Jazyk, lidé a kultura v Benátkách

Jak se v Benátkách domluvím?

Úředním jazykem v Benátkách je italština. Město žije z čilého cestovního ruchu a díky masám turistů se zde domluvíte i anglicky, nebo německy.

Benátčané mají svůj vlastní dialekt, tzv. benátštinu (veneto), která se od standardní italštiny v mnoha ohledech liší, ale pro běžnou komunikaci s turisty se používá standardní italština.

Místní lidé ocení, když se pokusíte promluvit jejich jazykem, třeba jen základními frázemi. I drobná snaha bude odměněna úsměvem a často vstřícnějším přístupem. Nebojte se tedy svou italštinu vyzkoušet, a pokud se vám nedaří, vždy se můžete vrátit k angličtině.

Základní fráze

• Buongiorno (buon-džorno) – Dobrý den
• Buonasera (buona-séra) – Dobrý večer
• Ciao (čao) – Ahoj/Nazdar (neformální)
• Arrivederci (arriveďerči) – Na shledanou
• Grazie (gracie) – Děkuji
• Prego (prego) – Prosím/Není zač
• Scusi (skúzi) – Promiňte
• Per favore (per favóre) – Prosím (když o něco žádáte)
• Quanto costa? (kvanto kosta) – Kolik to stojí?
• Non capisco (non kapisko) – Nerozumím
• Parla inglese? (parla inglése) – Mluvíte anglicky?
• Dov'è il bagno? (dové il baňo) – Kde je toaleta?
• Un tavolo per due, per favore (un távolo per due, per favóre) – Stůl pro dva, prosím
• Il conto, per favore (il konto, per favóre) – Účet, prosím

O obyvatelích

Dnešní Benátčané jsou hrdí na svou historii a kulturu, která se po staletí vyvíjela v unikátním ostrovním prostředí. V Benátkách žije asi 50 000 stálých obyvatel, což je výrazný pokles oproti stavu před padesáti lety. Tento úbytek je způsoben několika faktory – vysokými životními náklady, složitou logistikou každodenního života ve městě bez aut a masovým turismem, který mění charakter města.

Původní obyvatelé Benátek bývají vřelí, přesto si však udržují jistý odstup od turistického davu. Najděte-li se v méně známých částech města jako Cannaregio nebo Castello, můžete zažít autentičtější atmosféru, kde se místní zdraví, zastavují na kus řeči a udržují komunitní život, který v turisticky přeplněných ulicích často chybí.

Benátčané se vyznačují smyslem pro tradici, eleganci a společenský život. Jejich tempo je klidnější než ve většině moderních velkoměst – čas zde plyne pomaleji, zejména když se zaposloucháte do zvuků vody v kanálech a kroků na kamenných uličkách místo hluku dopravy.

Mnoho místních si také stěžuje na dopady masového turismu, tedy pokud navštívíte město mimo hlavní sezónu a budete respektovat místní zvyky a soukromí, pravděpodobně zažijete vřelejší přijetí.

Společenská etiketa a zvyky

Obyvatelé Benátek jsou stejně jako Italové obecně velmi družní, přátelští a temperamentní. Nebojte se s nimi debatovat, rádi si povídají. Nelekejte se jejich výrazné gestikulace a silných emotivních projevů, jsou zde běžné. Italové jsou známí svou hrdostí na vlastní kulturu, takže pokud se s nimi chystáte pouštět do diskuzí, je vhodné znát alespoň základy italské historie.

Dalším charakteristickým rysem pro místní obyvatele je jejich zájem o módu. V Benátkách si proto dejte pozor na vhodné oblečení. Např. v restauracích – obzvlášť na večeři do lepších podniků je vhodné, aby si pánové vzali dlouhé kalhoty, případně sako a dámy elegantnější oblečení.

Do náboženských památek, jakými jsou různé baziliky a kostely, není vhodné nosit vyzývavé oblečení. Dbejte na to, ať máte při vstupu do těchto budov zakrytá kolena a ramena. Italové jsou silně věřící. V odpoledních hodinách se v Benátkách můžete setkat se siestou – poklidnějším režimem, který panuje mezi 13. – 16. hodinou. Některé obchody mohou mít v tuto dobu zavřeno.

Náboženství

Benátky jsou stejně jako zbytek Itálie převážně katolické město s bohatou náboženskou historií. Katolictví zde po staletí utvářelo nejen duchovní život, ale i architekturu, umění a tradice. Množství kostelů rozmístěných po celém městě (více než 100) odráží historický význam náboženství pro benátskou společnost.

Jedním z nejvýznamnějších náboženských symbolů města je Bazilika svatého Marka (Basilica di San Marco), jejíž byzantský styl připomíná dávné obchodní a kulturní vazby Benátek na východ. Velkolepá výzdoba této baziliky vypráví biblické příběhy a zobrazuje životopis patrona města – svatého Marka.

Benátky byly po staletí republikou s vlastní církevní politikou, která byla často nezávislá na papežství v Římě. To se odráželo v silném propojení církve a státu – dóže (nejvyšší představitel Benátské republiky) byl volen i s církevním požehnáním a účastnil se náboženských procesí.

