Jak se domluvím?
Maroko je jazykově pestrou zemí, kde se hovoří hned několika jazyky současně. Oficiálním jazykem je arabština, konkrétně její moderní standardní verze, ale v praxi většina obyvatel používá marockou arabštinu (darija), která se od klasické arabštiny výrazně liší. Druhým oficiálním jazykem je berberština (amazigh), kterou hovoří původní obyvatelé především v horských oblastech Atlas a v odlehlých regionech.
Pro turisty je příjemným překvapením rozšířenost francouzštiny, která je dědictvím koloniální éry. Ve větších městech a turistických oblastech se francouzsky domluví téměř každý, zejména v obchodech, hotelech a restauracích. V posledních letech roste i znalost angličtiny, především mezi mladou generací a v turisticky frekventovaných místech jako Marrákeš, Agadir nebo Casablanca.
Ve větších městech a turistických centrech se často setkáte i se španělštinou, hlavně v severních oblastech blízko Gibraltaru. Pokud tedy ovládáte kterýkoli z těchto světových jazyků, neměli byste mít v Maroku větší komunikační problémy.
Základní fráze
- Dobrý den - As-salamu alaikum (as-sa-lá-mu a-laj-kum)
- Děkuji - Shokran (šo-krán)
- Ano - Na'am (na-ám)
- Ne - La (lá)
- Prosím - Min fadlak (pro muže) / Min fadlik (pro ženy) (min fad-lak/min fad-lik)
- Promiňte - Afwan (af-wán)
- Kolik to stojí? - B'chal? (bšal)
- Je to příliš drahé - Ghali bezzaf (rá-li be-zaf)
- Nemluvím arabsky - La atakallam al-arabiya (lá a-ta-ka-lam al-ara-bi-já)
- Mluvíte anglicky/francouzsky? - Hal tatakallam al-ingliziya/al-faransiya? (hal ta-ta-ka-lam al-ing-li-zí-ja/al-fa-ran-sí-ja)
- Potřebuji pomoc - Ana bhajtk l'mosa'ada (á-na bhaj-tk l-mo-sá-da)
- Kde je...? - Ayna...? (aj-na)
Znalost těchto základních frází vám nejen usnadní cestování, ale také prokáže respekt k místní kultuře, což Maročané velmi oceňují. I když většina obchodníků a lidí v turistickém průmyslu mluví dobře francouzsky nebo anglicky, pokus o komunikaci v arabštině vám často přinese vřelejší přijetí a možná i lepší ceny na trzích.

O obyvatelích
Maročané jsou fascinující směsicí kulturních vlivů, které utvářely zemi po tisíciletí. Většinu populace tvoří Arabové a Berbeři (Amazigh), přičemž mnoho obyvatel má smíšený původ. Berbeři jsou původním obyvatelstvem severní Afriky, jejich kulturní identita je stále velmi silná zejména v horských a pouštních oblastech.
Co nás na Maročanech často překvapuje, je jejich vřelost a pohostinnost. Pozvání na čaj do domácnosti místních není ničím neobvyklým, zejména v menších městech a vesnicích. Čaj se servíruje s patřičným ceremoniálem a odmítnout ho by bylo považováno za nezdvořilé.
Život většiny Maročanů je silně ovlivněn islámem, což se projevuje v každodenních zvyklostech i oslavách. Rodina má v marocké společnosti výsadní postavení a mezigenerační soužití je běžnou praxí. Děti se starají o své rodiče ve stáří a úcta ke starším je jednou ze základních společenských hodnot.
Maročané jsou také známí svým obchodním duchem a schopností vyjednávat. Smlouvání na trzích není jen ekonomickou nutností, ale i společenským rituálem a formou umění. Je to příležitost k interakci, sdílení humoru a vzájemnému poznávání.
Přestože v posledních letech země prochází modernizací, mnohé tradiční hodnoty a způsob života zůstávají zachovány. Zejména na venkově můžete spatřit život, který se po staletí příliš nezměnil – ženy nesoucí vodu ze studní, pastevci se svými stády či řemeslníci praktikující tradiční techniky.
