Jazyk, společnost, kultura a historie

Velká Británie je multikulturní zemí, a proto zde můžete zaslechnout řeči ze všech možných koutů světa. Nejlépe se však v Londýně dorozumíte anglicky. Překvapením může být i skutečnost, že velmi používaným jazykem v Anglii je i polština.

Přestože cizí lidé v Londýně spolu nikdy nezačnou mluvit o soukromých věcech, nebojte se, že by vám Londýňané v případě nouze nepomohli. Britové jsou vychováváni ve stylu „anglického gentlemana“ a jsou ochotni každému pomoci či poradit, aniž by je o pomoc sám poprosil. V chování Britů se odráží také jejich pobyt v internátních školách. Je typické, že děti žijí od útlého věku na internátě a s rodiči se vidí pouze o víkendech či prázdninách. Školy formují charakter dětí, a ne nadarmo se říká, že dle povahy dospělého člověka lze poznat, jakou školu navštěvoval. Pro Brity je typická i jakási střídmost, a to jak v oblékání, tak i v ostatních oblastech života. Britové obecně nemají rádi výstřední chování, výstřední oblečení, okázalé hádky, urputné obhajování názorů či přílišné utrácení.

Britové, a tedy i Londýňané, mají specifické zvyky ve společenském chování. Jednou z nejdůležitějších zásad slušného chování je pro ně nevměšování se do cizích záležitostí, soukromí je považováno za téměř posvátné. V debatách s cizími lidmi jsou Britové neosobní, mluví se pouze o obecných věcech, jako např. o počasí. S tímto souvisí jistá britská uměřenost a sebeovládání. Drobnou výjimkou neosobních diskuzí je představování – při představování je zvykem říci o dotyčném něco osobního, např. popsat jeho záliby, nikdy se neříká pouze jméno.

Za počátek dnešního Londýna se dá považovat období okolo roku 43, kdy byla Římany založena osada nazvaná Londinium. Její existence však neměla dlouhého trvání, jelikož o necelých 18 let později byla během bojů vypálena. Oheň se Londýnem později prohnal ještě několikrát. Například hned v roce 851 během nájezdů Vikingů, kteří území dobili a vypálili. Smír sjednal až král Alfréd Veliký, který zajistil obci ochranu. Londýn vzkvétal a stal se politickým i obchodním centrem. Vikingové se ovšem nehodlali vzdát bojů a dále útočili ve snaze získat toto území zpět. To se povedlo až roku 1013.

Za vlády Viléma II. Londýn dále rostl a upevňoval svoji pozici ve světě. Počet obyvatel se do roku 1300 vyšplhal až ke 100 000 a nebýt dvou morových ran ve 14. století a později v letech 1665 až 1666 a velkého ničivého požáru téhož roku, město by dál zůstalo důležitým obchodním centrem. Osud tomu však chtěl jinak a obnova města trvala více než 10 let. 

Londýn se doslova a do písmene zvedl z popela a po expanzi v 18. století byl největším městem světa. K tomu přispěla první železnice a později i rychle se rozvíjející železniční síť. Prim drží Londýn i v dopravě pod zemským povrchem, bylo zde vybudováno vůbec první metro světa, které funguje již od roku 1863.

V období druhé světové války byl Londýn terčem ničivého bombardování. Bylo zasaženo velké množství historických budov a zahynuly tisíce lidí. Obnova trvala desítky let a původní ráz Londýna tak byl nenávratně pryč. Po zklidnění situace ve světě se hlavní město Anglie stalo domovem pro migranty z různých koutů země a Londýn se stal multikulturním centrem.