Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se domluvím?

Oficiálním jazykem na ostrově Kos je řečtina, ale nemusíte se obávat jazykové bariéry. Díky rozvinutému turismu se zde domluvíte i anglicky, a to zejména v turistických oblastech, hotelech, restauracích a u většiny mladších obyvatel. V některých turistických centrech narazíte i na personál hovořící německy, italsky nebo rusky.

Místní obyvatelé velmi oceňují, když se turisté pokusí o pár slov v řečtině. I jednoduchý pozdrav nebo poděkování v jejich jazyce dokáže prolomit ledy a získat si sympatie Řeků. Starší generace, zvláště ve vnitrozemí a menších vesnicích, může mluvit pouze řecky, takže základní fráze se mohou hodit.

Řecká abeceda se sice liší od latinky, ale většina nápisů a značení v turistických oblastech je dvojjazyčná, takže se bez problémů zorientujete. Navigační systémy a mapy v mobilu obvykle používají latinku pro přepis řeckých názvů.

Základní fráze

Tyto základní řecké fráze vám pomohou při běžné komunikaci na Kosu. U každé uvádíme i přibližnou výslovnost:

• Dobrý den – Kalimera (kali-ME-ra)
• Dobrý večer – Kalispera (kali-SPE-ra)
• Dobrou noc – Kalinichta (kali-NI-chta)
• Ahoj – Yassas (YA-sas) – formálnější; Yassou (YA-su) – neformální
• Děkuji – Efcharistó (ef-cha-ri-STO)
• Prosím/Není zač – Parakaló (para-ka-LO)
• Ano – Ne (ne)
• Ne – Óchi (O-chi)
• Promiňte – Signómi (si-GNO-mi)
• Mluvíte anglicky? – Miláte angliká? (mi-LA-te an-gli-KA)
• Nerozumím – Den katalavéno (den kata-la-VE-no)
• Kolik to stojí? – Póso káni? (PO-so KA-ni)
• Kde je...? – Pou íne...? (pu I-ne)
• Dobrou chuť – Kalí órexi (ka-LI O-re-ksi)
• Na zdraví – Yamas (YA-mas)
• Účet, prosím – To logariasmó, parakaló (to loga-ri-as-MO, para-ka-LO)

O obyvatelích

Obyvatelé Kosu jsou typickými představiteli středomořské pohostinnosti a vřelosti. Na ostrově žije přibližně 36 tisíc stálých obyvatel, přičemž jejich počet se během turistické sezóny několikanásobně zvyšuje. Místní lidé jsou hrdí na svůj ostrov, jeho historii a tradice, a rádi se o ně podělí s návštěvníky.

Kósané jsou známí svou otevřeností a přátelským přístupem k turistům. Život na ostrově má pomalejší tempo než v kontinentálních městech, což se odráží i v mentalitě obyvatel – "siga-siga" (pomalu-pomalu) je místní filozofie, která prostupuje každodenní život. Místní se nehrnou, nestresují a berou věci s klidem.

Rodinné vazby jsou pro Řeky velmi důležité. Večery často tráví společně v tavernách a restauracích, kam chodí celé rodiny včetně dětí i prarodičů. O víkendech a svátcích se schází u bohatě prostřených stolů plných tradičních pokrmů.

Mnoho obyvatel Kosu se živí turismem – provozují hotely, taverny, obchody se suvenýry nebo poskytují další služby návštěvníkům. Ve vnitrozemí ostrova se setkáte s tradicí zemědělství – pěstování oliv, vína, citrusů a chovu ovcí a koz.

Společenská etiketa

Na Kosu, stejně jako v celém Řecku, platí některá specifická pravidla společenského chování, která stojí za to znát:

• Pozdravy – Řekové se při setkání běžně líbají na obě tváře, ale u turistů to neočekávají. Podání ruky je vždy vhodné.
• Oblékání – V plážových letoviscích je běžné neformální oblečení, ale při návštěvě kostelů a klášterů je nutné mít zakrytá ramena a kolena. Ženy by měly mít zahalená ramena a delší sukni, muži dlouhé kalhoty.
• Stolování – Řecké jídlo má výrazně společenský charakter. Pokrmy se často objednávají pro celý stůl a sdílejí se. Je běžné, že se hostitel nebo společnost dělí o účet, spíše než platí každý sám za sebe.
• Spropitné – Není striktně vyžadováno, ale je vítané. V restauracích se obvykle nechává 5-10 % z účtu, v taxi se částka zaokrouhluje nahoru.
• Gesta – Vyvarujte se gestu otevřené dlaně s roztaženými prsty směrem k někomu („moutza"), které je v Řecku považováno za velmi urážlivé.
• Čas – Řekové berou čas volněji než obyvatelé střední Evropy. Schůzky nemusí začínat přesně a večeře se často podává až kolem 21. nebo 22. hodiny.
• Fotografování – Při fotografování v kostelech ověřte, zda je to povoleno. Některé fresky a ikony se nesmí fotit s bleskem.

