Jak se v Tanzanii domluvím?
Tanzanie má dva úřední jazyky - svahilštinu (kiswahili) a angličtinu. Na území celého státu se mluví 126 různými domorodými jazyky a svahilština slouží jako lingua franca. Anglicky se domluvíte také téměř všude. Tanzanie byla britskou kolonií od konce první světové války až do roku 1961, dodnes se na školách angličtina vyučuje a studenti na střední škole skládají zkoušky v angličtině. Ve venkovských oblastech převládá svahilština, ve městech jsou i některé základní školy v angličtině.
Základní fráze
- Jambo (džambo) – Ahoj
- Habari? (habari) – Jak se máš?
- Nzuri (nzúri) – Dobře
- Asante (asante) – Děkuji
- Asante sana (asante sana) – Děkuji mnohokrát
- Karibu (karibu) – Vítej/Není zač
- Tafadhali (tafadali) – Prosím
- Samahani (samahani) – Promiň
- Ndio (ndio) – Ano
- Hapana (hapana) – Ne
- Pole (pole) – Omlouvám se/Je mi líto
- Bei gani? (bej gani) – Kolik to stojí?
- Nataka hii (nataka hii) – Chtěl/a bych tohle
- Hakuna matata (hakuna matata) – Žádný problém
- Mambo (mambo) – Jak to jde? (neformální)
- Poa (poa) – V pohodě (odpověď na "Mambo")
Na cestu se vám možná hodí tento online svahilsko-anglický slovník.

O obyvatelích
Tanzanci jsou známí svou vřelostí, pohostinností a úsměvy. Země je domovem více než 120 etnických skupin, přičemž největšími jsou Sukuma, Nyamwezi, Chagga a Haya. Tato etnická rozmanitost vytváří bohatou kulturní mozaiku, kde každá skupina přispívá svými tradicemi, rituály a řemesly.
Přes etnickou rozmanitost je v Tanzanii pozoruhodná politická stabilita a mírové soužití různých skupin. Tanzanci jsou hrdí na svou národní identitu, kterou bývalý prezident Julius Nyerere pomohl vybudovat prostřednictvím konceptu "ujamaa" (rodinné soudržnosti).
Život většiny Tanzanců je stále úzce spjat se zemědělstvím a venkovským způsobem života. Zhruba 70 % obyvatel žije na venkově, kde se živí pěstováním plodin jako kukuřice, proso, banány nebo káva. V pobřežních oblastech a na Zanzibaru je důležitým zdrojem obživy rybolov.
Tanzanci žijí podle zásady "pole pole" (pomalu pomalu), což se odráží v jejich uvolněném přístupu k času. Pro návštěvníky ze Západu to může být nejprve výzvou, ale brzy zjistíte, že tento přístup dokonale zapadá do afrického způsobu života a umožňuje skutečně si vychutnat každý okamžik.

Společenská etiketa a zvyky v Tanzanii
Tanzanie je kulturně velmi rozmanitá země s bohatou historií a tradicemi. Naprostá většina obyvatel (95 %) patří do některého z Bantuských etnik, kterých zde žije přibližně 120. Bydlí zde také mnoho Arabů, Peršanů i Evropanů a všichni dohromady tvoří současnou tvář Tanzanie. Tanzanci mají velmi pevné rodinné vazby, jsou velmi zdvořilí a často se usmívají. Jak se v tomto prostředí rozličných kultur pohybovat bez faux pas se dozvíte na následujících řádcích.
Swahili time (svahilský čas)
I když Tanzanie leží v časovém pásmu UTC + 3 hodiny může se stát, že vám nebudou uvedené či domluvené časy vycházet. Svahilský čas, který je pro místní obyvatele podstatný se řídí denním světlem. Začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin večer. V jednu hodinu svahilského času tedy znamená v 7 hodin ráno (hodinu po východu slunce), v 11 hodin znamená 5 hodin odpoledne.
Pravidlo pravé ruky
Podle zvyku, který sem pravděpodobně přešel z arabských zemí nebo z Indie, je levá ruka považována za nečistou. Pravou rukou můžete jíst, zdravit, brát si věci, atd. a levá ruka se dříve používala pouze na hygienu.
