Co musíte vidět v Kutné Hoře

TOP 10 míst, co musíte vidět v Kutné Hoře

Kutná Hora patří k nejvýznamnějším historickým městům České republiky, jehož bohatá minulost je spojena především s těžbou stříbra. Toto středočeské město, zapsané na seznamu UNESCO, je doslova klenotnicí architektonických skvostů, které v sobě ukrývají příběhy středověké prosperity i uměleckého génia našich předků. Pouhých 70 kilometrů od Prahy na vás čeká unikátní směsice gotiky, baroka a dalších uměleckých slohů.

Mezi místními památkami najdete světově proslulou Kostnici, monumentální Chrám sv. Barbory i další méně známé, ale neméně fascinující stavby. Návštěva Kutné Hory je jako cesta časem, která vás zavede do období, kdy toto město soupeřilo významem i bohatstvím s Prahou. Pokud plánujete výlet, zde je 10 míst, která byste rozhodně neměli minout.

Chrám svaté Barbory

Chrám sv. Barbory představuje jeden z nejimpozantnějších gotických skvostů nejen v České republice, ale v celé střední Evropě. Tato pětilodní katedrála se začala stavět na konci 14. století a její dokončení trvalo neuvěřitelných pět století. Chrám byl financován bohatými kutnohorskými měšťany a horníky, pro které byla sv. Barbora patronkou. Stavba byla několikrát přerušena, zejména během husitských válek, a dokončena byla až v novogotickém stylu na konci 19. století.

Co dělá tento chrám skutečně výjimečným, jsou jeho charakteristické stanové střechy a tři impozantní věže, které se majestátně tyčí nad městem. Při vstupu do interiéru budete ohromeni nádhernou síťovou klenbou hlavní lodi a působivými freskami ze 14. a 15. století. Zvláště pozoruhodné jsou malby s hornickou tematikou, které ukazují každodenní život a práci tehdejších horníků. K nejcennějším pokladům patří gotické a renesanční oltáře a unikátní chórové lavice.

Z terasy před chrámem se nabízí úchvatný výhled na celou Kutnou Horu a údolí řeky Vrchlice. Pro milovníky architektury je fascinující sledovat, jak se na stavbě podílelo několik generací architektů, včetně Petra Parléře a Benedikta Rejta. Když navštívíte chrám během zlaté hodiny před západem slunce, stanete se svědky neopakovatelné hry světla, kdy poslední sluneční paprsky pronikají barevnými vitrážemi a vytvářejí magickou atmosféru.

Chrám sv. Barbory není jen architektonickým skvostem, ale i symbolem rozkvětu Kutné Hory v době, kdy její stříbrné doly patřily k nejbohatším v Evropě. Procházka kolem chrámu po nově zrestaurovaných terasách Jezuitské koleje vám poskytne úchvatné výhledy a perfektní příležitost pro fotografování této monumentální stavby z různých úhlů.

Náš tajný tip: Mnoho návštěvníků neví, že je možné vystoupat po schodech do vyšších pater chrámu, odkud se nabízí zcela jiná perspektiva na interiér i detaily fresek a kleneb, které z přízemí nejsou dobře viditelné. Stačí se zeptat průvodce na možnost návštěvy těchto běžně nepřístupných prostor.

Sedlecká kostnice (Ossarium)

Sedlecká kostnice, nacházející se v podzemní kapli hřbitovního kostela Všech svatých, patří mezi nejpodivuhodnější památky nejen Kutné Hory, ale celé České republiky. Tento unikátní prostor je vyzdoben lidskými kostmi pocházejícími z přibližně 40 000 až 70 000 těl, což z ní činí jednu z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v zemi. Historie kostnice sahá do 13. století, kdy opat sedleckého kláštera přivezl z Jeruzaléma hrst země z Golgoty a rozsypal ji po hřbitově. Místo se stalo velmi žádaným místem posledního odpočinku a během morových epidemií a husitských válek se hřbitov zaplnil do takové míry, že bylo nutné vyjmout starší ostatky a uložit je do kaple.

Současnou podobu však kostnice získala až v roce 1870, kdy řezbář František Rint dostal za úkol kosti uspořádat. Výsledkem je neuvěřitelná výzdoba, jejímž středobodem je monumentální lustr obsahující všechny kosti lidského těla, obří koruny a girlandy z lebek a kostí zavěšené ze stropu, a snad nejpůsobivější prvek – Schwarzenberský erb vytvořený výhradně z lidských kostí. Při vstupu do šerosvitného prostoru kostnice na vás dýchne atmosféra, která balancuje mezi posvátnou úctou k mrtvým a fascinujícím uměleckým zážitkem.