I dnes jsou náboženské svátky důležitou součástí místního kalendáře. Mezi nejdůležitější patří:

• Svátek Zjevení Páně (Epifania) – 6. ledna, kdy podle tradice přichází čarodějnice La Befana a přináší dárky hodným dětem
• Festa della Salute – 21. listopadu, kdy se staví dočasný most přes Canal Grande k bazilice Santa Maria della Salute a obyvatelé děkují za ukončení morové epidemie v 17. století
• Festa del Redentore – třetí neděle v červenci, velkolepá oslava konce další morové epidemie s ohňostrojem nad lagunou
• Velikonoce – s procesími a speciálními mšemi v Bazilice sv. Marka

Při návštěvě benátských kostelů mějte na paměti, že jsou to stále fungující svatyně, ne jen turistické atrakce. Dodržujte ticho, vhodné oblečení a respektujte probíhající obřady.

Stručná historie Benátek

Historie Benátek sahá do dávné minulosti a jen těžko lze uvěřit, že toto centrum umění a italské kultury kdysi bylo pouhou rybářkou osadou obklopenou bažinami. Možná by to tak i zůstalo, kdyby probíhající války a nájezdy Markomanů, Kvádů, Hunů, a v 5. století i Langobardů nevyhnaly obyvatele z pevninské Itálie až k jejímu pobřeží.

Oblast okolo lagun však takový nápor migrantů nedokázala pojmout a proto bylo nezbytné začít bojovat o každý centimetr půdy. Díky důvtipu a kolektivní spolupráci začali noví obyvatelé pracovat na výstavbě obydlí na dubových kůlech a zahájilo se odvodňování krajiny. Těžko vydobyté území pak velmi často opět podlehlo mořským vlnám a tak postupem času vznikaly nové a nové technické inovace, které umožnily trvalé a bezpečné osídlení dnešních Benátek.

Půda vzešlá z bažin nebyla vůbec úrodná a Benátčané museli kromě rybolovu vymyslet i další způsob jak se uživit. I v tomto případě využili svého strategického umístění a z Benátek se stala námořní a obchodní velmoc. Benátská flotila se starala nejen o export, ale i import zboží a nových technologií a zajistila tak obyvatelům dostatečné příjmy a postupem času i světovou prestiž. Importované know-how Benátčané dále rozvíjeli a díky své důslednosti a důrazu na kvalitu se zanedlouho stali mistry v mnoha oborech. Zbohatlíci z ostatních zemí rádi investovali do skla, hedvábí či knih a Benátky tak mohly rozkvést ve svojí dnešní podobu.

Kultura a co navštívit

Benátky jsou velmi bohatou kulturní oblastí. Obdivovat zde můžete nejen monumentální stavby a architekturu obecně, ale i řemeslo a společenské dění. Přeci jen miliony turistů sem ročně vyráží za světoznámým karnevalem, kdy se ulice roztančí v divokých rytmech a průvody masek hrají všemi barvami. Oblíbenou turistickou atrakcí je i romantická jízda kanálem na gondole.

Na ostrovech Murano a Burano panuje klidnější atmosféra. Šikovní benátští řemeslníci odhalí tajemství tradiční výroby skla i krajky. Potěšit můžete sebe, ale i své blízké, výrobky z těchto dílen bývají velmi často na prodej jako suvenýry.

Samostatnou kapitolou jsou pak historické památky v centru Benátek. Dominuje jim Náměstí sv. Marka s úchvatnou bazilikou, v těsném závěsu je velmi fotografovaným objektem i Ponte di Rialto. Najdete zde ale i spoustu dalších míst, která vám vyrazí dech, ta nejzajímavější místa najdete v kapitole "Co musíte vidět v Benátkách".

Kulturní zážitky v Benátkách můžete obohatit rezervací prohlídek a zážitkových aktivit přes getyourguide.com, kde najdete specializované okruhy zaměřené na umění, historii nebo gastronomii s místními průvodci.

Nákupy a suvenýry

Obchody v Benátkách jsou otevřené běžně mezi 9 hodinou ranní a 20 hodinou večerní. Menší obchůdky mohou mít zavřeno několik hodin po poledni. V Benátkách se na každém rohu setkáte s obchůdky se suvenýry určenými pro turisty. Nejčastěji se zde prodávají tradiční karnevalové masky, benátské sklo Murano v podobě šperků či dekorativních předmětů, oblečení pro gondoliéry, ručně malované tkaniny, křišťál, hedvábí, koření a klasické turistické suvenýry, jako např. magnetky, pohledy a oblečení a dekorace s motivem Benátek.

Od 8 do 12 hodin od úterý do soboty můžete navštívit slavný benátský rybí trh u Ponte di Rialto.

Obchody světoznámých značek jako např. Benetton, Max Mara či Calvin Klein najdete v ulicích vedoucích od vlakového nádraží k Náměstí sv. Marka.

