Jak se v Polsku domluvím?
Polština patří stejně jako čeština mezi slovanské jazyky, což pro české turisty představuje značnou výhodu. Na první pohled je polština našemu jazyku velmi podobná, ale nenechte se zmást – zdánlivá podobnost může být zrádná. Některá stejně znějící slova mají zcela odlišný význam. Když Polák řekne "szukać", nemyslí tím nic nepatřičného, ale jednoduše "hledat". Podobně "czerstwy" neznamená "čerstvý", ale naopak "tvrdý, starý".
Ve větších městech a turistických oblastech se domluvíte anglicky, zejména s mladší generací. Ve vzdálenějších regionech a mezi starší generací je však znalost cizích jazyků omezenější. Znalost ruštiny už není mezi Poláky tak rozšířená jako dříve, i když ji starší generace stále částečně ovládá.
Základní fráze
- Dzień dobry (ďeň dobry) – Dobrý den
- Do widzenia (do vidzenja) – Na shledanou
- Dziękuję (ďenkuje) – Děkuji
- Proszę (proše) – Prosím
- Przepraszam (pšeprašam) – Promiňte
- Tak/Nie (tak/ňe) – Ano/Ne
- Jak się masz? (jak še maš) – Jak se máš?
- Nie rozumiem (ňe rozumjem) – Nerozumím
- Gdzie jest...? (gďe jest) – Kde je...?
- Ile to kosztuje? (ile to koštuje) – Kolik to stojí?
- Na zdrowie! (na zdrovjě) – Na zdraví!
- Smacznego (smačnego) – Dobrou chuť
O obyvatelích
Poláci jsou velmi přátelští, galantní a pohostinní. Polští muži jsou k ženám většinou velmi pozorní. Poláci jsou silně rodinně založeni a ke své rodině chovají úctu. Způsob života je srovnatelný se životem obyvatel ostatních zemí Evropy, s jedním rozdílem, a sice větší důraz na dodržování zvyků a tradic.
Poláci jsou pracovití a odhodlaní lidé. Jejich schopnost přežít a prosperovat navzdory historickým útrapám je obdivuhodná. V polské mentalitě se mísí romantismus s praktičností, což se projevuje i v každodenním životě. Často si všimnete kontrastu mezi tradicí a modernitou – zatímco velká města jako Varšava či Krakov pulzují současným životem, venkovské oblasti si zachovávají tradiční způsob života.
Mezi Čechy a Poláky panuje obecně přátelský vztah, i když občas narážíme na vzájemné stereotypy a rozdílný pohled na některé historické události. Většina Poláků však ocení, když se jako český turista snažíte poznat jejich kulturu a historii.
Společenská etiketa a zvyky
Polská společenská etiketa kombinuje středoevropskou formálnost s tradičními slovanskými zvyky. Při porozumění těmto pravidlům se v Polsku budete cítit jistěji a vyhnete se možným faux pas.
Pozdravy a představování
Podání ruky je běžné při setkání i loučení, a to mezi muži i ženami. Pevný stisk ruky je oceňován. Mezi blízkými přáteli a rodinou jsou běžné polibky na tvář – typicky jeden na každou tvář. Starší generace a obyvatelé venkova stále dodržují tradiční zvyk, kdy muži ženám při pozdravu líbají ruku – není to však povinné pro turisty.
Při formálních situacích používejte tituly a příjmení. Oslovení "Pan" (pro muže) a "Pani" (pro ženy) následované příjmením je zdvořilé. Přechod k tykání navrhuje obvykle starší nebo výše postavená osoba.
Návštěvy a dárky
- Při návštěvě domácnosti vždy přineste malý dárek – květiny (v lichém počtu, kromě 13), kvalitní alkohol nebo sladkosti jsou vhodnou volbou.
- Při vstupu do polského domova si vždy sundejte boty – hostitelé vám často nabídnou přezůvky.
- Odmítnutí nabízeného jídla či pití může být považováno za nezdvořilé. Alespoň symbolicky ochutnejte.
- Pokud jste pozváni na večeři, přijďte včas nebo maximálně 15 minut po domluveném čase.
