Jak se domluvím?
Oficiálním jazykem v Albánii je albánština (Shqip), která patří mezi indoevropské jazyky, ale tvoří vlastní jazykovou větev. Pro většinu návštěvníků může jít o zcela neznámý jazyk, protože není příbuzný s žádným jiným evropským jazykem. Dobrou zprávou je, že mladší generace Albánců, zejména ve větších městech a turistických oblastech, často hovoří slušnou angličtinou. V některých regionech, zvláště na jihu země, najdete i mluvčí řečtiny, zatímco v severních oblastech se částečně domluvíte italsky, což je dáno historickým vlivem a blízkostí Itálie.
Náš tajný tip: Naučte se alespoň základní fráze v albánštině. I když výslovnost může být výzvou, Albánci nesmírně ocení, když vidí, že jste se snažili naučit něco z jejich jazyka. Jejich nadšená reakce a okamžitá přátelskost stojí za to!
Základní fráze
- Dobrý den - Mirëdita (mee-ruhr-DEE-tah)
- Ahoj - Përshëndetje (per-shen-DET-ye)
- Děkuji - Faleminderit (fah-le-meen-DEH-reet)
- Prosím - Ju lutem (yoo LOO-tem)
- Ano - Po (poh)
- Ne - Jo (yo) - Pozor, to je opačně než v češtině!
- Promiňte - Më falni (muh FAL-nee)
- Na zdraví - Gëzuar (guh-ZOO-ar)
- Kolik to stojí? - Sa kushton? (sah koosh-TON)
- Nerozumím - Nuk kuptoj (nook koop-TOY)
- Pomoc - Ndihmë (NDEEM-uh)
Albánština používá latinskou abecedu s několika specifickými písmeny. Zvláštností je, že pokyvování hlavou znamená "ne" a zavrtění hlavou znamená "ano" - tedy přesně naopak, než jsme zvyklí! Tento zvyk postupně mizí ve městech a turistických oblastech, ale ve venkovských oblastech stále přetrvává.
Jací jsou Albánci?
Albánci jsou opravdu srdečným, pohostinným, ale i velmi hrdým národem. I když vás dost často bude omezovat jazyková bariéra, najdou způsob, jak si s vámi popovídat, třeba i nad sklenkou domácí pálenky.
Albánie má necelé 3 miliony obyvatel, z čehož je většina etnických Albánců. Najdou se zde ale i skupiny Řeků, Romů, Makedonců, Srbů a Černohorců.
Společenská etiketa
Albánci ctí koncept "besa" - čestného slova nebo slibu, který je téměř posvátný. Tento tradiční kodex cti vyžaduje pohostinnost vůči návštěvníkům a ochranu hostů za každou cenu. Díky tomu se můžete v Albánii cítit bezpečně a vítáni.
- Při pozdravu je běžný pevný stisk ruky a oční kontakt. Mezi přáteli jsou obvyklé i polibky na tvář (dva pro muže, ženy i mezi oběma pohlavími).
- Při návštěvě domácnosti se vždy zujte u vchodu, pokud vás hostitel nevybídne k opaku.
- Je vhodné přinést drobný dárek - kvalitní alkohol, sladkosti nebo kávu.
- Odmítnutí jídla nebo pití může být považováno za nezdvořilé. Pokud nechcete, alespoň symbolicky ochutnejte.
- Oblečení by mělo být spíše konzervativní, zvláště při návštěvě náboženských míst nebo venkovských oblastí.
Náš tajný tip: Pokud vás někdo pozve na kávu, jde často o podstatně delší sociální rituál než jen rychlé vypití nápoje. Albánci tráví hodiny diskusemi při kávě - je to důležitá součást jejich společenského života.
Náboženství
Albánie má unikátní náboženskou skladbu. Je to jedna z mála převážně muslimských zemí v Evropě (přibližně 60% obyvatel), ale s významnou křesťanskou menšinou (katolíci na severu, pravoslavní na jihu). Zvláštností je, že během komunistické éry byla Albánie v roce 1967 prohlášena za první ateistický stát světa a náboženské praktiky byly zakázány až do roku 1990.
Dnešní Albánie je pozoruhodná svou náboženskou tolerancí. Různé víry zde pokojně koexistují, a dokonce není neobvyklé, že v jedné rodině najdete příslušníky různých vyznání. Náboženské svátky jako Bajram (islámský), Vánoce (křesťanský) nebo Velikonoce často slaví společně celé komunity bez ohledu na vyznání.
Při návštěvě mešit je třeba:
- Zout si boty před vstupem
- Ženy by měly mít zahalené vlasy, ramena a kolena
- Muži by měli mít zakrytá ramena a kolena
- Vyhnout se návštěvě během modliteb, pokud nejste věřící
Podobná pravidla platí i pro návštěvu kostelů - skromné oblečení a respektování probíhajících obřadů.
Stručná historie Albánie
Albánie má velmi pestrou historii, kterou se vám pokusíme následujícími řádky alespoň trošku přiblížit. Území Albánie bývalo domovem ilyrských kmenů, které byly na konci 3. století poraženy a země se dostala pod nadvládu Říma. Pozůstatek této doby dodnes můžete pozorovat například v Drači (Amfiteátr). Od 5. století byla země součástí byzantské říše, kterou v 15. století vystřídala nadvláda Turků a osmanská říše. Pod nadvládou osmanské říše byla Albánie po čtyři staletí a do země začal pronikat islám. Nezávislá Albánie vznikla až v roce 1912, v tehdejším hlavním městě Vlora. Tirana byla za hlavní město prohlášena až v roce 1920.
