Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se na Islandu domluvím?

Na Islandu je úředním jazykem islandština, která vychází ze staré norštiny. Pro cizince je to velmi obtížný jazyk, jehož abeceda čítá velké množství speciálních znaků. Většina obyvatel Islandu ale mluví výborně anglicky, a tak se nemusíte obávat, že vám nebudou rozumět. Každého Islanďana ale velmi potěší, pokud se naučíte alespoň pár základních frází.

Základní fráze

• Halló (halou) – Ahoj
• Góðan daginn (góthan dajin) – Dobrý den
• Takk (tak) – Děkuji
• Takk fyrir (tak firir) – Děkuji vám
• Gjörðu svo vel (gjörthu svo vel) – Prosím (když něco dáváte)
• Já (jau) – Ano
• Nei (nej) – Ne
• Afsakið (afsakhith) – Promiňte
• Talar þú ensku? (talar thú ensku) – Mluvíte anglicky?
• Ég skil ekki (jég skil ekki) – Nerozumím
• Skál (skaul) – Na zdraví
• Bless (bles) – Nashledanou
• Góða nótt (gótha nót) – Dobrou noc
• Hvað kostar það? (kvath kostar thath) – Kolik to stojí?
• Hvar er... (kvar er) – Kde je...

Náš tajný tip: Naučte se správně vyslovit "Eyjafjallajökull" (ej-ja-fjatla-jö-kutl), název slavného vulkánu, který v roce 2010 ochromil evropskou leteckou dopravu. Islanďané to ocení a většinou vás odmění úsměvem nebo překvapeným pohledem.

O Islanďanech

Island je domovem necelých 370 000 obyvatel, což z něj činí jednu z nejřidčeji osídlených zemí Evropy. Více než dvě třetiny populace žijí v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí, zatímco zbytek ostrova zůstává téměř liduprázdný.

Islanďané jsou známí svou přímočarostí, pracovitostí a silným vztahem k přírodě a tradicím. Zároveň jsou však velmi progresivní v otázkách rovnosti pohlaví, práv LGBTQ+ komunity a ochrany životního prostředí. Tento jedinečný mix tradičních hodnot a pokrokových postojů činí islandskou společnost fascinující.

Charakteristické rysy Islanďanů:

• Nezávislost a soběstačnost – Tyhle vlastnosti se zrodily z nutnosti přežít v drsných podmínkách ostrova a zůstaly součástí národní povahy dodnes.
• Hrdost na kulturní dědictví – Islanďané jsou nesmírně hrdí na svůj jazyk, literaturu a historii. Ságy, lidové příběhy a mýty jsou stále živou součástí jejich identity.
• Pragmatismus – V zemi, kde počasí může být během jediného dne extrémně proměnlivé, se Islanďané naučili být praktičtí a přizpůsobiví.
• Víra v nadpřirozeno – Překvapivě vysoké procento Islanďanů věří v existenci skřítků, trollů a jiných mytických bytostí. Tato víra ovlivňuje dokonce i plánování dopravní infrastruktury!
• Komunita a spolupráce – Na ostrově, kde se každý téměř zná s každým, jsou mezilidské vztahy a vzájemná pomoc klíčové.

V islandské společnosti hraje významnou roli koncept "jante law" – soubor nepsaných pravidel, která kladou důraz na skromnost a kolektivní dobro nad individuální úspěch. Ačkoli je tento fenomén typický pro celou Skandinávii, na Islandu má svou specifickou podobu.

Náš tajný tip: Islanďané používají patronymický systém příjmení. Místo klasických rodových příjmení se používá jméno otce s příponou -son (syn) nebo -dóttir (dcera). Proto například syn Magnúse by měl příjmení Magnússon, zatímco dcera by byla Magnúsdóttir. Z tohoto důvodu je běžné oslovovat lidi křestním jménem, a to i v oficiálních situacích.

