Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se domluvím?

Oficiálním jazykem na Korfu je řečtina, která možná na první pohled vypadá jako nepřekonatelná bariéra. Nebojte se však – většina místních obyvatel v turistických oblastech mluví dobrou angličtinou. Zejména mladší generace, lidé pracující v hotelech, restauracích a obchodech jsou zvyklí komunikovat s turisty a angličtina pro ně nepředstavuje problém.

Pokud zamíříte do odlehlejších vesniček ve vnitrozemí ostrova, kde žijí převážně starší lidé, můžete narazit na jazykovou bariéru. Tady se hodí znát alespoň pár základních řeckých frází. Místní obyvatelé oceňují, když se turisté snaží promluvit jejich rodným jazykem, a často vám za to odmění vřelejším přístupem.

Zajímavostí je, že díky historickému vlivu Benátské republiky, která Korfu ovládala téměř 400 let, má místní dialekt řečtiny řadu italských prvků. Na ostrově se proto občas domluvíte i italsky, zejména u starší generace.

• V turistických oblastech: angličtina, někdy i němčina, italština
• Ve vnitrozemí: převážně řečtina
• Jídelní lístky: většinou vícejazyčné (řečtina, angličtina, někdy němčina či ruština)

Základní fráze

I několik základních řeckých frází vám může otevřít dveře k srdcím místních obyvatel. Tady jsou nejužitečnější výrazy s přibližnou výslovností:

• Dobrý den – Kalimera (kali-ME-ra)
• Dobrý večer – Kalispera (kali-SPE-ra)
• Dobrou noc – Kalinichta (kali-NI-chta)
• Děkuji – Efcharistó (ef-cha-ri-STO)
• Prosím/Není zač – Parakaló (pa-ra-ka-LO)
• Ano – Ne (NE)
• Ne – Óchi (O-chi)
• Promiňte – Signómi (si-GNO-mi)
• Mluvíte anglicky? – Miláte angliká? (mi-LA-te an-gli-KA)
• Nerozumím – Den katalavéno (den ka-ta-la-VE-no)
• Kolik to stojí? – Póso kání? (PO-so KA-ni)
• Na zdraví! – Yamas! (YA-mas)

O obyvatelích

Korfané, jak se obyvatelům ostrova říká, jsou typickými představiteli řecké pohostinnosti – vřelí, přátelští a uvolnění. Ostrov byl historicky křižovatkou kultur a to se odráží i v povaze jeho obyvatel. Na rozdíl od pevninského Řecka je zde cítit silnější západní vliv, zejména italský.

Život na Korfu plyne poklidným tempem. Pokud přijedete ze západní Evropy, možná vás překvapí, že přesnost a dochvilnost nejsou pro místní prioritou. "Siga, siga" (pomalu, pomalu) je filozofie, která prostupuje každodenním životem. Nikam se nespěchá, lidé si rádi povídají a vychutnávají si malé radosti života.

Rodinné vazby jsou pro Korfany velmi důležité. Není neobvyklé, že v jednom domě žijí tři generace pohromadě. Nedivte se, když v malé taverně narazíte na rodinné oslavy, kde se u jednoho stolu sejde dvacet příbuzných od miminek po babičky.

V létě se život na ostrově točí kolem turistického ruchu, ale mimo sezónu se Korfané věnují tradičním způsobům obživy – pěstování oliv (Korfu má přes 3 miliony olivovníků!), vinné révy a rybolovu. Místní jsou hrdí na svůj ostrov a rádi se s vámi podělí o příběhy a tipy na místa, kam běžný turista nezavítá.

Společenská etiketa

Ostrov Korfu je sice turistickou destinací, ale stále se jedná o místo s vlastními tradicemi a společenskými pravidly. Respektování místních zvyků vám pomůže získat si přízeň obyvatel a vychutnat si autentický zážitek.

Řekové jsou obecně méně formální než středo a severoevropané, ale určitá pravidla etikety je dobré znát:

• Oblékání: v kostelech je vyžadováno zakrytí ramen a kolen. Ženy by měly mít šaty či sukni přes kolena a zakrytá ramena, muži dlouhé kalhoty. V turistických letoviscích můžete chodit v plavkách po pláži, ale v restauracích a obchodech se očekává, že se alespoň minimálně oblečete.
• Gestikulace: dávejte si pozor na gesto otevřené dlaně směrem k druhé osobě (moutza) – v Řecku je to považováno za urážlivé, podobně jako u nás vztyčený prostředníček.
• Stolování: večeře začínají obvykle pozdě, kolem 21:00 nebo i později. Je běžné, že se jídla objednávají "do středu" a všichni sdílejí. Nikdy neodmítejte nabídku jídla nebo pití – bylo by to považováno za nezdvořilé.
• Fotografování: než vyfotíte místní obyvatele, vždy se zeptejte. U některých starších obyvatel může panovat pověrčivost ohledně fotografování.