_1758264251228.jpg&w=2000&h=1333&q=50&fit=inside&output=webp)
Společenská etiketa
Návštěva Maroka vyžaduje respekt k místním zvyklostem a tradicím, které se mohou výrazně lišit od těch evropských. Dodržování základních pravidel etikety vám nejen zajistí hladký průběh cesty, ale také otevře dveře k autentičtějším zážitkům a setkáním s místními.
Oblékání
Maroko je muslimská země s relativně liberálním přístupem k turistům, přesto je vhodné volit decentní oblečení, které zakrývá ramena a kolena, zejména při návštěvě mešit, medín a venkovských oblastí. Ženy by měly nosit volnější oblečení, které nezakrývá tvary těla. V turistických letoviscích na pobřeží jsou standardy uvolněnější, ale i tam je vhodnější zakrýt se při cestě z pláže do města.
Fotografování
Před fotografováním lidí vždy požádejte o svolení. V některých oblastech mohou být místní velmi citliví na fotografování, zejména ženy a starší lidé. Také mějte na paměti, že fotografování některých vládních budov a vojenských objektů může být zakázáno.
Jídlo a stolování
V tradičních marocká domácnostech se jí pravou rukou (nikdy levou, která je považována za nečistou). Před jídlem a po jídle si umyjte ruce - často vám bude nabídnuta miska s vodou a mýdlem. Odmítnout nabídku jídla nebo čaje může být považováno za nezdvořilé.
Náboženství a ramadán
Během ramadánu, měsíce půstu, se vyhněte jídlu, pití a kouření na veřejnosti během dne. Respektujte modlitební časy a buďte diskrétní v blízkosti mešit během modliteb. Při vstupu do mešity (pokud je přístupná nemuslimům) si sundejte obuv a ženy by měly mít zakryté vlasy.
Všeobecné tipy
- Používejte pravou ruku pro podávání a přijímání předmětů.
- Veřejné projevy náklonnosti mezi páry nejsou vhodné.
- Vyhněte se diskusím o politice, náboženství nebo kritice královské rodiny.
- Při vstupu do domácnosti si sundejte boty.
- Při návštěvě je vhodné přinést malý dárek, například sladkosti nebo ovoce.
Náš tajný tip: Naučte se frázi "La shokran" (ne, děkuji) a používejte ji s úsměvem, ale rozhodně, když odmítáte nechtěné služby nebo zboží. Pomůže vám to vyhnout se nepříjemným situacím, zvláště v turistických oblastech.

Náboženství
Islám je státním náboženstvím Maroka a hraje klíčovou roli v každodenním životě většiny obyvatel. Přibližně 99% populace vyznává sunnitský islám málikovské právní školy. Král Muhammad VI. nese titul "Amir al-Mu'minin" (vůdce věřících) a je považován za přímého potomka proroka Mohameda.
Praktikování islámu v Maroku má svá specifika, která kombinují ortodoxní islám s prvky berberských tradic a súfismu (mystickou odnoží islámu). Súfijské bratrstvá mají v zemi dlouhou tradici a jejich svatyně jsou důležitými poutními místy.
V Maroku žije také malá židovská komunita, která má hluboké historické kořeny. Kdysi početná komunita čítala před založením státu Izrael až 250 000 členů, dnes jich v zemi zůstává přibližně 2 000-3 000, převážně ve větších městech jako Casablanca, Fez a Marrákeš. Židovské čtvrti (mellahy) a hřbitovy jsou svědectvím dlouhé židovské přítomnosti v zemi.
Mešity a náboženská místa
Pro cestovatele je důležité vědět, že většina mešit v Maroku není přístupná nemuslimům. Výjimkou je impozantní Mešita Hassana II. v Casablance, která nabízí prohlídky s průvodcem pro nemuslimské návštěvníky mimo modlitební časy. Tato mešita, částečně postavená nad mořem, patří k největším na světě a je mistrovským dílem moderní islámské architektury.
