Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se domluvím?

Oficiálním jazykem ve městě Rhodos je řečtina. Jako v turistickém centru však většina místních v restauracích, obchodech, hotelech a památkách mluví dobře anglicky. V oblastech s vyšší koncentrací návštěvníků, zejména ve Starém městě a kolem přístavu Mandraki, se domluvíte i německy či italsky. Některé restaurace a obchody mají i personál hovořící rusky.

Starší generace Řeků může mít s angličtinou potíže, ale většinou ocení i snahu o pár slov v řečtině. Místní jsou všeobecně velmi přátelští a snaží se pomoci i navzdory jazykové bariéře. Naučení několika základních frází v řečtině vám přinese úsměvy a vřelejší přijetí od místních obyvatel.

Základní fráze

• Dobrý den – Kalimera (ka-lee-ME-ra)
• Dobrý večer – Kalispera (ka-lee-SPE-ra)
• Nashledanou – Andio (an-DEE-o)
• Prosím/Děkuji – Parakalo/Efcharisto (pa-ra-KA-lo/ef-cha-ree-STO)
• Ano/Ne – Ne/Ochi (ne/O-chee)
• Promiňte – Signomi (see-GNO-mee)
• Nemluvím řecky – Then milo ellinika (then MEE-lo el-lee-nee-KA)
• Mluvíte anglicky? – Milate anglika? (mee-LA-te an-GLEE-ka)
• Kolik to stojí? – Poso kani? (PO-so KA-nee)
• Kde je...? – Pou ine...? (poo EE-ne)
• Na zdraví! – Yamas! (YA-mas)

O obyvatelích

Rhodoští jsou typickými představiteli řecké pohostinnosti – přátelští, temperamentní a hrdí na své město s bohatou historií. Žijí zde především Řekové, ale díky turistickému ruchu a historickým vazbám tu potkáte i menší komunity obyvatel z jiných evropských zemí. Město má během sezóny přibližně 50 000 obyvatel, ale tento počet se v létě dramaticky zvyšuje díky turistům.

Obyvatelé města jsou zvyklí na turisty a jsou vůči nim velmi přátelští. Rhodos byl po staletí křižovatkou kultur, což se odráží v otevřenosti místních. Většina Rhodosanů je zaměstnána v turistickém ruchu – pracují v restauracích, hotelech, obchodech se suvenýry nebo jako průvodci.

Náš tajný tip: Pokud chcete poznat skutečný život místních, vydejte se do čtvrtí mimo hlavní turistické trasy, například do oblasti Neochori. Tady najdete autentické taverny, kde místní tráví večery, a ceny jsou zde výrazně nižší než v turistickém Starém městě.

Společenská etiketa

V Rhodu, stejně jako v celém Řecku, je společenská etiketa směsí středomořské neformálnosti a určitých tradičních hodnot. Při návštěvě byste měli mít na paměti několik základních pravidel:

• Pozdrav je důležitý – začněte interakci pozdravem, nejlépe v řečtině.
• Oblečení – ve městě je oblečení poměrně neformální, ale při návštěvě kostelů a klášterů byste měli mít zakrytá ramena a kolena.
• Čas a schůzky – Řekové mají volnější přístup k času. Pozdní příchod o 15-30 minut je běžný a akceptovatelný.
• Gestikulace – dávejte si pozor na gesta. Ukázání otevřené dlaně s prsty směrem k někomu (moutza) je v Řecku urážlivé.
• Spropitné – není povinné, ale v restauracích je zvykem nechat 5-10 % z účtu, pokud jste byli spokojeni.
• Fotografování – v muzeích a chrámech se ujistěte, že je fotografování povoleno. Některé památky mohou mít omezení.

Večerní život ve městě začíná pozdě. Řekové obvykle večeří kolem 21-22 hodiny a noční život pokračuje dlouho do noci. Pokud jste pozváni k místním na návštěvu, je vhodné přinést malý dárek – láhev vína, sladkosti nebo květiny.

Náboženství

Dominantním náboženstvím na Rhodu je řecké pravoslaví, které hraje významnou roli v každodenním životě místních obyvatel. Ve městě najdete mnoho pravoslavných kostelů, z nichž nejvýznamnější je katedrála Evangelismos (Zvěstování Panny Marie) na náměstí Platía Rimíni.