Společenská etiketa

Islandská společenská etiketa je v mnoha ohledech odlišná od té středoevropské. Je méně formální, ale má svá specifická pravidla, která stojí za to znát, pokud nechcete působit jako typický nevědomý turista.

Pozdravy a představování

Islanďané si při setkání většinou potřesou rukou – pevně, s přímým očním kontaktem. Objímání a polibky na tvář jsou rezervovány pro blízké přátele a rodinu. Na rozdíl od mnoha evropských zemí, tituly se téměř nepoužívají a oslovování křestním jménem je běžné ve všech situacích, včetně komunikace s učiteli, lékaři nebo dokonce politiky.

Návštěvy domácností

• Vždy si zujte boty při vstupu do něčího domova – toto pravidlo je na Islandu dodržováno velmi striktně.
• Dárek pro hostitele je vítaným gestem, ale není striktně vyžadován. Dobrý výběr je láhev vína nebo něco sladkého.
• Buďte dochvilní, ale ne přehnaně – přijít 5-10 minut po stanoveném čase je naprosto v pořádku.
• Očekávejte neformální atmosféru a buďte připraveni zůstat déle – islandská pohostinnost je pověstná.

V restauraci a při jídle

Spropitné není na Islandu zvykem dávat – cena v menu již zahrnuje servis. Pokud jste spokojeni s mimořádnou službou, můžete nechat drobné, ale není to očekáváno. V restauracích se obvykle čeká, až vás někdo usadí. Pokud jste pozváni na jídlo do islandské domácnosti, je zdvořilé začít jíst, až když hostitel pronese "Gjörðu svo vel" (dobrou chuť).

Další užitečná pravidla

• Termální lázně – Před vstupem do bazénu je povinné se důkladně osprchovat bez plavek. Toto pravidlo je bráno velmi vážně a jeho nedodržení může vyvolat nelibost.
• Ochrana přírody – Islanďané mají hluboký respekt k přírodě. Nikdy neopouštějte vyznačené stezky, nesbírejte rostliny ani kameny jako suvenýry a vždy si odnášejte veškerý odpad.
• Alkohol – Pití na veřejnosti je sice legální, ale opilost na veřejnosti je považována za nevhodnou. Islanďané oceňují kontrolované pití.
• Přímočarost – Islandská komunikace je přímá a bez zbytečných zdvořilostních frází. Co může cizincům připadat jako hrubost, je ve skutečnosti jen kulturní rozdíl.

Náboženství

Ačkoli Island má oficiální státní církev – Islandskou evangelickou luteránskou církev, ke které se formálně hlásí asi 63 % populace, ve skutečnosti patří Island mezi nejsekulárnější země světa. Víra hraje v každodenním životě většiny Islanďanů minimální roli a návštěvnost bohoslužeb je jedna z nejnižších v Evropě.

Náboženská scéna na Islandu zahrnuje:

• Luteránství – Dominantní náboženství od reformace v 16. století
• Ásatrú – Obnovená víra v staroseverské bohy, která v posledních desetiletích zaznamenává nárůst příznivců
• Katolictví – Menšinové náboženství, nicméně rostoucí díky přistěhovalcům
• Ateismus a agnosticismus – Význačné postavení v islandské společnosti

I když praktikující věřící jsou v menšině, islandská kultura a identita jsou stále silně propojeny s křesťanskými tradicemi a svátky. Vánoce a Velikonoce jsou významně slaveny, často však spíše jako kulturní než náboženské události.

Zajímavostí je, že navzdory sekularizaci zůstává víra v nadpřirozené bytosti překvapivě silná. Podle některých průzkumů až 54 % Islanďanů nevylučuje existenci skřítků a elfů (álfar). Tato víra má kořeny v předkřesťanské mytologii a odráží hluboký vztah Islanďanů k přírodě a její tajemné síle.

