Skadarské jezero představuje skutečný přírodní skvost na hranicích Černé Hory a Albánie. Jako největší jezero na Balkánském poloostrově láká návštěvníky svou nedotčenou přírodou, bohatou faunou a flórou a poklidnou atmosférou daleko od přeplněných tu...
Černá Hora je země plná kontrastů, kde se dramatické hory střetávají s azurovým mořem a starobylá města vyprávějí příběhy o bouřlivé historii. Přestože rozlohou patří mezi nejmenší evropské státy, nabízí neskutečné množství přírodních krás a kulturních pokladů. Na ploše sotva větší než Jihomoravský kraj najdete horské štíty přesahující 2500 metrů, nejhlubší kaňon v Evropě, nedotčené pláže Jadranu i středověká města s UNESCO dědictvím. Připravili jsme pro vás přehled deseti nejpůsobivějších míst, která by neměla chybět na vašem cestovatelském seznamu. Ať už hledáte aktivní dovolenou, historické památky nebo klidná zákoutí, Černá Hora vás okouzlí svou rozmanitostí a autentickou atmosférou, kterou ještě nestihly narušit davy turistů jako v některých jiných středomořských destinacích.
Kotorský záliv, často přezdívaný "nejjižnější fjord Evropy" (i když se technicky jedná o zatopenou říční údolí), ohromí každého návštěvníka dramatickou scenérií, kde strmé vápencovaté hory padají přímo do třpytivých vod Jadranu. Staré město Kotor, zasazené v nejzazším koutu zálivu a obklopené mohutnými hradbami, je skutečným klenotem pod ochranou UNESCO.
Procházka labyrintem úzkých uliček starého města vás zavede do jiného století. Kamenné budovy, malá náměstí a schovaná zákoutí vytvářejí neopakovatelnou atmosféru, která nejvíce vynikne brzy ráno, než se město zaplní návštěvníky z výletních lodí. Dominantou města je Katedrála svatého Tripuna z 12. století, jež představuje jeden z nejvýznamnějších románských monumentů na východním pobřeží Jadranu. Za návštěvu stojí i Námořní muzeum, které připomíná slavnou námořnickou tradici oblasti.
Pro nezapomenutelný výhled se vydejte po 1350 schodech vedoucích k pevnosti svatého Jana tyčící se 280 metrů nad městem. Cesta je náročnější, ale odměnou vám bude dechberoucí panorama celého zálivu, který z výšky připomíná motýla s rozevřenými křídly. Pro výstup si vyberte časné ráno nebo podvečer, kdy jsou teploty příjemnější a světlo ideální pro fotografování.
Kotorský záliv však není jen o Kotoru samotném. Malebné vesničky jako Perast s barokními paláci a dva ostrovní kostely – Gospa od Škrpjela (Panna Marie ze skály) a Svatý Jiří – dodávají zálivu jedinečné kouzlo. Perast byl kdysi bohatším městem než samotný Kotor a jeho architektura dodnes svědčí o dávné slávě. Na ostrov Gospa od Škrpjela, který místní vytvořili navršením kamenů kolem malého útesu, se můžete nechat převézt loďkou a prohlédnout si vnitřek kostela s cennými obrazy a mramorovým oltářem.
Prohlídky kotorských památek s průvodci v češtině nebo angličtině si můžete zarezervovat předem na getyourguide.com, což vám umožní přeskočit fronty a dozvědět se fascinující detaily o historii města.
Náš tajný tip: Vyhněte se hlavním turistickým trasám a vydejte se na tzv. "Ladder of Kotor" (Kotorský žebřík) – starověkou stezku, která kdysi spojovala Kotor s horskou vesnicí Njegoši. Serpentiny nabízejí ještě lepší výhledy než klasická cesta k pevnosti a potkáte zde minimálně turistů. Cesta začíná za severními hradbami města a je označena červenobílými turistickými značkami.
Budva představuje pulzující srdce černohorského pobřeží a často bývá označována za centrum letní zábavy a nočního života. Její staré město je podobně jako Kotor obklopeno hradbami a skrývá úchvatnou směsici benátské architektury, ortodoxních chrámů a útulných náměstíček. Přestože je Budva turisticky nejnavštěvovanějším místem v zemi, stále si zachovává svůj půvab díky pečlivě udržovanému historickému centru s úzkými uličkami vydlážděnými lesklým vápencem, který se v létě třpytí ve slunečních paprscích.