Díky bohaté historii města zde však najdete i památky jiných náboženství. Ve Starém městě stojí za návštěvu mešita Sulejmana, připomínající dobu osmanské nadvlády. V židovské čtvrti Juderia můžete navštívit synagogu Kahal Shalom, která je nejstarší fungující synagogou v Řecku.

Náboženské svátky jsou na Rhodu slaveny s velkou vážností. Obzvláště důležité jsou Velikonoce, které jsou v řecké pravoslavné tradici významnější než Vánoce. Pokud navštívíte město během náboženských svátků, můžete být svědky procesí a tradičních oslav.

Při návštěvě kostelů respektujte několik pravidel:

• Vhodné oblečení – ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena, muži by neměli nosit šortky a tílka.
• Fotografování – v některých kostelech může být zakázáno, vždy se předem ujistěte.
• Ticho – udržujte v kostelech ticho, zejména pokud probíhá bohoslužba.
• Ikony – nedotýkejte se ikon, jsou považovány za posvátné.

Historie

Historie města Rhodos je fascinujícím příběhem sahajícím až do starověku. Město bylo založeno v roce 408 př. n. l. spojením tří antických měst ostrova. Svůj název dostalo podle růže (řecky "rhodon") nebo podle nymfy Rhody. Díky své strategické poloze se Rhodos stal významným obchodním a námořním centrem východního Středomoří.

Největší rozkvět města nastal ve 3. století př. n. l., kdy byl u vstupu do přístavu postaven jeden ze sedmi divů světa – Rhodský kolos, obrovská bronzová socha boha Helia. I když socha stála pouhých 56 let než byla zničena zemětřesením, její legenda žije dodnes.

Po římském a byzantském období přišla v roce 1309 éra johanitských rytířů, kteří vybudovali impozantní opevnění města, které dodnes patří k nejlépe zachovaným středověkým pevnostem v Evropě. Pod jejich vládou se Rhodos stal baštou křesťanství ve východním Středomoří.

V roce 1522 dobyli město Osmané po šestiměsíčním obléhání. Osmanská nadvláda trvala téměř 400 let a zanechala ve městě výrazné stopy v podobě mešit a dalších staveb. V roce 1912 obsadili ostrov Italové, kteří zde vládli do roku 1947, kdy byl Rhodos spolu s ostatními Dodekanéskými ostrovy připojen k Řecku.

Staré město Rhodos, obklopené impozantními hradbami, bylo v roce 1988 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO jako výjimečný příklad středověkého opevněného města s unikátní směsicí architektury rytířů johanitů a osmanských prvků.

Kultura a co navštívit

Město Rhodos je živoucím muzeem pod širým nebem, kde se snoubí různé historické epochy a kulturní vlivy. Při procházce městem objevíte úchvatnou směsici staveb od antiky až po moderní dobu.

Staré město

Srdcem Rhodu je Staré město obklopené impozantními hradbami. Toto středověké centrum je rozděleno na dvě hlavní části – severní Collachium, kde sídlili rytíři, a jižní Chora, kde žili běžní obyvatelé. Procházka úzkými dlážděnými uličkami je jako cesta časem.

• Ulice Rytířů (Street of the Knights) – perfektně zachovalá středověká ulice lemovaná bývalými hostinci rytířů různých národností.
• Palác velmistrů – monumentální pevnost na nejvyšším bodě města, dnes muzeum s expozicí antického a středověkého umění.
• Archeologické muzeum – sídlí v bývalé nemocnici rytířů a ukrývá cenné artefakty z celého ostrova.
• Mešita Sulejmana – připomínka osmanské éry s charakteristickým minaretem.
• Synagoga Kahal Shalom – nejstarší fungující synagoga v Řecku v srdci bývalé židovské čtvrti.

Náš tajný tip: Navštivte Staré město brzy ráno nebo pozdě večer, kdy odejdou davy turistů z výletních lodí. Tehdy můžete vychutnat jeho skutečnou atmosféru a pořídit krásné fotografie bez davů.

