Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se v Nizozemsku domluvím?

V celém Nizozemském království, včetně jeho zámořských území, je úředním jazykem nizozemština. Jedná se o západogermánský jazyk a pokud ovládáte němčinu, budete se velmi dobře orientovat i v nizozemštině. Dalším oficiálním jazykem Nizozemska je fríština, se kterou se setkáte zejména na severu země v provincii Frísko.

Angličtina je zde naprostou samozřejmostí, Nizozemsko dokonce stojí na prvním místě v žebříčku úrovně angličtiny mezi zeměmi, kde není úředním jazykem. Pro návštěvníky to znamená, že se prakticky všude domluví bez znalosti nizozemštiny. Přesto ocení místní, když se pokusíte pozdravit nebo poděkovat v jejich rodném jazyce – takové gesto často prolomí ledy a získáte si větší sympatie.

Základní fráze

• Dobrý den = Goedendag (chůdendach)
• Ahoj = Hallo (halo) nebo Hoi (hoj)
• Dobrý den/dobré ráno = Goedemorgen (chůdemochen)
• Dobré odpoledne = Goedemiddag (chůdemidach)
• Dobrý večer = Goedenavond (chůdenavond)
• Dobrou noc = Goedenacht (chůdenacht)
• Na shledanou = Tot ziens (tot zíns)
• Děkuji = Dank je wel (dank je vel) nebo Bedankt (bedankt)
• Prosím = Alstublieft (alstublieft) – formální, Alsjeblieft (asjeblieft) – neformální
• Promiňte = Sorry (sory) nebo Excuseer (exkyzér)
• Ano = Ja (ja)
• Ne = Nee (né)
• Kolik to stojí? = Hoeveel kost dit? (húfíl kost dit)
• Nerozumím = Ik begrijp het niet (ik bechrajp het nít)
• Mluvíte anglicky? = Spreekt u Engels? (sprékt ú engels)
• Kde je...? = Waar is...? (vár is)
• Pivo = Bier (bír)
• Na zdraví = Proost (próst)

Výslovnost nizozemštiny může být pro Čechy trochu náročnější. Charakteristické je hrdelní "g", které se vyslovuje podobně jako "ch" v němčině. Nizozemština má také některé samohlásky, které v češtině nemáme, a často používá dvojhlásky. Pokud uděláte chybu ve výslovnosti, nebojte se – Nizozemci ocení samotný pokus o komunikaci v jejich jazyce.

O obyvatelích

Nizozemci jsou známí svou otevřeností, přímostí a pragmatismem. Na první pohled může jejich přímost působit až nevybíravě, ale ve skutečnosti jde jen o kulturní rys – cenili si upřímné a jasné komunikace bez zbytečných oklik. Neberou si servítky, když mají říct svůj názor, což může Čechy někdy překvapit.

V Nizozemsku žije přes 17 milionů obyvatel na poměrně malém území, což z něj činí jednu z nejhustěji osídlených zemí Evropy. Tato vysoká hustota obyvatelstva formovala nizozemskou společnost směrem k toleranci a respektu k soukromí – když žijete tak blízko ostatních, musíte se naučit vycházet spolu.

Typickými rysy Nizozemců jsou:

• Výrazný smysl pro rovnost – nerozlišují mezi lidmi podle postavení nebo titulů
• Skromnost – okázalé bohatství nebo vychloubání je považováno za nevkusné
• Šetrnost – často bývají považováni za spořivé, což souvisí s jejich praktičností
• Pracovitost a disciplína – v pracovním životě jsou velmi strukturovaní
• Plánování – Nizozemci si rádi organizují čas dopředu, spontánní návštěvy nejsou běžné
• Individualismus kombinovaný se smyslem pro komunitu

Zajímavý je jejich vztah k času – dochvilnost je považována za základní slušnost. Pozdní příchod více než 5-10 minut bez omluvy může být vnímán jako nezdvořilost. Pokud jste pozváni na večeři v 19:00, očekává se, že dorazíte v 19:00, ne později.

Společenská etiketa a zvyky

Nizozemsko je velmi otevřenou a tolerantní zemí a zdejší lidé jsou svobodomyslní a nemají rádi zákazy, což však neopravňuje turisty ke svévolnému chování. Nizozemci naopak spíše ocení slušné a zdvořilé jednání. Země je považována za jednu z nejliberálnějších na světě, ale i přes velkou osobní svobodu ji tamní obyvatelé nezneužívají. 

