TOP 10 míst, co musíte vidět na Slovensku
Slovensko, naše sousední země, nabízí pestrou směsici přírodních krás, historických památek a kulturního dědictví, které stojí za objevování. Od majestátních vrcholů Tater přes romantické hrady a zámky až po relaxační termální prameny - tato malá země v srdci Evropy překvapí svou rozmanitostí. Ačkoliv ji mnozí Češi stále vnímají jako "skoro domov" díky společné historii, Slovensko má svůj jedinečný charakter a atmosféru, která stojí za to poznat blíže.
Připravili jsme pro vás výběr deseti nejzajímavějších míst, která by na vaší cestě po Slovensku rozhodně neměla chybět. Každé z nich nabízí svůj jedinečný příběh a nezapomenutelné zážitky, ať už jste milovníky aktivní turistiky, historie nebo prostě jen hledáte místo k relaxaci a odpočinku.
Vysoké Tatry
Vysoké Tatry představují korunní klenot slovenské přírody a nejnavštěvovanější turistickou destinaci v zemi. Tento nejmenší vysokohorský masiv na světě nabízí na malém prostoru impozantní skalní štíty, křišťálově čistá plesa a husté lesy, které vytvářejí dechberoucí scenérie v každém ročním období. S 26 štíty přesahujícími výšku 2500 metrů, z nichž nejvyšší Gerlachovský štít dosahuje 2655 m n.m., jsou Tatry rájem pro horské nadšence všech úrovní.
Vysoké Tatry protíná více než 600 km značených turistických tras různé náročnosti. Mezi nejoblíbenější patří cesta na Rysy (2503 m), jedinou tatranskou dvoutisícovku přístupnou pro běžné turisty bez horského průvodce. Vhodným výchozím bodem pro méně náročné túry je Starý Smokovec, Tatranská Lomnica nebo Štrbské Pleso. Tatranská magistrála, která spojuje osady od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu v délce 46 km, představuje páteřní trasu, na kterou navazuje množství vedlejších stezek.
Pro relaxaci po náročném dni stráveném v horách nabízí Tatry několik aquaparků a wellness center, mezi nimiž vyniká Aquacity Poprad s termální vodou. Nezapomenutelným zážitkem je také projížďka historickou tatranskou elektrickou železnicí (TEŽ), která spojuje hlavní tatranská střediska již od roku 1908 a nabízí úchvatné výhledy na tatranské panorama.
Náš tajný tip: Navštivte Belianskou jeskyni nedaleko Tatranské Kotliny, jedinou zpřístupněnou jeskyni v Tatranském národním parku. Její úchvatná krápníková výzdoba a podzemní prostory představují příjemný kontrast k vysokohorské krajině nad zemí.
Bratislava
Bratislava, hlavní město Slovenska ležící na břehu Dunaje, představuje fascinující mix historie, kultury a moderního městského života. Toto dynamické město s přibližně 430 000 obyvateli nabízí kompaktnější, ale o nic méně zajímavou alternativu k ostatním středoevropským metropolím. Bratislava se pyšní bohatou historií, která sahá až do keltských a římských dob, přičemž její strategická poloha z ní učinila důležité obchodní centrum a po staletí i korunovační město uherských králů.
Dominantou města je bezpochyby Bratislavský hrad tyčící se na skalnatém pahorku nad Dunajem. Tato monumentální stavba s charakteristickými čtyřmi věžemi prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a nyní v ní sídlí expozice Slovenského národního muzea. Z hradního návrší se návštěvníkům naskýtá dechberoucí výhled na město, Dunaj i sousední Rakousko.
Historické centrum Bratislavy tvoří okouzlující komplex úzkých uliček, náměstí a historických budov. Hlavní náměstí (Hlavné námestie) s Rolandovou fontánou a Starou radnicí představuje pulzující srdce starého města. Jen pár kroků odtud stojí monumentální Dóm sv. Martina, gotická katedrála, kde bylo v letech 1563-1830 korunováno 19 uherských králů včetně Marie Terezie.