Na veřejnosti bez přehnaného fyzického kontaktu
I když je Tanzanie a zejména Zanzibar oblíbenou destinací pro svatební cestu, je lepší si projevy náklonnosti nechat spíše do resortu nebo na hotelový pokoj. U místních by se např. líbání na veřejnosti nemuselo setkat s pozitivním ohlasem.
K jídlu se nečichá
I když jsou některé pokrmy zcela nové a rádi byste si je užili, vychutnali jejich vůni, tvar a až poté chuť, v Tanzanii to není úplně dobrý nápad. Přivonět k jídlu vyjadřuje nechuť nebo podezření, že s ním něco není v pořádku.
Svolení s fotografií
Když přijedou turisté do některé z vesnic tradičních etnik, většinou místní počítají s tím, že budou chtít fotit a dokonce je k tomu vybízí. Pokud taková situace nenastane, je určitě se předem lepší zeptat na souhlas s fotkou. Některým lidem může být focení nepříjemné.
Starším se neodmlouvá
V tanzanské společnosti mají starší osoby významné místo a mladší si jich váží pro jejich moudrost. Není zde zvykem rozporovat starším lidem jejich názory. Vždy je lepší mlčet než říci něco, čeho bychom později mohli litovat.
Hakuna matata
Žádný stres, vše plyne tak, jak má. Cestovatelé si ušetří mnoho nervů, když se naladí přesně na tuto vlnu. Čas zde plyne trochu jinak a vše se řeší v klidu.
Náboženství
Tanzanie je nábožensky rozmanitá země, kde hlavními vyznáními jsou křesťanství, islám a tradiční africká náboženství. Přibližně třetina obyvatel vyznává křesťanství, další třetina islám a zbytek praktikuje tradiční africká náboženství nebo jejich kombinaci s monoteistickými víry.
Náboženská tolerance je v Tanzanii hluboce zakořeněná hodnota. Křesťané a muslimové zde žijí v mírovém soužití po staletí, což je ukázkovým příkladem pro jiné africké národy. Náboženské svátky obou hlavních vyznání jsou státními svátky a často je slaví společně příslušníci různých vyznání.
Islám
Islám dominuje na Zanzibaru a v pobřežních oblastech, kde má dlouhou historii sahající do 8. století. Projevuje se zde silný vliv arabské kultury, patrný v architektuře, kuchyni i každodenním životě. Během ramadánu může být život v muslimských oblastech pomalejší a mnoho restaurací a obchodů může být přes den zavřeno.
Při návštěvě mešit je nutné dodržovat určitá pravidla:
- Ženy musí mít zahalená ramena, kolena a hlavu
- Muži by měli mít zakrytá ramena a kolena
- Před vstupem si vždy zujte boty
- Během modliteb nevstupujte do mešit
Křesťanství
Křesťanství je rozšířené především ve vnitrozemí a zahrnuje katolické, protestantské, anglikánské a evangelikální denominace. Nedělní bohoslužby jsou důležitou společenskou událostí a jsou často plné zpěvu, tance a oslav, které trvají několik hodin. Návštěvníci jsou většinou vítáni na bohoslužbách, které mohou být zajímavým kulturním zážitkem.
Tradiční africká náboženství
Původní africká náboženství zahrnují víru v jednoho nejvyššího stvořitele, uctívání předků a přírodních duchů. Tyto víry často existují souběžně s křesťanstvím nebo islámem. Šamani a léčitelé (waganga) hrají důležitou roli v mnoha komunitách, zejména ve venkovských oblastech. Někteří kmenové skupiny, jako Masajové, si udržují silné tradiční náboženské praktiky, které jsou nedílnou součástí jejich identity.

