Levnocestování

Šimpanzi v národních parcích Mahale a Gombe

Zájezdy do destinace Tanzanie
Líbí se vám tu? Porovnejte aktuální zájezdy a termíny od českých CK.
Porovnat zájezdy

Na západním okraji Tanzanie, daleko od safari okruhů kolem Arushy, leží dva národní parky, kde můžete stát pár metrů od divokých šimpanzů. Mahale Mountains a Gombe se táhnou po břehu jezera Tanganika, jednoho z nejhlubších a nejstarších jezer světa, a patří k hrstce míst na planetě, kde je pozorování šimpanzů v jejich přirozeném prostředí možné. Cesta sem je náročná, drahá a zabere několik dní, ale právě proto tu nepotkáte davy. Tento text vysvětluje, jak se oba parky liší, jak se k nim dostat, jak trek probíhá a jak celou výpravu udělat finančně únosnou.


Proč jet za šimpanzi na západ Tanzanie

Většina návštěvníků Tanzanie zná lví pláně Serengeti nebo kráter Ngorongoro. Západ země je úplně jiný svět: husté horské lesy spadají přímo do průzračného jezera, na břehu jsou písečné pláže a v korunách stromů žijí šimpanzi, kteří si na lidské pozorovatele zvykli během desetiletí vědeckého výzkumu. V Gombe začala v roce 1960 svou slavnou práci Jane Goodallová, v Mahale šimpanze už přes půl století sledují japonští výzkumníci. Díky tomu se zvířata nechovají plaše a člověk má šanci vidět je při krmení, péči o srst, hraní mláďat i při hlasitých sporech o postavení ve skupině. Vedle šimpanzů tu žijí další primáti (kočkodani, guerézy, paviáni), stovky druhů ptáků a v jezeře unikátní barevné cichlidy. Jde o zážitek, který se v Africe nabízí jen v několika zemích, a Tanzanie je přitom bezpečnější a logisticky dostupnější než většina z nich.

Mahale Mountains vs. Gombe: čím se liší

Oba parky leží na břehu Tanganiky a do obou se dostanete jen po vodě nebo letecky, ale v mnohém jsou protikladem.

HlediskoMahale MountainsGombe
VelikostVelký park s horami přes 2 000 m n. m.Nejmenší národní park Tanzanie, úzký pás lesa na břehu
KrajinaHory, horský les, široké pláže, výhledy na jezeroStrmé zalesněné údolí s potoky a vodopádem
DostupnostZ Kigomy loď na několik hodin, nebo charterový letZ Kigomy lodí zhruba za jedno dopoledne
UbytováníPřevážně luxusní lodge, omezeně i jednodušší kemp správy parkuJednoduché ubytování správy parku, stanové tábory
Typický návštěvníkKlienti drahých zájezdů, kombinace s jižními parkyNezávislí cestovatelé, batůžkáři
CenaVysoká, ovlivněná hlavně dopravou a ubytovánímVýrazně nižší, dá se zvládnout s omezeným rozpočtem

Zjednodušeně: Mahale je krásnější a divočejší, Gombe je dostupnější a levnější. Šance vidět šimpanze je v obou parcích vysoká, protože průvodci skupiny denně sledují, ale zaručit ji nikdo nemůže.

Jak se tam dostat: loď po Tanganice, vlak do Kigomy, charterové lety

Výchozím bodem pro oba parky je přístavní město Kigoma na břehu Tanganiky. Do Kigomy vedou tři cesty:

  • Letecky – vnitrostátní lety z Dar es Salaamu, obvykle s mezipřistáním. Nejrychlejší a pro většinu lidí jediná rozumná varianta, pokud nemají týdny času.
  • Vlakem – historická Centrální trať z Dar es Salaamu končí právě v Kigomě. Jízda trvá přibližně dva dny, zpoždění jsou běžná a spoje nejezdí každý den. Zážitek pro ty, kdo milují pomalé cestování; detaily najdete v kapitole Doprava.
  • Autobusem – dlouhá a únavná cesta z Dar es Salaamu nebo z Mwanzy, vhodná spíš pro zkušené cestovatele s dostatkem času.

Z Kigomy do Gombe se jezdí lodí. Nejlevnější je místní lodní taxi (tzv. „lake taxi“) z vesnice na severu Kigomy, které vyplouvá zpravidla jednou denně odpoledne a vrací se ráno; cesta trvá několik hodin. Rychlejší a dražší je pronájem motorového člunu přes správu parku nebo místní agentury, který zvládne trasu zhruba za hodinu až dvě.