Náboženství

Dominantním náboženstvím na Kosu je řecké pravoslaví, které vyznává přes 90 % obyvatel ostrova. Pravoslavná církev má v životě Řeků významné místo a ovlivňuje mnoho aspektů každodenního života i kultury.

Ostrov je posetý nádhernými byzantskými kostely a kaplemi různých velikostí. Některé z nich jsou starobylé stavby s cennými ikonami a freskami, jiné jsou novější, ale stejně malebné. Typické jsou bílé kostelíky s modrými kopulemi, které tvoří ikonické výjevy řecké krajiny.

Náboženské svátky se na Kosu slaví s velkou pompou. Nejvýznamnější je pravoslavné Velikonoce (Pascha), které jsou v Řecku důležitější než Vánoce. Oslavy zahrnují procesí, tradiční pokrmy a rodinná setkání. Dalším významným svátkem je Den Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna), který je v Řecku i státním svátkem.

Každá vesnice má svého patrona – světce, jehož svátek se slaví místními festivaly zvanými "panigiri". Tyto oslavy zahrnují bohoslužby, procesí, lidovou hudbu, tance a samozřejmě spoustu jídla a pití.

Při návštěvě kostelů dodržujte několik základních pravidel:

• Vhodně se oblékněte – ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena, muži dlouhé kalhoty
• Respektujte probíhající bohoslužby a nefotografujte během nich
• Mluvte tiše a vypněte mobilní telefon
• V některých kostelech mohou být ženy požádány, aby si zakryly hlavu šátkem

Historie

Kos se pyšní mimořádně bohatou historií sahající do dávné minulosti, která na každém kroku prosakuje do současnosti. Jako jedno z nejstarších obydlených míst v Egejském moři byl ostrov svědkem vzestupu a pádu mnoha civilizací.

První osídlení ostrova se datuje do neolitu (kolem 3000 př. n. l.). Během doby bronzové (kolem 2300-1100 př. n. l.) byl Kos součástí mínojské a později mykénské kultury. Svůj rozkvět ostrov zažil během antického Řecka, kdy se stal domovem slavné lékařské školy založené Hippokratem, který se zde narodil kolem roku 460 př. n. l. Právě Hippokrates, považovaný za otce moderní medicíny, je nejvýznamnější historickou osobností spojenou s ostrovem.

V roce 333 př. n. l. se Kos stal součástí říše Alexandra Velikého a později Římské říše. Z tohoto období pocházejí impozantní ruiny, které můžete na ostrově navštívit, včetně Asklepionu – starověkého léčebného centra a svatyně. Po rozdělení Římské říše připadl ostrov Byzantské říši.

Ve středověku Kos prošel rukama několika dobyvatelů. V roce 1315 ostrov obsadili rytíři řádu sv. Jana (johanité), kteří vybudovali mohutnou pevnost ve městě Kos, jež dodnes patří k hlavním památkám ostrova. Jejich vláda trvala až do roku 1523, kdy Kos dobyli Osmané, kteří jej drželi téměř 400 let.

V roce 1912 ostrov obsadili Italové během italsko-turecké války. Italská správa trvala až do konce druhé světové války, po níž byl ostrov krátce pod britskou správou. V roce 1948 byl Kos spolu s ostatními Dodekanéskými ostrovy oficiálně připojen k Řecku.

Moderní historii ostrova poznamenalo silné zemětřesení v roce 1933, které zničilo mnoho historických budov, a další devastující zemětřesení v roce 2017. Navzdory těmto přírodním katastrofám si Kos zachoval mnoho ze svého historického dědictví, které dnes přitahuje návštěvníky z celého světa.

Kultura a co navštívit

Kultura ostrova Kos je fascinující směsicí vlivů všech civilizací, které se zde vystřídaly. Od antických Řeků přes Římany, Byzantince, johanity až po Osmany – každá zanechala svůj otisk, který je patrný v architektuře, kuchyni i místních tradicích.

Mezi nejvýznamnější kulturní a historické památky, které byste při návštěvě Kosu neměli minout, patří:

• Asklepion – Starověké léčebné centrum a svatyně zasvěcená bohu medicíny Asklepiovi. Tento rozsáhlý komplex byl založen po Hippokratově smrti a fungoval jako kombinace léčebného zařízení a náboženského centra. Návštěvníky ohromí terasovité uspořádání s výhledem na moře a turecké pobřeží.
• Johanitská pevnost – Impozantní pevnost rytířů sv. Jana ze 14. století dominuje přístavu města Kos. Dvojité hradby, příkop a zachovalé části vnitřních budov poskytují fascinující pohled do středověké vojenské architektury.
• Starověká agora – Rozsáhlé vykopávky v centru města Kos odhalují zbytky antického tržiště a veřejných budov včetně chrámu Afrodity a Hérakla.
• Hippokratův platan – Podle legendy učil Hippokrates své žáky pod tímto platanem. Současný strom je sice starý "pouze" 500 let, ale stojí pravděpodobně na místě původního stromu.
• Archeologické muzeum Kosu – Dům plný pokladů od prehistorických dob po byzantské období, včetně soch, mozaik a keramiky.
• Antimachia – Tradiční vesnice ve vnitrozemí s větrným mlýnem a benátskou pevností, kde se dosud udržují tradiční řemesla.
• Římský dům (Casa Romana) – Rekonstruovaná římská vila s nádhernými mozaikami a atriem.
• Termální prameny Therma – Přírodní horké prameny u pláže Agios Fokas, kde se můžete vykoupat v léčivé minerální vodě.