Hlavní dominantou jsou tři kostely – kostel sv. Ivana s charakteristickou zvonicí z 9. století, kostel sv. Marie z 12. století a kostel Svaté Trojice z 19. století. Z hradeb starého města se otevírají překrásné výhledy na moře a okolní pláže. Milovníci historie by neměli minout Archeologické muzeum, kde jsou uchovány artefakty dokládající bohatou historii regionu sahající až do doby ilyrské.
Budva je obklopena řadou pláží, z nichž nejznámější jsou Mogren, Slovenska pláž a Jaz. Zatímco Slovenska pláž přímo u starého města bývá v létě přeplněná, Mogren nabízí trochu klidnější prostředí s křišťálově čistou vodou. Pláž Jaz, ležící několik kilometrů západně od města, hostila v minulosti velké hudební festivaly a její prostorná písečná pláž poskytuje dostatek místa i v hlavní sezóně.
Pouhých 6 kilometrů jihovýchodně od Budvy se nachází ikonický Sveti Stefan – malý poloostrov spojený s pevninou úzkou šíjí, na němž se nachází luxusní resort. Toto bývalé rybářské městečko přeměněné na exkluzivní hotelový komplex je snad nejfotografovanějším místem Černé Hory a jeho silueta zdobí většinu turistických průvodců a pohlednic. Přestože samotný ostrov je přístupný pouze hotelovým hostům (pokud nejste ochotni zaplatit za noc několik stovek eur), můžete si vychutnat pohled na toto úchvatné místo z vyhlídky nad hlavní silnicí nebo z veřejně přístupných pláží po obou stranách šíje.
Oblast kolem Svetiho Stefana nabízí také dvě z nejkrásnějších pláží Černé Hory – Kraljičinu pláž (Královnina pláž) a Miločerskou pláž, obě s růžovým pískem a krystalicky čistou vodou. Kraljičina pláž byla oblíbeným místem černohorské královny Mileny a dodnes si uchovává punc exkluzivity.
Náš tajný tip: Vynechte přeplněné restaurace v centru Budvy a vydejte se do vesničky Przno mezi Budvou a Svetim Stefanem. Tato malá rybářská osada nabízí několik autentických restaurací s čerstvými mořskými plody za zlomek cen, které zaplatíte v turistických centrech, a navíc s mnohem autentičtější atmosférou.
Přesuneme-li se z pobřeží do hornaté části Černé Hory, narazíme na dechberoucí Národní park Durmitor, který představuje naprostý kontrast k jadranským letoviskům. Tato horská oblast s více než 50 vrcholy přesahujícími 2000 metrů nadmořské výšky a 18 ledovcovými jezery nabízí některé z nejdramatičtějších scenérií v celé Evropě. Durmitor byl zapsán na seznam UNESCO nejen pro svou přírodní krásu, ale i pro unikátní ekosystémy, které hostí řadu endemických druhů.
Hlavním vstupním bodem do parku je městečko Žabljak – nejvýše položené sídlo na Balkáně (1456 m n.m.), které slouží jako základna pro turisty mířící do hor. Největším magnetem oblasti je Černé jezero (Crno jezero), které se nachází pouhé 3 km od centra Žabljaku. Toto ledovcové jezero, obklopené hustým borovým lesem a majestátními horskými štíty, mění svou barvu podle počasí a denní doby – od temně modré až po téměř černou, což mu dalo i jméno. Kolem jezera vede 3,5 km dlouhá stezka, která je vhodná i pro méně zdatné turisty.
Pro zkušenější turisty nabízí Durmitor síť dobře značených stezek různé obtížnosti. K nejpopulárnějším patří výstup na Bobotov Kuk (2523 m), nejvyšší vrchol masivu, odkud se za jasného počasí otevírá výhled sahající až k Jaderskému moři. Další oblíbená trasa vede ke skupině ledovcových jezer známých jako "Škrčka jezera" v odlehlé části parku.
Durmitor však není jen o horských túrách. Severní hranici parku tvoří monumentální kaňon řeky Tary, který se se svou hloubkou 1300 metrů řadí k nejhlubším v Evropě. Most Đurđevića přes řeku Taru je jedním z nejfotogeničtějších míst Černé Hory – 365 metrů dlouhý a 172 metrů vysoký obloukový most nabízí úchvatný pohled na tyrkysově zbarvenou řeku hluboko pod ním. Pro odvážnější návštěvníky je zde možnost zipline přes kaňon nebo rafting po divoké vodě.
Rafting na řece Taře patří k nejpopulárnějším adrenadinovým aktivitám v Černé Hoře. Většina raftingových výprav začíná u mostu Đurđevića a pokračuje 18 km dlouhým úsekem s peřejemi obtížnosti II-IV. Voda řeky Tary je tak čistá, že se z ní dá bez obav pít. Různé raftingové programy, včetně těch s českými průvodci, lze rezervovat předem na getyourguide.com.
