Kanárské ostrovy, španělské souostroví ležící nedaleko severozápadního pobřeží Afriky, očarují návštěvníky nejen svými přírodními krásami, ale také jedinečnou kulturou, která v sobě spojuje španělské a africké vlivy. Než se vydáte na cestu do tohoto "věčného jara", jak se ostrovům přezdívá, je dobré znát místní zvyky, základy jazyka a kulturní specifika, která vám pomohou lépe porozumět tomuto fascinujícímu koutu světa.
Jak se domluvím?
Oficiálním jazykem Kanárských ostrovů je španělština, konkrétně její kanárská varianta. Ta se od kontinentální španělštiny mírně liší především v přízvuku a slovní zásobě. Díky dlouhodobé orientaci na turistický ruch se však na ostrovech bez problémů domluvíte i anglicky, zejména v turistických centrech, hotelech a restauracích. V menších vesnicích a mezi starší generací už to může být náročnější.
Místní kanárská španělština má blíže k latinskoamerické variantě než k evropské španělštině. Obyvatelé vyslovují "c" a "z" jako "s" (tzv. seseo), často vynechávají koncové "s" a používají některé specifické výrazy.
Základní fráze
I když se na ostrovech domluvíte anglicky, místní obyvatelé vždy ocení, když se pokusíte komunikovat v jejich rodném jazyce. Zde jsou základní fráze, které se vám mohou hodit:
- Dobrý den – Hola (ola)
- Dobré ráno – Buenos días (buénos días)
- Dobrý večer – Buenas tardes/noches (buénas tardes/nóčes)
- Děkuji – Gracias (grasias)
- Prosím – Por favor (por favor)
- Ano/Ne – Sí/No (sí/no)
- Promiňte – Perdón (perdón) nebo Disculpe (diskulpe)
- Kolik to stojí? – ¿Cuánto cuesta? (kuánto kuésta)
- Nerozumím – No entiendo (no entiéndo)
- Mluvíte anglicky? – ¿Habla inglés? (abla inglés)
- Na zdraví – Salud (salúd)
- Kde je...? – ¿Dónde está...? (dónde está)
Kanárci mají také několik specifických výrazů:
- Guagua (guágua) – autobus
- Papas – brambory (místo kontinentálního "patatas")
- Mojo (mocho) – typická kanárská omáčka
- Godo – přezdívka pro Španěly z pevniny
- ¡Qué bueno está! (ke buéno está) – Jak je to dobré!
O obyvatelích
Kanárské ostrovy obývá přibližně 2,2 milionu obyvatel, přičemž nejvíce zalidněné jsou ostrovy Tenerife a Gran Canaria. Kanárci jsou výsledkem míšení původního obyvatelstva Guančů s evropskými přistěhovalci, především Španěly. Tato kulturní fúze dala vzniknout jedinečné identitě, která je sice součástí Španělska, ale zároveň si zachovává svá specifika.
Místní obyvatelé jsou známí svou přátelskou a otevřenou povahou. Oproti Španělům z pevniny působí uvolněněji a méně formálně. Životní tempo je zde pomalejší – nikdo nikam nespěchá, což je v přímém kontrastu s hektickým životním stylem střední Evropy. Tento přístup se nazývá "tranquilidad" (klid) a je důležitou součástí místní mentality.
Kanárci jsou hrdí na svůj původ a kulturní dědictví. Mnoho z nich se identifikuje nejprve jako Kanárci a až poté jako Španělé. Svou identitu demonstrují během četných festivalů a slavností, kdy ožívají tradiční písně, tance a zvyky.
Náš tajný tip: Chcete-li poznat autentický život místních, navštivte některou z venkovských "guachinche" – domácích restaurací, kde majitelé podávají vlastní víno a domácí jídlo. Tato místa nejsou primárně určena turistům a často je nenajdete v průvodcích – zeptejte se místních na doporučení.
Společenská etiketa
Kanárské ostrovy jsou součástí Španělska, ale mají svá kulturní specifika, která ovlivňují i společenskou etiketu. Zde jsou nejdůležitější zvyklosti, které byste měli znát:
- Pozdravy jsou srdečnější než v Česku. Je běžné se při setkání políbit na obě tváře (i mezi lidmi, kteří se vidí poprvé), ale pouze mezi ženami nebo mezi mužem a ženou. Muži si mezi sebou podávají ruce.