V posledních letech prošla kostnice rozsáhlou rekonstrukcí, která ještě více zdůraznila její jedinečnost. Moderní osvětlení nyní citlivě podtrhuje jednotlivé detaily kostní výzdoby a audiovizuální průvodce vám pomůže pochopit nejen historii místa, ale i filosofii za uspořádáním ostatků, které má připomínat pomíjivost lidského života a rovnost všech před smrtí.

Vedle samotné kostnice stojí za pozornost i hřbitovní kostel Všech svatých, který je sám o sobě působivou ukázkou gotické architektury s barokními prvky. Celý areál je součástí bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci, jehož katedrála Nanebevzetí Panny Marie stojí nedaleko a také stojí za návštěvu.

Náš tajný tip: Navštivte kostnici brzy ráno, ideálně hned po otevření nebo mimo hlavní turistickou sezónu. Prožitek z tohoto místa je mnohem intenzivnější v klidu, kdy můžete v tichosti rozjímat nad výzdobou a symbolikou místa bez davů turistů. Večerní prohlídky, které se konají jen několikrát do roka, nabízejí zcela jedinečnou, až mystickou atmosféru.

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr představuje jednu z nejvýznamnějších světských památek Kutné Hory a je nerozlučně spjat s historií českého mincovnictví. Tato monumentální gotická stavba byla původně založena ve 13. století jako královská mincovna a sídlo správy královských dolů. Své jméno získala podle italských odborníků na mincovnictví, tzv. "Vlachů", kteří byli do Čech pozváni, aby zde zavedli moderní způsoby ražby mincí. Právě zde se od konce 13. století razil slavný pražský groš, jedna z nejuznávanějších evropských měn středověku.

Nejvýznamnější přestavba Vlašského dvora proběhla za vlády krále Václava IV., který si zde nechal vybudovat reprezentativní královské sídlo. Z této doby se dochovala překrásná královská audienční síň s nádherným arkýřovým oknem a původními gotickými konzolami. Právě v této síni se údajně roku 1409 odehrála slavná audience, na které Václav IV. vydal Dekret kutnohorský, který změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého národa.

Při prohlídce Vlašského dvora navštívíte nejen reprezentativní prostory, ale také původní mincovní dílny s replikami historických nástrojů a zařízení pro ražbu mincí. Fascinující je zejména expozice věnovaná procesu výroby pražských grošů, od těžby stříbra až po konečný produkt. Během komentované prohlídky se můžete dokonce zapojit do interaktivní ukázky ražby mincí a odnést si tak jedinečný suvenýr.

Po rozsáhlé rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století získala budova novogotické prvky, které však citlivě doplňují původní gotickou architekturu. Z nádvoří, obklopeného arkádami, se nabízí krásný pohled na celý komplex včetně kaple sv. Václava a sv. Ladislava, která byla soukromou kaplí českých králů během jejich pobytů v Kutné Hoře.

V současnosti Vlašský dvůr slouží jako muzeum a kulturní centrum. Kromě stálých expozic se zde konají různé kulturní akce, koncerty vážné hudby a historické slavnosti, které oživují slavnou minulost tohoto místa. Z ochozu Vlašského dvora se nabízí krásný výhled na historické centrum města.

Náš tajný tip: Po prohlídce Vlašského dvora si nenechte ujít návštěvu přilehlé restaurace Dačický, která je pojmenována po slavném kutnohorském rodákovi Mikuláši Dačickém z Heslova. V historických sklepních prostorách můžete ochutnat tradiční české pokrmy a místní pivo, které se skvěle hodí k zakončení prohlídky bývalé královské mincovny.

Hrádek - České muzeum stříbra

Hrádek, mohutná gotická budova s renesančními prvky, stojí na skalnatém ostrohu nad údolím říčky Vrchlice a patří k nejcharakterističtějším památkám Kutné Hory. Původně středověká tvrz z 13. století sloužila jako sídlo královských úředníků dohlížejících na těžbu stříbra. Postupem času se z ní stal honosný měšťanský palác a dnes je domovem Českého muzea stříbra, které nabízí fascinující vhled do slavné hornické minulosti města. Monumentální kamenná budova s charakteristickou věží a arkádovým nádvořím zaujme na první pohled svou majestátní architekturou, která kombinuje prvky gotiky s renesančními detaily z přestavby v 16. století.

Hlavním lákadlem Hrádku je unikátní prohlídková trasa "Cesta stříbra", která návštěvníky zavede doslova pod povrch – do středověkého důlního díla. Po oblečení do hornického pláště s kápí a vybaveni helmou s hornickou lampou sestoupíte do podzemí, kde na vlastní kůži zažijete, v jakých podmínkách středověcí horníci pracovali. Autentická štola je doplněna o rekonstrukce důlních strojů a zařízení, díky nimž lépe pochopíte technologickou vyspělost středověkého hornictví. Při procházce nízkými a úzkými chodbami si uvědomíte, jak náročné a nebezpečné bylo povolání středověkého havíře.