Historie Tanzanie
Kdybychom se chtěli dostat k počátkům osídlení této oblasti, museli bychom se vydat hluboko do minulosti. Přesněji řečeno do na samý začátek lidského vývoje. Právě na území Tanzanie byly v Olduvajské rokli nalezeny nejstarší ostatky hominidů - australopitékus a homo habilis, kteří žili přibližně před čtyřmi miliony let. Naleziště můžete navštívit v národním parku Ngorongoro. O počátcích lidstva skvěle informuje Archeologické muzeum přímo u Olduvajské rokle.
Předkové dnešních obyvatel - etnické skupiny Bantu - se do oblasti Tanzanie dostaly v několika vlnách přibližně před 2 000 lety. Z tohoto období pochází rozsáhlé skalní malby v Kondoa zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Lidem se zde dařilo díky hojnosti, kterou nabízela velká jezera, přívětivé klima a dostatek zvěře.
V období starověku se tanzanské pobřeží stalo strategickým bodem pro rozvoj obchodu mezi africkým vnitrozemím s arabskými zeměmi, Persií a Indií. Obchodovalo se zejména se slonovinou, kořením, orientálními výrobky i s otroky. Na Zanzibaru a na pobřeží se začaly v 9. století usazovat arabští a perští obchodníci a postupně se v oblasti rozšířila kultura islámu.
Na konci 15. století se na území Tanzanie dostal s rozvojem zámořských cest portugalský mořeplavec Vasco da Gama. Posléze Portugalci na 200 let osídlili Zanzibar. Na konci 17. století ostrov dobyl ománský sultán a přenesl sem zřízení sultanátu. Někdejší zanzibarský sultán ovládal celé pobřeží Tanzanie a bohatství mu plynulo zejména obchodu s otroky, který byl zakázán až ke konci 19. století.
Na sklonku 19. století vrcholil zájem evropských mocností o zámořské kolonie. Oblast Tanzanie se dostala pod německou nadvládu a vznikla zde Německá východní Afrika. Britové získali Zanzibar v roce 1890, a po skončení první světové války, kdy se Německo muselo vzdát všech svých kolonií, jim připadlo také území dnešní Tanzanie (někdejší Tanganika).
Hnutí za samostatnost Tanganiky odstartoval Julius Nyerere, který založil v roce 1954 Tanganický africký národní svaz (TANU), jehož cílem byl suverénní stát. V roce 1961 skutečně došlo k vyhlášení nezávislosti Tanganiky. Vše proběhlo poklidnou formou, na rozdíl od Zanzibaru, kde během svržení sultanátu přišlo o život mnoho Indů i Arabů. Vzápětí vstoupila Tanganika do Společenství národů Commonwealth, takže zůstala s Británií spjatá.
V roce 1964 došlo k sjednocení Tanganiky a Zanzibaru a vznikl stát Tanzanie, jak ho známe dnes. Julius Nyerere se stal prvním prezidentem. Ve funkci vydržel až do roku 1985 a je označován za otce vlasti. Někteří jeho vládu kritizují, protože se v zemi snažil prosazovat africký socialismus a země se postupně stala zadluženou.
V 90. letech proběhlo několik reforem a voleb se účastní více politických stran, nicméně od roku 1995 je stále u moci strana Chama Cha Mapinduzi. V roce 2021 se dostala do čela Tanzanie prezidentka Samia Suluhu Hassan.
Nákupy a suvenýry
Na běžné nákupy v Tanzanii zajděte na místní tržnice. Nejlepší nákupní doba bývá ráno, kdy na tržišti není ještě tolik lidí a vše je sem čerstvě dovezeno. Seženete zde téměř cokoliv, zejména jídlo, oblečení, předměty denní potřeby i suvenýry. Největší tržiště v Tanzanii se nazývá Kariakoo a najdete ho ve městě Dar es Salaam, kde zabírá několik bloků. Přivstat si se vyplatí také na rybí trhy při pobřeží moře nebo jezera. Ve větších městech fungují klasické kamenné obchody i nákupní centra, ve venkovských oblastech potkáte pouliční prodavače nebo domácí obchůdky.
- Vezměte si s sebou kousek Tanzanie na památku domů nebo potěšte své přátele a příbuzné pěkným dárkem z cest. Podívejte se na následující tipy pro inspiraci.