Náš tajný tip: Vydejte se na vrchol Slavín, kde stojí monumentální památník sovětským vojákům padlým při osvobozování města. Kromě historického významu nabízí toto místo jeden z nejkrásnějších výhledů na celou Bratislavu, který většina turistů mine.
Slovenský ráj
Slovenský ráj patří k nejkrásnějším a nejdivočejším přírodním oblastem na Slovensku, která si právem zasloužila své poetické jméno. Tento národní park se rozkládá na ploše přes 197 km² v severovýchodní části země a představuje fascinující labyrint hlubokých kaňonů, divoce romantických roklin, impozantních vodopádů a rozlehlých lesních porostů. Pro milovníky aktivní turistiky a nedotčené přírody jde o skutečný ráj na zemi.
Hlavním lákadlem Slovenského ráje jsou jeho unikátní rokle a soutěsky, kterými vedou turistické stezky zpřístupněné pomocí železných žebříků, stupačků, řetězů a dřevěných lávek. Toto technické zabezpečení umožňuje návštěvníkům procházet jinak nepřístupným terénem přímo proti proudu zurčících potoků, což vytváří nezapomenutelný zážitek. Mezi nejnavštěvovanější patří Suchá Belá, Prielom Hornádu, Veľký Sokol a Piecky – každá s vlastním charakterem a stupněm náročnosti.
Dominantou Slovenského ráje je bezpochyby Tomášovský výhľad – mohutný skalní masiv tyčící se 200 metrů nad údolím řeky Hornád, který nabízí dechberoucí panoramatické výhledy na okolní krajinu. Místo je oblíbené nejen mezi turisty, ale i mezi horolezci, kteří zde najdou desítky lezeckých tras různých obtížností.
Náš tajný tip: Vydejte se do méně známé rokle Zejmarská, která nabízí stejně úchvatné scenérie jako slavnější lokality, ale bývá výrazně méně přeplněná turisty. Nezapomeňte si ovšem předem ověřit, zda je stezka otevřená, zvláště po deštích nebo na začátku sezóny.
Spišský hrad
Spišský hrad patří k nejimpozantnějším hradním komplexům ve střední Evropě a je právem zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie hradu sahá až do počátku 12. století, kdy zde Uhři vybudovali pohraniční pevnost na ochranu severní hranice království a důležité obchodní cesty vedoucí ze Spiše do Polska. V průběhu staletí se hrad postupně rozrůstal a měnil svou podobu podle požadavků doby a postupného vývoje vojenské techniky. Zlatý věk hradu nastal ve 14. a 15. století, kdy sloužil jako centrum Spišské župy a sídelní hrad mocných uherských magnátů. Osudným se mu stal požár v roce 1780, po kterém byl opuštěn a začal chátrat. Systematická archeologická a konzervační práce začala až ve 20. století.
Dnešní návštěvníci mohou obdivovat rozsáhlý komplex zahrnující dolní, střední a horní hrad s řadou zajímavých staveb a expozic. K nejpůsobivějším částem patří románský palác s unikátními prvky románské architektury, monumentální gotická kaple, mohutné románské a gotické hradby, renesanční palác a impozantní hradní věž nabízející nádherné výhledy do okolní krajiny. Archeologická expozice představuje historii osídlení lokality od pravěku až po novověk.
Náš tajný tip: Navštivte hrad za úsvitu nebo při západu slunce, kdy magické světlo vytváří na hradních zdech úchvatnou hru stínů. Nejen že pořídíte jedinečné fotografie, ale vyhnete se i davům turistů, kteří hrad typicky navštěvují v hlavních denních hodinách.