V hlavní budově muzea pak najdete rozsáhlou expozici věnovanou zpracování stříbrné rudy a ražbě mincí. K vidění jsou zde unikátní středověké důlní mapy, hornické nástroje, ale také replika středověké hutě, kde se z vytěžené rudy získávalo stříbro. Obzvlášť působivé jsou interaktivní modely, které názorně předvádějí celý proces od těžby stříbra až po ražbu pražských grošů. Návštěvníci se mohou těšit i na bohatou sbírku mincí, které se v Kutné Hoře razily po staletí.

Z vyhlídkové terasy Hrádku se otevírá překrásný pohled na Chrám sv. Barbory, patronky horníků, a údolí Vrchlice. Tento výhled patří k nejfotografovanějším panoramatům Kutné Hory a dokonale ilustruje, proč je toto město zapsáno na seznamu UNESCO. V letních měsících se na nádvoří Hrádku konají kulturní akce, koncerty a historická představení, která dokreslují atmosféru tohoto výjimečného místa.

Náš tajný tip: Pokud máte zájem o hlubší poznání hornické historie, vyberte si rozšířenou prohlídku, která zahrnuje i návštěvu dalších částí podzemí. Trasy nejsou fyzicky náročné, ale pro plné pohodlí doporučujeme pevnou obuv. Pro děti je připravena speciální zábavná verze prohlídky s hledáním pokladu. Při plánování návštěvy v hlavní sezóně nezapomeňte na rezervaci předem, zvláště pro podzemní prohlídky, které mají omezenou kapacitu a bývají rychle vyprodané.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci představuje nejstarší katedrální stavbu ve střední Evropě a první vrcholně gotický chrám na našem území. Tato impozantní stavba byla založena již ve 13. století jako součást cisterciáckého kláštera a patří mezi nejstarší cisterciácké chrámy v Čechách. Ačkoli se nachází v sedlecké části Kutné Hory, trochu stranou od hlavních turistických tras, rozhodně stojí za odbočku z centra města. Její architektura představuje unikátní spojení gotiky s barokními prvky, které přidal geniální Jan Blažej Santini-Aichel při přestavbě počátkem 18. století.

Fascinující je především Santiniho mistrovská schopnost skloubit původní gotickou strukturu s barokními prvky – vytvořil tak jedinečný architektonický styl, později nazvaný barokní gotika. Při vstupu do katedrály vás ihned ohromí monumentální pětilodní prostor, jehož délka přesahuje 87 metrů. Světlo pronikající vysokými gotickými okny vytváří v interiéru magickou atmosféru. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla patří k nejvýznamnějším barokním dílům v České republice.

Historie chrámu byla dramatická – během husitských válek byl klášter vypálen a chrám poškozen. Po následné obnově přišla třicetiletá válka, která opět přinesla devastaci. Skutečnou zkázu však představoval požár v roce 1783, po kterém byl klášter zrušen v rámci josefínských reforem. Chrám chátral a hrozilo mu zboření. Naštěstí jej v roce 1812 koupil rod Schwarzenbergů, kteří zahájili jeho obnovu. Dnešní podoba katedrály je výsledkem několika rekonstrukcí, z nichž ta nejnovější proběhla na přelomu 20. a 21. století.

Katedrála dnes nabízí kromě prohlídky hlavního chrámového prostoru také možnost navštívit kryptu, kde jsou pohřbeni opati sedleckého kláštera, a vystoupat na věž, odkud se nabízí úchvatný výhled na Kutnou Horu a okolní krajinu. Za pozornost stojí i varhanní koncerty, které se v katedrále pravidelně konají a umožňují vychutnat si vynikající akustiku tohoto prostoru.

V bezprostřední blízkosti katedrály se nachází známá Sedlecká kostnice, takže návštěvu obou památek lze ideálně spojit. Areál bývalého kláštera, který katedrálu obklopuje, prochází postupnou obnovou a nabízí příjemné prostředí pro odpočinek a rozjímání po prohlídce.

Náš tajný tip: Mnoho návštěvníků přehlédne možnost objednat si komentovanou prohlídku s průvodcem, který odhalí fascinující detaily Santiniho architektury, jež běžnému návštěvníkovi zůstávají skryty. Zvláště zajímavé je sledování symboliky čísel a geometrických vzorců, které Santini do své architektury zakomponoval. Pro milovníky fotografie doporučujeme návštěvu v dopoledních hodinách, kdy světlo pronikající východními okny vytváří v interiéru katedrály neopakovatelnou atmosféru.