- Osobní prostor je menší než ve střední Evropě. Lidé stojí blíže k sobě a častěji se dotýkají během konverzace.
- Dochvilnost se nevnímá tak striktně jako v Česku. Pokud jste pozváni na večeři na 20:00, je naprosto v pořádku dorazit o 15-30 minut později.
- Večeře se podává mnohem později než jsme zvyklí – běžně mezi 21:00 a 23:00. Restaurace často otevírají až v 20:00.
- Spropitné není povinné, ale je oceňováno. V restauracích se obvykle nechává kolem 5-10 % z účtu.
- Siesta stále přetrvává, zejména mimo turistická centra. Mnoho obchodů zavírá mezi 14:00 a 17:00, aby se znovu otevřely do pozdního večera.
Při návštěvě kostelů a náboženských míst je vhodné mít zakrytá ramena a kolena. V turistických oblastech nejsou pravidla oblékání příliš přísná, ale v menších městech a vesnicích oceníte decentnější oblečení, zejména mimo pláže.
Náboženství
Dominantním náboženstvím na Kanárských ostrovech je římskokatolické křesťanství, které sem přišlo se španělskými dobyvateli v 15. století. Před příchodem Evropanů vyznávali původní obyvatelé Guančové polyteistické náboženství s výraznými prvky uctívání přírody a nebeských těles.
Ačkoli se míra religiozity v moderní době snižuje, katolická tradice stále hraje důležitou roli v kulturním životě ostrovů. Projevuje se to především během náboženských svátků a procesí, která patří k nejdůležitějším událostem roku.
Nejvýznamnější náboženské slavnosti zahrnují:
- Semana Santa (Svatý týden) – Velikonoční procesí jsou obzvlášť působivá na Tenerife a La Palmě.
- Fiesta del Corpus Christi – Zejména v La Orotavě na Tenerife, kde se ulice pokrývají barevnými květinovými koberci.
- Romería de San Roque na Fuerteventuře – Poutníci oblečení v tradičních krojích procházejí od pobřeží k poustevně svatého Rocha.
- Fiesta de la Virgen del Pino – Oslava patronky Gran Canarie v září.
- Fiesta de la Virgen de Candelaria – Slavnost patronky Kanárských ostrovů, která se koná v srpnu na Tenerife.
Zajímavým rysem kanárské religiozity je synkretismus – prolínání katolických prvků s původními guančskými věrováními a praktikami. Místní svatí a Panna Marie získali často atributy původních božstev.
Historie
Historie Kanárských ostrovů je fascinujícím příběhem, který sahá od pravěkých domorodců až po současnou turistickou destinaci. Každá historická vrstva zanechala na ostrovech svůj otisk, který můžete dodnes objevovat.
Původními obyvateli souostroví byli Guančové, berberský národ, který na ostrovy přišel pravděpodobně z nedaleké severní Afriky kolem 1. tisíciletí př. n. l. Žili v relativní izolaci a vyvinuli svébytnou kulturu s vlastním náboženstvím, jazykem a zvyky. Byli známí mumifikací svých mrtvých, podobně jako staří Egypťané.
Evropané o ostrovech věděli již od starověku – zmiňují se o nich římští autoři jako o "Šťastných ostrovech" (Insulae Fortunatae). Systematický průzkum a následná kolonizace začaly až ve 14. století. Dobývání ostrovů Španěly trvalo téměř sto let (1402–1496) a bylo provázeno tvrdým odporem Guančů.
Po španělské kolonizaci se ostrovy staly důležitou zastávkou na cestě do Ameriky. Kryštof Kolumbus zde kotvil během všech svých cest do Nového světa. Ostrovy také trpěly nájezdy pirátů a korzárů – nejznámější je útok Barbarossy na Lanzarote v 16. století.
