Jak se domluvím?
Šumava se rozkládá jak na české, tak na německé a rakouské straně, což přináší zajímavou jazykovou rozmanitost. Na české straně je hlavním jazykem čeština, ale díky dlouhé historii soužití Čechů a Němců v příhraničních oblastech zde najdeme zajímavé jazykové zvláštnosti.
V turisticky navštěvovaných místech se domluvíte také anglicky a německy, zejména v informačních centrech, hotelech a větších restauracích. Pokud však zavítáte do odlehlejších oblastí nebo menších horských vesniček, bude znalost češtiny výhodou. Místní starší obyvatelé často ovládají i šumavské nářečí, které obsahuje mnoho germanismů a specifických výrazů.
Náš tým zjistil, že většina provozovatelů penzionů a restaurací je zvyklá na německé a rakouské turisty, takže základní komunikace v němčině je možná prakticky všude v regionu. Pro cizince může být zajímavé, že na české straně Šumavy se setkáte i s tradičními německými názvy míst, které jsou dodnes používány souběžně s českými.
O obyvatelích
Šumava je známá svým silným vztahem místních obyvatel k přírodě a tradicím. Místní komunity jsou často spjaty s lesem, který byl po staletí zdrojem obživy – od dřevařství přes sklářství až po pastevectví. Tato povolání formovala mentalitu obyvatel, pro které jsou typické houževnatost, pracovitost a respekt k přírodním silám.
Demograficky prošla Šumava dramatickými změnami. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a vytvoření hraničního pásma za komunismu mnoho vesnic zcela zaniklo. Tyto historické události jsou stále patrné v krajině – na mnoha místech najdete jen základy domů zarostlé vegetací nebo opuštěné kostely uprostřed lesů.
Současní obyvatelé Šumavy jsou často směsicí původních rodin, které v oblasti zůstaly, a nových příchozích, kteří hledali klidnější život v přírodě. V posledních dekádách pozorujeme trend, kdy si mnoho lidí kupuje na Šumavě chalupy a vrací se k tradičnímu způsobu života. Podle našich zkušeností jsou šumavští lidé obecně přátelští, ale zároveň si udržují určitý odstup a respektují soukromí druhých – vlastnost typická pro lidi z horských oblastí.
Mentalita a životní styl
Život na Šumavě je stále silně ovlivněn ročními obdobími a počasím. Dlouhé a tuhé zimy formovaly po staletí životní rytmus místních lidí, což se odráží i v jejich přístupu k životu. Místní obyvatelé jsou známí svou schopností plánovat dopředu, vytrvalostí a smyslem pro soběstačnost.
Na rozdíl od uspěchaného městského života, lidé na Šumavě mají blíže k tradicím a často praktikují tradiční řemesla jako je řezbářství, tkaní nebo výroba bylinných produktů. V mnohých vesnicích se dodnes udržují sezonní slavnosti spojené s přírodními cykly nebo křesťanskými svátky.
Společenská etiketa
Při návštěvě Šumavy oceníte znalost několika nepsaných pravidel, která vám pomohou lépe splynout s místním prostředím. Především je důležité respektovat klid a ticho, které patří k hlavním hodnotám této oblasti. Hlasité chování na vesnicích nebo dokonce v přírodě je považováno za neslušné.
Při návštěvě restaurací nebo obchodů je běžné pozdravit při příchodu i odchodu. V menších vesnicích se zdraví i neznámí lidé na ulici jednoduchým "Dobrý den". Při túrách v horách je samozřejmostí zdravení ostatních turistů na stezkách. Tento zvyk má praktický původ – v odlehlých oblastech bylo vždy důležité udržovat přátelské vztahy s každým, koho člověk potkal.
- V restauracích je obvyklé počkat na usazení personálem, zejména v tradičnějších podnicích.
- Při návštěvě domácnosti se vždy zouvejte ve vstupní chodbě bez vyzvání.
