Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se domluvím?

Kapverdy, jako bývalá portugalská kolonie, mají dva oficiální jazyky – portugalštinu a kapverdskou kreolštinu (Kriolu). Zatímco portugalština je používána ve formálních situacích, ve školách a v úředním styku, v každodenním životě mezi sebou místní obyvatelé komunikují téměř výhradně kreolštinou. Kriolu vznikla smícháním portugalštiny s prvky západoafrických jazyků a má několik dialektů lišících se podle jednotlivých ostrovů.

V turistických oblastech se často domluvíte i anglicky, zejména v hotelových resortech, restauracích a u poskytovatelů aktivit pro turisty. Francouzština je také poměrně rozšířená vzhledem k velkému počtu francouzských turistů. Nicméně, znalost několika základních frází v portugalštině vám otevře dveře k autentičtějšímu zážitku a místní obyvatelé vaši snahu ocení.

Základní fráze

• Dobrý den – Bon dia (bon dyja)
• Dobrý večer – Boa tarde (boa tárdy) / Boa noite (boa nojty)
• Děkuji – Obrigado (muž) / Obrigada (žena) (obrigádu/obrigáda)
• Prosím – Por favor (por favor)
• Ano – Sim (sim)
• Ne – Não (naun)
• Mluvíte anglicky? – Fala inglês? (fala ingles?)
• Nerozumím – Não entendo (naun entendo)
• Kolik to stojí? – Quanto custa? (kwantu kušta?)
• Pomoc – Socorro (sokoru)
• Na zdraví – Saúde (saúdy)
• Jak se máš? – Tudo bem? (tudu bem?)
• Mám se dobře – Estou bem (eštou bem)

V kapverdské kreolštině (Kriolu) se některé fráze liší od standardní portugalštiny:

• Ahoj – Olá (portugalsky) / Oi (kriolu)
• Jak se máš? – Como estás? (port.) / Modi ki bu sta? (kriolu)
• Děkuji – Obrigado (port.) / Obrigadu (kriolu)

O obyvatelích

Kapverďané jsou přátelští, pohostinní a hrdí na svou jedinečnou kulturu, která je fascinující směsicí afrických a portugalských vlivů. Většina z přibližně 560 000 obyvatel jsou míšenci afrického a evropského původu, což vytváří unikátní kulturní identitu známou jako "Crioulo" nebo "Kriolu" (stejně jako jejich jazyk).

Kapverdská mentalita je formována dvěma klíčovými koncepty: "morabeza" – což je místní verze pohostinnosti a vřelosti, a "sodade" – hluboký pocit nostalgie a touhy, který se odráží v jejich hudbě a poezii. Tento melancholický pocit je spojen s historií emigrace, kdy mnoho Kapverďanů muselo opustit ostrovy kvůli suchu a ekonomickým potížím.

Na Kapverdách žije více lidí v diaspoře než na samotných ostrovech, což vytváří silnou vazbu mezi těmi, kteří odešli, a těmi, kteří zůstali. To také znamená, že mnozí Kapverďané mají příbuzné v USA, Portugalsku, Nizozemsku a dalších zemích.

Život na ostrovech je pomalejší a klidnější – místní tomu říkají "no stress" životní styl. Pro Kapverďany jsou rodina a komunita na prvním místě a rádi tráví čas společenským životem při hudbě, tanci a dobrém jídle.

Společenská etiketa

Kapverdská společnost je neformální, ale přesto existují určité zvyky a pravidla, které je vhodné znát:

• Pozdravy: Kapverďané se zdraví podáním ruky, mezi přáteli jsou běžné polibky na tvář (jeden nebo dva). Muži si mezi sebou často podávají ruku, zatímco ženy se obvykle líbají na tvář.
• Úsměv a oční kontakt: Usmívejte se a udržujte oční kontakt. Kapverďané to vnímají jako projev respektu a upřímnosti.
• Oblečení: Na Kapverdách se obecně obléká neformálně, ale slušně. Ve městech jsou lidé více módně založení. Při návštěvě kostelů by měla být ramena a kolena zakrytá.
• Jídlo: Pokud jste pozváni do domácnosti, je zdvořilé přinést malý dárek (například víno nebo sladkosti). Před jídlem si přejte "bom apetite" (dobrou chuť) a počkejte, až vás hostitel vybídne, abyste začali jíst.
• Dochvilnost: Kapverďané mají uvolněnější přístup k času. Společenské akce často začínají později, než je uvedeno. Nicméně, jako turista byste na obchodní schůzky nebo rezervace měli chodit včas.
• Fotografování: Vždy požádejte o svolení, než budete fotografovat místní obyvatele, zejména děti.

