Jak se ve Slovinsku domluvím?
Úředním jazykem ve Slovinsku je slovinština. Pokud touto řečí nevládnete, nezoufejte. Většina Slovinců se alespoň okrajově domluví anglicky, u hranic pak potkáte i němčinu, nebo italštinu.
Náš tajný tip: Slovinci si cení, když se snažíte použít alespoň základní slovinské fráze. I jednoduché "dober dan" (dobrý den) nebo "hvala" (děkuji) vám otevře mnoho dveří a setkáte se s vřelejším přijetím.
Základní fráze
Pro vaše první kroky ve Slovinsku přinášíme několik užitečných frází s výslovností:
- Dobrý den - Dober dan (dóber dan)
- Dobrý večer - Dober večer (dóber véčer)
- Ahoj - Živjo (žívjo) – neformální pozdrav
- Na shledanou - Nasvidenje (nasvídenje)
- Děkuji - Hvala (chvála)
- Prosím - Prosim (prósim)
- Ano - Ja (ja)
- Ne - Ne (ne)
- Promiňte - Oprostite (oprústite)
- Nerozumím - Ne razumem (ne rázumem)
- Mluvíte anglicky? - Govorite angleško? (govórite ángleško)
- Kde je...? - Kje je...? (kje je)
- Kolik to stojí? - Koliko stane? (kóliko stáne)
- Dobrou chuť - Dober tek (dóber tek)
- Na zdraví - Na zdravje (na zdráwje)
Slovinci oceňují, když se snažíte mluvit jejich jazykem, i když jde jen o základní fráze. Často vám pomohou a přejdou do angličtiny, pokud uvidí, že máte potíže.
O obyvatelích
Slovinci jsou národ, který velmi dbá na svou identitu a kulturní dědictví. V zemi s pouhými 2 miliony obyvatel si lidé udrželi silný vztah k přírodě, tradicím a vlastní historii. V mnohém jsou podobní jiným středoevropským národům – kombinují slovanskou srdečnost s alpskou precizností a organizovaností.
Co Slovince charakterizuje, je jejich láska k přírodě a outdoorovým aktivitám. Téměř každý Slovinec vám dokáže doporučit pěší túru, horolezeckou trasu nebo místo pro vodní sporty. Není divu – země s Triglavským národním parkem, Bledským jezerem a pobřežím Jaderského moře nabízí nepřeberné množství přírodních krás.
- Slovinci jsou pracovití, přesní a spolehliví
- Jsou hrdí na svou kulturní identitu a jazyk, který si udrželi navzdory staletím cizí nadvlády
- Většinou jsou otevření a přátelští k turistům
- Mají blízko k přírodě a aktivnímu životnímu stylu
- Dbají na ekologii – Slovinsko se prezentuje jako "zelená" turistická destinace
Slovinci se často zajímají o své návštěvníky a mohou se ptát, jak se vám jejich země líbí. Upřímný zájem a otevřenost jsou vítány. V konverzaci oceňují, když máte alespoň základní znalosti o jejich zemi a její historii.
Společenská etiketa a zvyky
Společenská etiketa ve Slovinsku kombinuje středoevropské zvyklosti s balkánskými vlivy. Chovejte se vždy slušně a zdvořile, tak jako je běžné po celé Evropě. Slovinci jsou obecně velmi vstřícní a přátelští a rádi vám poradí či nasměrují.
Při setkání je běžný stisk ruky, mezi přáteli pak i objetí. Lidé si obvykle tykají až po vzájemné dohodě, jinak je zdvořilejší používat vykání. Dochvilnost je ve Slovinsku důležitá – pozdní příchod může být považován za nezdvořilost, zvláště v obchodním prostředí.
Na co jsou Slovinci velmi hákliví, je samotné Slovinsko a jeho příroda. Každý kousek krajiny si v historii těžce vydobyli a náležitě si jej hýčkají. Jen velmi zřídka se tak setkáte odpadky v přírodě, i města jsou čistá a upravená.
Náboženství
Ve Slovinsku převládá křesťanská víra, k náboženství se hlásí téměř 60 % obyvatel. Vliv církve ale postupně upadá a roste i počet ateistů.
Náboženské tradice přesto hrají důležitou roli v každodenním životě i v průběhu roku. Slovinské vesnice a města jsou plná krásných kostelů, kapliček a náboženských památek. Mnohé svátky a tradice mají náboženský původ, i když dnes jsou slaveny spíše jako kulturní události než striktně náboženské svátky.