- Tanzanit je minerál, který se těží blízko města Arusha. V této oblasti seženete fialovomodré tanzanitové šperky o něco levněji. Prodávají se tanzanitové náušnice, prsteny, náramky i samotné kamínky.
- Výrobky z kůže jsou oblíbeným artiklem v celé Východní Africe. Prodávají se zde kabelky, peněženky, pouzdra, a další.
- Barevně potištěné látky Kanga k Tanzanii neodmyslitelně patří. Místní lidé chodí oblékaní v tradičních pestrých vzorech a přesně takový si můžete pořídit. Ať už zakoupíte originální látku jako přehoz či šátek nebo kousek oblečení v kanga stylu, s tímto dárkem nemůžete šlápnout vedle.
- Jako červená nit vás budou po Tanzanii provázet také ručně tkané kostkované přehozy Maasai Shuka, které chrání Masaje před chladem a prachem. Při výstupu do větší nadmořské výšky nebo za chladnějšího večera tento hřejivý kus látky oceníte stejně jako místní obyvatelé.
- Mezi nejoblíbenější a snadno převozitelné dárky patří korálky. Pro každé etnikum mají určitý symbolický význam a uvidíte je téměř na všech lidech, také proto turisté náhrdelníky, náramky, náušnice nebo pásky či boty zdobené korálky tak rádi kupují jako upomínku.
- Dřevěné masky a vyřezávané sošky patří k dalším předmětům typickým pro Východní Afriku. Zdejší řezbáři a umělci jsou velice zruční a jejich výrobky se inspirují v přírodě a ve starých legendách. Často pro práci používají tvrdé ebenové dřevo.
- Pokud máte nějaký osvědčený trik na přepravu křehkých věcí, můžete zakoupit místní keramické výrobky, jejichž tradice sahá hluboko do starověku.
- Východní Afrika žije hudbou. Přivezte si s sebou domů některý z malinkých hudebních nástrojů. Zvučné rytmy vás pak přenesou vždy alespoň na chvíli zpátky do Afriky.
- Skvělým voňavým dárkem může být také koření, které se přímo zde pěstuje a dokonce můžete navštívit některou z lokálních farem a dozvědět se více informací o pěstování a výrobě koření. Podobně můžete zakoupit zde vypěstovanou kávu nebo kakao.
- Krásnou a praktickou specialitou této části Afriky je recyklace - na trhu můžete koupit např. náušnice vyrobené z pivních zátek, grily z disků kol nebo boty z použitých pneumatik.

Kultura a co navštívit
Tanzanská kultura je živým kaleidoskopem tradic, hudby, umění a architektury, formovaným staletími vlivů z celého kontinentu i zámoří. Kromě přírodních krás, jako je Kilimandžáro, Serengeti a Zanzibar, nabízí země fascinující kulturní zážitky, které stojí za prozkoumání.
Stone Town, Zanzibar
Labyrint úzkých uliček Stone Town je zapsán na seznamu UNESCO a představuje jedinečnou směs arabských, perských, indických a evropských architektonických stylů. Procházka touto historickou čtvrtí je jako cesta časem, kde můžete obdivovat bohatě zdobené dřevěné dveře, balkony s vyřezávanými zábradlími a impozantní bývalé sultánské paláce.
- Navštivte Palác zázraků (House of Wonders) – první budovu ve východní Africe s elektřinou
- Projděte se po bývalém trhu s otroky a anglikánské katedrále postavené na jeho místě
- Ochutnejte místní speciality na večerním trhu Forodhani Gardens
- Navštivte Freddie Mercury House – rodný dům legendárního zpěváka
Pro prohlídku s místním průvodcem, který vám odhalí skryté poklady Stone Town, doporučujeme rezervovat si předem místo na getyourguide.com.
Masajské vesnice
Masajové jsou jedním z nejznámějších kmenů východní Afriky, známí svým tradičním způsobem života, výraznými červenými oděvy a skoky do výšky při tradičních tancích. Návštěva autentické masajské vesnice vám umožní nahlédnout do jejich pasteveckého způsobu života, který si navzdory moderním vlivům zachovává tradiční prvky.