I když nemůžete vstoupit do většiny mešit, můžete obdivovat jejich exteriéry a fotografovat je z vnějšku. Některé medreasy (islámské školy) jsou otevřené pro veřejnost, například Medersa Ben Youssef v Marrákeši nebo Medersa Bou Inania ve Fezu, které nabízejí fascinující vhled do islámské architektury a vzdělávání.
Ramadán, svatý měsíc půstu, výrazně ovlivňuje rytmus života v Maroku. V tomto období se muslimové zdržují jídla, pití a kouření od úsvitu do soumraku. Pro turisty to znamená, že mnoho restaurací a kaváren může být během dne zavřeno nebo mít omezenou nabídku. Večer po přerušení půstu (iftar) se města naopak probudí k životu a ulice se zaplní lidmi.

Historie
Maroko má fascinující historii, která sahá hluboko do prehistorických dob. Oblast byla osídlena berberskými kmeny již v neolitu, jak dokazují skalní malby v pohoří Atlas staré 12 000 až 5 000 let. Tato původní populace položila základy kultury, která přetrvává dodnes, i když prošla mnoha transformacemi pod vlivem různých dobyvatelů a kultur.
První významný vnější vliv přinesli Féničané, kteří od 12. století př. n. l. zakládali obchodní osady podél pobřeží. Následovali je Kartáginci a poté Římané, kteří oblast zahrnuli do své provincie Mauritania Tingitana. Ruiny římského města Volubilis nedaleko Meknèsu jsou svědectvím této éry a patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím v severní Africe.
Zásadní zlom v historii regionu nastal v 7. století s příchodem Arabů a šířením islámu. V roce 788 založil Idris I. první marockou dynastii a začal s islamizací berberských kmenů. V následujících staletích se vystřídalo několik dynastií – Almorávidé, Almohadové, Merínovci – které rozšířily marocký vliv hluboko do subsaharské Afriky a na Iberský poloostrov.
16. století přineslo hrozbu ze strany evropských mocností, zejména Portugalska a Španělska. V této době se k moci dostala dynastie Sa'adů a později, od roku 1666, Alaouitů, která vládne dodnes. Současný král Muhammad VI. je přímým potomkem zakladatele této dynastie.
Evropský kolonialismus naplno zasáhl Maroko na začátku 20. století. V roce 1912 byla země rozdělena na francouzský a španělský protektorát. Francouzi zavedli moderní správu, infrastrukturu a vzdělávací systém, ale také potlačovali národní hnutí. Nezávislost Maroko získalo v roce 1956 pod vedením krále Mohammeda V.
Po získání nezávislosti zažilo Maroko období politických turbulencí, včetně tzv. "olověných let" za vlády krále Hassana II., kdy docházelo k potlačování opozice. Současný král Muhammad VI., který nastoupil na trůn v roce 1999, zahájil řadu reforem směřujících k větší demokratizaci a ochraně lidských práv, i když mnoho problémů přetrvává.
Kultura a co navštívit
Marocká kultura je jedinečnou směsicí berberských, arabských, evropských a subsaharských vlivů, což se odráží v architektuře, hudbě, kuchyni i řemeslech. Každá návštěva této země je cestou skrz staletí tradic a uměleckých projevů, které přetrvávají i v moderním světě.
Imperiální města
Čtyři "imperiální města" - Fez, Marrákeš, Meknès a Rabat - byla v různých obdobích hlavními městy marockých dynastií a každé z nich nabízí unikátní vhled do historie země:
- Fez s největší středověkou medinou na světě, která je skutečným labyrintem 9 000 uliček. Návštěva koželužen, kde se kůže zpracovávají stejným způsobem již 800 let, je nezapomenutelným zážitkem.
- Marrákeš a jeho ikonické náměstí Jamaa el-Fna, které se večer mění v obrovské divadlo pod širým nebem plné vypravěčů, hudebníků, prodavačů jídla a hadích zaklínačů.