Oravský hrad
Oravský hrad představuje jednu z nejpůsobivějších památek Slovenska a bezpochyby nejfotogeničtější slovenský hrad. Tyčí se na strmém vápencovém bradle ve výšce 112 metrů nad hladinou řeky Oravy v obci Oravský Podzámok. Dramatická poloha hradu, který se zdá být přirozeným pokračováním skalního útesu, společně s jeho majestátním vzhledem z něj činí jednu z nejromantičtějších a nejpůsobivějších hradních staveb ve střední Evropě.
Historie Oravského hradu sahá až do 13. století, kdy zde byla vybudována strážní pevnost na ochranu důležité obchodní cesty vedoucí do Polska. Během staletí se hrad postupně rozrůstal a měnil podle architektonických stylů jednotlivých epoch i podle potřeb svých majitelů. Dnešní podoba hradu je výsledkem stavebního vývoje, který trval téměř šest set let. Hrad je rozdělen do tří částí – dolního, středního a horního hradu, přičemž každá část byla postavena v jiném historickém období.
Během letní sezóny ožívá hrad bohatým kulturním programem. Konají se zde šermířská vystoupení, divadelní představení, noční prohlídky při svíčkách, koncerty vážné i folklorní hudby a tematické akce pro děti. Oblíbenou akcí jsou také hradní slavnosti pořádané každoročně v červenci, které přibližují atmosféru středověkých jarmarků s řemeslnými stánky, dobovou hudbou a rytířskými turnaji.
Pro filmové nadšence bude zajímavé, že kromě již zmíněného Nosferatu se na hradě natáčely scény pro mnoho dalších filmů a seriálů, včetně pohádek Princezna a žebrák, Sokoliar Tomáš nebo americko-slovenské koprodukce Dragonheart (Dračí srdce). Skalní terasou pod hradem také prochází první slovenská filmová stezka, která mapuje historii filmování na Slovensku.
Náš tajný tip: Pokud se chcete vyhnout davům turistů, navštivte hrad brzy ráno nebo v pozdním odpoledni mimo hlavní sezónu. Za speciální zážitek stojí také návštěva během adventu, kdy se hrad obléká do vánoční výzdoby a konají se zde tradiční vánoční trhy s ukázkami lidových řemesel.
Bojnický zámek
Bojnický zámek, často označovaný jako nejromantičtější slovenský zámek, je skutečným klenotem mezi historickými památkami Slovenska. Tato pohádková stavba s charakteristickými věžičkami, cimbuřími a zaoblenými liniemi evokuje atmosféru francouzských zámků v údolí Loiry a ročně přiláká statisíce návštěvníků z celého světa. Zámek se majestátně tyčí na travertinové skále nad městem Bojnice v Trenčínském kraji a jeho silueta je nepřehlédnutelná z širokého okolí.
Historie Bojnického zámku sahá až do 12. století, kdy zde stál původně dřevěný hrad, postupně přestavěný na kamenný. Zásadní přeměnou prošel ale až koncem 19. a začátkem 20. století, kdy jej jeho poslední soukromý majitel, hrabě János Ferenc Pálffy, nechal přestavět v romantickém novogotickém stylu podle vzoru francouzských zámků. Hrabě byl vášnivým sběratelem umění a zámek naplnil cennými sbírkami, z nichž mnohé můžete obdivovat dodnes.
Prohlídka interiérů zámku nabízí návštěvníkům cestu časem prostřednictvím nádherně zařízených komnat. Zlatý sál s pozlaceným kazetovým stropem, Mramorový sál s unikátním krbem, hraběcí ložnice nebo rytířský sál s bohatou sbírkou zbraní patří k nejpůsobivějším prostorům. Zvláštní pozornost si zaslouží Zlatá síň, kde je vystaven jeden z pokladů zámku – oltář Nerežského mistra ze 14. století. Tajemnou atmosféru dodávají zámku podzemní prostory vytesané ve skalním masivu a hluboká studna, která je podle legendy spojená s peklem.