Jezuitská kolej

Jezuitská kolej představuje jeden z nejvelkolepějších barokních komplexů v Kutné Hoře, který majestátně shlíží na město z terasovitého svahu pod Chrámem sv. Barbory. Tato monumentální budova byla postavena v letech 1667 až 1750 podle návrhu italského architekta Giovanniho Domenica Orsiho a později upravena Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Jezuitský řád přišel do Kutné Hory s cílem posílit katolickou víru po třicetileté válce a kolej sloužila jako vzdělávací instituce a centrum rekatolizace v regionu. Architektura koleje kombinuje prvky raného a vrcholného baroka, což je patrné zejména na fasádě, kde můžeme obdivovat bohatou štukovou výzdobu a impozantní portály.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 sloužila budova různým účelům - jako kasárna, nemocnice či skladiště. Teprve v nedávné době prošla Jezuitská kolej rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je domovem Galerie Středočeského kraje (GASK), jedné z nejvýznamnějších galerií moderního umění v České republice. Prostory bývalé koleje byly citlivě adaptovány pro potřeby galerie, což vytváří fascinující kontrast mezi barokní architekturou a současným uměním.

Návštěvníci GASK mohou obdivovat stálou expozici českého umění 20. a 21. století i dočasné výstavy domácích i zahraničních umělců. Bývalá jezuitská kaple sv. Františka Xaverského, která je součástí komplexu, dnes slouží jako výstavní prostor a koncertní síň s vynikající akustikou. Zachované historické prvky, jako jsou klenby, fresky a štukové ozdoby, vytváří jedinečné prostředí pro prezentaci moderního umění.

Jedním z největších lákadel Jezuitské koleje jsou však bezesporu terasovité zahrady a nově rekonstruované terasy nabízející dechberoucí výhled na historické centrum Kutné Hory. Z teras se otevírá panoramatický pohled na údolí říčky Vrchlice i na monumentální Chrám sv. Barbory, což poskytuje jedny z nejlepších fotografických příležitostí ve městě. Tyto terasy jsou zároveň propojeny s chrámem tzv. Barborskou ulicí lemovanou barokními sochami, která vytváří působivou promenádu spojující obě významné památky.

V přízemí koleje najdete příjemnou kavárnu, kde si můžete odpočinout a načerpat energii před další prohlídkou města. Během letních měsíců se na nádvoří i v zahradách koleje konají různé kulturní akce, koncerty a divadelní představení, které dodávají tomuto historickému místu současný kulturní rozměr.

Náš tajný tip: Mnozí návštěvníci nevědí, že z teras Jezuitské koleje je možné sestoupit po méně známých schodech do údolí Vrchlice, kde se nachází romantická stezka podél potoka. Tato trasa nabízí nejen osvěžující procházku v horkých letních dnech, ale také neobvyklé pohledy na Jezuitskou kolej a Chrám sv. Barbory z jiné perspektivy. Pro fotografy je pak ideální navštívit terasy při zlaté hodině před západem slunce, kdy je osvětlení pro fotografování historických budov nejpříznivější.

Kamenná kašna

Kamenná kašna, stojící uprostřed Rejskova náměstí, představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně gotických památek Kutné Hory a zároveň unikátní technické dílo středověkého inženýrství. Tato monumentální dvanáctihranná stavba byla vybudována v letech 1493-1495 podle návrhu Matěje Rejska, významného architekta a sochaře, který se podílel také na stavbě Chrámu sv. Barbory. Kašna sloužila jako důležitý zdroj pitné vody pro obyvatele města a její výstavba symbolizovala bohatství a technickou vyspělost Kutné Hory v době jejího největšího rozkvětu.

Co činí Kamennou kašnu skutečně výjimečnou, je její bohatá kamenická výzdoba, která z ní dělá spíše umělecké dílo než pouhé funkční zařízení. Každá strana dvanáctibokého pláště je zdobena gotickými fiálami, chrliči v podobě fantaskních zvířat a rostlinnými motivy. Na horním okraji kašny jsou umístěny znaky Kutné Hory a Českého království, což podtrhuje význam, jaký mělo toto královské horní město. Při podrobnějším zkoumání můžete objevit mnoho zajímavých detailů, včetně humorných prvků a skrytých symbolů, které vypovídají o středověkém smyslu pro humor a komplexní symbolice tehdejší doby.

Technické řešení kašny bylo na svou dobu nesmírně pokrokové. Voda byla přiváděna důmyslným systémem dřevěného potrubí ze vzdáleného pramene v Bylanech, který se nacházel ve vyšší nadmořské výšce, takže voda přitékala samospádem. Tento vodovod, dlouhý několik kilometrů, fungoval s různými úpravami až do 19. století, což svědčí o důvtipnosti středověkých stavitelů.

