společenská etiketa a zvyky
Ačkoli Švýcarsko sousedí s Francií a Itálií, což jsou všeobecně velmi kontaktní a společenské národy, Švýcaři si tento přístup příliš neosvojili. Na první dojem mohou působit poněkud odměřeně, ale rozhodně jsou vždy velmi slušní, ochotní a nápomocní, pokud se ocitnete v nesnázích. O obyvatelích Švýcarska také můžeme říci, že jsou velice čestní, o čemž svědčí i velké množství samoobslužných stánků s připravenými kasičkami, na které můžete při toulkách městem narazit.
Co se hodí znát
- Švýcaři si velice potrpí na dochvilnost.
- Velmi nesnadno je obměkčíte nějakým dárkem.
- Na navázání přátelství budete potřebovat více času, protože Švýcaři bývají k cizincům hodně rezervovaní. Na druhou stranu jsou ale velmi přátelští a otevření, když už si vás pustí k tělu.
- Své přátele zdraví Švýcaři políbením na tváře.
Náboženství
Ve Švýcarsku převládá římsko-katolická církev, ke které se hlásí zhruba 40% obyvatelstva. Zhruba 23 % obyvatel jsou protestanti (především kalvinisté), zatímco asi 28 % obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství.
Náboženská příslušnost má silnou regionální dimenzi:
- Katolické kantony: Ticino, Wallis, Luzern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Fribourg, Jura, Appenzell
- Protestantské kantony: Bern, Zürich, Basel, Schaffhausen, Vaud, Neuchâtel, Genève
- Smíšené kantony: St. Gallen, Aargau, Solothurn, Glarus
Díky imigraci žije ve Švýcarsku také významná muslimská komunita (kolem 5 % obyvatel) a menší židovská komunita. Sekularizace společnosti postupuje především ve městech, kde náboženské praktiky ustupují do pozadí každodenního života.
Vztah mezi církví a státem se liší kanton od kantonu. V některých kantonech jsou církve financovány z daní, v jiných jsou na státu zcela nezávislé. Švýcarská tradice náboženské tolerance sahá několik staletí do minulosti, ačkoli ne vždy to tak bylo – v 16. a 17. století docházelo k náboženským konfliktům mezi katolíky a protestanty.
Stručná historie Švýcarska
Švýcarská konfederace má jedny z nejstarších demokratických tradic na světě. Její kořeny sahají až do roku 1291, kdy tři lesní kantony (Uri, Schwyz a Unterwalden) uzavřely věčné spojenectví na obranu proti Habsburkům. Tento "Spolkový list" je považován za zakládající dokument švýcarské státnosti.
Klíčové milníky švýcarských dějin:
- 1291 – První konfederace tří kantonů
- 14.-15. století – Postupné rozšiřování konfederace
- 1499 – De facto nezávislost na Svaté říši římské po švábské válce
- 1648 – Formální uznání nezávislosti Vestfálským mírem
- 1798-1803 – Francouzská okupace a zřízení Helvétské republiky
- 1815 – Vídeňský kongres potvrzuje švýcarskou neutralitu
- 1848 – Přijetí první federální ústavy, zrození moderního Švýcarska
- 1864 – Založení Červeného kříže Henrim Dunantem v Ženevě
- 1914-1918 a 1939-1945 – Zachování neutrality během světových válek
- 1971 – Zavedení volebního práva pro ženy na federální úrovni (poslední kanton, Appenzell Inner Rhodes, až v roce 1991)
- 2002 – Vstup do OSN jako poslední země na světě
Švýcarsko je unikátní svou dlouhodobou neutralitou, kterou udržuje od roku 1815. Díky tomu se země stala sídlem mnoha mezinárodních organizací, včetně druhé největší kanceláře OSN (po New Yorku), Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a dalších.
Federální uspořádání země s 26 kantony a přímá demokracie jsou dalšími charakteristickými rysy švýcarského politického systému. Občané rozhodují v referendech o většině důležitých otázek, od daní po zahraniční politiku.
Kultura a co navštívit
Švýcarská kultura je velmi ovlivněna historií a vlivem národů, které se na jejím území vystřídaly. Díky tomu můžeme obdivovat mnoho měst, která založili již staří Římané, například Lausanne, Curych, nebo Ženevu.
V minulosti zažila země i mnoho nepokojů a bojů, které přinesly mnoho materiálních i lidských obětí. Možná i to se projevilo na povaze Švýcarů, kteří oproti jiným národům vynikají skromností, pokorou a odměřeností. Švýcarsko si již po dlouhá léta zachovává vojenskou neutralitu i přesto, že bylo několikrát těsně obklopeno nepřátelskými vojsky.