V 19. století získaly Kanárské ostrovy status svobodného přístavu, což stimulovalo obchod. Významnou roli hrály v pěstování a exportu banánů, rajčat a brambor. Občanská válka ve Španělsku (1936–1939) zasáhla i Kanárské ostrovy – právě z Tenerife zahájil generál Franco své tažení proti republikánské vládě.
Turistický boom nastal v 60. letech 20. století a proměnil ekonomiku ostrovů. Dnes jsou Kanáry jednou z nejpopulárnějších dovolenkových destinací v Evropě, což s sebou nese výhody ekonomického rozvoje, ale i výzvy spojené s masovým turismem a ochranou přírodního prostředí.
Kultura a co navštívit
Kanárská kultura je jedinečnou směsicí španělských, latinoamerických a afrických vlivů. Projevuje se v hudbě, tanci, gastronomii i řemeslech. Při návštěvě ostrovů byste neměli minout tyto kulturní zážitky:
Hudba a tanec
Tradiční kanárská hudba má blízko k latinskoamerické, především kubánské. Nejznámějším hudebním stylem je "isas" – rychlý tanec podobný kubánské "guaracha". Dalšími tradičními formami jsou "folías" a "malagueñas". K typickým nástrojům patří timple (malá pětistrunná kytara), bubny a různé perkuse.
Pro zájemce o místní hudbu doporučujeme návštěvu některého z četných folklorních festivalů nebo večerů s tradiční hudbou, které se konají především v letních měsících.
Architektura
- Casa de Colón (Kolumbův dům) v Las Palmas na Gran Canarii – muzeum věnované objeviteli, který zde údajně pobýval.
- San Cristóbal de La Laguna na Tenerife – historické centrum zapsané na seznamu UNESCO s nádhernými koloniálními budovami.
- Santa Cruz de La Palma – malebné historické centrum s barevnými balkony a dřevěnými pavlačemi.
- Betancuria na Fuerteventuře – první hlavní město ostrovů s působivou katedrálou.
Umění
Mezi nejvýznamnější kanárské umělce patří surrealista Óscar Domínguez a abstraktní malíř César Manrique, jehož díla jsou úzce spjata s ostrovem Lanzarote. Manriqueho nadace na Lanzarote představuje umělcovo dílo a jeho vizi harmonického soužití architektury a přírody.
Za návštěvu stojí také Museo Canario v Las Palmas, které představuje archeologické nálezy z doby Guančů, a Centrum pro moderní umění (CAAM) tamtéž.
Festivaly
Kanárské ostrovy jsou známé svými živými a barevnými festivaly. Nejznámější je karneval v Santa Cruz de Tenerife, který je po Rio de Janeiru druhým největším na světě. Trvá téměř měsíc a vrcholí velkolepým průvodem a volbou karnevalové královny.
Další významné festivity zahrnují:
- Corpus Christi v La Orotavě (Tenerife) – ulice pokryté působivými koberci z květin a barevných písků.
- Bajada de la Virgen na La Palmě – slavnost konaná jednou za pět let s tanci a procesími.
- Fiesta de la Rama v Agaete (Gran Canaria) – prastarý rituál žádající bohy o déšť.
Náš tajný tip: Na ostrově El Hierro navštivte obec El Pinar během svátku La Bajada de la Virgen de Los Reyes, který se koná jednou za čtyři roky. Uvidíte jedinečný tanec "La Danza del Vivo", který se tančí v tradičních krojích za doprovodu mušlí a bubnů.
Pro rezervaci aktivit a výletů doporučujeme getyourguide.com, kde najdete širokou nabídku od prohlídek s průvodcem až po tematické zážitky jako jsou ochutnávky vín nebo kurzy kanárské kuchyně.
Zajímavosti
Kanárské ostrovy jsou plné zajímavostí, které vás možná překvapí:
- Jméno ostrovů nepochází od kanárků, ale od latinského slova "canis" (pes). Římané byli překvapeni velkými psy, které zde chovali Guančové. Naopak kanárek jako pták byl pojmenován podle ostrovů, kde byl objeven.
- Kanárské ostrovy mají svůj vlastní píšťalový jazyk zvaný "Silbo Gomero", který se používá na ostrově La Gomera. Tento unikátní způsob komunikace je zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
- Na ostrově El Hierro se nachází nejmenší hotel na světě – Hotel Puntagrande s pouhými čtyřmi pokoji.