V průběhu staletí prošla kašna několika rekonstrukcemi, přičemž ta nejdůkladnější proběhla na konci 20. století. Dnes je kašna plně funkční a v letních měsících poskytuje osvěžení návštěvníkům i místním obyvatelům. Působivá je zejména večer, kdy je citlivě nasvícena, což vyzdvihuje detaily kamenické práce a vytváří romantickou atmosféru na celém náměstí.

Rejskovo náměstí, kde kašna stojí, patří k nejklidnějším místům historického centra Kutné Hory. V jeho blízkosti najdete několik příjemných kaváren a restaurací, kde si můžete v klidu vychutnat pohled na tuto unikátní památku. Prostor kolem kašny často ožívá během městských slavností a kulturních akcí, kdy se stává přirozeným středobodem společenského dění.

Náš tajný tip: Málokdo ví, že nejlepší pohled na Kamennou kašnu a její detailní výzdobu získáte z oken kavárny umístěné v prvním patře protějšího domu. Při posezení u kávy můžete nerušeně obdivovat vrchní část kašny s gotickými fiálami a chrliči, které jsou z úrovně ulice hůře viditelné. Navíc v zimním období, kdy je kašna citlivě nasvícena a občas ji pokrývá sníh či jinovatka, vytváří skutečně pohádkovou scenérii, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Kamenný dům

Kamenný dům představuje jeden z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných měšťanských domů pozdně gotického období v celé České republice. Tato výjimečná budova, stojící na Václavském náměstí nedaleko chrámu sv. Barbory, byla postavena koncem 15. století pro bohatého kutnohorského měšťana Prokopa Kroupu. Svým honosným provedením dům jasně demonstroval bohatství a postavení svého majitele v době, kdy Kutná Hora díky těžbě stříbra patřila k nejbohatším městům českého království.

Co činí Kamenný dům skutečně výjimečným, je jeho nádherně zdobené průčelí s bohatou kamenickou výzdobou, která je mistrovskou ukázkou pozdně gotického dekorativního stylu. Fasáda je ozdobena slepými arkádami, fiálami a především pozoruhodným vlysem s reliéfy zobrazujícími biblické a světské výjevy. Pozorný návštěvník zde objeví scény zobrazující Adama a Evu, mytologické bytosti i výjevy z každodenního života. Unikátním prvkem je i kamenný arkýř na průčelí domu, který patří k nejkrásnějším svého druhu v českých zemích. Plastická výzdoba průčelí je doplněna o kamenné rozety, erby a další dekorativní prvky, které svědčí o mimořádném umění tehdejších kameníků.

Dnes Kamenný dům slouží jako součást Českého muzea stříbra a nabízí několik stálých expozic. Nejzajímavější je výstava "Královské horní město - kultura, umění a každodenní život v Kutné Hoře v 17. a 18. století", která návštěvníkům přibližuje život v barokní Kutné Hoře. K vidění jsou zde unikátní předměty městské i cechovní správy, liturgické předměty, měšťanský nábytek a další artefakty, které dokládají vysokou kulturní úroveň tehdejšího města.

V přízemí domu je obnovena původní černá kuchyně, kde se návštěvníci mohou seznámit s tím, jak vypadalo zázemí bohatého měšťanského domu. Během roku se v Kamenném domě konají různé tematické výstavy, které přibližují historii regionu, lidové zvyky a řemesla. Zvláště oblíbené jsou vánoční a velikonoční výstavy, které prezentují tradiční způsoby slavení těchto svátků od středověku až po 19. století.

Interiér domu si zachoval mnoho původních architektonických prvků, včetně křížových a síťových kleneb, kamenných portálů a schodišť, které návštěvníka přenesou do dob dávné slávy kutnohorských patricijských rodin. Při prohlídce nezapomeňte věnovat pozornost také detailům, jako jsou původní kování či fragmenty středověkých nástěnných maleb.

Náš tajný tip: Málokdo ví, že z horního patra Kamenného domu se nabízí zajímavý pohled na Václavské náměstí a okolní historické budovy. Při prohlídce se proto zeptejte průvodce, zda je možné nahlédnout i do těchto prostor. Další málo známou zajímavostí je, že ve sklepních prostorách domu se dochovaly zbytky původní středověké úpravny stříbrné rudy, která byla součástí komplexního systému zpracování rudy před ražbou mincí. Tyto prostory však nejsou běžně přístupné veřejnosti a otevírají se jen při speciálních příležitostech.

