Jak se domluvím?
Oficiálním jazykem na Santorini je řečtina, ale nemusíte se obávat jazykové bariéry. Díky masivnímu turismu je angličtina na ostrově velmi rozšířená – zejména v turistických oblastech jako Fira, Oia či Kamari se domluvíte bez problémů. Personál hotelů, restaurací, obchodů a turistických atrakcí hovoří anglicky na dobré úrovni. V menších vesnicích ve vnitrozemí ostrova už může být situace jiná.
Místní obyvatelé oceňují, když se turisté pokusí o pár slov v řečtině. I základní fráze jako "kalimera" (dobrý den) nebo "efcharisto" (děkuji) dokáží prolomit ledy a získat vám sympatie domácích. Navíc, Řekové jsou známí svou pohostinností a často se vám budou snažit pomoct, i když bude komunikace trochu váznout.
V lepších restauracích a obchodech jsou obvykle k dispozici jídelní lístky a informace v angličtině, němčině a často i v dalších světových jazycích. S češtinou se setkáte jen výjimečně, většinou v místech s českými průvodci nebo v hotelech, které spolupracují s českými cestovními kancelářemi.
Základní fráze
- Dobrý den - Kalimera (kali-ME-ra)
- Dobrý večer - Kalispera (kali-SPE-ra)
- Dobrou noc - Kalinichta (kali-NI-chta)
- Ahoj - Yassou (YA-su) - neformální pozdrav
- Děkuji - Efcharisto (ef-cha-RI-sto)
- Prosím - Parakalo (para-KA-lo)
- Ano - Ne (ne)
- Ne - Ochi (O-chi)
- Promiňte/Omlouvám se - Signomi (si-GNO-mi)
- Kolik to stojí? - Poso kani? (PO-so KA-ni)
- Nerozumím - Then katalaveno (then kata-la-VE-no)
- Mluvíte anglicky? - Miláte angliká? (mi-LA-te angli-KA)
- Dobrou chuť - Kali orexi (kali O-re-ksi)
- Na zdraví - Yamas (YA-mas)
O obyvatelích
Santorini (oficiálně Thira) má přibližně 15 000 stálých obyvatel, ale během letní sezóny tento počet několikanásobně narůstá díky turistům a sezónním pracovníkům. Život místních je úzce spjat s turismem, který tvoří páteř ekonomiky ostrova. Většina obyvatel se živí v oblasti pohostinství, ubytovacích služeb nebo výroby tradičních produktů.
Santorinští jsou proslulí svou srdečností a pohostinností – zde nejde jen o obchodní přístup, ale o hluboce zakořeněný kulturní rys. Koncept "filoxenia" (láska k cizincům/hostům) je pro řeckou mentalitu klíčový a setkáte se s ním i na tomto turisty přeplněném ostrově. Místní jsou obvykle otevření, komunikativní a rádi si povídají o svém ostrově i jeho tradicích.
V menších vesnicích jako Megalochori, Pyrgos nebo Emporio můžete stále zažít autentický řecký způsob života. Starší místní obyvatelé sedí v kavárnách, popíjejí kávu frappé a sledují denní ruch. Tempo života mimo hlavní turistické oblasti zůstává pomalejší a klidnější, v souladu s tradičním středomořským přístupem.
Zajímavostí je, že mnozí obyvatelé Santorini mají kořeny v jiných částech Řecka nebo dokonce v zahraničí. Po devastujícím zemětřesení v roce 1956 mnoho původních obyvatel ostrov opustilo, a postupně se sem přistěhovali lidé z jiných částí země i ze zahraničí, přitahováni rostoucím turismem a ekonomickými příležitostmi.
Společenská etiketa
Na Santorini, stejně jako ve zbytku Řecka, existují určitá společenská pravidla, jejichž znalost vám pomůže lépe se začlenit a vyhnout se společenským faux pas:
- Oblékání: Ačkoliv v plážových letoviscích je běžné neformální oblečení, při návštěvě kostelů a klášterů je nutné mít zakrytá ramena a kolena. To platí pro muže i ženy. V lepších restauracích, zejména ve večerních hodinách, se očekává slušnější oblečení (ne plavky či plážové šortky).
