Jazyk, společnost, kultura a historie

Tanzanie má dva úřední jazyky - svahilštinu (kiswahili) a angličtinu. Na území celého státu se mluví 126 různými domorodými jazyky a svahilština slouží jako lingua franca. Anglicky se domluvíte také téměř všude. Tanzanie byla britskou kolonií od konce první světové války až do roku 1961, dodnes se na školách angličtina vyučuje a studenti na střední škole skládají zkoušky v angličtině. Ve venkovských oblastech převládá svahilština, ve městech jsou i některé základní školy v angličtině.

Na cestu se vám možná hodí tento online svahilsko-anglický slovník.

Karibu Tanzania!

Tanzanie je kulturně velmi rozmanitá země s bohatou historií a tradicemi. Naprostá většina obyvatel (95 %) patří do některého z Bantuských etnik, kterých zde žije přibližně 120. Bydlí zde také mnoho Arabů, Peršanů i Evropanů a všichni dohromady tvoří současnou tvář Tanzanie. Tanzanci mají velmi pevné rodinné vazby, jsou velmi zdvořilí a často se usmívají. Jak se v tomto prostředí rozličných kultur pohybovat bez faux pas se dozvíte na následujících řádcích.

Swahili time (svahilský čas)

I když Tanzanie leží v časovém pásmu UTC + 3 hodiny může se stát, že vám nebudou uvedené či domluvené časy vycházet. Svahilský čas, který je pro místní obyvatele podstatný se řídí denním světlem. Začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin večer. V jednu hodinu svahilského času tedy znamená v 7 hodin ráno (hodinu po východu slunce), v 11 hodin znamená 5 hodin odpoledne.

Pravidlo pravé ruky

Podle zvyku, který sem pravděpodobně přešel z arabských zemí nebo z Indie, je levá ruka považována za nečistou. Pravou rukou můžete jíst, zdravit, brát si věci, atd. a levá ruka se dříve používala pouze na hygienu.

Na veřejnosti bez přehnaného fyzického kontaktu

I když je Tanzanie a zejména Zanzibar oblíbenou destinací pro svatební cestu, je lepší si projevy náklonnosti nechat spíše do resortu nebo na hotelový pokoj. U místních by se např. líbání na veřejnosti nemuselo setkat s pozitivním ohlasem.

K jídlu se nečichá

I když jsou některé pokrmy zcela nové a rádi byste si je užili, vychutnali jejich vůni, tvar a až poté chuť, v Tanzanii to není úplně dobrý nápad. Přivonět k jídlu vyjadřuje nechuť nebo podezření, že s ním něco není v pořádku.

Svolení s fotografií

Když přijedou turisté do některé z vesnic tradičních etnik, většinou místní počítají s tím, že budou chtít fotit a dokonce je k tomu vybízí. Pokud taková situace nenastane, je určitě se předem lepší zeptat na souhlas s fotkou. Některým lidem může být focení nepříjemné.

Starším se neodmlouvá

V tanzanské společnosti mají starší osoby významné místo a mladší si jich váží pro jejich moudrost. Není zde zvykem rozporovat starším lidem jejich názory. Vždy je lepší mlčet než říci něco, čeho bychom později mohli litovat.

Hakuna matata

Žádný stres, vše plyne tak, jak má. Cestovatelé si ušetří mnoho nervů, když se naladí přesně na tuto vlnu. Čas zde plyne trochu jinak a vše se řeší v klidu.

V Tanzanii převažuje křesťanské náboženství, které vyznává okolo 63 % obyvatel. Okolo 34 % obyvatel pak vyznává islám. Ve městech můžete navštívit katolické i protestantské kostely a mešity. Přírodní náboženství vyznává přibližně jedno procento obyvatel. V populaci žijí také nepatrné menšiny buddhistů, hinduistů nebo židů.

Náboženskému rozvrstvení pevniny neodpovídá ostrovní část země. Naprostá většina obyvatel Zanzibaru (99 %) jsou muslimové.

Kdybychom se chtěli dostat k počátkům osídlení této oblasti, museli bychom se vydat hluboko do minulosti. Přesněji řečeno do na samý začátek lidského vývoje. Právě na území Tanzanie byly v Olduvajské rokli nalezeny nejstarší ostatky hominidů - australopitékus a homo habilis, kteří žili přibližně před čtyřmi miliony let. Naleziště můžete navštívit v národním parku Ngorongoro. O počátcích lidstva skvěle informuje Archeologické muzeum přímo u Olduvajské rokle.

Předkové dnešních obyvatel - etnické skupiny Bantu - se do oblasti Tanzanie dostaly v několika vlnách přibližně před 2 000 lety. Z tohoto období pochází rozsáhlé skalní malby v Kondoa zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Lidem se zde dařilo díky hojnosti, kterou nabízela velká jezera, přívětivé klima a dostatek zvěře.

V období starověku se tanzanské pobřeží stalo strategickým bodem pro rozvoj obchodu mezi africkým vnitrozemím s arabskými zeměmi, Persií a Indií. Obchodovalo se zejména se slonovinou, kořením, orientálními výrobky i s otroky. Na Zanzibaru a na pobřeží se začaly v 9. století usazovat arabští a perští obchodníci a postupně se v oblasti rozšířila kultura islámu.