Kostel svatého Jakuba

Kostel sv. Jakuba, tyčící se nad Jakubskou ulicí, představuje jednu z nejstarších a nejvýznamnějších sakrálních památek Kutné Hory. Tento mohutný trojlodní chrám byl založen již na konci 13. století, v době, kdy se Kutná Hora díky nálezům stříbrné rudy začala prudce rozvíjet. Jeho stavba probíhala ve stejné době jako výstavba Chrámu sv. Barbory, avšak na rozdíl od něj byl Kostel sv. Jakuba určen především pro měšťany a řemeslníky, zatímco Chrám sv. Barbory sloužil zejména horníkům a bohatým patricijským rodinám.

Architektura kostela kombinuje prvky rané a vrcholné gotiky, přičemž v průběhu staletí byl chrám několikrát upravován. Nejvýraznějším prvkem exteriéru je 85 metrů vysoká věž, která je dominantou severní strany města a nabízí jedinečný výhled do širokého okolí. Ve věži je umístěn zvon Jakub Minor z roku 1518, druhý nejstarší zvon v Kutné Hoře. Západní průčelí kostela zdobí bohatě profilovaný portál, nad nímž se tyčí rozeta vyplněná kamennou kružbou – prvek typický pro gotickou architekturu.

Interiér kostela překvapí svou prostorností a vzdušností. Hlavní loď je sklenuta síťovou klenbou, boční lodě pak klenbou křížovou. K nejcennějším uměleckým dílům patří monumentální hlavní oltář z roku 1678 od významného řezbáře Jana Reidera, zobrazující Nanebevzetí Panny Marie. Pozornost zaslouží také barokní kazatelna a soubor barokních oltářů v bočních lodích. Unikátní je i původní gotická křtitelnice z 15. století, zdobená reliéfy s motivy vinné révy a apoštoly.

Kostel proslavila také takzvaná „kutnohorská iluminace" – jedinečný světelný efekt, který nastává dvakrát ročně kolem slunovratu. V tyto dny sluneční paprsky pronikají středověkým oknem v západním průčelí a po několik minut osvětlují hlavní oltář, což vytváří téměř mystickou atmosféru. Tento jev byl pravděpodobně záměrně naplánován středověkými staviteli a svědčí o jejich hlubokých astronomických znalostech.

V okolí kostela se nachází původní městský hřbitov, kde jsou pohřbeny významné kutnohorské osobnosti, včetně rodiny slavného nakladatele Daniela Adama z Veleslavína. Hřbitov je dnes upraven jako park a nabízí klidné místo k odpočinku uprostřed rušného města.

Na severní straně kostela můžete obdivovat původní gotické opěrné pilíře, které byly součástí obranného systému města. Z této strany je také krásný pohled na klenbu presbytáře s původními kamennými konzolami.

Náš tajný tip: Většina návštěvníků nevyužije možnost vystoupat na věž kostela, která nabízí jeden z nejlepších výhledů na celou Kutnou Horu. Výstup po 226 schodech sice vyžaduje určitou fyzickou zdatnost, ale odměnou je panoramatický výhled nejen na historické jádro města, ale i do krajiny Polabí a Železných hor. Zvláště působivý je výhled za jasných dnů, kdy lze dohlédnout až do vzdálenosti 50 kilometrů. Věž je přístupná od dubna do října, ale jen v omezených časech, proto si prohlídku raději ověřte předem.

Morový sloup

Morový sloup, nazývaný také Mariánský nebo Morový pilíř, představuje jednu z nejpůsobivějších barokních památek v centru Kutné Hory. Tato monumentální stavba, tyčící se do výšky téměř 20 metrů uprostřed Šultysovy ulice, vznikla v letech 1713-1715 jako výraz díkůvzdání za ochranu před morovou epidemií, která sužovala české země na začátku 18. století. Podobné morové sloupy najdeme v mnoha českých městech, ale kutnohorský vyniká svou uměleckou kvalitou a propracovaností.

Autorem tohoto impozantního díla je sochař František Baugut, který patřil k významným představitelům barokního umění v Čechách. Sloup má podobu pilíře s točitým dříkem, na jehož vrcholu stojí pozlacená socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné). Kolem základny sloupu jsou rozmístěny sochy osmi světců, kteří byli v době baroka považováni za ochránce proti moru a různým epidemiím. Mezi nimi najdeme sv. Václava, sv. Barboru (patronku horníků a Kutné Hory), sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského, sv. Františka Xaverského, sv. Kateřinu Alexandrijskou a sv. Ludmilu.

Morový sloup je bohatě zdoben barokními ornamenty, andílky a reliéfy, které zobrazují různé výjevy spojené s morovou epidemií a ochranou města. Na podstavci sloupu jsou vytesány latinské nápisy, které připomínají dobu jeho vzniku a důvody výstavby. Celá kompozice vytváří harmonický celek, který působivě dotváří historické prostředí Kutné Hory.