- Fotografování: V kostelech je často zakázáno fotografovat s bleskem nebo je fotografování zcela zakázáno. Vždy respektujte místní pravidla. Také se vyvarujte fotit místní obyvatele bez jejich souhlasu.
- Jídlo a pití: Řecká kultura je postavena kolem jídla a společného stolování. Večeře začínají později (kolem 20-21 hodiny) a trvají dlouho. Je běžné sdílet jídlo mezi spolustolovníky. Na účet se obvykle nechává spropitné 10-15 %.
- Gesta: Vyvarujte se gesta otevřené dlaně směrem k někomu ("moutza"), které je v Řecku považováno za velmi urážlivé.
- Obchodní jednání: Řekové si potrpí na budování osobních vztahů před obchodními jednáními. Přímočarost může být někdy vnímána jako hrubost.
Řecká společnost je tradičně velmi orientovaná na rodinu. Rodinné vazby jsou silné a úcta ke starším lidem je důležitou hodnotou. O nedělích se rodiny často scházejí na společný oběd. Pokud budete pozváni do řecké domácnosti, je zdvořilé přinést malý dárek – víno, sladkosti nebo květiny jsou vždy vhodné.
Náboženství
Dominantním náboženstvím na Santorini, stejně jako v celém Řecku, je řecké pravoslaví. Více než 90 % Řeků se hlásí k pravoslavné církvi, která je hluboce zakořeněná v řecké kultuře, tradicích i každodenním životě. Náboženství zde není jen otázkou víry, ale i důležitou součástí národní identity.
Na ostrově najdete desítky kostelů a kaplí – od impozantních chrámů až po malé rodinné kapličky, které jsou typické pro krajinu Santorini. Charakteristické jsou jejich modré kupole, bílé fasády a zvony. Mnohé z těchto kostelů jsou starobylé a obsahují cenné ikony a fresky. Nejznámější je pravděpodobně modrá kupole kostela Tří zvonů v Oia, která se objevuje na většině pohlednic z ostrova.
Řecké pravoslaví má svůj vlastní kalendář a svátky, které se někdy liší od západního křesťanství. Například pravoslavné Velikonoce (Pascha) se slaví v jiném termínu než katolické a obvykle jsou největším svátkem roku, dokonce významnějším než Vánoce. Pokud máte možnost zažít tyto svátky na Santorini, bude to nezapomenutelný zážitek plný procesí, obřadů a tradic.
Pro návštěvníky je důležité respektovat náboženské zvyklosti:
- Při vstupu do kostelů se oblékejte slušně (zakrytá ramena a kolena).
- Pokud probíhá bohoslužba, buďte tiší a nerušte.
- Fotografování uvnitř kostelů může být omezeno nebo zakázáno.
- V některých kostelech není ženám dovoleno vstoupit do určitých částí.
I když je společnost nábožensky založená, k turistům jsou obyvatelé tolerantní a neočekávají, že budou dodržovat všechny náboženské obyčeje. Nicméně projevení respektu k místním tradicím je vždy oceňováno.
Historie
Historie Santorini je dramatická jako samotná krajina ostrova. Dnešní podoba Santorini je výsledkem jedné z největších sopečných erupcí v dějinách lidstva, která se odehrála kolem roku 1600 př. n. l. Tato mohutná exploze změnila původně kruhový ostrov na dnešní půlměsíc s kalderou uprostřed a je spojována s náhlým koncem minojské civilizace na Krétě.
První osídlení ostrova však sahá ještě hlouběji do minulosti. Archeologické nálezy dokládají přítomnost lidí již v době neolitu (5. tisíciletí př. n. l.). Kolem roku 3000 př. n. l. se zde rozvinula vyspělá civilizace doby bronzové s tržním městem v lokalitě dnešní Akrotiri. Toto "řecké Pompeje" bylo konzervováno pod vrstvami sopečného popela a dnes patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím v Egejské oblasti.
