Jazyk, společnost, kultura a historie

Úředními jazyky tohoto souostroví jsou maltština i angličtina. Maltšina je trošku prapodivná řeč, která se vyvinula z arabštiny a nepodobá se ničemu, co známe. Dobrou zprávou je, že téměř všichni obyvatelé hovoří plynule anglicky. Setkat se můžete například i s italštinou.

Malta má přibližně 525 000 obyvatel, což z ní dělá jednu z nejhustěji osídlených zemí světa. Téměř 90 % obyvatel žije ve městech. Přibližně 3 % obyvatelstva tvoří Britové a zbylých 97 % Malťané.

Malťané jsou velmi přátelským a pohostinným národem. Při vyjadřování jsou velmi živí a emocionálně založení. Jsou zvyklí na bohatý kulturní a společenský život. Naprostá většina obyvatel se hlásí ke římskokatolické církvi a každou neděli pravidelně míří na mši.

Téměř 98 % obyvatel se hlásí ke římskokatolické církvi. Náboženství se tu prolíná v každodenním životě a na ostrovech najdete obrovské množství kostelů. Malťané pak každou neděli vyráží do kostela na mši.

Malta má díky své poloze ve Středozemním moři opravdu pestrou a bohatou historii, jejíž počátky se datují do 5. století před naším letopočtem. Své stopy na ostrovech zanechali Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Arabové, Normani, Johanité, Napoleon i Britové. Původní obyvatelé na Maltu přišli pravděpodobně ze Sicílie a vybudovali megalitickou kulturu, kterou dodnes můžete na ostrovech pozorovat. 

V 16. století byla Malta věnována Johanitům, známým také jako Maltézští rytíři, kteří ji měli chránit před vpády Osmanské říše. Ti na maltě vybudovali mnoho paláců, kostelů a opevnění. Kapitulovali až v roce 1798 před Napoleonovými vojsky.  Zanedlouho po té obsadili Maltu Britové a v roce 1814 se stala součástí britského impéria.

Nezávislost Malty byla vyhlášena dne 21. září 1964, hlavou státu ale nadále zůstala britská královna. První maltský prezident byl zvolen roku 1974. Do Evropské unie vstoupila Malta 1.5. 2004.