Náš tajný tip: Zatímco většina návštěvníků míří k Černému jezeru, zkuste navštívit méně známé Zminje jezero (Hadí jezero) severovýchodně od Žabljaku. Toto malé jezero obklopené loukami plnými divokých květin nabízí klidnější atmosféru a často zde můžete být téměř sami, zvláště brzy ráno nebo k večeru.
Skadarské jezero, největší jezero na Balkánském poloostrově, leží na hranici Černé Hory a Albánie a tvoří jedno z nejdůležitějších ptačích útočišť v Evropě. Tato rozlehlá vodní plocha, která v závislosti na ročním období mění svou velikost od 370 do 530 km², nabízí návštěvníkům fascinující směs přírodních krás, historických památek a autentického venkovského života.
Jezero je obklopeno dramatickými horami, jejichž stíny se odrážejí v klidné hladině a vytvářejí téměř mystickou atmosféru. Pobřeží je poseto malými rybářskými vesničkami, kde se čas jako by zastavil, a středověkými pevnostmi, které připomínají strategický význam této oblasti v minulých staletích.
Pro milovníky přírody představuje Skadarské jezero skutečný ráj – hostí více než 280 druhů ptáků, včetně jedné z největších kolonií pelikánů v Evropě. Na jaře a na podzim se jezero stává důležitou zastávkou pro tisíce stěhovavých ptáků, což z něj činí oblíbené místo pro birdwatching. Kromě ptactva je oblast domovem mnoha druhů ryb, plazů a obojživelníků, stejně jako vzácných vodních rostlin.
Nejlepším způsobem, jak prozkoumat krásy jezera, je vydat se na plavbu lodí. Tradiční dřevěné čluny zvané "čun" nebo modernější turistické lodě vás zavezou mezi plovoucí ostrůvky leknínů, do skrytých zátok a kolem malých ostrovů s opuštěnými kostely a kláštery. Nejoblíbenější výchozí body pro lodní výlety jsou městečka Virpazar a Rijeka Crnojevića.
Rijeka Crnojevića se svým ikonickým kamenným mostem z 19. století a starou královskou rezidencí patří k nejfotogeničtějším místům oblasti. Odtud můžete podniknout výlet k vyhlídce Pavlova Strana, odkud se otevírá dechberoucí pohled na meandrující řeku vinoucí se do jezera – místo, které zdobí téměř všechny fotografické publikace o Černé Hoře.
Oblast kolem jezera je také známá pro svou vynikající gastronomii a vinařství. V malých rodinných restauracích můžete ochutnat čerstvé ryby připravené podle tradičních receptů, zejména vyhlášeného skadarského kapra nebo úhoře, doplněné místním vínem z odrůdy Vranac, která se pěstuje na svazích nad jezerem. Vesnice Godinje a Crmnica jsou známé svými malými vinnými sklepy, kde můžete degustovat a zakoupit autentická černohorská vína přímo od výrobců.
Pro aktivnější návštěvníky nabízí okolí jezera řadu turistických a cyklistických stezek různé obtížnosti, které vedou skrz pestré krajiny od pobřežních mokřadů až po horské svahy. Na severním břehu jezera stojí za návštěvu přírodní rezervace Crni ždrilo s prameny, krasovými jeskyněmi a bohatou vegetací.
Náš tajný tip: Místo přeplněného Virpazaru vyrazte do malé vesničky Karuc na severním břehu jezera. Tato osada na pilotách s pouhými několika domy a restauracemi nabízí autentičtější zážitek a některé z nejkrásnějších západů slunce nad jezerem, kdy zapadající slunce barví hladinu do odstínů oranžové a purpurové.
Cetinje, bývalé hlavní město Černé Hory a současné kulturní a duchovní centrum země, leží v úrodné kotlině pod impozantním masivem hory Lovćen. Toto město s bohatou historií a patricijskou atmosférou představuje naprostý kontrast k rušným přímořským letoviskům a nabízí fascinující vhled do černohorské identity a tradic.
Procházka historickým centrem vás provede kolem elegantních budov ve stylu pozdního 19. a raného 20. století, kdy město prožívalo svou největší slávu jako sídlo černohorských panovníků z dynastie Petrović-Njegoš. Bývalá královská rezidence, dnes známá jako Cetinjský klášter, ukrývá jednu z nejcennějších relikvií pravoslavného světa – pravici sv. Jana Křtitele a fragment Pravého kříže. Monumentální Zetský dům, někdejší sídlo parlamentu, dnes slouží jako Národní muzeum Černé Hory a spolu s nedalekým Billiardshaus (Biljarda), bývalým sídlem vladyky a básníka Petra II. Petroviće Njegoše, patří k nejvýznamnějším památkám města.
