Jazyk, společnost, kultura a historie

Na Islandu je úředním jazykem islandština, která vychází ze staré norštiny. Pro cizince je to velmi obtížný jazyk, jehož abeceda čítá velké množství speciálních znaků. Většina obyvatel Islandu ale mluví výborně anglicky, a tak se nemusíte obávat, že vám nebudou rozumět. Každého Islanďana ale velmi potěší, pokud se naučíte alespoň pár základních frází.

Islanďané jsou velmi přátelský a zdvořilý národ. Zprvu vám mohou připadat uzavření, ale jakmile je lépe poznáte, určitě si padnete do noty. Jejich humor se tak trochu podobá tomu českému a zdejší vtipy mívají pořádnou dávku ironie. Nejdůležitější je pro Islanďany rodina a rodinný život. Děti naprosto milují a běžně mívají tři a více dětí, zdejší rodiny jsou velmi početné.

Mnoho obyvatel věří v elfy, kteří ale nemají nic společného s těmi pohádkovými. Zdejší elfové jsou údajně takovým skrytým národem, který pomáhá dobrým lidem a škodí těm špatným. Islanďané tak ze zásady nehýbou s některými volně ležícími kameny a nosí elfům malé dárky. 

Islandská jména jsou kapitolou sama o sobě. Nejprve stojí křestní jméno dotyčné osoby a příjmení je tvořeno křestním jménem otce s příponou -son (syn) nebo - dóttir (dcera). Rodina tak nemá žádné společné příjmení a lidé se tu většinou oslovují křestními jmény.

Přibližně 86 % islandské populace se hlásí k luteránskému vyznání, 3 % jsou ateisté a zbylých 11 % tvoří převážně křesťané.

Island je jednou z nejpozději osídlených zemí světa. Prvními osadníky byli pravděpodobně irští mniši, kteří se na Island dostali z Faerských ostrovů. Dalšími osadníky byli Vikingkové, kteří se na ostrov dostali z Norska a Švédska. Vikingové založili hlavní město Reykjavík (= kouřící zátoka). V roce 930 zde v dnešním národním parku Þingvellir vznikl nejstarší parlament světa, který řešil spory zdejších osadníků na základě hlasování. Ve 12. a 13. století se začaly zapisovat významné islandské ságy. Později se Island dostal pod nadvládu Norska podepsáním Staré dohody. V roce 1397 vznikla tzv. Kalmarská unie a Island se stal součástí Dánského království. Plnou nezávislost na Dánsku získal 17. června 1944 a tento den se dnes slaví jako Den nezávislosti.

Islandská krajina a různé přírodní úkazy daly vzniknout mnoha legendám a mýtům které se na Islandu dědí z generace na generaci po dlouhá staletí. Islandské ságy vypráví o nejrůznějších mýtických tvorech a spousta Islanďanů i v dnešních dobách věří na trolly, elfy a skřítky. Národním dědictvím jsou i islandské ságy, které vznikaly už ve 13. století a pojednávají o příbězích a osudech kmenů z dob osídlování Islandu. 

Island je i zemí vášnivých spisovatelů. Dokonce se povídá, že každý desátý Islanďan během svého života napsal nějakou knihu. Islanďané milují i hudbu a umění. Konají se zde známé festivaly Icelandic Airwaves a Sequences, kde prezentují svá díla mladí umělci.