Jak se domluvím?
V Kutné Hoře se domluvíte především česky, což je oficiální jazyk České republiky. Pokud neovládáte češtinu, nemusíte zoufat – v turisticky frekventovaných místech, jako jsou památky UNESCO, restaurace v centru města nebo informační centra, se bez problémů domluvíte anglicky. Personál historických objektů často ovládá i němčinu, což odráží geografickou blízkost německy mluvících zemí.
Při návštěvě méně turistických míst nebo při komunikaci se starší generací místních obyvatel může být domluva v cizím jazyce obtížnější. V takových případech se vyplatí mít po ruce několik základních českých frází nebo používat mobilní překladač. Místní lidé ocení i minimální snahu o komunikaci v jejich jazyce.
Většina památek a muzeí nabízí tištěné průvodce nebo informační tabule v angličtině, němčině a dalších světových jazycích. V některých objektech, jako je Chrám sv. Barbory nebo Kostnice v Sedlci, jsou k dispozici i audioprůvodci v různých jazykových mutacích.
O obyvatelích
Kutná Hora má přibližně 20 000 obyvatel a je typickým představitelem středně velkého českého města s bohatou historií. Místní obyvatelé jsou obecně přátelští, i když mohou na první pohled působit rezervovaně. Jakmile však překonáte počáteční ostych, často zjistíte, že Kutnohorští jsou hrdí na své město a rádi se podělí o zajímavosti, které běžný turista může snadno přehlédnout.
Demograficky jde o město s vyšším věkovým průměrem, ale v posledních letech se sem stěhují i mladší rodiny, které hledají klidnější alternativu k životu v Praze, která je vzdálená jen hodinu cesty. Tento trend přináší do města novou energii, což se odráží i na kulturním životě a rozšiřující se nabídce moderních kaváren a restaurací.
Kutnohorští mají silný vztah k hornické tradici svého města. I když těžba stříbra dávno ustala, hornické dědictví se promítá do místních svátků, tradic i každodenního života. V místních hospůdkách můžete zaslechnout staré hornické písně nebo historky, které se předávají z generace na generaci.
Náš tajný tip: Pokud chcete zažít opravdovou atmosféru města, navštivte některou z místních hospůdek mimo hlavní turistické trasy. Tady potkáte skutečné Kutnohoráky a uslyšíte autentické příběhy o městě.
Společenská etiketa
Stejně jako v celé České republice je i v Kutné Hoře důležité dodržovat základní pravidla slušného chování. Při vstupu do obchodu nebo menší restaurace je běžné pozdravit a stejně tak se rozloučit při odchodu. Čechům není příliš vlastní spontánní konverzace s cizími lidmi, ale pokud oslovíte místní s konkrétním dotazem, většinou se vám dostane ochotné pomoci.
V církevních památkách, kterých je v Kutné Hoře mnoho, se očekává tichý a uctivý projev. Chrám sv. Barbory či Kostnice v Sedlci jsou sice turistickými atrakcemi, ale zároveň jde o posvátná místa. Oblečení by proto mělo být přiměřeně decentní a fotografie byste měli pořizovat ohleduplně, ideálně bez blesku.
Co se týče spropitného, v restauracích se pohybuje kolem 10 % z útraty. Není to však striktní pravidlo a dává se především za spokojenost se službami. Zaokrouhlení účtu nahoru je běžnou praxí. Platba kartou je široce akceptována, ale menší obchůdky nebo stánky mohou přijímat pouze hotovost, proto je dobré mít při sobě vždy nějaké české koruny.
Při návštěvě domácnosti se v Česku zouváme, a to i v létě. Pokud vás někdo z místních pozve domů, je zdvořilé přinést malou pozornost – láhev vína, květiny nebo něco sladkého.
Náboženství
Ačkoli je Česká republika považována za jednu z nejméně nábožensky založených zemí v Evropě, Kutná Hora se svými monumentálními církevními památkami odráží silnou katolickou tradici. Nejpůsobivějším příkladem je gotický Chrám sv. Barbory, patronky horníků, který vyjadřuje bohatství a duchovní aspirace středověkého města.
Další významnou náboženskou památkou je Kostnice v Sedlci, součást bývalého cisterciáckého kláštera. Tato unikátní kaple vyzdobená lidskými kostmi asi 40 000 zemřelých představuje nejen umělecký výraz baroka, ale i hlubokou meditaci o pomíjivosti života a významu křesťanské víry.