Náš tajný tip: Navštivte malý kostel Búðakirkja na poloostrově Snæfellsnes. Tato černá dřevěná stavba z 19. století stojí osamoceně na lávovém poli a představuje jeden z nejfotogeničtějších a mysticky působících kostelů na ostrově. Okolní krajina dokonale ilustruje, proč Islanďané tak snadno věří v nadpřirozené bytosti.

Stručná historie Islandu

Island je jednou z nejpozději osídlených zemí světa. Prvními osadníky byli pravděpodobně irští mniši, kteří se na Island dostali z Faerských ostrovů. Dalšími osadníky byli Vikingkové, kteří se na ostrov dostali z Norska a Švédska. Vikingové založili hlavní město Reykjavík (= kouřící zátoka). V roce 930 zde v dnešním národním parku Þingvellir vznikl nejstarší parlament světa, který řešil spory zdejších osadníků na základě hlasování. Ve 12. a 13. století se začaly zapisovat významné islandské ságy. Později se Island dostal pod nadvládu Norska podepsáním Staré dohody. V roce 1397 vznikla tzv. Kalmarská unie a Island se stal součástí Dánského království. Plnou nezávislost na Dánsku získal 17. června 1944 a tento den se dnes slaví jako Den nezávislosti.

Kultura

Islandská krajina a různé přírodní úkazy daly vzniknout mnoha legendám a mýtům které se na Islandu dědí z generace na generaci po dlouhá staletí. Islandské ságy vypráví o nejrůznějších mýtických tvorech a spousta Islanďanů i v dnešních dobách věří na trolly, elfy a skřítky. Národním dědictvím jsou i islandské ságy, které vznikaly už ve 13. století a pojednávají o příbězích a osudech kmenů z dob osídlování Islandu. 

Island je i zemí vášnivých spisovatelů. Dokonce se povídá, že každý desátý Islanďan během svého života napsal nějakou knihu. Islanďané milují i hudbu a umění. Konají se zde známé festivaly Icelandic Airwaves a Sequences, kde prezentují svá díla mladí umělci.

Zajímavosti

Island je země plná překvapení a fascinujících kontrastů. Zde je několik zajímavostí, které vás možná překvapí:

• Telefonní seznam podle křestních jmen – Vzhledem k patronymickému systému příjmení jsou v telefonním seznamu Islanďané řazeni podle křestních jmen.
• Žádná armáda – Island nemá armádu, pouze pobřežní stráž.
• Jména schvaluje komise – Pokud chcete dát svému dítěti jméno, které není na oficiálním seznamu islandských jmen, musíte požádat o schválení speciální komisi.
• Otevřená vězení – Islandská vězení jsou tak bezpečná a rehabilitační, že některá nemají ani ploty a vězni mohou chodit ven na procházky nebo dokonce do práce.
• Využití geotermální energie – Téměř 85 % islandských domácností je vytápěno geotermální energií, což z Islandu činí jednu z energeticky nejčistších zemí světa.
• Vánoční knihy – Islanďané mají tradici zvanou "Jólabókaflóð" (vánoční knižní záplava), kdy si na Štědrý večer dávají knihy a pak tráví večer čtením.
• Víra v elfy – Významné procento Islanďanů věří v existenci elfů a skřítků natolik, že se někdy mění trasy silnic, aby se vyhnuly "elfím domovům".
• Aplikace proti incestu – Vzhledem k malé populaci a složitým rodovým vazbám existuje aplikace "ÍslendingaApp", která pomáhá Islanďanům zjistit, zda nejsou s potenciálním partnerem příliš blízce příbuzní.
• Banánové skleníky – Díky geotermální energii má Island skleníky, kde se pěstují banány, což činí Island nejsevernějším pěstitelem banánů na světě.
• Žádní komáři – Island je jednou z mála zemí na světě, kde nežijí komáři.

