Jak se v Bruselu domluvím?
Brusel je jazykově fascinující město, které vás přivítá svou oficiální dvojjazyčností. Většina jeho obyvatel mluví francouzsky (přibližně 80 %), zbytek používá nizozemštinu (vlámštinu). Díky mezinárodnímu charakteru města se zde bez problémů domluvíte i anglicky, zejména v centru, turistických oblastech a evropských institucích.
V severní části Belgie (Vlámsko) je dominantním jazykem nizozemština, zatímco v jižní části (Valonsko) francouzština. Brusel leží přesně na tomto jazykovém rozhraní, což se odráží i v jeho dvojjazyčném charakteru – všechny oficiální nápisy, názvy ulic a oznámení jsou v obou jazycích.Základní fráze ve francouzštině
- Dobrý den – Bonjour (bonžur)
- Ahoj – Salut (salü)
- Děkuji – Merci (mersi)
- Prosím – S’il vous plaît (sil vu plé)
- Ano – Oui (ui)
- Ne – Non (non)
- Kde je...? – Où est...? (u é)
- Kolik to stojí? – Combien ça coûte? (kombien sa kút)
- Mluvíte anglicky? – Parlez-vous anglais? (parlé vu anglě)
- Pomoc! – Au secours! (ó skúr)
Základní fráze v nizozemštině
- Dobrý den – Goedendag (chuden dach)
- Ahoj – Hallo (halo)
- Děkuji – Dank u wel (dank ü vel)
- Prosím – Alstublieft (alstüblíft)
- Ano – Ja (ja)
- Ne – Nee (nej)
- Kde je...? – Waar is...? (vár is)
- Kolik to stojí? – Hoeveel kost het? (huvél kost het)
- Mluvíte anglicky? – Spreekt u Engels? (sprékt ü engels)
- Pomoc! – Help! (help)
O obyvatelích Bruselu
Obyvatelé Bruselu, známí jako Bruselané (Bruxellois ve francouzštině a Brusselaars v nizozemštině), jsou hrdí na svou multikulturní identitu.
Město je kosmopolitní, s velkou mezinárodní komunitou díky přítomnosti institucí EU a dalších organizací. Bruselané jsou přátelští a zvyklí na cizince, takže komunikace s nimi je obvykle bezproblémová, zvláště pokud se snažíte používat místní fráze.
Bruselané mají pověst požitkářů, kteří si umí užít život. Milují dobré jídlo, kvalitní pivo a čokoládu. Kavárny a brasserie jsou jejich druhým domovem, kde tráví dlouhé hodiny konverzací s přáteli. Tempo života je zde o něco pomalejší než v jiných evropských metropolích, s důrazem na kvalitu spíše než kvantitu.
Zajímavou charakteristikou je tzv. "zinneke" identita – termín označující míšence (původně pouliční psy) a dnes symbolizující multikulturní charakter Bruselu. Mnoho obyvatel se hrdě hlásí k této hybridní identitě, která překračuje jazykové a kulturní hranice.
Společenská etiketa v Bruselu
Belgičané obecně a Bruselané zvláště jsou poměrně formální, ale přátelští. Znalost několika základních pravidel etikety vám pomůže udělat dobrý dojem:
- Při pozdravu si lidé podávají ruce, a to se všemi přítomnými. Mezi přáteli a známými jsou běžné také polibky na tváře (většinou tři ve Valonsku a Bruselu, jeden nebo dva ve Vlámsku).
- Dochvilnost je důležitá – na obchodní schůzky přijďte včas, na společenské události je akceptovatelné přijít s 10-15 minutovým zpožděním.
- Při návštěvě domácnosti přineste malou pozornost – květiny, kvalitní čokoládu nebo víno jsou vhodné dárky.
- U stolu držte ruce nad stolem (ne v klíně), ale lokty na stůl nepatří.
- Nespěchejte s jídlem – stolování je společenská událost, která může trvat několik hodin.
- V restauracích je běžné nechávat spropitné kolem 10 %, i když je servisní poplatek často zahrnut v ceně.
Náboženství v Bruselu
Belgie má silné katolické kořeny, což se odráží v mnoha tradicích, svátcích a architektuře Bruselu. Přestože je katolictví historicky převládajícím náboženstvím, současné město je značně sekularizované a multikulturní.
Podle statistik se přibližně 50 % obyvatel Bruselu hlásí ke katolické víře, ale pravidelná účast na bohoslužbách je výrazně nižší. Druhou největší náboženskou skupinou jsou muslimové (přibližně 25 %), následováni protestanty, pravoslavnými křesťany, židy a dalšími vyznáními.