- Meknès se svými monumentálními branami a zbytky velkolepých stájí, které nechal postavit sultán Moulay Ismail.
- Rabat, současné hlavní město, kde můžete vidět nedokončený Hassan Tower, maurskou pevnost Kasbah des Oudaias a mauzoleum Mohammeda V.
Architektura a řemesla
Marocká architektura uchvacuje svou rozmanitostí a detailností. Zelené střechy, zdobené dveře, mozaikové dlažby (zellige), štuková výzdoba (tadelakt) a cedrové dřevořezby jsou všudypřítomné. Mezi nejpůsobivější památky patří:
- Medreasy (islámské školy) ve Fezu a Meknèsu
- Kasby (opevněné citadely) v údolí Draa a podél "Cesty tisíce kasb"
- Ksary (opevněné berberské vesnice) jako Ait Ben Haddou
- Riady (tradiční domy s vnitřními zahradami), mnoho z nich bylo přeměněno na hotely
Tradiční řemesla jsou stále důležitou součástí marocké identity. V medináh najdete řemeslníky vyrábějící keramiku, mosazné lampy, kožené výrobky, koberce, šperky a mnoho dalšího. Návštěva řemeslných dílen vám umožní sledovat mistry při práci a ocenit dovednosti předávané z generace na generaci.
Hudba a umění
Marocká hudba je stejně pestrá jako její kultura. Od mystických rytmů gnawa (původem ze subsaharské Afriky), přes andaluské melodie severního Maroka, až po berberskou hudbu pohoří Atlas. Mezinárodní hudební festivaly, jako Festival posvátné hudby ve Fezu nebo Gnaoua World Music Festival v Essaouiře, přitahují umělce a návštěvníky z celého světa.
Na své si přijdou i milovníci výtvarného umění díky řadě galerií prezentujících současné marocké umění, zejména v Casablance, Rabatu a Marrákeši.
Netradiční zážitky
Kromě klasických turistických atrakcí doporučujeme zažít:
- Tradiční hammam (parní lázeň) pro autentický zážitek relaxace a očisty
- Berberský trh v některé z horských vesnic v Atlasu
- Festival datlí v Erfoudu nebo Festival růží v údolí Dades
- Návštěvu pouště Sahara s přenocováním v berberském stanu pod hvězdami
- Kurz marocké kuchyně, kde se naučíte připravit tajine nebo pastillu
Náš tajný tip: Navštivte modré město Chefchaouen ukryté v horách Rífu. Jeho modře natřené uličky vytvářejí téměř pohádkovou atmosféru a město je mnohem klidnější než rušný Marrákeš nebo Fez.
_1758264388836.jpg&w=2000&h=916&q=50&fit=inside&output=webp)
Zajímavosti
Maroko je země plná překvapení a fascinujících kontrastů. Zde je několik zajímavostí, které nejsou všeobecně známé a mohou obohatit vaši cestu:
Přírodní fenomény
- Kozy na stromech - V regionu Souss můžete spatřit neuvěřitelný výjev: kozy šplhající a pasoucí se na arganových stromech. Vyhledávají plody argánie, z jejichž jader se vyrábí cenný arganový olej.
- Kaskády Ouzoud - Tyto 110 metrů vysoké vodopády patří k nejkrásnějším v Africe a jsou domovem populace berberských makaků, jediných primátů žijících v Maroku mimo lidí.
- Podzemní jezero Friouato - Nedaleko města Taza se nachází jedna z nejhlubších jeskyní Afriky s podzemním jezerem. Jeskyně je částečně přístupná turistům a nabízí úchvatné krápníkové formace.
Kulturní kuriozity
- Nejstarší univerzita na světě - Univerzita al-Karaouine ve Fezu, založená v roce 859, je považována za nejstarší nepřetržitě fungující vzdělávací instituci na světě.