Současný náboženský život v Kutné Hoře není tak intenzivní jako v minulosti, ale stále se zde konají pravidelné bohoslužby. Návštěvníci mohou pozorovat živou náboženskou tradici například během velikonočních procesí nebo svátku sv. Barbory (4. prosince), který je pro město významnou událostí.
I když většina obyvatel Kutné Hory nepraktikuje náboženství aktivně, respekt k duchovnímu dědictví města je patrný v péči o církevní památky a udržování tradičních svátků. Pro turisty to znamená jedinečnou příležitost vidět, jak se historická religiozita prolíná se současným sekularizovaným životem.
_1764422488252.jpg&w=1000&h=667&q=50&fit=inside&output=webp "chrám sv. barbory, kutná hora")
Historie
Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s objevením stříbrných ložisek v okolí na přelomu 13. a 14. století. Název města údajně pochází od mnišské kutny nalezené u prvních stříbrných výkopů – odtud „Kutná" Hora. Z malé hornické osady vyrostlo během několika desetiletí druhé nejvýznamnější město českého království po Praze.
Zlatý věk Kutné Hory nastal za vlády Václava II. (1278–1305), který zde zřídil královskou mincovnu zvanou Vlašský dvůr. Začaly se zde razit pražské groše, které se staly jednou z nejrespektovanějších měn středověké Evropy. Město financovalo státní pokladnu a poskytovalo panovníkům půjčky – proto se mu přezdívalo „pokladnice českého království".
V husitských válkách (1419-1434) stála Kutná Hora pevně na katolické straně proti husitům, což vyplývalo z její ekonomické provázanosti s královským dvorem a církví. Po válkách však město zažilo nový rozkvět za vlády Jiřího z Poděbrad a Jagellonců. Z této doby pochází dokončení Chrámu sv. Barbory, vrcholného díla pozdní gotiky.
Od 16. století začalo postupné vyčerpávání stříbrných dolů. Třicetiletá válka (1618-1648) a následné epidemie znamenaly další ránu pro město. Nový impulz přineslo až baroko, kdy vznikly významné památky jako jezuitská kolej a Kostnice v Sedlci získala svou dnešní podobu.
V 19. století byla Kutná Hora již spíše provinčním městem, ale důraz na ochranu kulturního dědictví vedl k záchraně mnoha historických staveb. Průmyslový rozvoj reprezentovala především tabáková továrna, založená v roce 1812, která fungovala až do nedávné doby.
Zásadní zlom v novodobé historii města přinesl rok 1995, kdy byl historický střed Kutné Hory spolu s Chrámem sv. Barbory a Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Toto ocenění významně přispělo k rozvoji turistického ruchu, který je dnes hlavním ekonomickým motorem města.
Kultura a co navštívit
Kutná Hora představuje pokladnici architektonických skvostů, z nichž mnohé jsou součástí světového dědictví UNESCO. Vaše kroky by měly vést především k těmto mimořádným památkám:
- Chrám sv. Barbory – majestátní gotická katedrála, která je symbolem města a svědectvím jeho bývalého bohatství. Monumentální pětilodí s nádhernými klenbami a vitrážemi vznikalo postupně od konce 14. století. Zajímavé jsou i středověké fresky zobrazující práci horníků nebo mincířů.
- Vlašský dvůr – bývalá královská mincovna a rezidence českých králů. Zde se razily slavné pražské groše a probíhala jednání o českém trůnu. Při prohlídce můžete nahlédnout do autentických prostor mincovny a dozvědět se vše o středověkém mincovnictví.
- Kostnice v Sedlci – unikátní kaple ozdobená lidskými kostmi asi 40 000 lidí, uspořádanými do lustru, erbů a jiných uměleckých kompozic. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek v České republice, která ohromuje návštěvníky svou neopakovatelnou atmosférou.
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – první vrcholně gotická katedrála v Čechách a součást bývalého cisterciáckého kláštera. Po barokní přestavbě Janem Blažejem Santinim-Aichelem získala unikátní gotiko-barokní ráz.