S benevolencí souvisí legální nákup lehkých drog jako marihuana nebo hašiš, ale neměly by se konzumovat na ulici, k tomu jsou určené coffeeshopy, ve kterých je případně zakoupíte i spotřebujete nebo odnesete domů.

Při cestě do Nizozemska je také třeba mít na paměti, že Nizozemsko není Holandsko, jak se mu často neformálně říká. Severní a Jižní Holandsko jsou pouze dvě provincie z dvanácti. Název Holandsko se pro celou zemi ujal zřejmě proto, že se zde nachází čtyři klíčová města - Amsterdam, Rotterdam, Haag a Haarlem. Nizozemci žijící mimo holandské provincie mohou být na toto označení hákliví.

Na severu země se vlivem dlouhé tradice přísného protestantismu nedávají na okna závěsy a žaluzie, takže je do domů a bytů vidět. V minulosti tím lidé chtěli naznačit, že nemají co skrývat, v současnosti už se jedná spíše o zvyk.

Při jednání s lidmi neplatí v Nizozemsku jiná etiketa než v ostatních evropských zemích. Přivítat vás mohou podáním ruky nebo třemi polibky na tváře. Připravte se na to, že si Nizozemci neberou servítky a jednají s vámi přímo. Většinou platí, co na srdci to na jazyku. Na druhou stranu si drží profesionální odstup, například pozvání do rodiny bývá velkou poctou a k sobě domů zpravidla nepřijímají jen tak někoho.

Cyklistická kultura

Kolo není v Nizozemsku jen dopravní prostředek, ale kulturní fenomén. Jako turista byste měli respektovat několik pravidel:

• Nikdy nechoďte ani nestůjte v cyklistických pruzích (označené červenou barvou)
• Vždy se dívejte oběma směry, než přejdete ulici – cyklisté mohou přijíždět velmi rychle
• Pokud si půjčíte kolo, dodržujte dopravní předpisy – cyklisté musí respektovat semafory
• Kolo vždy zamykejte – krádež kol je v Nizozemsku běžný problém

Náboženství v Nizozemsku

Hlavním náboženstvím v Nizozemsku je křesťanství. Nejvíce věřících se hlásí ke katolické církvi (cca 20 % obyvatel), která má tradiční kořeny spíše na jihu země. Okolo 15 % lidí pak patří k některé z protestantských církví, které mají silnější tradici spíše na severu země. K islámu se hlásí 5 % obyvatel, zejména z řad  potomků tureckých, marockých a indonéských přistěhovalců. Přibližně 6 % lidí vyznává některé z dalších náboženství jako jsou židovství, hinduismus nebo buddhismus. Ostatních 54 % obyvatel se oficiálně nehlásí k žádné víře.

Přestože většina Nizozemců není aktivně věřící, náboženské instituce nadále hrají důležitou roli v sociálním systému, vzdělávání a občanské společnosti. V menších městech a na venkově je náboženská praxe stále významnější než ve velkých městech.

Pro návštěvníky je důležité vědět, že Nizozemsko je velmi tolerantní k různým náboženským přesvědčením a životním stylům. Svoboda vyznání je garantována ústavou a různorodost je považována za společenskou hodnotu. Při návštěvě náboženských staveb (kostelů, synagog, mešit) se očekává tiché a uctivé chování, nicméně formální dress code obvykle není vyžadován.

Historie Nizozemska

Který je ten správný název?

• Nizozemsko = Nizozemské království
• Nizozemí = celá oblast dnešního Beneluxu, který má až do roku 1581 společnou historii
• Holandsko = provincie Severní a Jižní Holandsko v rámci Nizozemska

Od římské provincie po obchodní centrum Evropy

Dnešní obyvatelé jsou potomci Keltů, Frísů, Batávů a Franků, kteří se v oblasti postupně usazovali. Ve starověku se území stalo součástí Římské říše (s hranicí na Rýnu) a s počátkem středověku se ocitlo pod nadvládou Francké říše.  V 10. století začala pomalu vznikat řemeslnická a obchodní města a v 11. a 12. století sem přicházeli noví obyvatelé, kteří začali vysušovat bažinatou půdu a přeměňovat ji na zemědělskou. Rozvoj zemědělství, řemesla (textilnictví) a obchodu dostal do popředí také města v provinciích Flandry a Brabantsko. Mezi nejbohatší patřila dnes belgická města Antverpy a Bruggy.