Náš tajný tip: Pokud si chcete vychutnat krásy Bojnického zámku bez davů turistů, navštivte jej v zimních měsících. Zasněžený zámek má své jedinečné kouzlo a počet návštěvníků je výrazně nižší než v hlavní sezóně. Zajímavým zážitkem jsou také speciální adventní prohlídky s vánoční tematikou.
Banská Štiavnica
Banská Štiavnica, malebné historické město ležící v srdci Štiavnických vrchů, představuje skutečný architektonický a kulturní klenot Slovenska. Toto bývalé hornické město, které bylo v 18. století třetím největším v Uhersku, je od roku 1993 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO díky své mimořádně zachovalé středověké architektuře a významnému hornickému dědictví. Banská Štiavnica okouzluje návštěvníky svou jedinečnou atmosférou, kde se historie prolíná s živou současností a malebná krajina okolních kopců vytváří dokonalou kulisu pro toto výjimečné místo.
Historie města je nerozlučně spjata s těžbou drahých kovů, především stříbra a zlata. První písemná zmínka o osídlení pochází již z roku 1217, ale archeologické nálezy dokládají, že oblast byla obývána již mnohem dříve. Zlatý věk města nastal v 18. století, kdy zde v roce 1762 vznikla první vysoká technická škola na světě – Banská akademie, která se stala vzorem pro podobné instituce po celé Evropě. Hornictví v okolí města definitivně ustalo až ve 20. století, zanechalo však městu bohaté kulturní dědictví.
Dominantou města jsou dva hrady – Starý zámek a Nový zámek. Starý zámek byl původně farním kostelem přestavěným v 16. století na pevnost proti tureckému nebezpečí. Dnes v něm sídlí Slovenské banské muzeum s expozicemi věnovanými historii města a hornictví. Nový zámek, postavený v 16. století jako součást protitureckého opevnění, nabízí nejen historické expozice, ale také jedinečný výhled na celé město a okolí. Z dalších významných památek stojí za pozornost Komorský dvůr (bývalá mincovna), barokní Kalvárie na vrchu Scharfenberg nebo jedinečný systém vodních nádrží – tajchů, které byly vybudovány jako součást důmyslného vodohospodářského systému pro potřeby dolů.
Náš tajný tip: Vyhledejte nenápadnou lokalitu Žakýlske pleso na okraji města. Tento malý rybník obklopený zelení nabízí klidné místo pro relaxaci daleko od turistického ruchu a zároveň je východiskem několika zajímavých turistických tras do okolní přírody.
Demänovská dolina
Demänovská dolina představuje jeden z přírodních klenotů Slovenska a patří k turisticky nejatraktivnějším oblastem v Nízkých Tatrách. Toto úchvatné údolí, táhnoucí se v délce přibližně 16 kilometrů pod severními svahy hlavního hřebene Nízkých Tater, nabízí jedinečnou kombinaci přírodních krás, mimořádného podzemního krasového systému a vynikajících podmínek pro letní i zimní rekreaci. Demänovská dolina se nachází pouhých 10 km jižně od města Liptovský Mikuláš a je součástí Národního parku Nízké Tatry.
Hlavním lákadlem této lokality jsou bezpochyby světoznámé Demänovské jeskyně, které představují nejdelší jeskynní systém na Slovensku s celkovou délkou přes 41 kilometrů podzemních prostor. Turisticky zpřístupněny jsou dvě z nich – Demänovská jeskyně svobody a Demänovská ledová jeskyně. Demänovská jeskyně svobody, objevená v roce 1921, ohromuje návštěvníky bohatou krápníkovou výzdobou, podzemními jezírky s průzračně čistou vodou a mohutnými dómovými prostorami. Demänovská ledová jeskyně, známá již od středověku, nabízí fascinující pohled na ledové útvary, které se zde udržují po celý rok díky specifické cirkulaci vzduchu.