- České muzeum stříbra – umožňuje nahlédnout do tajů středověkého hornictví. Součástí prohlídkového okruhu je i sestup do autentické středověké štoly.
Kromě těchto hlavních atrakcí stojí za návštěvu také Kamenný dům s expozicí o životě středověkého patriciátu, gotická Kamenná kašna na Rejskově náměstí nebo kostel sv. Jakuba s nejvyšší věží ve městě.
Kulturní život v Kutné Hoře nabízí řadu akcí během celého roku. Nejznámější je Královské stříbření Kutné Hory v červnu, kdy se město vrací do středověku a připomíná návštěvu Václava IV. Oslavy sv. Barbory v prosinci zahrnují tradiční hornický průvod s lampami. Pro milovníky klasické hudby se pořádá letní festival Operní týden, koncerty v Chrámu sv. Barbory a dalších historických prostorách.
Náš tajný tip: Navštivte Kutnou Horu v podvečer, kdy většina turistů odjíždí zpět do Prahy. Procházka prázdnými uličkami při západu slunce nabídne mnohem autentičtější zážitek než přeplněné centrum během dne.
Zajímavosti
- Ve 14. století byla Kutná Hora druhým největším městem v českých zemích hned po Praze – její bohatství pramenící z těžby stříbra bylo tak významné, že stříbrné doly financovaly až třetinu královské pokladny.
- Chrám sv. Barbory stavěli nejlepší architekti své doby, včetně Petra Parléře a jeho pokračovatelů, ale práce na něm trvaly neuvěřitelných 500 let – od roku 1388 do konce 19. století.
- V Kutné Hoře existovalo ve středověku přes 20 kilometrů podzemních chodeb a šachet, sahajících do hloubky až 600 metrů. Některé části jsou dodnes zachovány a zpřístupněny veřejnosti.
- Kostnice v Sedlci inspirovala mnoho umělců a filmařů – objevila se v několika hororových filmech a její fotografie zdobí obaly hudebních alb.
- Slavný pražský groš, ražený ve Vlašském dvoře, byl tak cennou a stabilní měnou, že se používal po celé Evropě. Obsahoval přibližně 90 % stříbra a stal se měřítkem hodnoty na několik staletí.
- V roce 1743 navštívila město císařovna Marie Terezie, která si nechala ve Vlašském dvoře vyrazit vlastní minci jako suvenýr. Kopie této mince si můžete jako památku odnést i vy.
- Jezuitská kolej v Kutné Hoře byla přebudována na Galerii Středočeského kraje (GASK), která je nyní jednou z nejvýznamnějších galerií současného umění v České republice.
Zajímavostí je také unikátní středověký vodovod, který přiváděl vodu do města z pramenů vzdálených několik kilometrů. Tento technický zázrak své doby fungoval na principu spojitých nádob a zásoboval město čistou vodou po několik staletí. Některé části tohoto systému jsou dodnes zachovány a svědčí o vysoké úrovni středověkého inženýrství.
Pro gastronomy může být zajímavé, že v Kutné Hoře se vaří pivo Kutná Hora s tradicí sahající až do roku 1573. Místní pivovar nabízí prohlídky s ochutnávkou a příběhem o tom, jak se hornické město stalo i městem pivovarnickým.
Legendy
S Kutnou Horou je spojeno mnoho legend a pověstí, které dodávají městu tajemnou atmosféru a odrážejí jeho bohatou historii:
Legenda o objevení stříbra – Podle nejznámější pověsti objevil stříbro mnich z cisterciáckého kláštera v Sedlci, který si při procházce lesem všiml stříbrně se lesknoucího kamene. Položil na místo svou kutnu, aby ho později našel, a běžel oznámit objev opatovi. Když se vrátil, jeho kutna byla prorostlá stříbrnými žilkami – odtud název „Kutná" Hora.
Pověst o důlním skřítkovi Permonovi – V kutnohorských štolách údajně přebýval důlní skřítek Permon, který podle nálady buď pomáhal horníkům najít bohaté žíly, nebo naopak škodil a způsoboval neštěstí. Horníci mu proto nosili dary v podobě jídla a pití, aby si ho naklonili. Tato postava se stala symbolem hornictví a její vyobrazení lze vidět v různých částech města.