- Hlavní křesťanské svátky jako Vánoce a Velikonoce se slaví tradičním způsobem
- Na vesnicích jsou náboženské tradice stále silné a živé
- Kostely jsou běžně přístupné návštěvníkům, při návštěvě je vhodné být diskrétní a respektovat probíhající bohoslužby
- Ve městech je náboženství méně patrné v každodenním životě
Nejznámější poutní místo ve Slovinsku je Brezje s bazilikou Panny Marie Pomocné. Dalším významným místem je Ptujská Hora s gotickým kostelem. Tato místa jsou zajímavá nejen pro věřící, ale i pro milovníky architektury a historie.
Historie Slovinska
Území, na kterém se dnes Slovinsko rozkládá, nese první zmínky o osídlení již z doby okolo 2 000 let př.n.l. Mezi první obyvatele této oblasti patřili Římané a Keltové, kteří zde založili kolonizační osady. Za dob Římanů země vzkvétala a bylo vystavěno mnoho historicky významných měst. Celá oblast pak byla známá jako Norické království. Římané v té době čelili mnoha nájezdům barbarských kmenů, kteří vliv Římanů značně oslabili.
Toho využívají Slovanské kmeny a zhruba v 6. století se začínají usazovat v oblasti podhůří Alp. O jedno století později zde zakládají vlastní stát - Karantánii. Toto uskupení však dlouho nevydrželo. Po dobytí Maďary, a jejich krátkému působení zde, celé území propadlo Svaté říši národa německého. Tím započala dlouhá éra vlády Habsburků, během kterých museli potlačit více než 100 rolnických povstání. To zapříčinilo úpadek kultury i ekonomie a samotným vrcholem pak byla První světová válka.
Ačkoli se v 19. století začal průmysl opět zvedat z prachu, mnoho rolníků se ani tak nedokázalo uživit a více než polovina obyvatel se během let rozhodla opustit své domovy. V této době se poprvé objevuje myšlenka na sjednocení všech jihoslovanských národů, aby po první světové válce v roce 1918 mohlo vzniknout Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Později, v roce 1929, se toto uskupení přejmenovalo na nám známější Jugoslávii.
Druhá světová válka přinesla Jugoslávii, další drtivou ránu. Země podlehla po Hitlerově dvoutýdenním obléhání. Část Slovinska připadla Itálii, kus získalo i Maďarsko a Německo. S koncem války a po vyhnání Italů a Němců z pohraničí se moci chopili komunisté a založili Socialistickou federativní republiku Jugoslávii. .
Slovinsko, celým názvem Slovinská republika, vzniklo jako samostatný stát až v roce 1991 a bylo tak první nezávislou zemí po rozpadu Jugoslávie. Společně se Slovinskem se osamostatnilo i Chorvatsko a toto nešťastné načasování způsobilo mezi oběma zeměmi vleklé spory především o teritoriální vody v oblasti Piranského zálivu. Ačkoli rozsudek z roku 2017 dokazuje, že Savudrijská vala je přiřčena Slovinsku, Chorvatsko tento fakt nadále odmítá přijmout.
Kultura a co navštívit
Slovinská kultura je velmi pestrá a nabízí širokou paletu všemožných aktivit a událostí. Mezi nejvýznamnější oblast zajisté patří sport a s ním spojené významné události. Však Slovinsko je dějištěm oblíbeného biatlonu, sjezdového lyžování, ale i každoročních skoků z Napoleonova mostu. Oblíbenou kulturní akcí je i masopustní průvod, kterého se každý rok účastní stovky Slovinců.
Ljubljana, hlavní město, je kulturním centrem země. Historické centrum navržené architektem Jožem Plečnikem nabízí úchvatnou směs barokní a secesní architektury spolu s modernistickými prvky. Lublaňský hrad, Trojmostí a nábřeží řeky Lublanice patří mezi nejnavštěvovanější místa.