Zajímavosti

Kos skrývá mnoho zajímavostí, které z něj dělají výjimečné místo k návštěvě. Zde jsou některé fascinující fakty o tomto řeckém ostrově:

• Cyklistický ráj – Kos je známý jako jeden z nejpřátelštějších řeckých ostrovů pro cyklisty. Má přes 13 km cyklostezek a rovinatý terén, který je ideální pro průzkum na kole. Místní mu přezdívají "cyklistický ostrov".
• Hippokratova přísaha – Slavný lékařský etický kodex, který dodnes skládají lékaři po celém světě, vznikl právě zde. Na paměť této události se každý rok v Asklepionu koná ceremonie, při níž lékaři z celého světa obnovují svou přísahu.
• Sopečná aktivita – Ostrov leží na aktivním seismickém pásmu a na jeho jižním pobřeží můžete pozorovat bublinky vycházející z mořského dna díky vulkanické aktivitě.
• Přírodní pestrost – Navzdory své malé rozloze (290 km²) nabízí Kos neuvěřitelnou rozmanitost krajiny – od hor přes úrodné nížiny až po bažiny, kde žijí plameňáci a další vzácné druhy ptáků.
• Tradiční sýrařství – Místní výroba sýrů má dlouhou tradici. Specialitou je "krasotyri" (krásný sýr), pikantní sýr vyráběný z kozího a ovčího mléka.
• Vinařská tradice – Víno se na Kosu vyrábí již od starověku. Místní odrůda "mavrothiriko" dává vzniknout charakteristickým červeným vínům.
• Turecká mešita – Ve městě Kos stojí krásná Defterdar mešita z 18. století, která je připomínkou osmanské nadvlády a zároveň symbolem kulturní rozmanitosti ostrova.
• Historické zemětřesení – V roce 1933 zasáhlo ostrov devastující zemětřesení, které zničilo mnoho historických památek. Paradoxně tato katastrofa vedla k archeologickým objevům, když byly pod troskami odhaleny starověké ruiny.

Legendy

Ostrov Kos je opředen mnoha fascinujícími legendami a mýty, které dodávají tomuto místu tajemný rozměr a propojují ho s bohatou mytologií starověkého Řecka.

Podle jedné z nejznámějších legend byl Kos domovem obrů zvaných Giganti. Tito obři byli potomky bohyně Gaie (Země) a boha Úrana (Nebe). Když Giganti zaútočili na Olymp v pokusu svrhnout bohy, byl to právě u pobřeží Kosu, kde bůh Poseidon odlomil část ostrova a hodil ji na obra Polybota, čímž vytvořil sousední ostrov Nisyros, který je dodnes aktivní sopkou. Řekové věřili, že občasné zemětřesení a vulkanická aktivita je způsobena tím, že se Polybotos pod ostrovem hýbe.

Další významná legenda se týká Hippokrata, nejslavnějšího rodáka z Kosu. Podle pověsti měl Hippokrates tak mimořádné léčitelské schopnosti, že se o něm doslechl i perský král Artaxerxes. Ten trpěl morovou epidemií ve svém království a nabídl Hippokratovi hory zlata, pokud přijde mor léčit. Hippokrates však nabídku odmítl se slovy, že nemůže pomáhat nepřátelům Řecka, čímž prokázal svůj patriotismus a etické zásady, které později vtělil do své slavné přísahy.

S ostrovem je spojena i legenda o Asklepiovi, bohu lékařství a Apollónově synu. Podle mýtu se Asklepios naučil léčitelskému umění od kentaura Cheiróna a stal se tak zručným lékařem, že dokázal křísit mrtvé. To rozlítilo boha podsvětí Háda, který si stěžoval Diovi, že přichází o své poddané. Zeus proto Asklepia zabil bleskem, ale později ho učinil bohem lékařství. Asklepion na Kosu byl vybudován jako svatyně tomuto bohu a místo, kde jeho kult pokračoval.

Místní legenda také vypráví o platanu na náměstí ve městě Kos. Říká se, že pod tímto stromem (nebo jeho předchůdcem) učil Hippokrates své žáky. Ačkoliv současný strom je starý "pouze" několik set let, traduje se, že na stejném místě rostl platan již v Hippokratově době před 2400 lety.

Zajímavá je i pověst o rytířích řádu sv. Jana, kteří na ostrově vládli ve středověku. Podle legendy měli ve své pevnosti ukrytý vzácný poklad včetně části Pravého kříže a dalších relikvií. Když v roce 1523 ostrov dobyli Osmané, rytíři údajně stihli tyto cennosti ukrýt v tajných prostorách pevnosti, kde podle některých zůstávají dodnes.