Náboženské spory a Nizozemská revoluce Viléma Oranžského

Na konci 15. století připadlo, po sto letech burgundské nadvlády, území dnešního Beneluxu rodu Habsburků a stalo se součástí Svaté říše římské. V té době tvořilo oblast 17 relativně nezávislých provincií a Brusel (v Brabantsku) se stal hlavním městem celé oblasti. Na počátku 16. století došlo k rozdělení Habsburků na rakouskou a španělskou větev a Nizozemí spadalo po španělské Habsburky. V této době Nizozemsko silně ovlivňoval celoevropský konflikt mezi katolíky a protestanty, kterých zde v té době přibývalo. Španělská katolická inkvizice se snažila působit i ve svých severských oblastech, ale narazila zde na odpor. Na konci 16. století začal boj o nezávislost na Španělsku v čele s klíčovou postavou Vilémem Oranžským. Stát se měl stát nezávislým, liberálním a tolerantním ke všem církvím. Na památku Viléma Oranžského zůstává oranžová barva dodnes národním symbolem.

Nizozemský zlatý věk

V roce 1579 vytvořilo sedm protestantských provincií Utrechtskou unii (budoucí Nizozemsko) a jižní provincie s převahou katolíků se snažily nalézt kompromis se Španělskem (budoucí Belgie a Lucembursko). O dva roky později Utrechtská unie vyhlásila kompletní nezávislost jako Spojené nizozemské provincie, která byla uznána až s Vestfálským mírem v roce 1648. S nezávislostí, rozvojem obchodu a příchodem židovského obyvatelstva tamní obchodníci bohatli a mohli si dovolit sponzorovat umění. Z přelomu 15. a 16. století je nejznámější renesanční malíř Hieronymus Bosch a v 16. století začal tvořit Pieter Bruegel starší, jehož rodiny ovlivňovala nizozemské malířství ještě o století později. Do klasického období zlatého věku spadá tvorba malířů jako byli Rembrandt van Rijn, Jan Steen, Frans Hals nebo Jan Vermeer. Útočiště zde našel také francouzský filozof René Descartes. V průběhu 16. století se do Nizozemska dostaly z Turecka první cibulky tulipánů a začaly se zde v 17. století hojně pěstovat.

Do 17. století spadá také rozkvět nizozemského koloniálního panství. Již v roce 1602 vznikla Východoindická společnost, která se zabývala osidlováním dnešní Indonésie, Malajsie i Srí Lanky a obchodováním s tamními produkty. Západoindická společnost působila na druhém konci světa v Americe. Nizozemsku dodnes patří několik ostrovů v Karibiku a také v Surinamu se mluví Nizozemsky (poté, co ho směnili s Angličany za Nový Amsterdam, dnešní New York). Pod nizozemskou vlajkou se plavili objevitelé jako Abel Tasman, Henry Hudson nebo Willem Barents.

Návrat ke království

Po období rozkvětu nastala 2. polovina 17. a 18. století ve znamení válek s Anglií i Francií, ztráta většiny kolonií i nadvlády na moři a vymezování světské i duchovní moci. V roce 1795 republika Spojené nizozemské provincie po obsazení napoleonskou Po Vídeňském kongresu roku 1815 vzniklo Spojené království Nizozemské a králem celého dnešního Beneluxu se stal Vilém I. V roce 1830 pak došlo k definitivnímu oddělení jižní části s názvem Belgie (Evropskými mocnostmi uznaná až 1839). S Lucemburskem udrželo Nizozemské království personální unii až do roku 1890. Nizozemské umění 19. století je neodmyslitelně spjato s malířem Vincentem van Goghem.

20. století v Nizozemsku

V první světové válce zůstalo Nizozemsko neutrálním státem. Ve druhé světové válce bylo již v květnu 1940 napadeno sousedním Německem a zataženo do bojů na straně Spojenců. Tehdejší nizozemská královna Vilemína organizovala boj s okupanty až do konce války z londýnského exilu. Po válce přišlo Nizozemsko o zbytek svých kolonií (s výjimkou současných zámořských území na ostrovech St Martin, St Eustach, Saba, Aruba, Bonaire a Curaçao).

V roce 1951 patřilo Nizozemsko vedle Belgie, Lucemburska, Francie, Itálie a Německa k zakládajícím státům Evropského společenství uhlí a oceli a v roce 1958 se stejnými státy spoluzaložilo Evropské hospodářské společenství  (Evropské společenství), které zaniklo v roce 2002. Tato uskupení byla předstupněm Evropské unie, která vznikla 1. listopadu 1993 v nizozemském Maastrichtu.