Po druhé světové válce zažila Albánie éru komunismu a k moci se dostal Enver Hodža. Během jeho vlády země třikrát změnila svého spojence, a to od Jugoslávie, přes SSSR až po Čínu. Po čínském vzoru vláda zakázala náboženství a prohlásila se prvním ateistickým světa. Věřící byli pronásledovaní, kostely a náboženské památky byly zničeny nebo přestavěny pro jiné účely. V roce 1976 Čína ztratila o Albánii zájem a země tak upadla do absolutní izolace od okolního světa. Enver Hodža se obával útoku ze strany NATO, a tak v Albánii vzniklo na 170 000 betonových bunkrů, které dodnes lemují krajinu. Komunistický režim padl nedlouho po Hodžově smrti a v roce 1991 se konaly první svobodné volby. V roce 2009 Albánie vstoupila do NATO a od roku 2014 kandidátskou zemí EU.
Kultura a co navštívit
Albánská kultura je jedinečnou směsicí balkánských, středomořských a orientálních vlivů, které se projevují v hudbě, tanci, umění i gastronomii.
Kulturní památky a místa
- Berat a Gjirokastër - dvě historická města zapsaná na seznamu UNESCO, přezdívaná "město tisíce oken" a "kamenné město"
- Butrint - rozsáhlé archeologické naleziště s pozůstatky řeckých, římských a byzantských staveb
- Krujë - rodiště národního hrdiny Skanderbega s působivou pevností a tradičním bazarem
- Shkodër - kulturní centrum severu s pevností Rozafa a přístupem k Skadarskému jezeru
- Tirana - hlavní město s pestrobarevnými budovami, muzei a pulzujícím nočním životem
V Albánii se konají různé kulturní festivaly, z nichž nejznámější je folklorní festival v Gjirokastëru, pořádaný každé čtyři roky. Pokud máte možnost, určitě navštivte představení tradičních albánských tanců nebo poslechněte polyfónní zpěv jižní Albánie, který je zapsán na seznamu UNESCO.
Náš tajný tip: Navštivte některou z izolovaných horských vesnic v oblasti Valbona nebo Theth, kde se dodnes udržují staré tradice a způsob života. Je to jako cestování v čase.
Gastronomie
Albánská kuchyně kombinuje vlivy řecké, turecké a italské kuchyně. Ochutnejte místní speciality jako:
- Tavë kosi - pečené jehněčí se jogurtovou omáčkou
- Fërgese - pikantní pokrm z paprik, rajčat a sýra
- Byrek - plněné listové těsto se sýrem, masem nebo zeleninou
- Qofte - kořeněné masové kuličky
- Baklava - sladký dezert z listového těsta, ořechů a medu
Nezapomeňte ochutnat místní kávu připravovanou po turecku a albánskou brandy zvanou raki.
Zajímavosti
- Albánie má přes 300 slunečných dní v roce, což jí vyneslo přezdívku "země orlů a slunce".
- V zemi se nachází téměř 750 000 betonových bunkrů, postavených během komunistické éry. Dnes jsou některé přeměněny na kavárny, muzea nebo umělecké galerie.
- Albánci pohybem hlavy nahoru a dolů vyjadřují nesouhlas, zatímco pohyb ze strany na stranu znamená souhlas.
- Albánie byla první zemí na světě, která ústavně zakotvila ateismus (1967), a poslední evropskou zemí, která povolila osobní automobily (po pádu komunismu).
- Prakticky neexistuje McDonald's ani jiné globální řetězce rychlého občerstvení, což je v Evropě rarita.
- Albánci jsou považováni za jedny z nejpohostinnějších lidí v Evropě. Tradiční kodex "besa" ukládá přijmout a chránit každého hosta.
- Za komunismu byl v Albánii zakázán náboženský život, vousy, džíny, minisukně a jazz.
Legendy
Albánská mytologie a folklór jsou plné fascinujících příběhů a postav. Nejznámější je legenda o Rozafě:
Podle pověsti tři bratři stavěli hrad Rozafa, ale každou noc se zdi zhroutily. Starý mudrc jim poradil, že musí obětovat jednu ze svých manželek, aby kletba byla zlomena. Bratři se dohodli, že obětují tu, která jim následující den přinese oběd. Dva starší bratři varovali své ženy, ale nejmladší bratr ne. Když jeho žena Rozafa přišla s obědem, bratři ji zazdili do hradeb. Rozafa, která měla malé dítě, požádala, aby jí nechali jednu ruku, prso a oko volné, aby mohla kojit, hladit a vidět své dítě. Její slzy údajně dodnes stékají po zdech hradu jako bílý vápenec.
Další významnou součástí albánské kulturní tradice je "Kanun" - starověký soubor zákonů a zvykového práva. Obsahuje pravidla pro všechny aspekty života včetně krevní msty (gjakmarrja), která v některých odlehlých horských oblastech přetrvává dodnes, ačkoli je oficiálně zakázána.
Různé regiony Albánie mají své specifické legendy. V horách na severu se vypráví o vílách a horských duchách, zatímco pobřežní oblasti mají příběhy o mořských pannách a námořních příšerách.
Albánie je země, která vás překvapí na každém kroku. Za drsnou fasádou a komplikovanou historií se skrývá země s neuvěřitelnou pohostinností, bohatými tradicemi a dechberoucími přírodními krásami. Otevřete své srdce této neobjevené perle Balkánu a budete odměněni autentickými zážitky, na které jen tak nezapomenete.