Stolování
Polské stolování má svá specifika, která stojí za povšimnutí. Tradiční oběd začíná polévkou a pokračuje hlavním chodem. Večeře jsou často formálnější a delší než v Česku. Přípitek "Na zdrowie!" je téměř povinný před konzumací alkoholu. Při přípitku udržujte oční kontakt. Je běžné, že hostitelé vám neustále doplňují talíř – nenechte se překvapit.
Náš tajný tip: Pokud jste již opravdu syti, nechte na talíři malé množství jídla jako signál, že už nemůžete víc. Prázdný talíř je pro polské hostitele znamením, že máte ještě hlad!
Tabu témata
Vyvarujte se nevhodných vtipů o polské historii, zejména o druhé světové válce a sovětské éře. Kritika katolické církve může být v některých kruzích citlivým tématem. Nepodceňujte také polský patriotismus – Poláci jsou hrdí na svou zemi a její kulturní dědictví.
Náboženství
Polsko je jednou z nejreligióznějších zemí v Evropě, kde katolicismus není jen vyznáním, ale zásadním prvkem národní identity. Katolická církev zde má mimořádně silné postavení a formovala polskou historii, kulturu i každodenní život.
Podle statistik se k římskokatolické církvi hlásí přes 90 % obyvatel, i když aktivní účast na bohoslužbách v posledních letech klesá, zejména mezi mladšími generacemi ve městech. Přesto zůstává víra důležitou součástí života mnoha Poláků. Kromě katolíků zde žijí menší komunity pravoslavných křesťanů (hlavně na východě země), protestantů a příslušníků dalších vyznání.
Náboženské svátky a tradice jsou v Polsku slaveny s mimořádnou důležitostí. Vánoce (Boże Narodzenie) a Velikonoce (Wielkanoc) jsou nejvýznamnějšími svátky roku, doprovázené bohatými tradicemi a rodinnými setkáními. Na Štědrý večer (Wigilia) rodiny sdílejí oplatek (symbolický chléb) a servírují tradiční bezmasou večeři o 12 chodech.
Polští věřící mají zvláštní úctu k Panně Marii. Jasna Góra v Čenstochové s ikonou Černé Madony je jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Evropě, které ročně navštíví miliony poutníků. Dalším důležitým aspektem polského katolicismu je hluboká úcta k papežovi Janu Pavlu II., který byl polského původu a jehož vliv na polskou společnost byl enormní.
Při návštěvě kostelů a jiných náboženských míst:
- Oblékejte se vhodně – ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena, muži by neměli nosit šortky a tílka.
- Respektujte probíhající bohoslužby a modlící se věřící.
- Fotografování může být na některých místech omezeno nebo zakázáno.
- V neděli dopoledne počítejte s tím, že mnohé obchody mohou být zavřené kvůli bohoslužbám.
Historie Polska
První zmínky o Polsku pochází z 10. století, kdy zde panoval kníže Měšek I. V 16. století zažívalo Polsko velký rozmach, později však došlo k rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Až na počátku 19. století vzniklo Království polské, které sice bylo autonomní oblastí, ale podléhalo ruskému carovi.
Důležitým mezníkem v polské historii byl rok 1831, kdy ve Varšavě a dalších městech došlo k listopadovému povstání, úspěšné však nebylo a autonomie byla zrušena. Polsko získalo suverenitu až po konci 1. světové války. Během 2. světové války však došlo k okupaci Polska Německem a Sovětským svazem, během kterého bylo zničeno mnoha polských měst. Právě v Polsku bylo během 2. světové války vybudováno několik koncentračních táborů a rozmohl se zde holocaust.
Po roce 1945 se Polsko stalo komunistickým státem. K pádu komunistického režimu došlo v roce 1989, kdy se Polsko stalo členem Severoatlantické aliance a vstoupilo v roce 2004 do Evropské unie.
Dnes je Polsko dynamicky se rozvíjející zemí, která si však stále nese historickou paměť dramatických zvratů své minulosti.
Kultura a co navštívit
Polská kultura je bohatou směsicí slovanských tradic, západoevropských vlivů a jedinečných národních prvků. Od působivé architektury přes uznávanou literaturu až po vynikající kuchyni – polské kulturní dědictví nabízí návštěvníkům mnoho objevování.