Kapverďané oceňují, když turisté projevují zájem o jejich kulturu a historii. Trpělivost a úsměv vám otevřou mnohé dveře – místní obyvatelé jsou obvykle velmi ochotní podělit se o své příběhy a tradice.

Náboženství

Kapverdy jsou převážně katolickou zemí, kde se více než 80 % obyvatel hlásí ke katolické víře. Toto náboženství je zde hluboce zakořeněno od dob portugalské kolonizace v 15. století. Katolické tradice a svátky jsou důležitou součástí kapverdského kalendáře a kulturního života.

Kromě katolictví zde najdeme i protestantské komunity (především letniční hnutí) a menší počet muslimů. Zajímavostí je, že mnoho Kapverďanů praktikuje směs katolictví a tradičních afrických náboženských přesvědčení, což vytváří jedinečný synkretismus.

Nejvýznamnější náboženské svátky a festivaly zahrnují:

• Vánoce (Natal) – slaví se od 24. do 25. prosince s rodinnými setkáními a tradičními jídly
• Velikonoce (Páscoa) – významný svátek s procesími a bohoslužbami
• Svatojánské slavnosti (Festa de São João) – slaví se 24. června zejména na ostrově Brava, zahrnují tradiční tance a ohně
• Svátek Panny Marie (Nossa Senhora) – různé oslavy zasvěcené Panně Marii, například Nossa Senhora da Graça (15. srpna)
• Karnevaly – zejména na ostrovech São Vicente a São Nicolau, kombinující katolické tradice s africkými vlivy

Pro návštěvníky je při návštěvě kostelů vhodné dodržovat základní pravidla: mít zakrytá ramena a kolena, během bohoslužeb zachovávat ticho a respektovat místní zvyky. Mnoho kapverdských kostelů má zajímavou koloniální architekturu a je považováno za kulturní památky.

Historie

Kapverdy mají bohatou a fascinující historii, která sahá od jejich objevení až po současnost jako nezávislý ostrovní stát. Před příchodem Evropanů byly ostrovy pravděpodobně neobydlené.

Zásadní milníky kapverdské historie:

• 1456 – Portugalský mořeplavec Diogo Gomes objevil ostrovy, které byly později pojmenovány "Cabo Verde" (Zelený mys) podle nejzápadnějšího výběžku pevninské Afriky
• 1462 – Začala oficiální portugalská kolonizace, prvním trvale osídleným ostrovem se stal Santiago
• 16. – 19. století – Kapverdy se staly klíčovým uzlem v transatlantickém obchodu s otroky. Mnozí Afričané byli na ostrovech "aklimatizováni" před cestou do Ameriky
• 1747–1750 – Série hladomorů způsobených suchem zabila téměř 40 % populace, což se v historii opakovaně vracelo
• 1951 – Změna statusu z kolonie na zámořskou provincii Portugalska
• 1956 – Amílcar Cabral založil Africkou stranu nezávislosti Guineje a Kapverd (PAIGC)
• 1975 – Vyhlášení nezávislosti na Portugalsku (5. července, národní svátek)
• 1991 – První demokratické volby a konec vlády jedné strany
• 21. století – Kapverdy se postupně transformují na turistickou destinaci a jsou považovány za jeden z nejstabilnějších a nejdemokratičtějších afrických států

Historické dědictví je na ostrovech všudypřítomné – od koloniální architektury Cidade Velha (první evropské město v tropech a památka UNESCO) po opuštěné plantáže a pevnosti. Tato minulost vytvarovala jedinečnou kapverdskou identitu – míšení evropských a afrických prvků v jazyce, hudbě, gastronomii i architektuře.