- Moussem - Tradiční slavnosti spojené s uctíváním svatých nebo oslavou sklizně, které kombinují náboženské rituály s trhy, hudebními představeními a někdy i s fantazií (tradiční jízda na koních s puškami).
- Tetouan - Město s výrazným španělským vlivem, kde se dodnes mluví starou formou španělštiny a kde se nachází jediná oficiální španělská umělecká škola v Africe.
Gastronomické zajímavosti
- Čaj jako ceremonie - Marocká tradice přípravy mátového čaje je téměř rituálem. Čaj se nalévá z výšky, aby se vytvořila pěna, a první sklenice čaje se říká "hořká jako život", druhá "silná jako láska" a třetí "jemná jako smrt".
- Ras el-Hanout - Legendární marocká směs koření, jejíž název znamená "hlava obchodu", tedy to nejlepší, co obchodník nabízí. Může obsahovat až 30 různých ingrediencí.
- Pouliční pekárny - V medináh mnoha měst najdete komunální pekárny, kde místní nosí péct svůj chléb připravený doma. Podle značek na chlebu pekař pozná, komu který bochník patří.
Současné Maroko
- Zelená energie - Maroko je průkopníkem v oblasti solární energie v Africe. Solární elektrárna Noor u města Ouarzazate je jednou z největších na světě.
- Filmový průmysl - Díky rozmanité krajině a nižším nákladům se v Maroku natočilo mnoho hollywoodských filmů, včetně částí Gladiátora, Hry o trůny, Hvězdných válek nebo Mummy.
- Vysokorychlostní vlak - V roce 2018 Maroko uvedlo do provozu první vysokorychlostní železnici v Africe, spojující Tanger s Casablankou.
Legendy
Marocký folklór je bohatý na legendy a mýty, které odrážejí směsici berberských, arabských a africký vlivů. Tyto příběhy dodnes formují kulturní identitu země a často vysvětlují vznik míst, zvyků nebo přírodních jevů.
Sedm svatých Marrákeše
Marrákeš je známý jako "Město sedmi svatých" díky sedmi súfijským učencům a mystikům, jejichž hrobky se zde nacházejí. Podle tradice poskytují tito světci duchovní ochranu městu. Každoročně se koná pouť (ziyara) k těmto hrobkám, která přitahuje věřící z celého Maroka. Nejznámějším z těchto svatých je Sidi Bel Abbes, patron města a ochránce slepých a chudých.
Lalla Aisha Kandisha
Jednou z nejobávanějších postav marockého folklóru je Aisha Kandisha, ženský džin (duch), který se podle legendy zjevuje v podobě krásné ženy s kozíma nohama. Má svádět muže a přivádět je k šílenství. Její příběh má kořeny v berberské mytologii a některé teorie naznačují, že mohla být původně bohyní plodnosti, která byla s příchodem islámu démonizována. Její jméno se často používá jako varování pro děti, aby se nevzdalovaly od domova po setmění.
Džinnové a tajemné bytosti
Víra v džinny (duchy nebo démony) je v Maroku stále silná, zejména ve venkovských oblastech. Tyto bytosti mají obývat opuštěné domy, jeskyně, pouště, a dokonce i hammamy (lázně) po setmění. Mnoho tradičních léčebných praktik a rituálů je zaměřeno na ochranu před jejich vlivem nebo na jejich usmíření.
Legenda o vzniku Chefchaouenu
Modré město Chefchaouen bylo podle legendy založeno v 15. století Moulay Ali Ben Moussa Ben Rached El Alamim jako pevnost pro boj proti portugalské invazi do severního Maroka. Modré budovy, které dnes charakterizují město, byly údajně poprvé natřeny židovskými uprchlíky, kteří sem přišli během španělské inkvizice. Modrá barva pro ně symbolizovala nebe a připomínala jim, aby žili zbožným životem.