Cetinje je také domovem řady bývalých zahraničních vyslanectví z doby, kdy bylo hlavním městem nezávislého Černohorského království (1878-1918). Tyto elegantní budovy v různých evropských architektonických stylech svědčí o diplomatických vztazích, které malá horská monarchie udržovala s tehdejšími velmocemi. Zvláště působivé jsou bývalé ambasády Ruska, Francie a Velké Británie.
Pouhých 8 km jihozápadně od Cetinje se tyčí hora Lovćen (1749 m), která má v černohorské národní mytologii mimořádné postavení. Na jejím druhém nejvyšším vrcholu, Jezerském vrhu, se nachází monumentální mauzoleum největšího černohorského básníka a duchovního vůdce Petra II. Petroviće Njegoše (1813-1851). K mauzoleu vede 461 schodů a po jejich zdolání se vám otevře jeden z nejúchvatnějších výhledů v celé zemi – za jasného počasí lze spatřit až 70 % území Černé Hory, od pohoří Durmitor na severu až po albánské pobřeží na jihu.
Samotné mauzoleum je mistrovským dílem chorvatského sochaře Ivana Meštroviće. Vstupní část tvoří karyatidy představující černohorské ženy, které vedou do krypty s Njegošovým sarkofágem a dále do okrouhlé síně s jeho monumentální sochou vytesanou z černého mramoru. Kontrast bílého a černého mramoru spolu s dramatickým osvětlením vytváří skutečně nezapomenutelný dojem.
Celá oblast hory Lovćen je chráněna jako národní park a nabízí vynikající podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Na úpatí hory se nachází vesnice Njeguši, rodiště dynastie Petrović-Njegoš, kde můžete ochutnat vyhlášenou njeguškú šunku (sušenou šunku podobnou italskému prosciuttu) a sýr, které se zde vyrábějí tradičními metodami již po staletí. Mikroklimat vytvářený setkáváním mořského a horského vzduchu dává zdejším uzeným specialitám jedinečnou chuť.
Cesta z Cetinje na pobřeží (ať už směrem ke Kotoru nebo Budvě) patří k nejscéničtějším v Evropě. Historická silnice do Kotoru se svými 25 serpentinami nabízí závratné výhledy na Kotorský záliv a je známá jako "silnice 25 zatáček" nebo "žebřík Kotoru".
Náš tajný tip: Na zpáteční cestě z mauzolea se zastavte v malé vesnici Dolovi, kde najdete nenápadnou restauraci s terasou nabízející panoramatický výhled na Skadarské jezero a pobřeží. Místní specialitou je jehněčí pečené pod železným poklopem (sač) se sezónní zeleninou – pokrm, který si musíte objednat několik hodin předem, ale kulinářský zážitek za to rozhodně stojí.
Jižní část černohorského pobřeží, méně navštěvovaná než okolí Budvy a Kotoru, ukrývá dva historické skvosty – Stari Bar a Ulcinj, města s fascinující multikulturní historií odrážející střetávání a míšení různých civilizací v této části Středomoří.
Stari Bar (Starý Bar) není, jak by se mohlo zdát, historickým centrem moderního přímořského města Bar. Nachází se ve skutečnosti asi 4 km ve vnitrozemí, vysoko na úpatí hory Rumija. Toto opuštěné město-pevnost představuje jeden z největších archeologických komplexů v regionu a nabízí fascinující procházku staletími mediteránní historie. Rozlehlé ruiny kdysi prosperujícího města byly po staletí postupně budovány Ilyry, Byzantinci, Benátčany a Osmany, přičemž každá civilizace zanechala svůj nezaměnitelný otisk.
Mezi nejzachovalejší památky patří akvadukt ze 16. století, kamenný most vedoucí k městské bráně, zbytky několika kostelů včetně katedrály sv. Jiří z 11. století a staré turecké lázně. Jediná stále funkční budova v areálu je mešita Omerbasica z 17. století. Procházka křivolakými uličkami mezi kamennými zdmi, kde si můžete prohlédnout základy domů a obchodů, vás přenese do dob, kdy zde pulzoval čilý středomořský život.
Město bylo téměř zničeno výbuchem střelného prachu během benátského obléhání v roce 1571 a definitivně opuštěno po zemětřesení v roce 1979. Místní obyvatelé se přestěhovali níže do moderního Baru, který dnes slouží jako důležitý přístav. Pod hradbami Starého Baru se nachází malebná čtvrť Podgrad s tradičními domy, malými obchůdky a kavárnami, kde můžete ochutnat místní speciality.