Po minojské katastrofě byl ostrov po staletí neobydlený, než ho kolem 9. století př. n. l. kolonizovali Féničané, následovaní Sparťany, kteří mu dali jméno Thira (podle svého mytického vůdce). V helénistickém období sloužil ostrov jako námořní základna Ptolemaiovců. Později se stal součástí Římské říše, Byzantské říše a po čtvrté křížové výpravě byl ovládán Benátčany.
Osmanská nadvláda trvala od 16. do 19. století, kdy se Santorini v roce 1830 stalo součástí nezávislého Řecka. Ekonomický rozvoj ostrova byl spojen s vinařstvím a obchodem, ale v roce 1956 zasáhlo Santorini ničivé zemětřesení, které zdevastovalo mnohé historické budovy a vedlo k emigraci části obyvatelstva.
Od 70. let 20. století začal rozmach turistického ruchu a Santorini se postupně proměnilo v jednu z nejpopulárnějších destinací Středomoří. Tradiční architektura s bílými domy a modrými kupolemi se stala ikonickou, zatímco původní obyvatelé se přizpůsobili novému způsobu života založenému na turistickém průmyslu.
Kultura a co navštívit
Kulturní bohatství Santorini vychází z jeho dlouhé historie, geografické polohy a jedinečného charakteru. Na relativně malém území nabízí ostrov pozoruhodnou směs archeologických nalezišť, tradičních vesnic, muzeí a živých kulturních tradic.
Archeologické lokality
Akrotiri je pravděpodobně nejvýznamnější archeologickou lokalitou ostrova. Toto prehistorické město bylo zakonzervováno pod vrstvami sopečného popela při výbuchu sopky kolem roku 1600 př. n. l. Dnes můžete procházet ulicemi starověkého města a obdivovat dvou až třípatrové domy s freskovou výzdobou, pokročilým kanalizačním systémem a důmyslnou architekturou. Na rozdíl od Pompejí zde nebyly nalezeny žádné lidské ostatky, což naznačuje, že obyvatelé byli včas varováni a stihli uprchnout.
Starověká Thira se nachází na horském hřebeni Mesa Vouno mezi Kamari a Perissou. Jde o pozůstatky města založeného Sparťany v 9. století př. n. l., které bylo obýváno až do byzantského období. Najdete zde ruiny agory, chrámu Apollóna, divadla, městských domů a dalších staveb.
Muzea
Archeologické muzeum ve Fiře uchovává množství nálezů z vykopávek na Santorini, včetně soch, keramiky, nářadí a šperků z různých historických období.
Muzeum prehistorické Thiry, také ve Fiře, se zaměřuje na nálezy z Akrotiri a dalších prehistorických lokalit. K vidění jsou originální fresky, keramika a další artefakty z doby před erupcí sopky.
Námořní muzeum představuje bohatou námořní historii ostrova od starověku po současnost. Najdete zde modely lodí, navigační přístroje, mapy a další exponáty spojené s mořeplavbou.
Tradiční vesnice
Pyrgos byl kdysi hlavním městem ostrova a dodnes si zachoval tradiční charakter s úzkými uličkami, středověkým hradem (Kasteli) a typickými kykladskými domy.
Megalochori je malebná vesnice obklopená vinicemi, známá svou tradiční architekturou, včetně neobvyklých "jeskynních domů" vytesaných do měkkého sopečného tufu.
Emporio je největší vesnice na ostrově s labyrintem uliček, benátským hradem a mnoha byzantskými kostely.
Kulturní zážitky
Pro hlubší pochopení místní kultury doporučujeme navštívit vinařství – vinná réva se na ostrově pěstuje již více než 3500 let a místní vína, zejména sladké Vinsanto, jsou proslulá svou jedinečnou chutí ovlivněnou sopečnou půdou. Mnoho vinařství nabízí prohlídky a degustace. Zajímavé jsou například vinařství Santo, Venetsanos nebo Gavalas.