Navzdory drsnému klimatu a opakujícím se obdobím sucha se Kapverdům podařilo vybudovat relativně prosperující společnost, která je dnes považována za jeden z nejúspěšnějších příkladů demokracie v Africe.

Kultura a co navštívit

Kapverdská kultura je fascinující tapisérií portugalských a afrických vlivů, které se po staletí mísily a vytvořily něco zcela jedinečného. Každý z ostrovů má svůj vlastní charakter a kulturní specifika.

Hudba a tanec

Hudba je duší Kapverd – zrodily se zde různé hudební styly, které získaly mezinárodní uznání:

• Morna – melancholický styl podobný portugalskému fadu, jehož nejznámější interpretkou byla Cesária Évora, "bosá diva"
• Coladeira – veselejší a rychlejší hudební styl
• Batuque – tradiční africký rytmus, původně provozovaný ženami
• Funaná – energický taneční styl s akordeonem

Navštivte živé hudební vystoupení v barech na ostrově São Vicente, zejména ve městě Mindelo, které je považováno za kulturní centrum souostroví.

Hlavní kulturní atrakce

Na různých ostrovech najdete řadu pozoruhodných míst, která stojí za návštěvu:

• Cidade Velha (Santiago) – první evropské město v tropech, zapsané na seznam UNESCO, s pevností Real de São Filipe a pilířem Pelourinho
• Mindelo (São Vicente) – kulturní centrum s koloniální architekturou, každoroční karneval a živá hudební scéna
• Plateau (Praia, Santiago) – historické centrum hlavního města s koloniálními budovami a etnografickým muzeem
• Muzeum Cesárie Évory (Mindelo) – věnované životu a dílu nejslavnější kapverdské umělkyně
• Národní řemeslné centrum (Mindelo) – kde můžete obdivovat a zakoupit tradiční kapverdské umění
• Tvořivá čtvrť Milho (Mindelo) – umělecká čtvrť plná galerií a ateliérů

Náš tajný tip: Navštivte vesnici Fontainhas na ostrově Santo Antão – nádherně barevné domky přilepené na úbočí dramatických hor, nabízející dechberoucí výhledy a autentický vhled do tradičního života na Kapverdách.

Festivaly a události

Pokud máte možnost, načasujte svou návštěvu na některý z živých festivalů:

• Karneval na São Vicente (únor/březen) – "malé Rio" s průvody, kostýmy a hudbou
• Festival Baía das Gatas (srpen, São Vicente) – hudební festival pod širým nebem
• Santa Maria Festival (září, Sal) – pouliční párty, hudba a jídlo
• Den nezávislosti (5. července) – oslavy v celé zemi

Na Kapverdách je kultura všudypřítomná – od pouličních maleb přes živou hudbu v barech až po tradiční řemesla. I když se jen procházíte ulicemi, všímejte si architektury, rytmů vycházejících z otevřených oken a způsobu, jakým se místní lidé zdraví a komunikují – to vše je součástí bohaté kulturní tapiserie těchto ostrovů.

Zajímavosti

Kapverdy jsou plné fascinujících faktů a zajímavostí, které vás možná překvapí:

• Více Kapverďanů žije v zahraničí než na samotných ostrovech – diaspora čítá přes 700 000 lidí, zatímco na ostrovech žije přibližně 560 000 obyvatel.
• Zdroj příjmení – Mnoho kapverdských příjmení pochází z názvů stromů, rostlin nebo předmětů (např. Ferreira – železo, Oliveira – olivovník).
• Ostrov Boa Vista byl kdysi součástí Sahary – Dodnes zde najdete rozsáhlé písečné duny, které připomínají, že ostrov byl kdysi pokračováním africké pouště.
• Endemická fauna a flóra – Na ostrovech žije několik endemických druhů, například kapverdská vlha (Apus alexandri) nebo ještěrka Macroscincus coctei.
• Vulkanická aktivita – Sopka Pico do Fogo na stejnojmenném ostrově je stále aktivní, naposledy vybuchla v roce 2014-2015 a místní obyvatelé pěstují kávu a vinnou révu na jejích úbočích.
• Obnovitelné zdroje energie – Kapverdy si stanovily ambiciózní cíl získávat 100 % energie z obnovitelných zdrojů, především z větru a slunce.
• Místo pro želvy – Pláže Kapverd jsou důležitým místem pro hnízdění ohrožených karety obecné a želvy zelenavé.
• Léčivý vzduch – V 19. století byly Kapverdy doporučovány jako zdravotní destinace pro lidi s respiračními problémy díky čistému vzduchu a příjemnému klimatu.
• Charles Darwin zde provedl výzkum – Během své cesty na lodi Beagle v roce 1832 navštívil Darwin ostrov Santiago a studoval zde místní geologii.
• Olympijské úspěchy – Přestože je to malá země, Kapverdy mají úspěšné sportovce, včetně Waltera Évory, který získal stříbrnou olympijskou medaili v boxu v roce 1996.