Nad údolím se majestátně tyčí vrcholy Nízkých Tater, z nichž nejvyšší Chopok (2024 m n.m.) a Ďumbier (2043 m n.m.) představují oblíbené cíle vysokohorských túr. Z vrcholu Chopku se za příznivého počasí otevírá dechberoucí panoramatický výhled na Vysoké i Nízké Tatry, Velkou Fatru a další slovenská pohoří. Na vrchol Chopku vede lanovka z obou stran hory, což umožňuje i méně zdatným turistům vychutnat si vysokohorskou atmosféru.
Milovníky vodních radovánek potěší aquapark Tatralandia ležící nedaleko ústí Demänovské doliny, který patří k největším celoročním aquaparkům ve střední Evropě. Využívá termální vodu z hloubky 2500 metrů a nabízí desítky tobogánů, bazénů a další vodní atrakce. V zimních měsících je unikátní možnost koupání pod širým nebem obklopeným zasněženou krajinou.
Náš tajný tip: Vydejte se na méně známou túru k Vrbickému plesu, které leží v horní části doliny pod vrcholem Chopku. Toto malebné horské jezírko ledovcového původu je obklopeno majestátními vrcholy a nabízí klidné místo pro relaxaci daleko od hlavních turistických proudů.
Štrbské Pleso
Štrbské Pleso představuje skutečnou perlu Vysokých Tater a patří k nejnavštěvovanějším místům na Slovensku. Toto ledovcové jezero ležící v nadmořské výšce 1346 metrů je největším a nejznámějším z tatranských ples, rozkládá se na ploše 19,76 hektarů a dosahuje hloubky až 20 metrů. Vzniklo na konci doby ledové, před přibližně 10 000 lety, kdy se zde zastavil ustupující ledovec a vytvořil přirozenou prohlubeň, která se naplnila vodou z tajícího ledu a sněhu. Dnes je Štrbské Pleso nejen přírodním skvostem, ale také významným turistickým, sportovním a rekreačním centrem Vysokých Tater.
Samotné jezero obklopené majestátními vrcholy Tater vytváří neopakovatelnou scenérii, která se mění podle ročního období. V létě se nad hladinou odráží blankytná obloha a okolní štíty, na podzim se okolní lesy zbarví do ohnivých odstínů a v zimě celou krajinu pokryje třpytivý sníh. Oblíbenou aktivitou je procházka kolem plesa po 2,2 km dlouhé naučné stezce, která seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi a historií oblasti. Při procházce můžete obdivovat nejen jezero samotné, ale i panoramatické výhledy na významné tatranské vrcholy jako Kriváň, Patria, Solisko nebo Satan.
Náš tajný tip: Navštivte Štrbské Pleso velmi brzy ráno, ideálně ještě před východem slunce, kdy je hladina jezera dokonale klidná a odráží okolní štíty jako zrcadlo. Tento magický moment, kdy se první sluneční paprsky dotýkají vrcholků hor a mlha se zvedá z hladiny jezera, patří k nejkrásnějším zážitkům, jaké vám Tatry mohou nabídnout.
Košice
Košice, druhé největší město Slovenska a metropole východního Slovenska, představují fascinující směsici historie, kultury a moderního městského života. Toto dynamické univerzitní město s bohatou multikulturní historií bylo v roce 2013 Evropským hlavním městem kultury, což významně přispělo k jeho kulturnímu rozkvětu a revitalizaci. Košice mají dnes co nabídnout každému návštěvníkovi – od milovníků historických památek přes gurmány až po vyznavače aktivního odpočinku.
Srdcem města je unikátní vřetenové náměstí, které patří k největším městským památkovým rezervacím na Slovensku. Dominuje mu majestátní Dóm sv. Alžběty, největší kostel na Slovensku a nejvýchodněji položená gotická katedrála v Evropě. Tato impozantní stavba z 14. století ohromuje nejen svými rozměry, ale i bohatou výzdobou interiéru, včetně hlavního oltáře s 48 gotickými tabulovými malbami zobrazujícími život svaté Alžběty. Odvážní návštěvníci mohou vystoupat na severní věž katedrály, která nabízí panoramatický výhled na celé město.