Zajímavosti
- Jedinečná půda: Sopečná půda Santorini je extrémně úrodná a dává místním zemědělským produktům specifickou chuť. Místní rajčata jsou malá, intenzivně chutnající a používají se do tradiční santoriniské rajčatové kaše. Podobně unikátní jsou i bílé lilkovité baklažány, kapary a žluté hrášky fava.
- Architektura bez dřeva: Vzhledem k nedostatku dřeva na ostrově vyvinuli místní stavitelé techniku klenuté konstrukce domů. Stropy jsou budovány z překrývajících se řad cihel, které vytvářejí oblouk. Tato technika dala vzniknout typickým klenutým stropům v tradičních domech.
- Netradiční pláže: Na rozdíl od typických řeckých ostrovů s bílým pískem má Santorini pláže v nejrůznějších barvách – červenou (Red Beach), černou (Perissa, Kamari) nebo bílou (White Beach) – všechny jako výsledek sopečné činnosti.
- Útočiště pro osly: Na ostrově funguje záchranná stanice pro osly, kteří byli dříve hlavním dopravním prostředkem, ale s rozvojem turismu a modernizace začali být zanedbáváni. Návštěvníci stanice se mohou dozvědět o jejich roli v historii ostrova.
- Zvláštní vinařská tradice: Kvůli silným větrům pěstují místní vinaři révu netradičním způsobem – místo na vysokých konstrukcích splétají vinnou révu do košíků ležících na zemi (technika zvaná "kouloura"), což chrání hrozny před větrem a zároveň maximalizuje absorpci vlhkosti z půdy.
- Podzemní město: Pod vesnicí Oia se nachází rozsáhlý systém podzemních obydlí vytesaných do sopečného tufu. Tyto tzv. "hyposkafa" byly původně domovy pro chudší obyvatele, dnes jsou mnohé přestavěny na luxusní jeskynní hotely.
- Lidé bez stínu: Podle místní pověry nemají obyvatelé Santorini stín, když stojí na slunci – jde samozřejmě o pověru, ale ukazuje na spirituální význam, který místní přikládají své sopečné domovině.
Legendy
Santorini, jako ostrov s bohatou historií a dramatickou krajinou, je opředeno mnoha legendami a mýty, které dodávají tomuto místu další rozměr tajemství.
Pravděpodobně nejslavnější legendou spojenou s ostrovem je ta o Atlantidě. Mnoho badatelů věří, že právě Santorini mohlo být inspirací pro Platónův popis bájného ztraceného kontinentu. Masivní sopečná erupce kolem roku 1600 př. n. l., která doslova "potopila" velkou část původního ostrova, nápadně připomíná Platónovo vyprávění o civilizaci, která zmizela pod hladinou "v jediném dni a noci". Archeologické nálezy v Akrotiri navíc ukazují na vyspělou kulturu s pokročilými technologiemi, podobnou té, kterou Platón popisoval.
Další legenda se váže k vzniku samotného ostrova. Podle řecké mytologie byl ostrov vytvořen z hrsti hlíny, kterou bůh Poseidon vylovil z mořského dna a daroval ji Argonautům během jejich cesty za zlatým rounem. Původně se ostrovu říkalo Kallisti ("nejkrásnější"), ale po kolonizaci Sparťany byl přejmenován na Thera podle jejich vůdce Thera, potomka mytického hrdiny Kadma.
S ostrovem je spojena i legenda o ohnivém ptákovi Fénixovi, který symbolizuje znovuzrození. Stejně jako Fénix povstává z popela, tak i Santorini opakovaně "vstávalo z mrtvých" po devastujících sopečných erupcích a zemětřeseních.
Podle místní lidové tradice existuje na ostrově neviditelná vesnice, kterou mohou spatřit jen ti s čistým srdcem. Tato mystická vesnice se údajně zjevuje za úplňku v oblasti mezi Imerovigli a Oia.
Moderní legendou je příběh o kostelíku ve Fiře, který byl prý postaven námořníkem jako poděkování za zázračnou záchranu před ztroskotáním. Slíbil, že pokud přežije, postaví kostel na nejvyšším bodě ostrova, který spatří. Tato kaple dnes patří k turisticky nejnavštěvovanějším a fotografovaným místům.