Legenda o stříbrném kalichu sv. Barbory – Vypráví se, že v dobách největšího rozkvětu města nechali měšťané vyrobit obrovský stříbrný kalich pro Chrám sv. Barbory. Byl tak těžký, že ho muselo nést dvanáct mužů. Za husitských válek byl údajně zakopán, aby ho nepřátelé neukořistili. Dodnes nebyl nalezen a věří se, že ten, kdo ho objeví, přinese městu nový rozkvět.
Tajemství Kostnice – S Kostnicí v Sedlci se pojí legenda o slepém mnichovi, který jediný znal přesný počet a původ všech kostí. Říká se, že v noci kosti přeskupoval podle tajného vzorce, který mu zjevil sám Bůh. Návštěvníci někdy tvrdí, že v noci slyší z kaple zvuky, jako by někdo přerovnával kosti.
Příběh o horníkovi a čertovi – Podle této pověsti uzavřel chudý horník smlouvu s ďáblem, který mu slíbil bohatou stříbrnou žílu výměnou za jeho duši. Horník souhlasil, ale stanovil podmínku, že svou duši odevzdá, až dohoří svíce, kterou právě držel v ruce. Jakmile ďábel odešel, horník svíci zhasl a uložil do oltáře v Chrámu sv. Barbory. Ďábel se nikdy nevrátil, protože svíce nikdy nedohořela.
Kde najdete více informací
Nejčastější dotazy
Kolik času potřebuji na prohlídku Kutné Hory?
Na základní prohlídku hlavních památek (Chrám sv. Barbory, Kostnice, Vlašský dvůr) potřebujete minimálně jeden den. Pro důkladné poznání města včetně muzeí a méně známých míst doporučujeme alespoň dvoudenní pobyt.
Jak se dostanu do Kutné Hory z Prahy?
Nejpohodlnější je cesta vlakem z pražského hlavního nádraží, trvá přibližně hodinu. Můžete využít i autobusové spojení nebo se dopravit autem po dálnici D11 a poté po silnici číslo 38.
Je Kutná Hora vhodná pro návštěvu s dětmi?
Ano, město nabízí mnoho atrakcí zajímavých i pro děti, jako je středověká mincovna ve Vlašském dvoře nebo sestup do důlní štoly. Kostnice může být pro menší děti strašidelná, zvažte tedy podle povahy dítěte.
Kdy je nejlepší čas na návštěvu Kutné Hory?
Město můžete navštívit celoročně, ale nejpříjemnější je období od května do září. Pokud chcete zažít autentickou atmosféru bez davů turistů, vyhněte se hlavní letní sezóně a navštivte Kutnou Horu na jaře nebo na podzim.
Jaké jsou vstupní poplatky do hlavních památek?
Vstupné se pohybuje od 100 do 220 Kč za jednotlivé památky. Můžete využít zvýhodněné kombinované vstupenky. Přesné a aktuální ceny najdete na oficiálních stránkách jednotlivých objektů.
Je v Kutné Hoře možné platit kartou?
Ve většině restaurací, hotelů a větších obchodů je možné platit kartou. U menších obchodů, stánků nebo na trzích je však vhodné mít u sebe i hotovost v českých korunách.
Jak daleko je Kostnice od centra města?
Kostnice se nachází v městské části Sedlec, která je vzdálena asi 2 km od historického centra Kutné Hory. Můžete využít místní MHD, taxi nebo se projít pěšky (cca 30 minut chůze).
Jsou v Kutné Hoře kvalitní restaurace?
Ano, ve městě najdete řadu kvalitních restaurací nabízejících tradiční českou i mezinárodní kuchyni. Oblíbené jsou zejména podniky v historickém centru, jako je restaurace Dačický nebo V Ruthardce s výhledem na Chrám sv. Barbory.
Mohu v Kutné Hoře ochutnat lokální speciality?
Určitě ano. Mezi místní speciality patří pokrmy inspirované hornickou tradicí jako "Havířské špízy" nebo "Šafářova mísa". Nezapomeňte ochutnat i místní pivo z kutnohorského pivovaru.
Je možné v Kutné Hoře přenocovat?
Ve městě je dostatek ubytovacích kapacit různých kategorií – od luxusních hotelů v historických budovách přes penziony až po cenově dostupnější ubytovny a apartmány. V hlavní sezóně doporučujeme rezervovat ubytování s předstihem.