Nedaleko Starého Baru v olivovém háji roste Stara Maslina (Stará oliva) – jeden z nejstarších olivovníků v Evropě s odhadovaným věkem přes 2000 let. Jeho pokroucený kmen o obvodu více než 10 metrů je živoucím svědkem bouřlivé historie oblasti.
Ještě jižněji, téměř u albánských hranic, leží Ulcinj – město s nejdelší turistickou tradicí v Černé Hoře a unikátní orientální atmosférou. Díky dlouhé přítomnosti osmanské říše (1571-1878) a geografické blízkosti Albánie má město výrazný islámský charakter s minarety tyčícími se nad spleti úzkých uliček.
Staré město Ulcinj, postavené na skalnatém poloostrově, bylo kdysi obávaným pirátským doupětem. Jeho opevněná citadela, paláce a mešity vyprávějí příběhy obchodníků, námořníků a zajatců, kteří městem prošli. Jedním z nich byl údajně i slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes, který měl být v Ulcinji držen jako otrok, než byl vykoupen. Tato epizoda možná inspirovala některé pasáže v jeho nesmrtelném díle Don Quijote.
Ulcinj je proslulý svými nádhernými plážemi. Nejznámější je Velika plaža (Velká pláž) – 13 kilometrů dlouhý pás jemného písku, který se táhne až k albánským hranicím. Díky mělkému moři a stabilním větrům je tato pláž vyhledávaným místem pro kitesurfing a windsurfing. Menší, ale neméně působivá je pláž Mala plaža přímo pod starým městem, nebo idylická Ada Bojana – písečný ostrov na ústí řeky Bojany do Jaderského moře. Část pláží v Ulcinji je vyhrazena pro naturisty, což je dědictví z jugoslávských dob.
Náš tajný tip: Místo obvyklých turistických tras ve Starém Baru se vydejte k méně známé pevnosti Haj-Nehaj (Nehaj), která se tyčí na kopci asi 2 km jižně. Tato dobře zachovalá pevnost z 15. století nabízí dechberoucí výhledy na okolní krajinu a často zde budete úplně sami. Cesta není značená, proto se nebojte zeptat místních na směr.
Herceg Novi, často přezdívaný "botanická zahrada Jadranu", vítá návštěvníky při vstupu do Kotorského zálivu svými terasovitými ulicemi a bujnou středomořskou vegetací. Toto město, založené v roce 1382 bosenským králem Tvrtkem I., představuje unikátní směs architektury, kde se snoubí vlivy benátské, osmanské, rakousko-uherské i jugoslávské éry.
Staré město s mohutnými pevnostmi Forte Mare, Kanli Kula (Krvavá věž) a španělskou pevností Španjola na kopci nad městem svědčí o strategickém významu této lokality. Procházka úzkými uličkami a stovkami strmých schodišť odhaluje skryté paláce, pravoslavné i katolické kostely a malá náměstí s bujně kvetoucími mimózami, buganviliemi a pomerančovníky. Díky příznivému mikroklimatu zde rostou i subtropické rostliny, které jinde na pobřeží nenajdete.
Centrální náměstí Belavista s ikonickou hodinovou věží slouží jako společenské centrum města. Podél pobřeží se táhne příjemná promenáda Petat, lemovaná letními terasami kaváren a restaurací, kde můžete sledovat lodě přijíždějící do zálivu. Herceg Novi je také známý svými lázeňskými tradicemi – zejména léčebný komplex Igalo využívá místní léčivé bahno a minerální prameny.
Městské pláže jsou převážně betonové nebo oblázkové, ale nabízejí křišťálově čistou vodu. K nejoblíbenějším patří pláž Žanjic pod horou Luštica nebo romantická zátoka Mirište. Pro úchvatnější pláže se však vyplatí podniknout výlet lodí kolem poloostrova Luštica k otevřenému moři.
A právě zde, na vnější straně poloostrova Luštica, se nachází jeden z přírodních divů Černé Hory – proslulá Modrá jeskyně (Plava špilja). Tato mořská jeskyně, dosahující výšky 9 metrů a délky přes 30 metrů, získala své jméno díky fascinujícímu efektu, kdy sluneční paprsky pronikající pod hladinu odrážejí nebesky modré světlo po celém jejím interiéru. Nejlepší čas pro návštěvu je kolem poledne, kdy je tento efekt nejintenzivnější.