Náš tajný tip: Navštivte historickou Katovu baštu na ulici Hrnčiarska, kde se nachází muzeum středověkých mučicích nástrojů. Tento méně známý objekt, který byl původně součástí městského opevnění, nabízí zajímavý pohled do temné stránky středověké historie města. V přilehlé Hrnčiarské ulici také najdete několik řemeslných dílen, kde můžete sledovat tradiční řemeslníky při práci.
Dunajec a Pieniny
Pieniny, malebné pohoří na slovensko-polské hranici, spolu s meandrující řekou Dunajec, která si razí cestu hlubokým kaňonem mezi vápencovými skalami, představují jeden z nejpůsobivějších přírodních výtvorů střední Evropy. Tato oblast, ležící asi 160 km severovýchodně od Košic, nabízí návštěvníkům jedinečnou kombinaci dramatických skalních útvarů, bohaté flóry a fauny a nezapomenutelných výhledů, které okouzlí milovníky přírody i dobrodružství.
Nejznámější atrakcí oblasti je plavba na tradičních dřevěných pltích (vorech) po řece Dunajec. Tato několik století stará tradice, kdy zkušení pltníci v tradičních krojích provází návštěvníky na ručně vyráběných plavidlech impozantním Dunajeckým kaňonem, patří k nejpopulárnějším turistickým zážitkům na Slovensku.
Pro ty, kteří dávají přednost aktivnějšímu zážitku, je Dunajec atraktivní destinací pro vodní sporty. Řeka je ideální pro rafting, kajaking nebo kanoistiku, přičemž nabízí zážitky pro začátečníky i zkušenější vodáky. Několik místních společností nabízí pronájem vybavení a služby průvodců pro bezpečnou plavbu kaňonem vlastními silami.
Pieniny však mají co nabídnout i mimo vodní hladinu. Oblast je protkána sítí turistických stezek různé obtížnosti, které vedou na vyhlídková místa s panoramatickými pohledy na kaňon a okolní krajinu. K nejoblíbenějším trasám patří výstup na Tři koruny (982 m) – charakteristický skalní útvar s třemi vrcholy, který je symbolem polské části Pienin, nebo na Sokolicu (747 m) s ikonickým borovicovým stromem rostoucím přímo ze skály. Na slovenské straně je populární trasa na Prielom Dunajca, která nabízí několik krásných vyhlídek na řeku, nebo výstup na Plašnou (889 m), nejvyšší vrchol slovenských Pienin.
Náš tajný tip: Vydejte se na málo známou vyhlídku Aksamitka na slovenské straně Pienin. Tato nenápadná stezka vedoucí z obce Haligovce nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na Dunajec a okolní krajinu, přičemž je mnohem méně frekventovaná než hlavní turistické trasy v oblasti.
Nejčastější dotazy
Kdy je nejlepší čas navštívit Slovensko?
Slovensko je atraktivní destinací celoročně, ale každé období má svá specifika. Léto (červen-srpen) je ideální pro horskou turistiku, vodní aktivity a festivaly. Jaro a podzim nabízejí příjemné teploty a méně turistů. Zima je perfektní pro lyžování ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Pro návštěvu měst jako Bratislava nebo Košice je vhodné prakticky jakékoli období.
Je Slovensko bezpečnou destinací pro turisty?
Slovensko patří k velmi bezpečným destinacím s nízkou mírou kriminality. Jako v každé jiné zemi je dobré dbát na základní bezpečnostní pravidla, zejména v turistických centrech dávat pozor na kapesní krádeže. V horách respektujte výstrahy horské služby a nepodceňujte přípravu na turistické výlety.
Jakou měnu používají na Slovensku?