- Na Šumavě je silná tradice domácí pohostinnosti – odmítnutí nabídnutého občerstvení může být považováno za nezdvořilé.
Náboženství
Šumava je tradičně křesťanskou oblastí, s převahou římskokatolického vyznání. Ačkoli dnes už religiozita není tak silná jako v minulosti, kulturní dědictví křesťanství je vidět na každém kroku – od kapliček u cest přes boží muka v polích až po majestátní kostely ve větších obcích.
Zajímavostí je, že náboženský život byl na Šumavě silně ovlivněn odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce, kdy mnoho kostelů ztratilo své věřící. Některé sakrální stavby pak v období komunismu chátraly nebo byly záměrně ničeny, zejména v oblastech bývalého hraničního pásma. Dnes jsme svědky obnovy mnoha z těchto památek, což reflektuje rostoucí zájem o duchovní a kulturní dědictví regionu.
Pro návštěvníky může být zajímavé, že na Šumavě najdou i stopy židovské kultury – především v podobě židovských hřbitovů v Hartmanicích nebo v Horažďovicích. V posledních letech se daří obnovovat i tyto památky, včetně restaurované synagogy v Hartmanicích.
Historie
Historie Šumavy je fascinujícím příběhem soužití člověka s drsnou, ale krásnou přírodou. První stopy osídlení pocházejí už z doby bronzové, kdy přes Šumavu vedly obchodní stezky spojující české země s Podunajím. Intenzivnější kolonizace však začala až ve středověku, především v souvislosti s těžbou zlata a stříbra.
Zásadní období pro formování šumavské identity přišlo v 16. a 17. století, kdy se zde začalo rozvíjet sklářství. Sklářské hutě potřebovaly značné množství dřeva a potaše (draselného popela), což vedlo k zakládání osad hluboko v lesích. Z této doby pocházejí mnohé šumavské vesnice s typickou architekturou.
Devatenácté století přineslo na Šumavu průmyslovou revoluci – vznikly plavební kanály pro transport dřeva, nejznámější je Schwarzenberský plavební kanál, který spojoval povodí Vltavy a Dunaje. Rozvoj těžby dřeva a papírenského průmyslu přinesl relativní prosperitu, ale také první ekologické problémy.
Dvacáté století znamenalo pro Šumavu sérii traumatických událostí:
- První světová válka přinesla ekonomický úpadek a ztrátu tradičních trhů pro šumavské výrobky.
- Po roce 1938 byla česká část Šumavy rozdělena – část připadla Německu v rámci Sudet.
- Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, které tvořilo většinu v mnoha šumavských obcích.
- Komunistický režim vytvořil podél hranice několikakilometrové hraniční pásmo, do kterého byl vstup zakázán. Stovky vesnic byly srovnány se zemí a tisíce lidí přesídleny.
Po pádu železné opony v roce 1989 začala nová kapitola šumavské historie. V roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava, který chrání nejcennější části přírody. Současně se obnovil turistický ruch a začala rekonstrukce historických památek. Diskuze o budoucnosti Šumavy, balancující mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel, pokračuje dodnes.
Kultura a co navštívit
Kulturní život Šumavy je úzce propojen s přírodou, tradicemi a řemesly. Návštěvníkům doporučujeme kombinovat poznávání přírodních krás s objevováním kulturního dědictví oblasti. Zde jsou nejvýznamnější kulturní zajímavosti, které by neměly chybět ve vašem itineráři:
Historická města a městečka
Kašperské Hory jsou jedním z nejlépe zachovaných historických měst Šumavy s náměstím lemovaným měšťanskými domy a impozantním hradem Kašperk tyčícím se nad městem. Návštěvu můžete spojit s prohlídkou Muzea Šumavy, které nabízí unikátní sbírku skla a přibližuje tradiční řemesla regionu.