Náš tajný tip: Pokud navštívíte Island v zimě, nenechte si ujít koupání v některém z geotermálních bazénů pod polární září. Tato kombinace teplé vody a tančících světel na nebi patří k nejmagičtějším zážitkům, které Island nabízí. Méně známá alternativa k přeplněné Modré laguně je Secret Lagoon v Flúðir nebo přírodní horké prameny v Reykjadalur.

Legendy

Islandské legendy a folklór jsou fascinujícím oknem do duše tohoto severského národa a jeho vztahu k dramatické přírodě ostrova. Na rozdíl od mnoha jiných kultur, víra v nadpřirozené bytosti na Islandu nevymizela s modernizací a mnohé z těchto příběhů jsou stále živou součástí kulturního dědictví.

Skřítkové a elfové (Huldufólk)

Huldufólk, doslova "skrytí lidé", jsou nejznámějšími nadpřirozenými bytostmi islandského folklóru. Věří se, že žijí v lávových polích, skalách a kopcích. Jsou popisováni jako podobní lidem, ale krásnější, vyšší a magičtější. Některé příběhy tvrdí, že jsou to potomci dětí Evy, které schovala před Bohem, když je přišel navštívit, a Bůh je proto učinil neviditelnými pro lidské oči.

Po celém Islandu najdete "álfhólar" (elfí kopce) a "álfasteinar" (elfí kameny), které jsou místními respektovány a chráněny. Dokonce i dnes se stává, že stavební projekty jsou pozměněny, aby se vyhnuly narušení těchto domnělých elfích sídel.

Trollové

Podle legend jsou trollové obrovská, hrůzu nahánějící stvoření, která žijí v horách a jeskyních. Na rozdíl od elfů nejsou trollové obvykle přátelští k lidem. Mají nadlidskou sílu, ale jejich největší slabinou je sluneční světlo, které je proměňuje v kámen.

Tento motiv vysvětluje mnohé bizarní skalní formace po celém Islandu. Například podle jedné legendy jsou nápadné mořské skály u Reynisdrangar ve skutečnosti trollové, kteří se pokoušeli vtáhnout loď na břeh, ale byli překvapeni východem slunce a zkameněli navěky.

Vánoční folklore

Islandské vánoční tradice zahrnují třináct Jólasveinar (vánoční skřítky), kteří postupně přicházejí do lidských obydlí ve třinácti nocích před Štědrým dnem. Nejsou to milí pomocníci Santa Clause, ale spíše rošťáci s jmény jako Dveřní-slídil, Okno-čmuchal, Lžíce-olizovač nebo Skyr-gobbler. V moderní době se nicméně stali přátelštějšími a nyní dětem nosí drobné dárky, které umisťují do bot vystavených na okenních parapetech.

Jejich rodiče, obryně Grýla a troll Leppalúði, jsou naopak strašidelné postavy. Grýla je popisována jako hrozivá bytost, která loví a jí zlobivé děti. Jejich mazlíčkem je obrovská kočka Jólakötturinn (vánoční kocour), která požírá ty, kdo nedostanou na Vánoce nové oblečení.

Mořská monstra

Lagarfljótsormurinn, známý také jako "červ z Lagarfljót", je islandská verze Lochnesské příšery. Žije údajně v jezeře Lagarfljót na východě ostrova a první zmínky o něm pocházejí již z roku 1345. V roce 2012 vzbudilo senzaci virální video, které údajně zachycuje tohoto tvora, ačkoli později bylo většinou vědců označeno za naplavené dřevo nebo led.

Dalším mořským monstrem je Hafgufa, obří tvor popisovaný v starých ságách, který byl tak velký, že námořníci si ho často pletli s ostrovem a kotvili u něj, jen aby byli poté staženi do hlubin, když se ponořil.

Náš tajný tip: Navštivte Elfí školu (Álfaskólinn) v Reykjavíku, kde můžete absolvovat pětihodinový kurz o elfech, trollech a skrytých bytostech. I když budete pravděpodobně skeptičtí k existenci těchto bytostí, jde o fascinující vhled do islandské psychiky a vztahu k přírodě.