Na Slovensku se platí eurem (€), které bylo zavedeno v roce 2009. Platební karty jsou akceptovány ve většině zařízení ve městech a turistických oblastech, ale v odlehlejších vesnicích a menších podnicích je dobré mít s sebou i hotovost. Bankomaty jsou běžně dostupné ve městech a turistických centrech.
Potřebuji ke vstupu na Slovensko vízum?
Občané České republiky a dalších zemí EU mohou na Slovensko cestovat jen s platným občanským průkazem. Občané většiny mimoevropských zemí budou potřebovat platný cestovní pas a případně schengenské vízum. Vždy je dobré ověřit aktuální požadavky před cestou.
Jaké jsou možnosti dopravy po Slovensku?
Slovensko má relativně dobře vybudovanou síť veřejné dopravy. Mezi hlavními městy funguje spolehlivé vlakové a autobusové spojení. Pro návštěvu odlehlejších oblastí je výhodné mít vlastní nebo půjčené auto. Ve větších městech funguje MHD. Do horských středisek často jezdí sezonní skibusy nebo cyklobusy.
Jak je to s jazykovou bariérou na Slovensku?
Slovenština je velmi blízká češtině, takže čeští turisté nemají s dorozumíváním problémy. V turistických oblastech a větších městech je běžná i angličtina, zejména u mladší generace. V regionech blízko maďarských hranic se běžně mluví i maďarsky. Turisté ze vzdálenějších zemí ocení základní slovíčka ve slovenštině.
Kde najdu nejlepší slovenskou kuchyni?
Tradiční slovenskou kuchyni můžete ochutnat v lokálních restauracích zvaných "koliby", které často najdete v horských oblastech a turistických centrech. Ve větších městech doporučujeme vyhledat restaurace zaměřené na slovenskou kuchyni. Vyhlášené jsou brynzové halušky, lokše, kapustnica nebo žinčica (mléčný nápoj z ovčího mléka).
Je možné ve Vysokých Tatrách potkat medvěda?
Ano, ve slovenských horách včetně Vysokých Tater žije populace medvědů hnědých. Setkání s nimi je však relativně vzácné, pokud se držíte značených turistických stezek a jste během túry přiměřeně hluční. Důležité je dodržovat základní pravidla - neponechávat odpadky v přírodě, nezkracovat si cestu mimo značené trasy a v případě spatření medvěda zachovat klid a pomalu se vzdálit.
Jak se dostat na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Slovenska?
Gerlachovský štít (2655 m n. m.) není přístupný po značených turistických stezkách. Výstup je možný pouze s certifikovaným horským vůdcem, kterého si můžete objednat přes Horskou vůdcovskou asociaci. Trasa na vrchol je náročná, vyžaduje dobrou fyzickou kondici a zkušenosti s pohybem ve vysokohorském terénu. Odměnou je však jedinečný zážitek a nádherný výhled na celé Vysoké Tatry.
Jsou na Slovensku termální lázně?
Ano, Slovensko je známé svými termálními prameny a lázněmi. Mezi nejoblíbenější patří Bešeňová, Tatralandia, Podhájska nebo Piešťany. Nabízejí nejen relaxaci v termální vodě, ale také wellness služby a zábavu pro rodiny s dětmi.
Které jeskyně na Slovensku stojí za návštěvu?
Slovensko má množství unikátních jeskyní, z nichž některé jsou zapsané na seznamu UNESCO. Mezi nejznámější patří Dobšinská ledová jeskyně, Demänovská jaskyňa slobody, Ochtinská aragonitová jeskyně nebo Belianska jeskyně ve Vysokých Tatrách.
Které hrady a zámky jsou na Slovensku nejznámější?
Na Slovensku najdete stovky hradů a zřícenin. Nejnavštěvovanější jsou Spišský hrad (zapsaný na seznamu UNESCO), Bojnický zámek, Oravský hrad a Trenčianský hrad. V Bratislavě určitě stojí za návštěvu Bratislavský hrad s výhledem na Dunaj.