Na konci 15. století se na území Tanzanie dostal s rozvojem zámořských cest portugalský mořeplavec Vasco da Gama. Posléze Portugalci na 200 let osídlili Zanzibar. Na konci 17. století ostrov dobyl ománský sultán a přenesl sem zřízení sultanátu. Někdejší zanzibarský sultán ovládal celé pobřeží Tanzanie a bohatství mu plynulo zejména obchodu s otroky, který byl zakázán až ke konci 19. století.

Na sklonku 19. století vrcholil zájem evropských mocností o zámořské kolonie. Oblast Tanzanie se dostala pod německou nadvládu a vznikla zde Německá východní Afrika. Britové získali Zanzibar v roce 1890, a po skončení první světové války, kdy se Německo muselo vzdát všech svých kolonií, jim připadlo také území dnešní Tanzanie (někdejší Tanganika).

Hnutí za samostatnost Tanganiky odstartoval Julius Nyerere, který založil v roce 1954 Tanganický africký národní svaz (TANU), jehož cílem byl suverénní stát. V roce 1961 skutečně došlo k vyhlášení nezávislosti Tanganiky. Vše proběhlo poklidnou formou, na rozdíl od Zanzibaru, kde během svržení sultanátu přišlo o život mnoho Indů i Arabů. Vzápětí vstoupila Tanganika do Společenství národů Commonwealth, takže zůstala s Británií spjatá.

V roce 1964 došlo k sjednocení Tanganiky a Zanzibaru a vznikl stát Tanzanie, jak ho známe dnes. Julius Nyerere se stal prvním prezidentem. Ve funkci vydržel až do roku 1985 a je označován za otce vlasti. Někteří jeho vládu kritizují, protože se v zemi snažil prosazovat africký socialismus a země se postupně stala zadluženou.

V 90. letech proběhlo několik reforem a voleb se účastní více politických stran, nicméně od roku 1995 je stále u moci strana Chama Cha Mapinduzi. V roce 2021 se dostala do čela Tanzanie prezidentka Samia Suluhu Hassan.

Na běžné nákupy v Tanzanii zajděte na místní tržnice. Nejlepší nákupní doba bývá ráno, kdy na tržišti není ještě tolik lidí a vše je sem čerstvě dovezeno. Seženete zde téměř cokoliv, zejména jídlo, oblečení, předměty denní potřeby i suvenýry. Největší tržiště v Tanzanii se nazývá Kariakoo a najdete ho ve městě Dar es Salaam, kde zabírá několik bloků. Přivstat si se vyplatí také na rybí trhy při pobřeží moře nebo jezera. Ve větších městech fungují klasické kamenné obchody i nákupní centra, ve venkovských oblastech potkáte pouliční prodavače nebo domácí obchůdky.

• Vezměte si s sebou kousek Tanzanie na památku domů nebo potěšte své přátele a příbuzné pěkným dárkem z cest. Podívejte se na následující tipy pro inspiraci.
• Tanzanit je minerál, který se těží blízko města Arusha. V této oblasti seženete fialovomodré tanzanitové šperky o něco levněji. Prodávají se tanzanitové náušnice, prsteny, náramky i samotné kamínky.
• Výrobky z kůže jsou oblíbeným artiklem v celé Východní Africe. Prodávají se zde kabelky, peněženky, pouzdra, a další.
• Barevně potištěné látky Kanga k Tanzanii neodmyslitelně patří. Místní lidé chodí oblékaní v tradičních pestrých vzorech a přesně takový si můžete pořídit. Ať už zakoupíte originální látku jako přehoz či šátek nebo kousek oblečení v kanga stylu, s tímto dárkem nemůžete šlápnout vedle.
• Jako červená nit vás budou po Tanzanii provázet také ručně tkané kostkované přehozy Maasai Shuka, které chrání Masaje před chladem a prachem. Při výstupu do větší nadmořské výšky nebo za chladnějšího večera tento hřejivý kus látky oceníte stejně jako místní obyvatelé.
• Mezi nejoblíbenější a snadno převozitelné dárky patří korálky. Pro každé etnikum mají určitý symbolický význam a uvidíte je téměř na všech lidech, také proto turisté náhrdelníky, náramky, náušnice nebo pásky či boty zdobené korálky tak rádi kupují jako upomínku.
• Dřevěné masky a vyřezávané sošky patří k dalším předmětům typickým pro Východní Afriku. Zdejší řezbáři a umělci jsou velice zruční a jejich výrobky se inspirují v přírodě a ve starých legendách. Často pro práci používají tvrdé ebenové dřevo.
• Pokud máte nějaký osvědčený trik na přepravu křehkých věcí, můžete zakoupit místní keramické výrobky, jejichž tradice sahá hluboko do starověku.
• Východní Afrika žije hudbou. Přivezte si s sebou domů některý z malinkých hudebních nástrojů. Zvučné rytmy vás pak přenesou vždy alespoň na chvíli zpátky do Afriky.
• Skvělým voňavým dárkem může být také koření, které se přímo zde pěstuje a dokonce můžete navštívit některou z lokálních farem a dozvědět se více informací o pěstování a výrobě koření. Podobně můžete zakoupit zde vypěstovanou kávu nebo kakao.
• Krásnou a praktickou specialitou této části Afriky je recyklace - na trhu můžete koupit např. náušnice vyrobené z pivních zátek, grily z disků kol nebo boty z použitých pneumatik.