Architektonické skvosty
Polsko se pyšní řadou nádherně zachovaných historických center. Krakovské Staré Město je jedním z nejlépe dochovaných středověkých městských celků v Evropě a právem patří na seznam UNESCO. Varšava, ačkoliv byla během druhé světové války téměř zcela zničena, ohromí návštěvníky dokonale rekonstruovaným historickým centrem.
Kromě velkých měst stojí za návštěvu i menší historická města jako Toruň (rodiště Mikuláše Koperníka), Gdaňsk s hanzovní architekturou nebo Vratislav s úchvatným náměstím. Milovníky hradů a zámků potěší "Stezka orlích hnízd" v oblasti Jury Krakovsko-čenstochovské nebo monumentální křižácký hrad Malbork – největší cihlový hrad na světě.
Umění a literatura
Polsko dalo světu řadu významných umělců a spisovatelů. Fryderyk Chopin, jeden z největších skladatelů romantismu, se narodil nedaleko Varšavy. Ve Varšavě najdete jeho muzeum a v letní sezóně se v Královských Łazienki konají populární Chopinovy koncerty pod širým nebem.
Polská literatura se může pochlubit pěti laureáty Nobelovy ceny, včetně Wisławy Szymborské a Czesława Miłosze. Z modernějších autorů stojí za zmínku Stanisław Lem, autor sci-fi literatury, či Andrzej Sapkowski, tvůrce ságy o Zaklínači.
Muzea a galerie
- Národní muzeum – má pobočky v několika městech s rozsáhlými sbírkami polského i světového umění
- Muzeum varšavského povstání – interaktivní expozice mapující hrdinný boj Varšavanů proti nacistům v roce 1944
- Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) – bývalý koncentrační tábor připomínající hrůzy holocaustu
- Wieliczka – úchvatné solné doly s podzemními komnatami, kaplemi a sochami vytesanými ze soli
- POLIN – Muzeum historie polských Židů ve Varšavě, které dokumentuje tisíciletou přítomnost židovské komunity v Polsku
Nákupy a suvenýry
Suvenýry nakoupíte v turistických letoviscích, městech i v blízkosti turistických atrakcí. Typickým polským suvenýrem je Baltský jantar, velké oblibě se těší i polská keramika, lněné výrobky a spoustu dalších produktů.
Zajímavosti
Polsko je země plná překvapení a zajímavostí, které nejsou na první pohled zřejmé. Zde je několik fascinujících faktů, které vám pomohou lépe porozumět této pozoruhodné zemi:
Přírodní unikáty
Přestože je Polsko často vnímáno jako země rovin a zemědělské krajiny, skrývá úchvatné přírodní poklady. Bělověžský prales na hranicích s Běloruskem je posledním zbytkem původního nížinného pralesa v Evropě a domovem největší populace evropských zubrů. Mazurská jezerní plošina na severovýchodě země nabízí více než 2000 jezer propojených řekami a kanály – je to ráj pro milovníky vodních sportů a rybaření.
Polská jantarová cesta
Polsko je jedním z největších producentů jantaru na světě. Více než 70 % světových zásob tohoto "baltského zlata" se nachází v regionu kolem Gdaňsku. V Gdaňsku najdete muzeum jantaru i mnoho obchodů s jantarovými šperky. Jantar byl po staletí důležitým obchodním artiklem a vedla tudy slavná jantarová stezka spojující Baltské moře se Středomořím.
Národní rekordy a prvenství
- Mikuláš Koperník, který formuloval heliocentrickou teorii vesmíru, se narodil v polském Toruni.
- Marie Curie-Skłodowská, první žena, která získala Nobelovu cenu, a první člověk oceněný dvěma Nobelovými cenami v různých vědních oborech, byla polského původu.
- Polští kryptologové byli první, kdo prolomil kód německého šifrovacího stroje Enigma před druhou světovou válkou.
- Polsko je světovým lídrem ve sběru hub – jde o národní vášeň a důležitou součást polské kultury.
- Vodka byla vynalezena v Polsku (i když o toto prvenství se Poláci přou s Rusy).