Vimperk, nazývaný "branou Šumavy", se pyšní renesančním zámkem a bohatou knižní tradicí – byl jedním z prvních center knihtisku v českých zemích. Při návštěvě nevynechejte prohlídku místního pivovaru, který navazuje na staletou tradici vaření piva.
Sušice, historické město na řece Otavě, je známé výrobou sirek (první sirky v rakousko-uherské monarchii). Muzeum Šumavy v Sušici nabízí zajímavou expozici o této tradici. Na náměstí stojí za pozornost renesanční radnice a morový sloup.
Sakrální památky
Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic je unikátní svým skleněným oltářem a dalšími skleněnými prvky vytvořenými sklářskou výtvarnicí Vladimírou Tesařovou.
Poutní kostel Panny Marie Sněžné na Kvildě je jednoduchá, ale působivá barokní stavba, která sloužila jako duchovní centrum horských osad. Z věže kostela se nabízí nádherný výhled na šumavské hvozdy.
Náš tajný tip: Navštivte znovuobnovenou kapli sv. Martina v zaniklé osadě Dobrá na Šumavě. Toto odlehlé, téměř mystické místo obklopené lesy připomíná dramatický osud mnoha šumavských vesnic.
Technické památky
Schwarzenberský plavební kanál je mimořádným technickým dílem z přelomu 18. a 19. století, které umožňovalo plavení dřeva z šumavských lesů až do Vídně. Dnes vede podél kanálu naučná stezka a v letní sezóně se zde konají ukázkové plavby dřeva.
Elektrárna Vydra v Čeňkově Pile využívá sílu šumavských vod od roku 1939. Součástí areálu je muzeum energetiky s původním technickým vybavením, které nabízí fascinující vhled do historie výroby elektřiny.
Kulturní akce
- Festival dřeva v Kašperských Horách (červenec) – prezentace tradičních dřevozpracujících řemesel
- Sklářská slavnost na Kvildě (srpen) – ukázky foukání skla, prodej skleněných výrobků, hudební program
- Šumavské letní slavnosti ve Vimperku (červenec) – hudební a divadelní představení, řemeslné trhy
- Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (říjen) – přehlídka nakladatelství zaměřených na regionální literaturu
Pro aktuální přehled kulturních akcí doporučujeme navštívit webové stránky informačních center v jednotlivých šumavských městech nebo oficiální stránky Národního parku Šumava.
Zajímavosti
Šumava je plná fascinujících zajímavostí, které ji činí výjimečnou nejen v českém, ale i evropském kontextu. Mnohé z těchto unikátů souvisí s jejím přírodním bohatstvím a specifickým historickým vývojem.
Jednou z nejpozoruhodnějších přírodních zajímavostí jsou šumavská rašeliniště, která vznikala postupně po skončení doby ledové před více než 10 000 lety. Některá z nich, jako Chalupská slať nebo Jezerní slať, jsou zpřístupněna návštěvníkům pomocí dřevěných chodníků. Tato rašeliniště jsou nazývána "přírodními archivy" – ve vrstvách rašeliny se uchovávají pylová zrna, která umožňují rekonstruovat vývoj vegetace a klimatu za tisíce let.
Další přírodní raritou jsou ledovcová jezera. Šumava je jediným českým pohořím s ledovcovými jezery, která vznikla během poslední doby ledové. Největším z nich je Černé jezero s rozlohou 18,4 hektarů a hloubkou 40 metrů. Pod jeho hladinou se podle našich zjištění ukrývá unikátní vodní elektrárna z roku 1930, která funguje jako přečerpávací – v době nízké spotřeby elektřiny se voda přečerpává zpět do jezera.
Zajímavým fenoménem je také "zelená střecha Evropy" – jak bývá Šumava někdy nazývána díky tomu, že tudy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním, Černým a Baltským mořem. Déšť, který dopadne na Šumavě, může tedy podle místa dopadu skončit v různých mořích.
