Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se v Albánii domluvím?

V Albánii se mluví albánsky. Je to indoevropský jazyk s nejasnými kořeny a nepodobá se ničemu, co známe. Albánština využívá latinku a její abeceda čítá 36 písmen. 

S angličtinou většinou pochodíte pouze u mladší generace. Nemusíte se ale obávat, Albánci jsou velmi vstřícní a snaží se s vámi domluvit rukama i nohama. Při návštěvě historických a jiných památek většinou obdržíte letáček v angličtině. Pokud ovládáte italštinu, máte vyhráno. Spousta obyvatel Albánie tento jazyk plynule ovládá. 

Pří návštěvě Albánie nejčastěji využijete tyto tři výrazy: 

  • Dobrý den - Mirëdita
  • Děkuji – Faleminderit
  • Na zdraví! - Gëzuar!

Jací jsou Albánci?

Albánci jsou opravdu srdečným, pohostinným, ale i velmi hrdým národem. I když vás dost často bude omezovat jazyková bariéra, najdou způsob, jak si s vámi popovídat, třeba i nad sklenkou domácí pálenky. 

Albánie má necelé 3 miliony obyvatel, z čehož je většina etnických Albánců. Najdou se zde ale i skupiny Řeků, Romů, Makedonců, Srbů a Černohorců.

Společenská etiketa a zvyky

Zejména starší generace používá gesta souhlasu a nesouhlasu jinak, než je známe my. Pokývnutí, v našem případě na souhlas, znamená pro Albánce ne a kroucení hlavou vyjadřuje ano. Většina mladé generace je naopak používá stejně, jak jsme zvyklí, a tak si dejte pozor na případná nedorozumění. 

Albánci jsou velmi společenským národem a potěší je, pokud se s nimi i přes jazykovou bariéru pokusíte komunikovat. Dost často vám pro usnadnění konverzace nabídnou panák domácí rakije.

Náboženství

V Albánii je střetávají nejrůznější náboženství, a tak zde najdete mešity, pravoslavné i katolické kostely. Největší zastoupení má islám, ke kterému se hlásí asi 70 % obyvatel. Přibližně 20 % tvoří pravoslaví a 10% obyvatel se hlásí ke katolické víře.

Stručná historie Albánie

Albánie má velmi pestrou historii, kterou se vám pokusíme následujícími řádky alespoň trošku přiblížit. Území Albánie bývalo domovem ilyrských kmenů, které byly na konci 3. století poraženy a země se dostala pod nadvládu Říma. Pozůstatek této doby dodnes můžete pozorovat například v Drači (Amfiteátr). Od 5. století byla země součástí byzantské říše, kterou v 15. století vystřídala nadvláda Turků a osmanská říše. Pod nadvládou osmanské říše byla Albánie po čtyři staletí a do země začal pronikat islám. Nezávislá Albánie vznikla až v roce 1912, v tehdejším hlavním městě Vlora. Tirana byla za hlavní město prohlášena až v roce 1920. 

Po druhé světové válce zažila Albánie éru komunismu a k moci se dostal Enver Hodža. Během jeho vlády země třikrát změnila svého spojence, a to od Jugoslávie, přes SSSR až po Čínu. Po čínském vzoru vláda zakázala náboženství a prohlásila se prvním ateistickým světa. Věřící byli pronásledovaní, kostely a náboženské památky byly zničeny nebo přestavěny pro jiné účely. V roce 1976 Čína ztratila o Albánii zájem a země tak upadla do absolutní izolace od okolního světa. Enver Hodža se obával útoku ze strany NATO, a tak v Albánii vzniklo na 170 000 betonových bunkrů, které dodnes lemují krajinu. Komunistický režim padl nedlouho po Hodžově smrti a v roce 1991 se konaly první svobodné volby. V roce 2009 Albánie vstoupila do NATO a od roku 2014 kandidátskou zemí EU.

Kultura

Albánie je zemí kulturních kontrastů, které si zamilujete. Jistě vás překvapí fakt, že druhým nejpoužívanějším jazykem v zemi je italština. Není to ale jen z toho důvodu, že se země nachází blízko sebe. Albánie byla po dlouhá léta uzavřená před okolním světem, televize a rádia tak chytala pouze italské vlny. 

Další kulturní zajímavostí může být krevní msta, která je na území Albánie dodnes praktikována. Krevní msta spočívá v tom, že příbuzný zabitého má "povinnost" pomstít vraždu vlastní rukou.

Článek pro vás napsal:
Aktualizováno: 1.6.2024