Kuriózní zvyky
"Śmigus-Dyngus" (Velikonoční pondělí) je v Polsku dnem, kdy se lidé tradičně polévají vodou. Původně to byl pohanský rituál symbolizující očistu, dnes je to spíše příležitost k veselí, zejména mezi mládeží. Pokud navštívíte Polsko během Velikonoc, buďte připraveni, že můžete být cílem vodních pistolí nebo dokonce kbelíků s vodou!
Andrzejki (předvečer svátku sv. Ondřeje) je tradiční čas pro věštění budoucnosti, zejména v otázkách lásky a manželství. Nejznámější tradicí je lití rozehřátého vosku do studené vody a interpretace vzniklých tvarů.
Legendy
Polská kultura je bohatá na mýty a legendy, které po staletí formovaly národní identitu a dodnes jsou živou součástí polského folklóru. Tyto příběhy nabízejí fascinující pohled do polské duše a historického povědomí.
Legenda o drakovi z Wawelu
Jedna z nejznámějších polských legend vypráví o strašlivém drakovi, který sídlil v jeskyni pod krakovským hradem Wawel. Drak terorizoval město a požadoval pravidelné oběti v podobě mladých dívek. Mnoho rytířů se pokoušelo netvora zabít, ale všichni selhali. Nakonec chytrý ševcovský učeň jménem Skuba vymyslel lest – naplnil ovčí kůži sírou a dalšími hořlavinami, drak ji spolkl, dostal nesnesitelnou žízeň a pil vodu z Visly tak dlouho, až explodoval.
Dnes je drak symbolem Krakova a před vchodem do "dračí jeskyně" pod Wawelem stojí bronzová socha draka, která každých několik minut chrlí oheň – k radosti turistů i místních dětí.
Legenda o Warszawské siréně
Symbol hlavního města, Warszawská siréna (Syrenka Warszawska), má také svou legendu. Podle nejrozšířenější verze příběhu připlavala siréna Vislou do oblasti dnešní Varšavy a zamilovala se do tohoto místa natolik, že se rozhodla zůstat. Místní rybáři si všimli, že někdo v noci vypouští ryby z jejich sítí – byla to siréna, která chtěla chránit říční tvory. Když se ji pokusili chytit, okouzlila je svým zpěvem.
Jednoho dne ji však zajal bohatý kupec, který chtěl vydělat na její kráse. Sirénu však zachránil mladý rybář. Z vděčnosti slíbila, že bude město navždy chránit. Proto je dnes siréna ozbrojena mečem a štítem, připravená bránit Varšavu před nepřáteli.
Legenda o králi Popielovi
Tato temná legenda vypráví o krutém panovníkovi z dynastie Popielů, který vládl v raném středověku. Popiel uspořádal hostinu, na kterou pozval své strýce s úmyslem je otrávit a zbavit se tak potenciálních soupeřů o trůn. Po jejich smrti odmítl dopřát jim řádný pohřeb a nechal jejich těla napospas divoké zvěři.
Za tento zločin byl Popiel potrestán – z těl jeho strýců se zrodily myši, které ho pronásledovaly, ať se skryl kamkoliv. Nakonec se král s rodinou uchýlil do věže na jezeře Gopło. Myši však doplavaly i tam, sežraly Popiela, jeho ženu i děti, a tím ukončily dynastii.
Tato legenda má pravděpodobně symbolizovat pád pohanských vládců a nástup křesťanské dynastie Piastovců, ale zůstává jedním z nejznámějších polských mýtů.
Legenda o Lechu, Čechovi a Rusovi
Tento slavný mýtus, známý i v Česku, vypráví o třech slovanských bratrech – Lechovi, Čechovi a Rusovi, kteří se vydali hledat nové domovy pro své kmeny. Čech se usadil pod horou Říp v dnešních Čechách, Rus odešel na východ do stepí a Lech pokračoval na sever.
Jednoho dne Lech uviděl majestátního bílého orla, jak krouží proti zapadajícímu slunci a chrání své hnízdo. Vzal to jako dobré znamení a rozhodl se na tomto místě založit své sídlo, které nazval Gniezno (od slova "gniazdo" – hnízdo). Bílý orel na červeném pozadí se stal symbolem polského státu a je dodnes součástí polského státního znaku.