Nové město

Nové město Rhodos se rozkládá mimo hradby a nabízí moderní tvář tohoto letoviska:

• Přístav Mandraki – malebný přístav, kde podle legendy stál Rhodský kolos. Dnes je lemován větrnými mlýny a strážen sochami jelena a laně.
• Náměstí Eleftheria (Svobody) – centrum moderního města s neoklasicistními budovami z italské éry.
• Akvárium – zajímavá ukázka mořského života Egejského moře v budově postavené ve stylu art deco.
• Městské pláže – Elli Beach u kasina a Zefyros na západní straně města nabízejí osvěžení přímo ve městě.

Zajímavosti

Město Rhodos skrývá mnoho zajímavostí, které nejsou na první pohled patrné, ale stojí za pozornost:

• V přístavu Mandraki stojí na vysokých sloupech sochy jelena a laně – symbolů ostrova Rhodos. Podle některých zdrojů označují místo, kde stávaly nohy legendárního Rhodského kolosu.
• Pod Starým městem se nachází rozsáhlý systém podzemních chodeb, který sloužil rytířům jako úniková cesta v případě obléhání. Některé části jsou přístupné během organizovaných prohlídek.
• Rhodos byl ve starověku známý svou školou rétoriky. Studoval zde i slavný římský řečník Cicero a navštívil ho i Julius Caesar.
• Město má jednu z nejdelších turistických sezón v Evropě – díky více než 300 slunečným dnům v roce zde můžete příjemně pobývat od dubna do listopadu.
• Italská nadvláda v první polovině 20. století zanechala ve městě výraznou architektonickou stopu – mnoho budov v Novém městě je postaveno v typickém italském koloniálním stylu.
• Rhodos je známý svými keramickými výrobky. Tradiční keramika z Rhodu s charakteristickým vzorem inspirovaným perskou a osmanskou tradicí je vyhledávaným suvenýrem.

Legendy

Město Rhodos je opředeno mnoha legendami, které dodávají místu tajemnou atmosféru:

Legenda o Rhodském kolosu

Nejslavnější legendou je příběh Rhodského kolosu, jednoho ze sedmi divů starověkého světa. Tato bronzová socha boha Hélia byla údajně vysoká 33 metrů a stála u vstupu do přístavu Mandraki. Traduje se, že stála rozkročena nad vjezdem do přístavu, takže lodě proplouvaly mezi jeho nohama. Moderní historici však tuto představu zpochybňují a předpokládají, že socha stála spíše na jednom místě u přístavu. Kolos byl zničen při zemětřesení kolem roku 226 př. n. l., pouhých 56 let po svém dokončení. Jeho trosky ležely na místě údajně 800 let, než byly odvezeny.

Legenda o jelenech

Podle místní legendy byl ostrov Rhodos kdysi zamořen jedovatými hady. Obyvatelé nemohli situaci zvládnout, a tak požádali o pomoc bohy. Bůh Apollón poslal na ostrov jeleny, kteří hady vyhubili. Proto se jelen stal symbolem ostrova a jeho sochy dnes zdobí vstup do přístavu.

Legenda o rytíři a drakovi

Jedna z nejpopulárnějších středověkých legend vypráví příběh rytíře Dieudonné de Gozon, který údajně zabil draka terorizujícího obyvatele ostrova. Drak měl žít v oblasti dnešního Faliraki a požíral dobytek i lidi. Rytíř nejprve vytvořil maketu draka, na které trénoval svého koně a psa. Když byl připraven, vyzval draka k souboji a s pomocí svých zvířat ho zabil. Za svůj čin byl původně potrestán velmistrem řádu za neposlušnost, ale později se sám stal velmistrem. Ulice v Starém městě, kde měl rytíř bydlet, se dodnes nazývá "ulice draka".

Legenda o ďáblově domě

V srdci Starého města stojí dům s názvem "Castellania", který byl za osmanské éry přeměněn na soud. Podle legendy zde sídlil soudce, který byl tak krutý a nespravedlivý, že ho místní považovali za vtělení ďábla. Traduje se, že v noci lze stále slyšet sténání jeho obětí. Dnes v budově sídlí knihovna.

Tyto legendy jsou součástí bohatého kulturního dědictví města Rhodos a dodávají procházkám historickými uličkami zvláštní kouzlo. Místní průvodci rádi vyprávějí tyto příběhy, často s vlastními dramatickými detaily, které se předávají z generace na generaci.