Korfané oceňují, když turisté projeví zájem o jejich kulturu. Zkuste ochutnat místní speciality, naučte se pár frází v řečtině a nebojte se zapojit do konverzace. Možná budete pozváni na skleničku ouza nebo domácí víno – taková pozvání neodmítejte, je to způsob, jak vám místní projevují respekt a přátelství.

Náboženství

Pravoslavné křesťanství hraje v životě Korfanů zásadní roli. Přibližně 98 % obyvatel se hlásí k řecké pravoslavné církvi, která není jen náboženstvím, ale i důležitou součástí národní identity. Po staletích turecké nadvlády nad většinou Řecka (Korfu jako jedno z mála území zůstalo svobodné) se právě církev stala strážcem řecké kultury a tradic.

Ostrov se pyšní téměř 800 kostely a kaplemi – od monumentální katedrály sv. Spyridona v hlavním městě až po malé rodinné kaple rozeseté po venkově. Svatý Spyridon je patronem ostrova a jeho ostatky jsou uchovávány v nejvýznamnějším kostele. Místní věří, že třikrát zachránil ostrov – před morem, hladomorem a tureckou invazí.

Řecké pravoslaví se od katolictví či protestantismu liší v některých věroučných otázkách, ale i v praktickém životě. Pravoslavní kněží se mohou ženit (před vysvěcením), liturgie trvá až tři hodiny a probíhá vestoje, v kostelech nenajdete lavice, ale jen místa k sezení podél stěn pro staré a nemocné.

• Významné svátky: Velký pátek a Velikonoce jsou největšími svátky (často v jiném termínu než západní Velikonoce), slaví se velmi okázale s procesími a rituály
• Svatý Spyridon: jeho svátek se slaví čtyřikrát ročně (12. prosince, Velikonoce, 11. srpna a první neděle v listopadu)
• Křest: pro Řeky velmi důležitá událost, kmotři (noní) mají v životě dítěte významnou roli

Náš tajný tip: Pokud budete na Korfu během pravoslavných Velikonoc, nevynechejte sobotní půlnoční obřad, kdy lidé rozbíjejí hliněné džbány na chodníky a náměstí v Korfu Town. Tento jedinečný zvyk symbolizuje vzkříšení a nový začátek.

Historie

Historie Korfu je fascinujícím příběhem ostrova na křižovatce civilizací. Díky své strategické poloze u vstupu do Jaderského moře byl ostrov vždy cílem mocností, které chtěly kontrolovat tuto část Středomoří.

Podle řecké mytologie je Korfu spojeno s bájnou Schérií, zemí Fajáků, kde našel útočiště Odysseus na své cestě domů z Trojské války. První historicky doložené osídlení pochází z doby kolem roku 750 př. n. l., kdy zde založili kolonii Korinťané.

V průběhu staletí ostrov vystřídal mnoho vládců. Po rozpadu Římské říše připadl Byzantské říši. Od 13. do konce 18. století byl pod nadvládou Benátské republiky, což je období, které zásadně ovlivnilo architekturu, kulturu i mentalitu ostrova. Právě z této doby pochází impozantní opevnění a unikátní ráz hlavního města.

Na rozdíl od zbytku Řecka se Korfu nikdy nedostalo pod osmanskou nadvládu, což je skutečnost, na kterou jsou místní dodnes hrdí. Po pádu Benátek ostrov krátce ovládli Francouzi, poté Rusové a znovu Francouzi. V letech 1815-1864 byl Korfu pod britským protektorátem, než byl konečně připojen k modernímu řeckému státu.

Během druhé světové války bylo Korfu bombardováno a okupováno Itálií a následně nacistickým Německem. Mnohé historické budovy byly zničeny, ale staré město přežilo a v roce 2007 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Zajímavostí je, že v letech 1919-1922 sloužil ostrov jako dočasné útočiště pro asi 150 000 uprchlíků z Ruska po bolševické revoluci, včetně členů carské rodiny.

Kultura a co navštívit

Kultura Korfu je jedinečnou směsicí řeckých tradic a západních vlivů, především italských a britských. Tato kulturní fúze se odráží v architektuře, hudbě, kuchyni i každodenním životě.

Hlavní město, oficiálně nazývané Kerkyra (ale běžně označované jako Korfu Town), je kulturním klenotem a rozhodně by mělo být na vašem seznamu míst k návštěvě. Projděte se úzkými uličkami Starého města s venetskými domy, navštivte některý z mnoha muzeí nebo si vychutnejte kávu na náměstí Spianada – největším náměstí v Řecku.

Neobvyklou památkou je kriketové hřiště uprostřed města – dědictví britské nadvlády, které připomíná, že Korfu má s Británií hlubší vazby než zbytek Řecka. Kriketu se zde stále aktivně hraje, což je v Řecku unikát.