Zajímavosti

• Město na kůlech – Benátky stojí na přibližně 10 milionech dřevěných kůlů, které byly zatlučeny do bahnitého dna laguny. Tyto kůly jsou převážně z modřínového dřeva a pocházejí z lesů v Alpách a Slovinsku. Pod vodou, bez přístupu kyslíku, dřevo nehnije, ale naopak zkamení.
• 400 mostů – Přes 150 kanálů v Benátkách vede zhruba 400 mostů. Zajímavostí je, že až do 16. století byly většinou bez zábradlí!
• Benátské masky – Tradice nošení masek v Benátkách nesouvisela pouze s karnevalem. V historii si Benátčané nasazovali masky i několik měsíců v roce, což jim umožňovalo překračovat společenské rozdíly a užívat si anonymitu v přísně strukturované společnosti.
• Původ slova "karanténa" – Benátčané vynalezli koncept karantény během morových epidemií. Slovo pochází z italského "quaranta giorni" (čtyřicet dní), což byla doba, po kterou musely lodě kotvit v izolaci před vstupem do přístavu.
• První kavárna v Evropě – První evropská kavárna byla otevřena právě v Benátkách v roce 1645, kam byla káva dovezena z Osmanské říše.
• Benátská lékárna – Lékárna "Farmacia Al Mondo d'Oro" funguje nepřetržitě od roku 1650 a stále prodává léčivé přípravky podle starobylých receptur.
• Hřbitovní ostrov – Ostrov San Michele slouží výhradně jako hřbitov. Když v historických Benátkách nebylo místo na pohřbívání, zřídil se tento speciální hřbitovní ostrov, kam jsou zesnulí dodnes převáženi na speciálních pohřebních gondolách.
• Pomalé klesání – Benátky se každý rok ponoří o 1-2 milimetry. Kombinace přirozeného sedání, stoupající hladiny moře a odčerpávání podzemních vod v průmyslových oblastech na pevnině způsobuje, že město čelí stále častějším záplavám.

Legendy

Benátky, město obklopené vodou a zahalené v mlze, jsou přirozeným domovem mnoha legend a pověstí, které přežívají po staletí:

Legenda o svatém Markovi

Podle tradice navštívil svatý Marek, autor jednoho z evangelií, lagunu, kde později vznikly Benátky. Anděl mu tehdy řekl: "Pax tibi Marce, evangelista meus. Hic requiescet corpus tuum." (Pokoj tobě, Marku, můj evangelisto. Zde spočine tvé tělo.) O několik století později, v roce 828, benátští obchodníci skutečně ukradli ostatky svatého Marka z Alexandrie a přivezli je do Benátek ukryté pod vrstvou vepřového masa, aby oklamali muslimské strážce, kteří se vepřového masa z náboženských důvodů nedotkli. Od té doby je svatý Marek patronem města a jeho symbol, okřídlený lev, je všudypřítomný.

Duchové Ca' Dario

Půvabný palác Ca' Dario na Canal Grande je opředen pověstmi o prokletí. Od 15. století přinášel jeho majitelům neštěstí – mnozí z nich zkrachovali, byli zavražděni nebo spáchali sebevraždu. Prokletí údajně začalo s dcerou původního majitele, která zemřela za záhadných okolností. Mezi oběti tohoto prokletí se řadí i manažer rockové skupiny The Who, Kit Lambert, který palác vlastnil v 70. letech.

Most vzdechů

Most vzdechů (Ponte dei Sospiri) spojuje Dóžecí palác s bývalými věznicemi. Podle romantické legendy je pojmenován po vzdechách zamilovaných párů, které pod ním proplouvají na gondolách. Historická realita je však méně idylická – své jméno získal podle vzdechů vězňů, kteří přes malá okénka naposledy viděli Benátky, než zmizeli ve vězeňských celách.

Kostlivec Mistro Canocia

V benátském karnevalu se objevuje tajemná maska "Mistro Canocia" – kostlivec s kosou. Podle legendy byl Canocia doktor, který během morové epidemie v 17. století odmítal léčit chudé pacienty. Když sám onemocněl, nikdo mu nepomohl a stal se z něj duch, který varuje před chamtivostí a připomíná, že smrt si nevybírá podle majetku.

Bussola a Benátské laguně

V mlhavých dnech prý můžete zahlédnout přízračnou gondolu s mlčenlivým veslaři, kteří převážejí duše zemřelých na ostrov San Michele. Podle pověsti, pokud náhodou zahlédnete tuto "Bussola" (kompas), měli byste se rychle odvrátit a udělat znamení kříže, jinak vás gondoliéři mohou vzít s sebou.

Legenda o Corte Nova

V malebném dvorku Corte Nova v sestiere Castello prý žila mladá dívka jménem Elena, která se zamilovala do gondoliéra. Její otec, bohatý obchodník, tento vztah zakázal. Když se dívka odmítla vzdát své lásky, otec ji uvěznil v domě. Gondoliér každý večer proplouvá pod jejím oknem a zpívá serenády, doufaje, že jednoho dne bude Elena opět svobodná. Říká se, že za tichých večerů lze stále slyšet jeho zpěv rozléhající se nad vodou.