Kulturní instituce a památky stojící za návštěvu
Zürich:
- Kunsthaus – přední sbírka moderního umění
- Schweizerisches Landesmuseum – národní muzeum
- Fraumünster s vitráží od Marca Chagalla
Ženeva:
- Palác národů – evropské sídlo OSN
- Mezinárodní muzeum Červeného kříže
- CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum
Basilej:
- Kunstmuseum Basel – nejstarší veřejné umělecké muzeum na světě
- Fondation Beyeler – významná sbírka moderního umění
Bern:
- Zentrum Paul Klee – věnované slavnému švýcarskému malíři
- Historické staré město (UNESCO)
- Einsteinův dům – místo, kde Albert Einstein vyvinul teorii relativity
Lucern:
- Kapličkový most (Kapellbrücke) – nejstarší krytý dřevěný most v Evropě
- Lví památník (Löwendenkmal) – "nejsmutnější kámen na světě" podle Marka Twaina
Lausanne:
- Olympijské muzeum
- Katedrála Notre-Dame
Pro objevování kultury Švýcarska si můžete rezervovat organizované prohlídky na getyourguide.com, který nabízí širokou škálu tematických výletů – od prohlídek měst až po degustace čokolády a sýrů.
Zajímavosti
Švýcarsko je země plná kuriozit a pozoruhodných faktů, které překvapí i zkušené cestovatele:
- Průměrný Švýcar spotřebuje kolem 10 kg čokolády ročně – nejvíce na světě
- Švýcarsko má dostatek protiatomových krytů pro ubytování více než 100 % populace
- Na švýcarských bankovkách nejsou vyobrazeni lidé, ale architektonické prvky a kulturní objekty
- Nejdelší tunel na světě, Gotthardský úpatní tunel, měří 57 km a nachází se ve Švýcarsku
- Švýcaři jsou největšími spotřebiteli vína per capita v nefrankofonním světě
- Alpské pastviny mají více než 10 000 druhů rostlin
- Každý občan mužského pohlaví, který sloužil v armádě, si ponechává svou služební zbraň doma i po ukončení služby
- V zemi je více než 1500 jezer a voda z vodovodu je často lepší než balená voda
- Švýcarsko volí svou federální radu (kolektivní hlavu státu) každý rok
- V některých švýcarských vesnicích se stále používají tradiční varovné rohy před lavinami
Když se vydáte do vzdálenějších alpských údolí, můžete narazit na místa, kde se stále udržují prastaré tradice. Například v některých vesnicích kantonu Valais stále existují společné pece na chleba, kde pekli jednou za několik měsíců chléb, který pak vydržel dlouhou dobu.
Další zajímavostí je, že Švýcarsko má jednu z nejhustších sítí muzeí na světě – více než 1000 muzeí v tak malé zemi. Některá z nich jsou vysoce specializovaná, jako Muzeum hodin v La Chaux-de-Fonds nebo Švýcarské muzeum her ve vesnici La Tour-de-Peilz.
Legendy
Švýcarské hory, údolí a jezera jsou opředeny mnoha legendami a mýty. Nejznámější je příběh Viléma Tella, národního hrdiny, který údajně odmítl se poklonit klobouku habsburského správce, byl donucen sestřelit jablko z hlavy svého syna a později zabil tyranského správce, čímž inspiroval švýcarskou nezávislost.
Ačkoli historikové dnes pochybují o Tellově existenci, jeho příběh zůstává mocným symbolem švýcarského odporu proti cizí nadvládě a touhy po svobodě.
Další fascinující švýcarské legendy:
- Drak na hoře Pilatus – Podle pověsti žil na hoře Pilatus u Lucernu nebezpečný drak. Jednoho dne tam spadl mladý řemeslník, ale drak ho místo sežrání ochránil. Z vděčnosti pak řemeslník draka vyléčil z nemoci.
- Berner Mutz – Medvěd je symbolem Bernu podle legendy, kdy zakladatel města, vévoda Berchtold V., nazval město podle prvního zvířete, které ulovil v okolních lesích – medvěda (německy "Bär").
- Duch horského průsmyku St. Gotthard – Podle legendy střeží průsmyk St. Gotthard ďábelský duch, který shodí do propasti každého, kdo se pokusí průsmyk přejít s nečistým srdcem.
- Perchta v Alpách – Tajemná žena, která kontroluje domácnosti během zimních měsíců a odměňuje pilné a trestá líné hospodyně.
- Sennotunte – Alpští duchové, kteří pomohou pastýřům s jejich prací, pokud jim pastýř nechá trochu smetany nebo mléka.