Příběh Tin Hinan
Tuarežská královna Tin Hinan je považována za pramatku Tuaregů, berberského národa žijícího v Sahaře. Podle legendy vedla svůj lid ze severu do pouště, kde založila nové království. Její hrobka byla údajně objevena archeologickým týmem v jižním Alžírsku v roce 1925, což dodalo legendě na věrohodnosti.
Legenda o Sidi Šamharouši
V horách Vysokého Atlasu je uctíván Sidi Šamharouš, "sultán džinnů". Jeho svatyně se nachází v údolí Ourika a je cílem poutníků, kteří hledají pomoc při léčení nemocí, zejména psychických poruch. Podle legendy ovládá všechny džinny v regionu a může přimět je, aby přestali sužovat lidi.
Kde najdete více informací
Nejčastější dotazy
Jaký je nejlepší čas na návštěvu Maroka?
Ideálním obdobím je jaro (březen až květen) a podzim (září až listopad), kdy jsou teploty příjemné. V létě může být v vnitrozemí extrémně horko (až 40°C), zatímco zimní měsíce mohou být chladné v horách a deštivé na severu.
Je Maroko bezpečné pro turisty?
Maroko je považováno za jednu z nejbezpečnějších zemí severní Afriky. Běžné jsou drobné krádeže a obtěžování prodejci v turistických oblastech, ale násilné trestné činy vůči turistům jsou vzácné. Ženy cestující samostatně by měly být opatrnější a dodržovat místní zvyklosti v oblékání.
Jak se oblékat v Maroku jako žena?
Ženy by měly volit volnější oblečení zakrývající ramena a kolena, zejména mimo turistická letoviska. Není nutné nosit šátek na hlavě, ale mít ho s sebou pro případnou návštěvu náboženských míst je praktické. V turistických plážových oblastech jsou standardy uvolněnější.
Mohu jako nemuslim navštívit mešity v Maroku?
Většina mešit v Maroku není přístupná nemuslimům. Výjimkou je Mešita Hassana II. v Casablance, kde jsou organizovány prohlídky pro nemuslimské návštěvníky mimo modlitební časy.
Je nutné smlouvat na marockých trzích?
Ano, smlouvání je očekávanou součástí nákupního procesu na trzích (soukách). Obecné pravidlo je začít u 30-50% nabízené ceny a postupně se propracovat ke kompromisu. Vyjednávání by mělo být vedeno s respektem a humorem.
Jak se mám chovat během ramadánu?
Během ramadánu se vyhněte jídlu, pití a kouření na veřejnosti během dne z respektu k místním, kteří se postí. Mnoho restaurací a kaváren může být zavřených během dne, ale večer po přerušení půstu se města oživí. Je to zajímavá doba pro návštěvu, ale počítejte s určitými omezeními.
Jaká je marocká kuchyně?
Marocká kuchyně je známá svými chutěmi a vůněmi koření. Nejznámějšími pokrmy jsou tajine (dušené maso se zeleninou), kuskus (obvykle podávaný v pátek), pastilla (slaný koláč) a harira (polévka). Maroko je také známé svými sladkostmi, jako jsou makrout a gazelle horns.
Potřebuji vízum pro návštěvu Maroka?
Občané EU, včetně České republiky, mohou navštívit Maroko bez víza na dobu až 90 dní. Potřebujete pouze platný pas s platností minimálně 6 měsíců po plánovaném návratu.
Jaké jsou typické suvenýry z Maroka?
Mezi populární suvenýry patří berberské koberce, keramika, kožené výrobky z Fezu, arganový olej, koření (zejména směs ras el hanout), pouštní růže (krystaly), mosazné lampy a tradíční marocký čajový servis.
Je možné cestovat po Maroku veřejnou dopravou?
Ano, Maroko má dobře rozvinutou síť veřejné dopravy. Mezi městy jezdí vlaky (včetně vysokorychlostních mezi Tangerem a Casablankou) a dálkové autobusy. Pro flexibilnější cestování, zejména do odlehlejších oblastí, je vhodné pronajmout si auto nebo využít služeb lokálního průvodce.