Do Mahale je to z Kigomy po jezeře daleko. Lodge zpravidla zajišťují vlastní rychlé čluny, případně se lze domluvit na pronájmu lodi se správou parku. Po jezeře občas pluje i legendární parník MV Liemba, který začal sloužit ještě za německé koloniální správy; jeho provoz je ale nepravidelný a nelze se na něj spolehnout. Nejpohodlnější variantou jsou charterové nebo sezónní lety na letištní plochu přímo u parku z Arushy, Dar es Salaamu či ze jižních parků – právě tyto lety tvoří největší část ceny výletu do Mahale.

Loď u pláže na Zanzibaru
Loď u pláže na Zanzibaru

Jak probíhá trek za šimpanzi a pravidla pozorování

Trek začíná brzy ráno. Stopaři vyrážejí před návštěvníky a hledají, kde skupina strávila noc; jakmile ji najdou, průvodce vede skupinu návštěvníků lesem za nimi. Někdy to znamená půlhodinovou procházku po pláži, jindy několik hodin strmého výstupu v dusnu a bahně. Vhodné jsou pevné boty, dlouhé kalhoty a rukavice proti kopřivám a trnům, dostatek vody a lehká pláštěnka.

Pravidla jsou v obou parcích podobná a průvodci na ně dbají:

  • u šimpanzů se smí zůstat maximálně jednu hodinu;
  • skupina návštěvníků je malá, zpravidla do šesti osob na jednoho průvodce;
  • je nutné držet odstup zhruba 10 metrů a nechat zvířata, aby si vzdálenost určila sama;
  • v Mahale se nosí chirurgická rouška, aby se šimpanzi nenakazili lidskými nemocemi; při nachlazení nebo průjmu na trek nesmíte;
  • zákaz jídla v blízkosti zvířat, blesku a hlasitého hovoru;
  • spodní věková hranice bývá 12 let – mladší děti do lesa nesmějí (víc v článku Tanzanie s dětmi).

Pokud šimpanz přijde blíž, zůstaňte klidně sedět, nedívejte se mu upřeně do očí a nechte ho projít. Samci občas předvádějí hlučné „display“ s lámáním větví a běháním – vypadá to děsivě, ale jde o rituál, který průvodci dobře znají.

Kdy jet a kolik dní si vyhradit

Nejlepší období je období sucha, přibližně od června do října. Lesní plody rostou níže ve svazích, šimpanzi se drží blíž břehu a trek bývá kratší; stezky nejsou rozbahněné a nad jezerem je jasno. V období dešťů (zhruba listopad až květen, s vrcholem kolem března a dubna) se zvířata stahují výš do hor, treky se protahují a některé lodge zavírají. Podrobnosti o klimatu najdete v kapitole Počasí.

Na místě počítejte minimálně se dvěma celými dny, lépe třemi. Jeden trek nemusí stačit, protože šimpanzi můžou být ten den vysoko a daleko, a druhý den vám dá rezervu i čas na koupání a šnorchlování. Včetně dopravy do Kigomy a zpět tak vyjde celá výprava na pět až sedm dní, s vlakem a lodním taxi ještě víc.

Ceny, povolení a jak ušetřit přes Gombe

Ceny v Mahale i Gombe patří k nejvyšším v tanzanských národních parcích: platí se vstupné do parku za každý den, zvláštní poplatek za sledování šimpanzů a případně za průvodce, přičemž cizinci platí násobně víc než místní. Konkrétní částky se mění prakticky každý rok, proto si je před cestou ověřte u správy parků (TANAPA) nebo u agentury; orientaci o cenové hladině v zemi dává kapitola Měna a ceny.

Rozhodující pro rozpočet není vstupné, ale doprava a ubytování. Pobyt v lodge v Mahale s charterovým letem je jedna z nejdražších věcí, co lze v Tanzanii koupit. Kdo chce šimpanze vidět a nechce utratit malé jmění, má tyto možnosti:

  • Zvolit Gombe místo Mahale – stejná zvířata, zlomek ceny.
  • Do Kigomy vlakem nebo autobusem místo letadla a do Gombe lodním taxi místo pronájmu člunu.
  • Spát v ubytování správy parku nebo ve vlastním stanu, jídlo si přivézt z Kigomy – v parku nejsou obchody.
  • Cestovat ve skupině – pronájem lodi i průvodce se dělí mezi víc lidí.
  • Jet v období dešťů, pokud vám nevadí riziko delších treků; některé lodge nabízejí nižší ceny.

Další obecné rady najdete v článku Tanzanie s omezeným rozpočtem. Nezapomeňte na cestovní pojištění – nejbližší nemocnice je daleko a případný převoz z parku je nákladný.