- Národní park Timanfaya na Lanzarote je jedním z mála míst na světě, kde se jídlo připravuje pomocí geotermální energie – v restauraci El Diablo se steaky grilují nad sopečným otvorem.
- Ostrov La Palma má jeden z nejpřísnějších zákonů o světelném znečištění na světě, díky čemuž je ideálním místem pro pozorování hvězd.
- Pico del Teide na Tenerife je s 3718 metry nejvyšší horou Španělska, přestože se nachází na ostrově.
- Ostrov El Hierro je první ostrov na světě, který plánuje být zcela energeticky soběstačný díky obnovitelným zdrojům energie.
- Kanaárské ostrovy byly poslední zastávkou Kryštofa Kolumba před jeho historickou plavbou do Ameriky.
Gastronomickou zajímavostí jsou "papas arrugadas" – malé brambory vařené ve slané vodě se svraštělou slupkou, podávané s typickou omáčkou mojo (červenou nebo zelenou). Tento jednoduchý pokrm je symbolem kanárské kuchyně a pochází z dob, kdy byl na ostrovech nedostatek pitné vody a brambory se vařily v mořské vodě.
Legendy
Ostrovy jsou opředeny mnoha mýty a legendami, které odrážejí jejich bohatou historii a mísení kultur:
Atlantida
Podle některých teorií jsou Kanárské ostrovy zbytkem bájné Atlantidy. Řecký filozof Platón popsal Atlantidu jako vyspělou civilizaci, která zmizela pod hladinou moře. Geologické výzkumy naznačují, že v minulosti došlo v oblasti k masivním sopečným erupcím a sesuvům půdy, což mohlo inspirovat legendu.
Guayota a Teide
Guančové věřili, že v nitru sopky Teide sídlí zlý démon Guayota. Když se probudil a vyšel na povrch (během erupcí), unesl boha slunce Magece a uvěznil ho uvnitř hory, čímž svět ponořil do tmy. Lidé prosili nejvyššího boha Achamana o pomoc. Ten Guayotu porazil, osvobodil Magece a uvěznil démona uvnitř sopky. Zátka, kterou Achaman uzavřel vchod do podsvětí, je podle legendy bílý vrcholek Teide.
San Borondón
Jedna z nejznámějších kanárských legend vypráví o tajemném osmém ostrově zvaném San Borondón nebo Isla Non Trobada (Nenalezený ostrov). Podle pověsti se tento ostrov občas objeví na horizontu, ale kdykoli se k němu někdo pokusí připlout, zmizí v mlze. Legenda vychází z příběhu o irském mnichovi svatém Brendanovi, který údajně nalezl rajský ostrov na svých cestách. Námořníci přísahali, že ostrov viděli, a dokonce byl zakreslen na starých mapách. Moderní vysvětlení tohoto jevu je existence fata morgány – optického klamu, který za určitých atmosférických podmínek vytváří iluzi ostrova na horizontu.
Pověst o princezně Ico
Na Lanzarote se traduje příběh o krásné domorodé princezně Ico, která se zamilovala do španělského dobyvatele. Když její otec, náčelník Zonzamas, zjistil, že je těhotná s cizincem, nechal ji uvěznit v jeskyni Cueva de los Verdes. Ico s pomocí své služebné uprchla a porodila syna, který se stal zakladatelem nové linie míšenců mezi Guanči a Španěly.
Tyto legendy dodnes ožívají během tradičních slavností a jsou důležitou součástí kanárské identity. Na ostrově Tenerife můžete navštívit park Pueblo Chico, kde jsou některé z těchto příběhů zpracovány formou miniatur a audiovizuálních prezentací.
Pokud plánujete navštívit Kanárské ostrovy, levnocestovani.cz/zajezdy nabízí širokou škálu zájezdů na všechny ostrovy souostroví. Pro zajištění pojištění na cesty doporučujeme levnocestovani.cz/pojisteni, kde si můžete vybrat z různých variant cestovního pojištění podle vašich potřeb.