Bagamoyo
Historické pobřežní město Bagamoyo bylo kdysi hlavním městem německé východní Afriky a důležitým přístavem pro obchod s otroky. Dnes nabízí fascinující směs kolonialní architektury, islámských památek a pozůstatků obchodu s otroky.
- Prozkoumejte ruiny německé koloniální administrativy
- Navštivte první katolickou misii ve východní Africe
- Projděte se po historickém přístavu, odkud vyrážely karavany do vnitrozemí
Kmenová umění a řemesla
Tanzanské řemeslné umění je bohaté a rozmanité, od vyřezávaných dřevěných soch Makonde, přes malby Tingatinga, až po tradiční textilie a korálkové šperky Masajů. Nejlepší místa pro nákup autentických řemeslných výrobků:
- Kulturní centrum Makonde v Dar es Salaamu
- Masajský trh v Arushe
- Umělecké galerie ve Stone Town na Zanzibaru
- Vesnice Mto wa Mbu poblíž jezera Manyara, kde můžete vidět umělce při práci
Pamatujte, že smlouvání je běžnou součástí nákupní kultury, ale mělo by probíhat s respektem a dobrou náladou. Začněte s nabídkou okolo 60 % požadované ceny a postupně se přibližujte k rozumné dohodě.
Hudba a tanec
Tanzanská hudební scéna je jednou z nejživějších v Africe. Taarab (tradiční zanzibarská hudba s arabskými vlivy), ngoma (tradiční bubnování a tanec) a modernější bongo flava (tanzanský hip hop) jsou součástí bohatého hudebního dědictví.
Kde zažít tradiční hudbu a tanec:
- Dhow Countries Music Academy ve Stone Town
- Kulturní centrum v Arushe
- Národní muzeum v Dar es Salaamu
- Večerní představení v hlavních turistických hotelech
Zajímavosti
Tanzanie je země plná překvapení a fascinujících faktů, které vás zaručeně zaujmou. Zde je několik zajímavostí, které možná neznáte:
Přírodní divy
- Ngorongoro je největší neporušený vulkanický kráter na světě s průměrem 19 km. Tato "přírodní zoo" hostí téměř všechny druhy velkých zvířat východní Afriky na relativně malé ploše.
- Jezero Natron je jedním z nejzásaditějších jezer na světě. Jeho hladina je tak žíravá, že dokáže "zkamenět" zvířata, která do něj spadnou. Přesto je domovem milionů plameňáků.
- Hora Ol Doinyo Lengai je jediným aktivním vulkánem na světě, který chrlí natriumkarbonatovou lávu. Ta je chladnější než běžná láva a při tuhnutí vytváří černou krustu, která na slunci získává bílou barvu.
Kulturní kuriozity
- Tanzanie má přibližně 120 etnických skupin, ale na rozdíl od mnoha afrických zemí zde etnické napětí prakticky neexistuje. Svahilština slouží jako jednotící jazyk napříč etnickými skupinami.
- Kmen Hadza, žijící v okolí jezera Eyasi, patří k posledním lovecko-sběračským společnostem na Zemi. Žijí stejným způsobem jako jejich předkové před tisíci lety.
- Tanzanie je jednou z mála afrických zemí, které nikdy nezažily vážný ozbrojený konflikt nebo občanskou válku od získání nezávislosti.
Historické zajímavosti
- Nejstarší fosilní otisky lidských nohou na světě, staré 3,6 milionu let, byly nalezeny v Laetoli v severní Tanzanii.
- Ostrov Zanzibar byl kdysi nezávislým sultanátem a posledním legálním trhem s otroky ve východní Africe, který byl zrušen až v roce 1873.
- Freddie Mercury, legendární zpěvák skupiny Queen, se narodil jako Farrokh Bulsara na Zanzibaru a strávil zde část svého dětství.
Každodenní život
- Tanzanie je jednou z největších producentů sisal na světě, vlákna používaného k výrobě provazů, koberců a dalších textilií.