• Stará pevnost a Nová pevnost – impozantní obranné stavby z benátského období s dechberoucími výhledy na město a moře
• Achillion – neoklasicistní palác postavený pro rakouskou císařovnu Sissi, která milovala Korfu a řeckou kulturu
• Paleokastritsa – komplex šesti zálivů s tyrkysovou vodou a historickým klášterem na kopci
• Kanoni a Myší ostrov – ikonické místo s výhledem na klášterní ostrůvek Vlacherna a maličký ostrov Pontikonisi (Myší ostrov)
• Angelokastro – byzantská pevnost na severozápadě ostrova s ohromujícími výhledy

Korfu je také domovem řady kulturních festivalů. Nejznámější jsou velikonoční oslavy a letní Varkarola, který připomíná vítězství nad Turky v roce 1716 působivou přehlídkou osvětlených lodí a ohňostrojem. Pokud navštívíte ostrov v srpnu, nenechte si ujít Festival sv. Spyridona s procesím, kdy je tělo světce neseno ulicemi.

Hudba je další důležitou součástí kultury Korfu. Ostrov se pyšní tradicí filharmonických orchestrů – má jich 17, což je na tak malé území neobvyklé. V letních měsících se konají koncerty pod širým nebem, často v historických prostorách.

Zajímavosti

Korfu je ostrov plný překvapení a fascinujících detailů, které ho odlišují od ostatních řeckých destinací. Tady je několik zajímavostí, které možná ani zkušení cestovatelé neznají:

• Korfu má více než 3 miliony olivovníků, z nichž některé jsou až 400 let staré a pocházejí z doby benátské nadvlády. Benátčané totiž platili zemědělcům za každý vysazený strom, aby zajistili dostatek oleje pro osvětlení.
• Ostrov má nezvyklé dvojí pojmenování – zatímco v češtině a mnoha dalších jazycích se používá název Korfu (odvozený od byzantského Koryfo – vrchol), Řekové ho nazývají Kerkyra, podle nymfy, kterou podle legendy unesl Zeus na tento ostrov.
• Na Korfu se narodil princ Philip, manžel britské královny Alžběty II., konkrétně v Mon Repos – neoklasicistním paláci, který dnes slouží jako muzeum.
• Zdejší obyvatelé mají zvláštní tradici – na Velikonoční sobotu vyhazují z oken a balkonů v hlavním městě hliněné džbány naplněné vodou. Tento hlučný zvyk má symbolizovat příchod nového roku a nového života.
• Oblast Sidari na severu ostrova je známá tzv. Kanálem lásky – přírodní formací, o které se traduje, že páry, které společně proplují tímto úzkým průlivem, zůstanou navždy spolu.

Legendy

Mytologie a legendy jsou nedílnou součástí identity Korfu, kde se propojuje starořecký pantheon s křesťanskými příběhy a lidovými pověrami. Nejslavnější mytologický příběh spojený s ostrovem vypráví o jeho vzniku:

Podle legendy se bůh moří Poseidon zamiloval do krásné nymfy Kerkyry (dcery říčního boha Asopa). Unesl ji na dosud nepojmenovaný ostrov, kde se s ní oženil. Z jejich lásky se zrodil Faiax, praotec bájného národa Fajáků. Právě podle nymfy Kerkyry dostal ostrov své řecké jméno.

Další slavný mýtus spojuje Korfu s Odysseovými cestami. Homer ve své Odyssei popisuje zemi Fajáků (Schérii), kde byl Odysseus pohostinně přijat králem Alkinoem poté, co ztroskotal. Mnozí učenci věří, že tato bájná Schérie byla právě Korfu. V Paleokastritsi dokonce ukazují údajnou "Odysseovu jeskyni" a kámen, který měl být jeho lodí proměněnou v kámen bohem Poseidonem.

Z křesťanských legend je nejznámější příběh svatého Spyridona. Tento světec z Kypru se stal patronem ostrova a podle tradice ostrov třikrát zachránil – v roce 1673 před morovou epidemií, v roce 1716 před tureckou invazí a v roce 1799 před hladomorem. Místní věří, že jeho neporušené tělo, uchovávané v kosele v hlavním městě, stále obchází ostrov a chrání jeho obyvatele. Když ráno kněží otevírají rakev, prý často nacházejí světcovy boty zašpiněné od bláta a prachu z nočních cest.

S oblastí Paleokastritsa je spojená pověst o drakovi. Podle ní žil v jeskyních u pobřeží obří drak, který terorizoval rybáře. Svatý Jiří ho přemohl a proměnil v kámen – a skutečně, skalní formace u vstupu do jedné z jeskyní připomíná hlavu draka.

Zajímavá je také pověst o "neraidách" – vílách podobných nymfám, které prý tančí za měsíčních nocí na odlehlých plážích. Pokud je člověk zahlédne, buď se do něj zamilují a unesou ho, nebo ho potrestají za vyrušení. Proto někteří místní rybáři váhají vyplouvat za úplňku.