Zajímavostí je, že morový sloup v Kutné Hoře byl postaven ne jako prosba o ochranu před morem, jak tomu bylo u mnoha podobných sloupů, ale jako poděkování za to, že město bylo ušetřeno nejhorších dopadů epidemie. V době, kdy byl sloup vztyčen, byla morová epidemie již na ústupu, a stavba tedy symbolizovala spíše vděčnost než úzkost a strach.

Morový sloup je situován v centru historické části města, na křižovatce Šultysovy ulice a Palackého náměstí, což je velmi frekventované místo. Díky své výšce slouží jako orientační bod a místo setkávání. V blízkosti sloupu se nachází několik historických budov, včetně bývalé jezuitské koleje a Sankturinovského domu, takže návštěvníci mohou obdivovat hned několik významných památek najednou.

V roce 2000 prošel morový sloup důkladnou rekonstrukcí, při které byly očištěny a restaurovány všechny sochy a ozdobné prvky. Díky tomu můžeme dnes obdivovat toto významné barokní dílo v jeho původní kráse. Večerní nasvícení sloupu vytváří dramatickou atmosféru a umožňuje docenit detaily, které nejsou za denního světla tak patrné.

Náš tajný tip: Nejlepší pohled na morový sloup získáte z kavárny v prvním patře protějšího historického domu. Při posezení u kávy můžete nerušeně obdivovat detaily sochařské výzdoby, které jsou z úrovně ulice hůře viditelné. Pokud se zajímáte o barokní umění, všimněte si, jak sochař pracoval s perspektivou – sochy ve vyšších patrech sloupu jsou záměrně větší, aby při pohledu zdola působily proporčně správně. Tento trik byl typický pro barokní umění, které často pracovalo s optickými klamy a perspektivou.

Sankturinovský dům

Sankturinovský dům patří k nejvýznamnějším dochovaným měšťanským domům v Kutné Hoře a představuje skvělý příklad gotické městské architektury. Tato impozantní budova s charakteristickým nárožním arkýřem stojí na Palackého náměstí, v samém srdci historického centra města. Své jméno získal podle bohatého kutnohorského měšťana a horního podnikatele Sankturina z Bítova, který jej vlastnil na přelomu 14. a 15. století a nechal jej přestavět do reprezentativní podoby odpovídající jeho společenskému postavení.

Historie domu však sahá ještě dále do minulosti, pravděpodobně až do konce 13. století, kdy byl Sankturinovský dům součástí prvotní zástavby vznikajícího královského horního města. Během staletí prošel dům několika přestavbami, které odrážely měnící se architektonické slohy i potřeby jeho majitelů. Nejzásadnější byla přestavba na přelomu 14. a 15. století, kdy dům získal svou pozdně gotickou podobu s prvky nastupující renesance, a následně barokní úpravy v 18. století.

Dominantou exteriéru je bezpochyby arkýř na nároží domu, který je zdoben fiálami, kraby a gotickým kružbovím. Tento prvek nebyl jen dekorativní, ale měl také praktický význam – z arkýře měl majitel domu dobrý výhled na dění na obou přilehlých ulicích. Fasáda domu je zdobena sgrafity, která byla obnovena během rekonstrukce v 20. století. Průchod do vnitřního dvora je lemován pozdně gotickým portálem s bohatě profilovaným ostěním.

Interiér Sankturinovského domu ukrývá mnoho architektonických pokladů. K nejpůsobivějším patří gotický sál v prvním patře s dochovanou křížovou klenbou, opírající se o centrální sloup. Pozornost zaslouží také barokní štukové stropy v některých místnostech a původní gotická okna s kamennými kružbami. Při rekonstrukci byly v domě nalezeny i středověké nástěnné malby, které dokládají vysokou úroveň kulturního života tehdejších bohatých měšťanů.

Dnes Sankturinovský dům slouží jako Informační centrum Kutné Hory, ale zároveň i jako kulturní a společenské centrum. V jeho prostorách se konají výstavy, koncerty, přednášky a další kulturní akce. V přízemí najdete také galerii, kde jsou prezentovány práce regionálních umělců. Část prostor je věnována stálé expozici o historii a památkách Kutné Hory, která návštěvníkům poskytuje základní orientaci před prohlídkou města.

Náš tajný tip: V letních měsících stojí za návštěvu vnitřní dvůr Sankturinovského domu, který bývá zpřístupněn veřejnosti. Tento klidný prostor s kašnou uprostřed nabízí příjemný odpočinek od ruchu turistické sezóny. Málokdo také ví, že z oken prvního patra Sankturinovského domu se nabízí jeden z nejlepších pohledů na kutnohorský morový sloup a okolní historické budovy. Pokud se koná v domě nějaká výstava nebo kulturní akce, máte šanci tuto perspektivu prozkoumat. Pokud máte štěstí a narazíte na vstřícného pracovníka informačního centra, může vám ukázat některé běžně nepřístupné části domu, včetně sklepení, kde se dochovaly pozůstatky původní středověké zástavby.