Díky své mezinárodní povaze je Brusel velmi tolerantní k různým náboženstvím. Ve městě najdete katolické katedrály, protestantské kostely, ortodoxní chrámy, mešity i synagogy. Při návštěvě náboženských památek se očekává respekt – zakrytá ramena a kolena jsou standardem, v mešitách je pro ženy vhodný šátek na hlavu.
Náboženské svátky jako Vánoce, Velikonoce, svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) a Všech svatých (1. listopadu) jsou stále důležitou součástí kulturního kalendáře, často doprovázené tradičními trhy, procesími nebo specifickými pokrmy.
Historie
Brusel má bohatou historii sahající až do 10. století, kdy byl založen jako pevnost na řece Senne. Postupem času se stal důležitým obchodním a politickým centrem. Dnes je Brusel známý jako sídlo Evropské unie a NATO. Mezi nejvýznamnější historické památky patří Velké náměstí (Grand Place), které je na seznamu UNESCO, a slavný Atomium, symbol moderní architektury z doby Expo 1958.
Historie Bruselu je pestrá jako jeho současná kulturní scéna. Město má své kořeny v 10. století, kdy zde Karel Lotrinský vybudoval hrad na ostrůvku řeky Senne. Jméno "Bruocsella" se poprvé objevilo v roce 979 a označovalo "osadu v bažinách".
Ve 12. století se Brusel stal důležitým obchodním centrem díky své poloze na křižovatce obchodních cest. Zlatý věk zažilo město v 15. století za vlády burgundských vévodů, kdy se stalo jedním z nejvýznamnějších center výroby tapisérií a luxusního zboží v Evropě.
Období španělské nadvlády (16.-17. století) přineslo jak kulturní rozkvět, tak náboženské konflikty. Poté se Brusel dostal pod rakouskou nadvládu, krátce byl okupován francouzskými revolučními vojsky, a nakonec se stal součástí Nizozemského království.
Zlomovým bodem byla Belgická revoluce v roce 1830, kdy se Belgie odtrhla od Nizozemska a Brusel se stal hlavním městem nového státu. Během 19. století město prošlo dramatickou proměnou – byly zbourány městské hradby, zakryta řeka Senne a vybudovány impozantní budovy včetně Justičního paláce.
Obě světové války zanechaly na městě stopy, ale skutečnou transformaci přineslo poválečné období, kdy se Brusel stal sídlem NATO (1967) a postupně i hlavním centrem evropské integrace. V 60. letech proběhla kontroverzní modernizace města, kdy byly zbourány historické čtvrti ve prospěch administrativních budov – proces nazývaný kriticky jako "Brusselizace".
Dnes je Brusel nejen hlavním městem Belgie, ale také neoficiálním hlavním městem Evropské unie, sídlem Evropské komise, Rady EU a jedním ze sídel Evropského parlamentu.
Kultura a co navštívit
Bruselská kulturní scéna nabízí fascinující mix vlámských, valonských a mezinárodních vlivů. Přestože město není tak turisticky proslulé jako Paříž nebo Amsterdam, jeho kulturní bohatství si zaslouží pozornost každého návštěvníka.
Musíte vidět:
- Grand Place (Grote Markt) – jedno z nejkrásnějších náměstí Evropy, obklopené cechovními domy a radnicí ze 14. století. Od roku 1998 je na seznamu UNESCO. Náš tajný tip: navštivte Grand Place také večer, kdy je náměstí nádherně osvětlené.
- Atomium – ikonická 102 metrů vysoká stavba z roku 1958, představující krystalickou mřížku železa zvětšenou 165 miliardkrát. Uvnitř najdete výstavy a z nejvyšší koule panoramatický výhled na město. Doporučujeme koupit vstupenky předem na getyourguide.com.
- Manneken Pis – slavná soška čůrajícího chlapečka z roku 1619, která se stala symbolem bruselského smyslu pro humor. Méně známé, ale stejně zajímavé jsou i jeho protějšky: Jeanneke Pis (čůrající holčička) a Zinneke Pis (čůrající pes).
- Královský palác a Královské muzeum umění – impozantní palác otevřený veřejnosti v létě a jedno z nejlepších uměleckých muzeí v Evropě s díly Rubense, van Dycka, Brueghela a Magritta.
- Belgické centrum komiksu – úžasné muzeum věnované "devátému umění" v budově navržené Victorem Hortou. Brusel je považován za hlavní město evropského komiksu, který zde má dlouhou tradici (Tintin, Šmoulové, Lucky Luke).
Méně známé skvosty:
- Muzeum hudebních nástrojů (MIM) – fascinující sbírka v krásné budově ve stylu art nouveau s více než 8000 nástroji z celého světa.
- Parc du Cinquantenaire – velkolepý park s monumentálním vítězným obloukem a několika muzei včetně Královského muzea armády a vojenské historie.