Kulturní a historické zajímavosti
Z kulturně-historického hlediska je fascinující tzv. "Šumava pod vodou". Při stavbě vodní nádrže Lipno v 50. letech 20. století bylo zatopeno několik vesnic. Za velmi nízkého stavu vody lze dodnes spatřit zbytky základů domů, mostů a cest.
Málo známým faktem je, že Šumava má i svůj "Titanik". V roce 1874 se na Černém jezeře potopil výletní parník, který přepravoval turisty. Tento malý parníček byl na jezero dopraven po částech a složen přímo na místě. Po několika letech provozu se však potopil a dodnes leží na dně jezera.
Šumava má také bohatou literární tradici – byla inspirací pro mnoho spisovatelů. Nejznámějším je Karel Klostermann, přezdívaný "básník Šumavy", který ve svých románech jako "Ze světa lesních samot" nebo "V ráji šumavském" zachytil život v šumavských lesích v 19. století. Jeho knihy jsou dodnes cenným zdrojem informací o tradičním životě v této oblasti.
Legendy
Šumavské hvozdy, tajemná rašeliniště a osamělé horské osady byly po staletí živnou půdou pro vznik mnoha legend a pověstí. Tyto příběhy byly předávány z generace na generaci a odrážejí jak respekt místních obyvatel k síle přírody, tak jejich každodenní obavy a naděje.
Nejznámějším mytickým obyvatelem Šumavy je bezpochyby Rýbrcoul (někdy zvaný jako Krakonoš), vládce hor, který podle legend žil na Šumavě i v Krkonoších. Na rozdíl od své krkonošské podoby, kde vystupuje spíše jako spravedlivý ochránce přírody, šumavský Rýbrcoul je často popisován jako nevyzpytatelná a nebezpečná bytost. Dokázal ovládat počasí, měnit svou podobu a trestat ty, kteří narušili harmonii lesa. Podle jedné z pověstí právě Rýbrcoul vytvořil šumavská jezera – jsou to prý jeho slzy po nešťastné lásce k lidské dívce.
S Čertovým jezerem je spojena legenda o čertovi, který zde utopil pyšného rytíře. Podle pověsti se rytíř chlubil, že ho ani čert nemůže připravit o jeho zlato a bohatství. To však čerta rozzlobilo, a když rytíř projížděl kolem jezera, vyskočil z vody, uchopil rytíře i s koněm a stáhl je do hlubiny. Za jasných nocí prý lze dodnes vidět na dně jezera zlaté odlesky rytířova pokladu.
Strážci šumavských lesů
Mnoho šumavských legend se týká nadpřirozených bytostí, které střežily lesy a horské průsmyky. Světlonošky (také nazývané bludiček) byly podle vyprávění duše nepokřtěných dětí, které v podobě světélek vedly pocestné do močálů a na smrt. Hejkal byl zase démonická bytost, která svým křikem děsila lidi v lese – kdo mu odpověděl, zemřel do roka a do dne.
Jedinečnou postavou šumavských legend je Puchärka (někdy také nazývaná Pudelfrau), divoženka, která pomáhala ženám při porodu a léčila nemocné. Podle pověsti žila v jeskyni nedaleko Kašperských Hor a znala léčivou moc všech šumavských bylin. Na rozdíl od většiny nadpřirozených bytostí byla popisována jako dobrosrdečná, ačkoli dokázala být i mstivá, pokud jí lidé neprojevili náležitou úctu.
V moderní době vznikla i nová "legenda" o tajemném Králi Šumavy – převaděči, který v 50. letech dokonale znal hraniční pásmo a převáděl lidi na Západ. Ačkoli byl tento příběh zpopularizován stejnojmenným filmem, měl reálný základ v osobě Josefa Hasila, šumavského rodáka, který skutečně pomohl mnoha lidem uprchnout z komunistického Československa.
Kde najdete více informací
Nejčastější dotazy
Jaký je nejlepší čas pro návštěvu Šumavy?