Královnu Vilemínu vystřídala v roce 1948 královna Juliána, která abdikovala v roce 1980, aby na trůn mohla usednout její dcera Beatrix. Od roku 2013 vládne v Nizozemsku současný král Vilém Alexandr.

Kultura a co navštívit

Nizozemská kultura je fascinující směsicí tradice a modernosti, pragmatismu a kreativity. Pro návštěvníky nabízí nespočet jedinečných zážitků – od světoznámých muzeí přes architekturu až po unikátní městskou atmosféru.

Umělecké poklady

Nizozemsko je domovem některých z nejlepších světových muzeí a galerií:

• Rijksmuseum (Amsterdam) – národní muzeum s mistrovskými díly nizozemského Zlatého věku včetně Rembrandtovy "Noční hlídky"
• Van Gogh Museum (Amsterdam) – největší sbírka děl Vincenta van Gogha na světě
• Mauritshuis (Haag) – domov slavné "Dívky s perlou" od Johannese Vermeera
• Stedelijk Museum (Amsterdam) – věnované modernímu a současnému umění
• Kröller-Müller Museum (Otterlo) – unikátní kombinace umělecké sbírky a sochařského parku

Pokud plánujete návštěvu hlavních amsterdamských muzeí, doporučujeme zakoupit Amsterdam Card, která zahrnuje vstup do většiny z nich, stejně jako veřejnou dopravu. Vstupenky lze rezervovat předem na getyourguide.com.

Architektura a města

• Amsterdam – se svými kouzelnými kanály (grachten), nakloněnými měšťanskými domy a slavnými mosty
• Rotterdam – ikonické moderní budovy jako Kubické domy, Erasmusbrug nebo tržnice Markthal
• Haag – sídlo vlády s elegantní architekturou a pláží Scheveningen
• Utrecht – středověké centrum s věží Domtoren a unikátními nábřežími s kavárnami
• Delft – historické městečko proslulé modrým porcelánem
• Giethoorn – vesnice bez silnic, známá jako "holandské Benátky", kde se doprava odehrává na kanálech

Květiny a krajina

• Keukenhof – jeden z největších květinových parků na světě, otevřený od března do května
• Větrné mlýny Kinderdijk – UNESCO památka s 19 historickými mlýny z 18. století
• Zaanse Schans – skanzen s funkčními větrnými mlýny, tradičními řemesly a výrobou sýrů
• Národní park De Hoge Veluwe – rozsáhlá přírodní rezervace s muzeem Kröller-Müller
• Květinová burza v Aalsmeer – největší květinová aukce na světě

Pro organizované výlety na tato místa doporučujeme getyourguide.com, kde najdete širokou nabídku včetně dopravy z větších měst.

Zajímavosti

Nizozemsko je země plná překvapení a unikátních faktů, které fascinují návštěvníky z celého světa. Některé z nich vám pomohou lépe pochopit tuto mimořádnou zemi.

Fascinující fakta o Nizozemsku

• Boj s mořem – přibližně 26 % země leží pod úrovní mořské hladiny a 21 % bylo získáno vysušením. Nizozemsko by bez svého propracovaného systému hrází, kanálů a čerpadel bylo z velké části pod vodou.
• Nejnižší bod – Zuidplaspolder nedaleko Rotterdamu leží 6,76 metrů pod hladinou moře a je nejnižším místem v Evropě.
• Cyklistický ráj – v zemi je více kol než obyvatel (přibližně 23 milionů kol na 17 milionů obyvatel) a více než 35 000 km cyklostezek.
• Nejvyšší národ – Nizozemci jsou v průměru nejvyšší lidé na světě. Průměrná výška je 183 cm pro muže a 170 cm pro ženy.
• Tulipánová mánie – v 17. století dosáhly ceny tulipánových cibulek astronomických hodnot, jedna cibulka se prodávala za cenu luxusního domu v Amsterdamu. Tato "tulipánová mánie" je považována za první spekulativní bublinu v historii.
• Jazykové schopnosti – více než 90 % Nizozemců mluví anglicky, což je nejvyšší procento v zemích, kde angličtina není úředním jazykem.
• Čokoládové vlákno – Nizozemci milují hagelslag (čokoládové kousky), které si sypou na chleba s máslem jako běžnou snídani.
• Oranžová barva – přestože nizozemská vlajka je červeno-bílo-modrá, národní barvou je oranžová, podle královské rodiny Oranžsko-Nasavské.