- Tanzanská káva, zejména z oblasti Kilimandžára a Arushy, patří mezi nejkvalitnější na světě díky úrodným vulkanickým půdám.
- Kanga – barevné bavlněné látky s příslovími – jsou důležitou součástí tanzanské kultury. Ženy je nosí jako oblečení, ale také slouží jako způsob neverbální komunikace prostřednictvím tištěných přísloví.
Legendy
Tanzanská mytologie a folklór jsou plné fascinujících příběhů, které odrážejí duchovní přesvědčení a kulturní hodnoty různých komunit. Tyto legendy byly po staletí předávány ústně a jsou důležitou součástí kulturního dědictví země.
Legenda o vzniku Kilimandžára
Podle tradice kmene Chagga žil kdysi na úpatí hory muž jménem Kibo se svou ženou Mawenzi. Mawenzi byla výborná kuchařka, ale jednoho dne, když Kibo pracoval na poli, si uvědomila, že jí došla sůl na přípravu večeře. Požádala sousedy o trochu soli, ale ti odmítli. Když se Kibo vrátil domů a zjistil, že večeře není dostatečně ochucená, rozzlobil se a začal bít Mawenzi. Ta utekla na nedaleký kopec. Kibo litoval svého chování a vydal se za ní s ohněm z jejich domácího krbu, aby jí v noci svítil na cestu domů. Podle legendy jsou dva hlavní vrcholy Kilimandžára pojmenovány po těchto dvou postavách – vyšší vrchol Kibo a nižší Mawenzi. Třetí, menší vrchol Shira představuje souseda, který odmítl poskytnout sůl.

Hadí bohyně jezera Tanganyika
Jezero Tanganyika, druhé nejhlubší jezero na světě, je opředeno mnoha legendami. Podle místních obyvatel v jeho hlubinách žije mocná hadí bohyně jménem Mumbo, která kontroluje počasí a úrodu. Rybáři jí přinášejí obětiny před vyplutím na jezero, aby zajistili bohatý úlovek a bezpečný návrat. Když je bohyně rozzlobená, způsobuje prudké bouře a vysoké vlny. Některé komunity věří, že bohyně občas bere podobu krásné ženy, která svádí muže a pak je bere do svého podvodního království.
Shetani
Mnoho tanzanských komunit věří v existenci bytostí zvaných Shetani (od arabského slova pro ďábla). Nejsou to nutně zlé bytosti, ale spíše duchové, kteří mohou způsobit nemoci, smůlu nebo naopak přinést bohatství a štěstí. Shetani obývají stromy, jeskyně nebo vodní toky. Mnoho tradičních rituálů a léčebných postupů je zaměřeno na uchlácholení těchto duchů nebo jejich vyhnání z postiženého člověka.
Kmen Makonde, známý svými propracovanými dřevořezbami, často zobrazuje Shetani ve svém umění – fantastické bytosti kombinující lidské a zvířecí rysy, které představují tyto neviditelné duchy.
Popobawa
Jedna z nejznámějších moderních legend Zanzibaru je Popobawa – létající démon, který údajně terorizuje obyvatele ostrova. Jeho jméno v překladu znamená "netopýří křídlo". Popobawa je popisován jako jednooký obr, který může měnit podobu, ale často se zjevuje jako člověk s netopýřími křídly. Podle pověstí napadá lidi v noci v jejich domovech. Tato legenda se rozšířila zejména během politických nepokojů na Zanzibaru v 60. a 90. letech 20. století, což naznačuje spojitost mezi sociálními obavami a mytologií.
Legenda o původu kmene Maasai
Masajové věří, že pocházejí z jezera Turkana v severní Keni. Podle jejich stvoření mýtu, Ngai (bůh) měl tři syny a každému dal jeden dar. První syn dostal šíp, druhý hůl a třetí dobytek. První syn se stal předkem lovců, druhý předkem zemědělců a třetí, který dostal nejcennější dar – dobytek, se stal předkem Masajů. Proto Masajové věří, že veškerý dobytek na světě patří právě jim a je jejich božským právem ho získat zpět – což historicky vedlo k dobytčím nájezdům na sousední kmeny.