Co dalšího nabízí jezero Tanganika

Po treku se nabízí koupání v průzračném jezeře, které je v okolí parků považováno za bezpečné (ptejte se vždy průvodců, krokodýli a hroši se vyskytují spíš u ústí řek a u vesnic). Se šnorchlem uvidíte hejna pestrobarevných cichlid, které žijí jen v Tanganice. Lodge v Mahale pořádají vyjížďky na lodích, rybaření a západy slunce na pláži, v Gombe stojí za to krátký výšlap k vodopádu a k vyhlídce, odkud Jane Goodallová sledovala první šimpanze. Kigoma sama je příjemné přístavní město s trhem, a nedaleká vesnice Ujiji je místem, kde se podle tradice v roce 1871 setkali Henry Morton Stanley a David Livingstone – připomíná ho malý památník a muzeum. Kdo má čas, může pokračovat podél jezera dál k dalším pláním a horám západní Tanzanie.

Kde naleznete více informací

Aktuální výši vstupů, pravidla pozorování a kontakty na kempy spravuje tanzanská správa národních parků TANAPA; údaje si ověřte přímo u ní nebo u agentury, která vám pobyt zařizuje, protože ceny i provoz lodí se mění. Praktické rady k vízům, očkování a bezpečnosti shrnuje kapitola Praktické, přehled dalších míst pak Co musíte vidět a souhrnný průvodce Tanzanií.

Vstupenky

Nejčastější dotazy

Je jisté, že šimpanze uvidím?

Zaručit to nikdo nemůže, ale pravděpodobnost je vysoká, protože stopaři sledují skupiny denně a vědí, kde přespávají. V období sucha se úspěšnost blíží jistotě; v deštích může být trek dlouhý a náročný. Proto se doporučují alespoň dva treky.

Co je lepší, Mahale nebo Gombe?

Mahale je rozlehlejší, krajinově působivější a nabízí luxusní lodge, ale je drahé a dopravně náročné. Gombe je malé, dostupné lodí z Kigomy a výrazně levnější. Pro samotné pozorování šimpanzů jsou oba parky srovnatelné.

Kolik stojí trek za šimpanzi?

Platí se denní vstupné do parku, poplatek za pozorování šimpanzů a průvodce; cizinci platí podstatně víc než místní a sazby se mění, proto si je ověřte u správy parků. Největší část nákladů ale tvoří doprava do Kigomy a dál po jezeře a ubytování – u Mahale s charterovým letem jde o jeden z nejdražších zážitků v Tanzanii.

Dá se do Mahale nebo Gombe dojet autem?

Ne. Oba parky nemají silniční přístup, dostanete se tam jen lodí z Kigomy, případně do Mahale letadlem na místní letištní plochu. Půjčené auto je proto pro tuto část země zbytečné.

Jak dlouho trvá trek?

Od půl hodiny po celý den podle toho, kde se skupina právě zdržuje. Samotné pozorování je omezené na jednu hodinu. Počítejte s vlhkým horkem, strmými svahy a kluzkým terénem – základní fyzická kondice je nutná.

Mohou jít na trek děti?

Obvykle až od 12 let, mladší děti do lesa k šimpanzům nesmějí z bezpečnostních i zdravotních důvodů. Rodiny s menšími dětmi volí spíš klasické safari na severu země.

Proč se u šimpanzů nosí rouška?

Šimpanzi jsou náchylní k lidským infekcím, i obyčejné nachlazení pro ně může být smrtelné. V Mahale je rouška povinná a v obou parcích platí, že nemocný návštěvník na trek nejde. Stejný důvod má i pravidlo o odstupu zhruba deseti metrů.

Je koupání v Tanganice bezpečné?

U pláží v parcích se běžně koupe a šnorchluje; voda je čistá a bez bilharzie se podle správy parků v těchto místech nepočítá. Řiďte se radou průvodců – krokodýli a hroši se drží spíš u ústí řek a u vesnic. Nikdy se nekoupejte v noci.

Kdy je nejlepší období?

Období sucha od června do října: šimpanzi se drží níž u břehu, stezky jsou suché a nad jezerem jasná obloha. V dešťové sezóně jsou treky delší a některé lodge v Mahale zavírají.

Dá se návštěva spojit s dalšími částmi Tanzanie?

Ano, nejčastěji s parky Ruaha a Nyerere na jihu, odkud létají sezónní spoje do Mahale, nebo na závěr cesty s odpočinkem na Zanzibaru. Kdo cestuje levně po zemi, kombinuje Kigomu s vlakem z Dar es Salaamu.