Výlety k Modré jeskyni jsou nejčastěji organizovány z Herceg Novi nebo z vesnic na poloostrově Luštica. Typická exkurze zahrnuje plavbu podél pobřeží, zastávku v jeskyni, kde můžete skočit do průzračné vody svítící všemi odstíny modré a tyrkysové, a následné zakotvení u některé z odlehlých pláží, kam se nelze dostat po souši. Rezervaci výletů lodí můžete provést předem na getyourguide.com nebo přímo na místě v některé z četných cestovních kanceláří v Herceg Novi.
Kromě Modré jeskyně stojí za návštěvu i další atrakce v okolí – opuštěné ponorkové tunely z jugoslávské éry u vesnice Rose, pevnost Arza z 19. století na samém konci poloostrova nebo bývalá vězeňská kolonie Mamula na malém ostrově u vstupu do zálivu. Tyto památky připomínají strategický význam oblasti a její pohnutou historii.
Poloostrov Luštica je také známý pro své tradiční olivové háje a výrobu kvalitního olivového oleje. Některé z olivovníků jsou staré přes 300 let a stále plodí. Místní rodiny vám rády ukáží proces výroby a nabídnou degustaci svých produktů.
Náš tajný tip: Místo komerčních výletů k Modré jeskyni si pronajměte malý člun v rybářské vesnici Rose na poloostrově Luštica (řidičský průkaz na loď není vyžadován pro menší čluny) a prozkoumejte pobřeží vlastním tempem. Objevíte menší jeskyně a zátoky, kam velké turistické lodě nezajíždějí, a můžete si vychutnat klidné koupání mimo hlavní nápor návštěvníků.
Uprostřed hornaté severní části Černé Hory se rozkládá jeden z posledních pralesů v Evropě – národní park Biogradska Gora. Tento přírodní klenot, chráněný již od roku 1878, kdy byl vyhlášen za královskou rezervaci černohorským vladařem Nikolou I. Petrovićem, představuje nedotčený ekosystém s některými stromy starými přes 500 let.
Srdcem národního parku je Biogradské jezero – ledovcové jezero obklopené panenským lesem, kde stromy dosahují úctyhodné výšky až 60 metrů. Procházka po 3,5 km dlouhé stezce kolem jezera vás zavede do pohádkového světa mechem porostlých kmenů, zurčících potůčků a bohaté flóry. Na jaře je les plný divokých květin včetně vzácných druhů orchidejí, zatímco na podzim hraje všemi barvami od zlaté po šarlatovou.
Biogradska Gora se pyšní mimořádnou biologickou rozmanitostí – na rozloze pouhých 54 km² roste více než 2000 druhů rostlin a žije množství endemických živočichů. Les je domovem pro medvědy, vlky, divoké kočky, jeleny a stovky druhů ptáků. Pro milovníky přírody je to skutečný ráj, kde mohou pozorovat ekosystém prakticky nezměněný lidskou činností.
Pro aktivnější návštěvníky nabízí park síť turistických stezek různé obtížnosti. K nejoblíbenějším patří výstup na vrch Crna Glava (2139 m), odkud se otevírají panoramatické výhledy na okolní horské hřebeny pohoří Bjelasica. Pro méně náročné turisty jsou ideální trasy k pastýřským osadám Goleš a Vranjak, kde se stále udržuje tradiční způsob horského hospodaření a kde můžete ochutnat autentické mléčné produkty.
Nedaleko Biogradské Gory leží městečko Mojkovac, které slouží jako vstupní brána do parku a nabízí základní turistickou infrastrukturu. Mojkovac má významné místo v černohorské historii – v roce 1916 se zde odehrála slavná bitva, kdy malá černohorská armáda zadržela postup mnohem silnějších rakousko-uherských vojsk, čímž umožnila ústup srbské armády přes albánské hory k moři.
Okolí Mojkovace láká i milovníky vodních sportů. Řeka Tara, která protéká městem, nabízí vynikající podmínky pro rafting, kajaking a rybaření. Zatímco nejdivočejší peřeje se nacházejí výše proti proudu v kaňonu Tary, úsek řeky u Mojkovace je mírnější a vhodný i pro začátečníky a rodiny s dětmi.
Pro milovníky zimních sportů je oblast atraktivní i v chladnějších měsících. Nedaleké lyžařské středisko Kolašin 1450 s moderními vleky a upravenými sjezdovkami nabízí vynikající podmínky pro lyžování a snowboarding od prosince do března, často s lepšími cenami a méně přeplněnými svahy než známější alpská střediska.