Kde najdete více informací

• Oficiální turistické stránky Kutné Hory
• Aktuální počasí v Kutné Hoře
• Kulturní akce a festivaly v Kutné Hoře
• Oficiální stránky Sedlecké kostnice

Nejčastější dotazy

Kolik času potřebuji na prohlídku Kutné Hory?

Pro základní prohlídku hlavních památek (Chrám sv. Barbory, Kostnice, Vlašský dvůr) vám postačí jeden den. Pokud však chcete město prozkoumat důkladněji, navštívit muzea a užít si jeho atmosféru bez spěchu, doporučujeme alespoň dvoudenní pobyt. Tří dny už vám umožní i výlety do okolí a ochutnávku místní gastronomie.

Jak se nejlépe dopravit do Kutné Hory z Prahy?

Nejpohodlnější je cesta vlakem, která trvá přibližně hodinu. Vlaky jezdí z pražského hlavního nádraží v pravidelných intervalech. Autobusové spojení existuje také, ale není tak časté. Pokud cestujete autem, cesta po dálnici D1 a následně po silnici první třídy vám zabere asi hodinu a čtvrt.

Je možné navštívit všechny hlavní památky Kutné Hory pěšky?

Většina památek v historickém centru je dostupná pěšky, ale Sedlecká kostnice a katedrála jsou vzdáleny asi 2-3 km od centra. Můžete využít místní MHD, turistický vláček (v sezóně) nebo si vzít taxi. Pro aktivnější návštěvníky je i tato vzdálenost příjemně schůdná.

Kolik stojí vstupné do hlavních památek?

Ceny se pohybují od 60 Kč do 250 Kč za jednotlivé památky. Existují také kombinované vstupenky, které vám mohou ušetřit peníze. Například kombinovaná vstupenka do Chrámu sv. Barbory a Vlašského dvora nebo do Kostnice a katedrály v Sedlci. Aktuální ceny je vždy dobré ověřit na oficiálních stránkách památek.

Kdy je nejlepší čas pro návštěvu Kutné Hory?

Ideální období je jaro (duben-červen) a podzim (září-říjen), kdy je příjemné počasí a méně turistů než v letních měsících. V létě počítejte s větším množstvím návštěvníků, zejména v Kostnici a Chrámu sv. Barbory. Zimní měsíce mohou nabídnout romantickou atmosféru, zvláště pokud město pokryje sníh.

Existují nějaké speciální akce nebo festivaly v Kutné Hoře?

Ano, během roku se zde koná několik zajímavých akcí. Mezi nejvýznamnější patří Královské stříbření (červen), kdy se město vrací do středověku, Kutnohorské léto (červenec-srpen) s různými kulturními akcemi, a Svatováclavské slavnosti (září). V prosinci stojí za návštěvu vánoční trhy s bohatým kulturním programem.

Je možné navštívit staré stříbrné doly?

Ano, v rámci prohlídky Českého muzea stříbra v Hrádku se můžete podívat do středověkého důlního díla. Prohlídka "Cesta stříbra" zahrnuje sestup do podzemí, kde se dozvíte o těžbě a zpracování stříbra. Pro tuto prohlídku dostanete speciální plášť a helmu s lampou.

Jsou v Kutné Hoře vhodné atrakce pro děti?

Děti obvykle zaujme prohlídka podzemí v Českém muzeu stříbra, kde se mohou převléknout za horníky. V Chrámu sv. Barbory jsou k dispozici speciální dětské prohlídkové okruhy. Rodiny s dětmi ocení také Kutnohorské léto, kdy se koná mnoho akcí zaměřených na dětské publikum. Kostnice může být pro menší děti trochu děsivá, zvažte věk a citlivost vašich dětí.

Jaké jsou možnosti ubytování v Kutné Hoře?

Kutná Hora nabízí široké spektrum ubytování - od luxusních hotelů v historických budovách až po levnější penziony a apartmány. Pro autentický zážitek doporučujeme ubytování přímo v historickém centru, například v některém z hotelů v rekonstruovaných měšťanských domech. Ceny jsou obecně nižší než v Praze.

Kam zajít na dobré jídlo v Kutné Hoře?

Město nabízí řadu kvalitních restaurací. Za vyzkoušení stojí restaurace Dačický v historickém sklepení nebo restaurace V Ruthardce s výhledem na Chrám sv. Barbory. Milovníci piva by neměli minout pivovar Měšťanský Kutná Hora. Ceny jsou oproti Praze příznivější a kvalita jídla velmi dobrá.