Jazyk, společnost, kultura a historie

Úředním jazykem ve Slovinsku je slovinština. Pokud touto řečí nevládnete, nezoufejte. Většina Slovinců se alespoň okrajově domluví anglicky, u hranic pak potkáte i němčinu, nebo italštinu.

Chovejte se vždy slušně a zdvořile, tak jako je běžné po celé Evropě. Slovinci jsou obecně velmi vstřícní a přátelští a rádi vám poradí či nasměrují.

Na co jsou Slovinci velmi hákliví, je samotné Slovinsko a jeho příroda. Každý kousek krajiny si v historii těžce vydobyli a náležitě si jej hýčkají. Jen velmi zřídka se tak setkáte odpadky v přírodě, i města jsou čistá a upravená.

Ve Slovinsku převládá křesťanská víra, k náboženství se hlásí téměř 60% obyvatel. Vliv církve ale postupně upadá a roste i počet ateistů.

Území, na kterém se dnes Slovinsko rozkládá, nese první zmínky o osídlení již z doby okolo 2 000 let př.n.l. Mezi první obyvatele této oblasti patřili Římané a Keltové, kteří zde založili kolonizační osady. Za dob Římanů země vzkvétala a bylo vystavěno mnoho historicky významných měst. Celá oblast pak byla známá jako Norické království. Římané v té době čelili mnoha nájezdům barbarských kmenů, kteří vliv Římanů značně oslabili.

Toho využívají Slovanské kmeny a zhruba v 6. století se začínají usazovat v oblasti podhůří Alp. O jedno století později zde zakládají vlastní stát - Karantánii. Toto uskupení však dlouho nevydrželo. Po dobytí Maďary, a jejich krátkému působení zde, celé území propadlo Svaté říši národa německého. Tím započala dlouhá éra vlády Habsburků, během kterých museli potlačit více než 100 rolnických povstání. To zapříčinilo úpadek kultury i ekonomie a samotným vrcholem pak byla První světová válka.

Ačkoli se v 19. století začal průmysl opět zvedat z prachu, mnoho rolníků se ani tak nedokázalo uživit a více než polovina obyvatel se během let rozhodla opustit své domovy. V této době se poprvé objevuje myšlenka na sjednocení všech jihoslovanských národů, aby po první světové válce v roce 1918 mohlo vzniknout Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Později, v roce 1929, se toto uskupení přejmenovalo na nám známější Jugoslávii.

Druhá světová válka přinesla Jugoslávii, další drtivou ránu. Země podlehla po Hitlerově dvoutýdenním obléhání. Část Slovinska připadla Itálii, kus získalo i Maďarsko a Německo. S koncem války a po vyhnání Italů a Němců z pohraničí se moci chopili komunisté a založili Socialistickou federativní republiku Jugoslávii. .

Slovinsko, celým názvem Slovinská republika, vzniklo jako samostatný stát až v roce 1991 a bylo tak první nezávislou zemí po rozpadu Jugoslávie. Společně se Slovinskem se osamostatnilo i Chorvatsko a toto nešťastné načasování způsobilo mezi oběma zeměmi vleklé spory především o teritoriální vody v oblasti Piranského zálivu. Ačkoli rozsudek z roku 2017 dokazuje, že Savudrijská vala je přiřčena Slovinsku, Chorvatsko tento fakt nadále odmítá přijmout.

Slovinská kultura je velmi pestrá a nabízí širokou paletu všemožných aktivit a událostí. Mezi nejvýznamnější oblast zajisté patří sport a s ním spojené významné události. Však Slovinsko je dějištěm oblíbeného biatlonu, sjezdového lyžování, ale i každoročních skoků z Napoleonova mostu.

Oblíbenou kulturní akcí je i masopustní průvod, kterého se každý rok účastní stovky Slovinců.

Suvenýry můžete nakoupit ve všech turistických letoviscích i v blízkosti turistických atrakcí. Pěkné suvenýry zakoupíte především v tradičních vesničkách. Z potravin jsou např. v regionu Gorenjska oblíbené výrobky z medu (med, medovina), od jezera Bohinj zas pochází výborný bohinjský sýr Mohant. Region Primorska a slovinská Istrie jsou vyhlášené kvalitními víny, likéry a tzv. krasovým pršutem. Vyhlášenými víny jsou Teran, Refošk, Malvazija a Rebula. Na slovinské Istrii je produkován také kvalitní olivový olej a neménně oblíbené jsou výrobky z mořské soli značky Solnce.