Šumavu můžete navštívit celoročně, každé období má své kouzlo. Léto (červen-srpen) je ideální pro pěší turistiku a cyklistiku, podzim (září-říjen) nabízí nádherné barvy a sběr hub, zima (prosinec-březen) je vynikající pro běžkařské trasy a jaro (duben-květen) přináší rozkvetlé louky a méně turistů.
Jaké jsou nejvýznamnější kulturní památky Šumavy?
Mezi nejvýznamnější patří hrad Kašperk, zámek Vimperk, kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě s unikátním skleněným oltářem, Schwarzenberský plavební kanál a sklářské muzeum v Kašperských Horách. Neopomeňte také lidovou architekturu v obcích Horská Kvilda nebo Srní.
Existují na Šumavě nějaké tradiční kulturní akce?
Ano, na Šumavě se koná řada tradičních akcí jako Sklářská slavnost na Kvildě (srpen), Festival dřeva v Kašperských Horách (červenec), Šumavské letní slavnosti ve Vimperku (červenec) a mnoho lokálních poutí a jarmarků spojených s křesťanskými svátky.
Jaká jsou specifika šumavské kuchyně?
Šumavská kuchyně je založena na jednoduchých, sytých jídlech využívajících místní suroviny - brambory, zelí, houby, zvěřina a ryby. Typickými pokrmy jsou bramborové placky "tolče", kynuté knedlíky plněné ovocem "vdolky", zelňačka s houbami a šumavský guláš ze zvěřiny.
Jak se změnila kultura Šumavy po odsunu německého obyvatelstva?
Odsun Němců po druhé světové válce znamenal zásadní kulturní přerušení. Mnoho tradic a zvyků zaniklo, stovky vesnic byly opuštěny a později srovnány se zemí. Region ztratil kontinuitu vývoje, což je patrné dodnes. V posledních letech však probíhá obnova některých tradic a rekonstrukce památek.
Existují na Šumavě nějaká muzea věnovaná místní kultuře?
Ano, nejvýznamnější je síť Muzeí Šumavy v Kašperských Horách, Sušici a Železné Rudě, která představují tradiční řemesla, přírodní bohatství a historii regionu. Další zajímavá muzea jsou Muzeum lehkého opevnění v Annínské Zvonici nebo Expozice historie lyžování na Zadově.
Jaké tradiční řemeslné výrobky jsou pro Šumavu typické?
Šumava je proslulá především sklářskou výrobou, řezbářstvím a zpracováním dřeva. Typickými produkty jsou ručně foukané skleněné výrobky, dřevěné hračky, vyřezávané betlémy a sošky, ručně tkané textilie a bylinné produkty jako čaje nebo masti.
Existují nějaké knihy nebo filmy, které zachycují kulturu Šumavy?
Z literatury jsou nejvýznamnější díla Karla Klostermanna (Ze světa lesních samot, V ráji šumavském), z moderních autorů pak Zdeněk Šmíd (Cejch) nebo David Jan Žák (Návrat Krále Šumavy). Z filmů stojí za zmínku Divá Bára, Král Šumavy nebo novější Habermannův mlýn.
Jak se na Šumavě slaví tradiční svátky?
Tradiční svátky jako Velikonoce, Vánoce nebo masopust mají na Šumavě specifickou podobu s místními zvyky. Například o masopustu procházejí vesnicemi průvody masek s tradičními postavami jako je medvěd, slaměný, nevěsta nebo kominík. O adventu se konají tradiční trhy a rozsvěcení vánočních stromů.
Jsou na Šumavě nějaká místa spojená s pověstmi, která stojí za návštěvu?
Ano, mnoho. Čertovo a Černé jezero jsou opředena legendami o nadpřirozených silách, Hauswaldská kaple nedaleko Srní je spojena s pověstmi o zázračném léčivém prameni, okolí hradu Kašperk má legendy o pokladech a tajných chodbách. Zajímavá je i Kvildská cesta, kde podle pověstí straší duše zemřelých.