Návštěva Biogradské Gory bývá často kombinována s prohlídkou monastýru Morača, jednoho z nejvýznamnějších pravoslavných klášterů v Černé Hoře. Tento klášter z 13. století s pozoruhodnými freskami leží v dramatickém kaňonu řeky Morača asi 30 km jižně od Mojkovace.
Náš tajný tip: Zatímco většina návštěvníků se drží okolí Biogradského jezera, vydejte se k méně známému jezeru Pešića, které leží výše v horách. Třihodinová túra vás odmění klidem a soukromím u křišťálově čistého horského jezera, kde se podle místních legend ukrývá poklad bájného hajduka Baja Pivljanina. Pokud máte štěstí, můžete zde zahlédnout i divoké koně, kteří volně žijí v této oblasti.
Na samém východě Černé Hory, u hranic s Albánií a Kosovem, se rozkládá nejméně prozkoumané, ale možná nejdramatičtější pohoří země – Prokletije neboli "Prokleté hory". Tato divoká vápencová oblast, jejíž vrcholy přesahují 2500 metrů, bývá přezdívána "Albánské Alpy" a nabízí některé z nejpůsobivějších horských scenérií na Balkáně.
Výchozím bodem pro objevování této fascinující oblasti je malebné městečko Plav, ležící na břehu stejnojmenného ledovcového jezera. Toto multikulturní město s výrazným osmanským dědictvím, kde vedle sebe žijí Černohorci, Bosňáci a Albánci, si stále zachovává atmosféru odlehlého horského sídla daleko od rušných turistických center. Historické centrum s úzkými uličkami, starou mešitou a tradičními domy poskytuje zajímavý vhled do života v této hraniční oblasti.
Plavské jezero (Plavsko jezero), největší ledovcové jezero v Černé Hoře, je obklopeno hustými lesy a majestátními horskými štíty. Jeho smaragdově zelená voda láká v letních měsících ke koupání a rybaření. Kolem jezera vede příjemná stezka, která je ideální pro nenáročnou procházku s panoramatickými výhledy.
Pro vážnější turisty představují Prokletije skutečný ráj. Síť značených i neznačených stezek vede divokými údolími, hustými lesy a vysoko položenými horskými loukami zvanými "katuni", kde místní pastevci stále praktikují tradiční sezónní pastevectví. K nejoblíbenějším trasám patří výstup na Visitor (2211 m) přímo nad Plavem, který nabízí panoramatické výhledy na celou oblast včetně vzdálených albánských hor.
Ještě dobrodružnější je výprava do údolí Grebaje – dramatického ledovcového údolí obklopeného vápencovými stěnami, které připomíná slavné Dolomity. Zde můžete podniknout náročnější túry k vrcholům jako Karanfili (2490 m) nebo k půvabnému Hridskému jezeru ukrytému vysoko v horách. Tato oblast je také oblíbeným cílem horolezců, kteří zde nacházejí náročné vápencové stěny.
Prokletije jsou domovem mnoha endemických rostlinných a živočišných druhů, které přežily v izolovaných horských enklávách od poslední doby ledové. Můžete zde spatřit vzácné druhy orchidejí, hořců a protěží, stejně jako divoké kamzíky pohybující se s neuvěřitelnou lehkostí po strmých skalních stěnách.
Kromě horské turistiky nabízí okolí Plavu i kulturní zážitky. Stojí za to navštívit vesnici Gusinje s pevností ze 17. století a tradičním trhem, nebo vesnickou mešitu v Ali-Paše s krásnými dřevořezbami. Pro milovníky historie jsou zajímavé i stredověké ilyrské hrobky roztroušené po okolních kopcích.
Oblast je také známá svou vynikající kuchyní – místní speciality jako pita (plněné těsto), jagnjetina (jehněčí) a různé mléčné výrobky odrážejí pastevecké tradice regionu. V horských chatách a rodinných restauracích můžete ochutnat autentická jídla připravovaná podle receptů předávaných z generace na generaci.
Vzhledem k odlehlosti oblasti je vhodné využít služeb místních průvodců, zejména pokud se chystáte na náročnější túry. Turistické informační centrum v Plavu může zprostředkovat kontakt na spolehlivé průvodce, kteří nejen zajistí vaši bezpečnost, ale také poskytnou fascinující informace o přírodě, historii a tradicích tohoto jedinečného koutu Černé Hory.
Náš tajný tip: Pokud hledáte skutečně autentický zážitek, zeptejte se v Plavu na možnost strávit noc v tradičním "katunu" (horské pastýřské osadě) v oblasti Babino Polje. Některé rodiny nabízejí jednoduché ubytování ve svých sezonních příbytcích, kde můžete zažít tradiční způsob života, ochutnat domácí sýr, kajmak (druh smetanového sýra) a med, a probudit se za svítání uprostřed nedotčené přírody s výhledem na nejvyšší vrcholy Prokletije.