A jeden bonus pro milovníky kulinářských zážitků: Kapverdská národní specialita "cachupa" se vaří až 24 hodin! Tento vydatný pokrm z kukuřice, fazolí, zeleniny a různých druhů masa nebo ryb je srdcem kapverdské kuchyně a každá rodina má svůj vlastní recept.

Legendy

Mytologie a legendy Kapverd jsou fascinující směsicí portugalských pohádek a afrických příběhů, které odrážejí jedinečnou kreolskou identitu těchto ostrovů. Tyto příběhy byly po generace předávány ústně a mnohé z nich jsou stále živé v místním folklóru.

Legenda o Ti Lobo a Ti Pedro

Jednou z nejznámějších postav v kapverdských příbězích je Ti Lobo (Strýček Vlk), který je obvykle prezentován jako hloupý a chamtivý, zatímco jeho synovec Ti Pedro je chytrý a vynalézavý. Jejich příběhy jsou podobné bajkám, kde Ti Pedro často překoná svého strýce důvtipem. Tyto pohádky mají morální ponaučení a děti se je učí od útlého věku.

Duch Fidjado

Na mnoha ostrovech koluje pověst o "Fidjado" (nebo "Finado"), duchu mrtvého, který nemůže najít klid a vrací se, aby strašil živé. Podle legendy může Fidjado navštívit své příbuzné, pokud jim má něco důležitého sdělit nebo je varovat před nebezpečím. Na ostrově Santiago existuje tradice, že pokud zemře hlava rodiny, její tělo by mělo být neseno domů specifickou cestou, aby se duše neztratila a nestala se Fidjadem.

Bruxa a Feiticeira

Kapverdská mytologie je plná příběhů o čarodějnicích a kouzelnicích. "Bruxa" je zlá čarodějnice, která se v noci mění ve světlo nebo zvíře a může způsobit nemoci nebo smrt. "Feiticeira" je spíše léčitelka nebo praktikantka tradiční magie, která může pomáhat, ale i škodit. Mnoho starých kapverdských domů má speciální amulety nebo symboly vyryté nad dveřmi jako ochranu před těmito magickými bytostmi.

Legenda o Sereii

Jako námořnický národ mají Kapverďané mnoho legend spojených s mořem. Jedna z nich vypráví o "Sereii" (mořské panně), která žije v hlubinách oceánu obklopujícího ostrovy. Někteří rybáři tvrdí, že viděli tuto bytost za měsíčních nocí, jak se vynořila z vln a zpívala hypnotické melodie. Podle pověsti, pokud ji rybář spatří, je to znamení štěstí a bohatého úlovku.

Boi Tatá

Tato legenda, která má původ v brazilské a portugalské mytologii, vypráví o ohnivém hadovi nebo býkovi (Boi Tatá), který hlídá přírodní bohatství ostrovů. Podle některých verzí příběhu se objevuje za temných nocí jako pohybující se světlo na horizontu a trestá ty, kteří poškozují přírodu. Tato legenda má pravděpodobně kořeny v přírodních jevech, jako jsou bludičky nebo světelné odrazy na moři.

Tyto legendy a mnoho dalších jsou součástí bohatého ústního dědictví Kapverd a často jsou inspirací pro písně, básně a umělecká díla. Pokud máte možnost, požádejte místního průvodce nebo staršího obyvatele, aby vám vyprávěl některé z těchto tradičních příběhů – je to skvělý způsob, jak lépe porozumět kapverdské duši a představivosti.