- Čtvrť Sablon – elegantní čtvrť s gotickým kostelem, antikvariáty, galeriemi a čokoládovnami. V sobotu a neděli se zde koná oblíbený trh se starožitnostmi.
- Art nouveau architektura – Brusel je pokladnicí stylu art nouveau, především díky architektovi Victoru Hortovi. Navštivte Horta Museum nebo se projděte čtvrtěmi Ixelles a Saint-Gilles s nádhernými fasádami.
Nákupy a suvenýry v Bruselu
Brusel je rájem pro milovníky nákupů. V historickém centru najdete luxusní butiky, například v Galeries Royales Saint-Hubert, kde se prodávají kvalitní čokolády a šperky.
Pro tradiční suvenýry doporučujeme zakoupit ručně vyráběné belgické krajky nebo ochutnat známé belgické pralinky od značek jako Neuhaus nebo Godiva. Na místních trzích, například na Place du Jeu de Balle, objevíte unikátní vintage předměty a starožitnosti.
Zajímavosti
Brusel je město plné překvapení a fascinujících detailů. Zde je několik zajímavostí, které možná neznáte:
- Brusel má nejvyšší koncentraci diplomatů a mezinárodních novinářů na světě, dokonce vyšší než New York, kde sídlí OSN.
- V Bruselu najdete kolem 138 restaurací na kilometr čtvereční – jednu z nejvyšších koncentrací restaurací na světě.
- Hranolky ("frites"), které považujeme za francouzské, pravděpodobně pocházejí z Belgie. Bruselané je tradičně podávají ve velkých papírových kornoutech s různými omáčkami.
- Brusel je domovem více než 100 muzeí – od velkých institucí až po kuriózní sbírky věnované pivu, čokoládě nebo vesmíru.
- Belgičané vyvinuli více než 1000 druhů piva a v Bruselu najdete bary s nabídkou několika set druhů. Nejznámější je pravděpodobně Delirium Café, které drželo rekord Guinessovy knihy rekordů za nabídku 2004 druhů piva.
- Město má přísné zákony o zachování architektonického dědictví, takže nesmíte bez povolení měnit ani barvu fasády vašeho domu, pokud je starší než 30 let.
- Brusel je centrem výroby čokolády – ve městě najdete více než 500 čokoládoven. Belgičané spotřebují průměrně 6 kg čokolády na osobu za rok.
- Tady používají speciální pravidla pro přednost zprava – dokonce i malé vedlejší ulice mají přednost před hlavními třídami, pokud není označeno jinak. Toto pravidlo mate mnoho turistů při řízení.
Legendy
Jako každé starobylé město, i Brusel má své legendy a mýty, které dodávají jeho ulicím a památkám zvláštní kouzlo.
Nejznámější legenda se váže k symbolu města – sošce Manneken Pis. Existuje několik verzí příběhu, proč byl chlapec zvěčněn v této neobvyklé póze. Podle jedné z nich malý chlapec jménem Juliaanske zachránil město před požárem tím, že jej uhasil svou močí. Jiná verze vypráví o mladém šlechtici, který se ztratil během procesí a jeho otec slíbil městu sochu syna přesně v té póze, v jaké ho najdou. Další příběh hovoří o chlapci, který močil na doutnající zápalnou šňůru a zachránil tak město před nepřátelským výbuchem. Ať už je pravda jakákoliv, soška symbolizuje nepoddajného ducha Bruselanů.
S Manneken Pis souvisí i tradice jeho převlékání. Soška má oficiální garderobiéra a sbírku více než 1000 kostýmů, které jsou vystaveny v Městském muzeu. Několikrát týdně je oblékán do různých oděvů podle kalendáře událostí.
Další pověst se váže ke gotickému chrámu Notre-Dame du Sablon. Podle legendy měla prostá žena jménem Beatrice vizi, ve které jí Panna Marie nařídila, aby ukradla její zázračnou sošku z kostela v Antverpách a přinesla ji do Bruselu. Beatrice sošku přivezla na loďce a ta byla doprovázena nadpřirozeným světlem. Dnes tuto legendu připomíná každoroční procesí Ommegang, kdy kostýmovaný průvod prochází městem.
Legendární je i bruselská čtvrť Marolles, historicky dělnická oblast známá svým specifickým dialektem, který mísí francouzštinu, nizozemštinu a španělštinu. Podle místní pověsti zde žije duch "Janneke Maan" (Janíčka Měsíce), který za jasných nocí vylézá na střechy a chrání chudé obyvatele před neštěstím.
V bruselském parku Warande se údajně nachází síť tajných podzemních chodeb a sklepení z dob španělské nadvlády. Legenda praví, že v nich dodnes bloudí duchové rytířů, kteří zde byli uvězněni během náboženských konfliktů 16. století.