V nejklidnější části Kotorského zálivu, kde se tyrkysové vody Jadranu zrcadlí v majestátních horách, leží drobné městečko Perast – kdysi bohaté sídlo námořníků a obchodníků, dnes živoucí muzeum benátské architektury. Se svými pouhými 350 stálými obyvateli patří Perast k nejmenším, ale zároveň nejpůsobivějším historickým sídlům na černohorském pobřeží.
Jedinečná silueta města s šestnácti barokními paláci a sedmnácti kostely svědčí o někdejším bohatství a významu tohoto místa. Na rozdíl od okolních měst zde nenajdete hradby – Perast byl pod ochranou Benátské republiky a spoléhal na svou slavnou námořní školu a flotilu, která střežila vstup do Kotorského zálivu. Nejbohatší období zažilo město v 17. a 18. století, kdy peraštští kapitáni a námořníci sloužili v benátském loďstvu a obchodovali po celém Středomoří.
Procházka úzkou pobřežní promenádou odhaluje paláce kdysi mocných námořnických rodin jako Bronza, Smekja nebo Bujović. Mnohé z nich jsou dnes přístupné veřejnosti a slouží jako muzea, galerie nebo luxusní hotely. Palác Bujović, nejokázalejší z nich, hostí Muzeum města Perast s fascinující sbírkou námořních artefaktů, zbraní, nábytku a portrétů slavných kapitánů.
Kostel sv. Nikoly s 55 metrů vysokou zvonicí dominuje panoramatu města. Z její vyhlídkové plošiny se nabízí úchvatný pohled na celý záliv. Interiér kostela zdobí skvostný barokní oltář a bohatá sbírka stříbrných votivních darů – symbolických lodí, které námořníci věnovali kostelu po šťastném návratu z nebezpečných plaveb.
Skutečným klenotem Perastu jsou však dva ostrůvky ležící přímo před městem – Gospa od Škrpjela (Panna Marie na skále) a Sveti Đorđe (Svatý Jiří). První z nich je unikátním umělým ostrovem, který místní vytvořili navršením kamenů a potopených ukořistěných lodí kolem malého útesu. Podle legendy začala stavba ostrova poté, co námořníci nalezli na tomto útesu ikonu Panny Marie v roce 1452.
Po více než 200 let nosili Peraštané kameny a potápěli staré lodě, aby vytvořili ostrov dostatečně velký pro stavbu kostela. Tato tradice přetrvává dodnes v podobě "Fašinady" – každoročního festivalu 22. července, kdy místní obyvatelé na vyzdobených loďkách přivážejí další kameny k ostrovu, aby jej symbolicky upevnili.
Barokní kostel Panny Marie postavený na ostrově obsahuje nádherný mramorový oltář a jednu z nejcennějších sbírek stříbrných votivních plaket v celém Středomoří. Tyto plakety, zobrazující lodě v bouři, ztroskotání a další námořní dramata, vytvářeli vděční námořníci jako poděkování Panně Marii za záchranu na moři. V malém muzeu vedle kostela jsou vystaveny archeologické nálezy, liturgické předměty a pozoruhodná sbírka maleb místního barokního mistra Tripa Kokolje.
Druhý ostrov, Sveti Đorđe, je přirozeného původu a hostí benediktinský klášter a malebný hřbitov. Na rozdíl od Gospa od Škrpjela není tento ostrov přístupný veřejnosti, což přidává na jeho tajemnosti, zejména když se nad ním vznáší mlha za časného rána nebo soumraku. Ostrov je opředen legendami, včetně romantického příběhu o tragické lásce mezi mladou dívkou a francouzským vojákem během napoleonských válek.
K oběma ostrovům jezdí pravidelné lodní taxi z hlavního peraštského mola za mírný poplatek (přibližně 5 € za zpáteční jízdu na Gospa od Škrpjela, včetně vstupu do muzea). Alternativně si můžete pronajmout soukromou loďku a prozkoumat záliv vlastním tempem.
Náš tajný tip: Místo ubytování v přeplněném Kotoru zvolte některý z malých rodinných penzionů v Perastu. Večerní atmosféra města po odjezdu denních návštěvníků je magická – osvětlené paláce se odrážejí v klidné vodě zálivu a z místních restaurací se line vůně čerstvých mořských plodů. Z terasy kavárny Armonia si můžete vychutnat jeden z nejkrásnějších západů slunce v Černé Hoře, kdy poslední paprsky zlatí dvě ikonické siluety ostrovů.