Unikátní společenské fenomény

• Gezelligheid – neexistuje přesný překlad, ale tento koncept zahrnuje útulnost, pohodu, přátelskou atmosféru a společenské teplo. Tvoří jádro nizozemské společenské kultury.
• Nezakryté okna – mnoho nizozemských domů má velká okna bez záclon nebo žaluzií. Tato transparentnost je historicky spojena s kalvinistickými hodnotami – kdo nemá co skrývat, nemusí zakrývat svůj domov.
• Poldermodel – politický a ekonomický konsenzuální model založený na spolupráci navzdory rozdílům, odvozený od nutnosti spolupracovat při vytváření a správě polderů (vysušených území).
• Narozeninová gratulace všem – když přijdete na nizozemskou oslavu narozenin, je zvykem pogratulovat nejen oslavenci, ale i všem jeho příbuzným.

Legendy

Nizozemská kultura je protkána fascinujícími legendami a pověstmi, které odrážejí historii národa, jeho boj s mořem a jedinečný způsob života. Tyto příběhy nejen baví, ale odhalují také hluboké kulturní hodnoty a historický kontext.

Hans Brinker a stříbrné brusle

Asi nejznámější nizozemská legenda v zahraničí vypráví o malém chlapci, který zachránil svou vesnici před záplavami tím, že strčil prst do díry v hrázi. Zajímavé je, že tento příběh ve skutečnosti vznikl v americké dětské knize "Hans Brinker aneb Stříbrné brusle" od Mary Mapes Dodge z roku 1865. Přestože nejde o autentickou nizozemskou legendu, Nizozemci ji přijali za svou a stala se symbolem národního boje proti moři. V Spaarndam nedaleko Haarlemu dokonce najdete sochu chlapce s prstem v hrázi.

Příběh o ostrově Urk

Bývalý ostrov Urk (dnes součást pevniny díky vysušení) je opředen mnoha pověstmi. Podle jedné z nich se ďábel rozhodl odnést kostel z Urku. Když ho nesl vzduchem, zvony začaly zvonit a ďábel se tak vyděsil, že kostel upustil do moře. Místo toho pak vzal obrovský balvan a hodil ho na Urk. Tento balvan, známý jako "Het Ding van Urk" (Urská věc), je dodnes viditelný v centru města.

Létající Holanďan

Slavná námořní legenda o prokletém kapitánovi van der Deckenovi, který se při bouři zaklel, že obepluje mys Dobré naděje, i kdyby to trvalo věčnost. Za toto rouhání byl odsouzen k věčnému bloudění po mořích. Jeho přízračná loď s posádkou duchů se údajně zjevuje jiným lodím jako předzvěst neštěstí. Tento příběh inspiroval stejnojmennou operu Richarda Wagnera a objevil se v mnoha literárních dílech a filmech.

Ellert a Brammert

V provincii Drenthe se vypráví pověst o dvou obrech (nebo loupežnících) jménem Ellert a Brammert, kteří terorizovali okolí. Natáhli mezi stromy neviditelné dráty s připevněnými zvonky, které upozornily na kolemjdoucí, které pak obři přepadli a okradli. Příběh končí tragicky, když jeden z obrů zabije dívku, kterou si druhý oblíbil, a následně je sám zabit svým druhem. V Drents Museum ve městě Schoonoord je venkovní muzeum, které tuto legendu připomíná.

Legenda o vzniku Amsterdamu

Podle legendy byl Amsterdam založen dvěma rybáři, kteří se svým psem připluli na člunu k ústí řeky Amstel. Když vystoupili na břeh, pes zvracel, což považovali za špatné znamení. Přesto se rozhodli zůstat a postavili hráz na řece Amstel – odtud název města (Amstel dam – Amsterdamská hráz). První zmínky o Amsterdamu pocházejí z roku 1275, kdy byla postavena hráz a most přes řeku Amstel.

Dáma z Stavoren

Tato fríská legenda vypráví o bohaté a pyšné vdově z města Stavoren, která poslala kapitána, aby jí přivezl "to nejdražší na světě". Když se vrátil s nákladem pšenice, byla tak rozhořčená, že nařídila hodit celý náklad do moře. Byla za svou pýchu potrestána – z vyhozené pšenice vyrostly rostliny, které zablokovaly přístav a způsobily úpadek kdysi bohatého města. Pověst slouží jako morální varování proti pýše a plýtvání.