Co byste neměli minout:
- Bledské jezero – ikonické jezero s ostrůvkem a kostelem uprostřed, nad kterým se tyčí středověký hrad
- Postojnská jeskyně – jeden z největších jeskynních systémů v Evropě s úchvatnou krápníkovou výzdobou
- Predjamský hrad – unikátní hrad vestavěný do skalního převisu
- Triglavský národní park – ráj pro milovníky přírody s nejvyšší slovinskou horou Triglav (2864 m)
- Piran – půvabné přímořské městečko s benátskou architekturou
- Škocjanské jeskyně – zapsané na seznamu UNESCO, známé dramatickými propastmi a podzemní řekou
- Maribor – druhé největší město s nejstarší vinnou révou na světě
Nákupy a suvenýry
Suvenýry můžete nakoupit ve všech turistických letoviscích i v blízkosti turistických atrakcí. Pěkné suvenýry zakoupíte především v tradičních vesničkách. Z potravin jsou např. v regionu Gorenjska oblíbené výrobky z medu (med, medovina), od jezera Bohinj zas pochází výborný bohinjský sýr Mohant.
Region Primorska a slovinská Istrie jsou vyhlášené kvalitními víny, likéry a tzv. krasovým pršutem. Vyhlášenými víny jsou Teran, Refošk, Malvazija a Rebula. Na slovinské Istrii je produkován také kvalitní olivový olej a neménně oblíbené jsou výrobky z mořské soli značky Solnce.
Zajímavosti
Slovinsko je zemí plnou překvapení a fascinujících faktů. Přestože patří mezi menší evropské státy, nabízí neuvěřitelnou rozmanitost přírodních krás i kulturních zajímavostí.
- Slovinsko má jednu z nejvyšších hustot medvědů v Evropě. V lesích jižního Slovinska žije přibližně 500-700 medvědů hnědých.
- Více než 60 % země pokrývají lesy, což řadí Slovinsko mezi nejzalesněnější evropské země.
- V Mariboru roste nejstarší vinná réva na světě, které je přes 400 let. Stále plodí a z jejích hroznů se vyrábí speciální víno, které se daruje významným návštěvám.
- Slovinsko je jediná země na světě, která má lásku ve svém názvu (v angličtině: SLOVEnia).
- Země má přes 10 000 zaznamenaných jeskyní, z nichž mnohé ještě nebyly plně prozkoumány.
- Ve Slovinsku se nachází Bled Cream Cake (kremšnita) – ikonický dezert, který v původní podobě existuje už více než 60 let.
- V krasových oblastech Slovinska najdete endemický druh obojživelníka - macaráta jeskynního (Proteus anguinus), lidově zvaného "člověčí rybička".
Legendy
Slovinský folklór je bohatý na legendy, mýty a pověsti, které často odrážejí propojení lidí s přírodou a horami. Jedním z nejznámějších mytologických tvorů je Zlatorog (Zlatý roh) – bílý kamzík se zlatými rohy, který podle legendy střeží poklad v Julských Alpách.
Pověst vypráví o mladém lovci, který se vydal na Zlatoroga, aby získal jeho rohy a tím i poklad, kterým chtěl zapůsobit na svou milou. Když lovce naváděný chamtivostí Zlatoroga zranil, z krve zvířete vyrostla zázračná červená květina Triglavská růže (Potentilla nitida). Když Zlatorog pojedl tuto léčivou rostlinu, jeho rány se zahojily a nabyté síly využil k tomu, aby lovce svrhl do propasti. Pak ze zlosti rozbil svět pokladů, který se rozpadl a naplnil údolí pod Triglavem.
Další oblíbenou legendou je příběh o vzniku Bledského jezera. Podle pověsti zde kdysi byla louka, kde pastýři pásli ovce. Uprostřed louky byl malý kopeček, který byl posvátný vílám. Když lidé na kopečku postavili kapli a tím znesvětili posvátné místo víl, víly ze žalu naplnily údolí vodou a vytvořily ostrov kolem kopečku. Na tomto ostrově dnes stojí poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Mezi další mytologické bytosti slovinského folklóru patří:
- Kurent (nebo Korant) – tradiční masopustní postava, která zahání zimu a přivolává jaro. Je zobrazována v kožešinovém obleku s kravskými zvonci a dlouhým červeným jazykem.
- Povodni mož (vodník) – vodní duch žijící v řekách a jezerech, oblečený v zelených šatech, často zobrazovaný s rybím ocasem.
- Torka – ženský duch, který trestá ženy, jež nedokončily své předení před úterkem nebo v noci.
- Kresnik – mytologický hrdina, který v některých aspektech připomíná slovanského boha hromu Peruna. Je známý svými souboji s démony a draky.