Vatinkánská apoštolská knihovna

Vatikánská apoštolská knihovna patří mezi nejstarší knihovny světa a je domovem nejvýznamnějších historických textů. Je součástí Vatikánského paláce a Vatikánských muzeí. Byla založena roku 1448 Mikulášem V., který do ní umístil sbírku zděděnou po svých předchůdcích. V současnosti obsahuje na 1,6 milionů tištěných knih a přes 150 000 rukopisům a 8 500 prvotisků. Mezi nejvýznamnější patří Codex Vaticanus, který obsahuje celou Bibli a je považován za jednu z jejích nejstarších a nejkompletnějších verzí. Součástí knihovny jsou i mince a umělecké předměty. Vatikánská apoštolská knihovna bohužel není přístupná veřejnosti.

• Ubytování v okolí naleznete zde.
• Nejlepší organizované prohlídky do vatikánských muzeí naleznete zde.

Historie knihovny

Vatikánská apoštolská knihovna má kořeny sahající až do raných dob křesťanství, kdy církev začala shromažďovat důležité dokumenty a rukopisy. Oficiální založení knihovny se datuje do roku 1448, kdy papež Mikuláš V. ustanovil první systematickou sbírku rukopisů. Během pontifikátu Sixta IV. (1471-1484) došlo k významné reorganizaci a rozšíření knihovny, včetně vytvoření nových prostor a systematického katalogizačního systému. V průběhu staletí knihovna kontinuálně rostla díky darům, nákupům a připojování dalších sbírek. Významným milníkem bylo 17. století, kdy byla získána knihovna vévodů z Urbina, obsahující cenné renesanční rukopisy. V 18. století přibyla sbírka královny Kristýny Švédské a knihovna rodu Ottoboni. Moderní éra knihovny začala v 19. století pod vedením kardinála Angelo Mai, který zavedl moderní katalogizační systémy a započal systematickou digitalizaci sbírek. Dnes knihovna pokračuje v modernizaci při zachování své historické podstaty a významu.

Architektura a výzdoba

Vatikánská knihovna je umístěna v renesančním křídle Vatikánského paláce, které bylo speciálně navrženo pro tento účel. Hlavní sál, známý jako Salone Sistino, je považován za jeden z nejkrásnějších knihovních prostorů na světě. Stropy jsou zdobeny freskami zobrazujícími historii lidského poznání a významné momenty z historie knihovny. Architektonické řešení prostoru kombinuje funkčnost s estetickou dokonalostí. Vysoké stropy umožňují přirozené větrání a osvětlení, zatímco masivní dřevěné police a pracovní stoly jsou mistrovskými kusy řemeslného umění. Výzdoba zahrnuje alegorické postavy reprezentující různé oblasti vědění a portréty významných osobností spojených s historií knihovny.

Sbírky a významné dokumenty

Rukopisy a kodexy

Knihovna uchovává některé z nejstarších a nejvzácnějších rukopisů na světě. Mezi nejvýznamnější patří Codex Vaticanus, jeden z nejstarších dochovaných biblických rukopisů, pocházející ze 4. století. Dalším pokladem je Vergilius Vaticanus, ilustrovaný rukopis Vergiliových děl z téhož období.

Prvotisky a vzácné tisky

Sbírka obsahuje přes 8 500 prvotisků, včetně vzácných exemplářů Gutenbergovy bible. Významná je také kolekce renesančních tisků a vědeckých publikací z období osvícenství.

Historické dokumenty

Mezi historickými dokumenty vynikají papežské buly, diplomatická korespondence a státní dokumenty spanning několik století evropské historie. Zvláštní význam mají dokumenty související s reformací a protireformací.

Přístup a pravidla návštěvy

Vatikánská apoštolská knihovna není přístupná veřejnosti, ale pouze odborníkům a vědcům, kteří se musí registrovat a prokázat své akademické zázemí.  O povolení ke vstupu a takzvaný "reader's pass" si mohou zažádat univerzitní profesoři, studenti Ph.D. či jiné osoby s požadovanou kvalifikací. Pro tyto osoby je knihovna otevřena v pondělí, úterý i pátek.

Digitalizace a moderní technologie

Vatikánská knihovna v posledních letech prochází rozsáhlým procesem digitalizace. Cílem je zpřístupnit vzácné dokumenty badatelům po celém světě a zároveň zajistit jejich dlouhodobé uchování. Projekt DigiVatLib umožňuje online přístup k vybraným digitalizovaným materiálům. Knihovna využívá nejmodernější technologie pro konzervaci a restaurování dokumentů, včetně specializovaných skenerů a klimatizovaných úložných prostor. Digitální archiv je průběžně rozšiřován a modernizován.

Zajímavosti o Vatikánské knihovně

• Knihovna obsahuje tajnou sbírku dokumentů přístupnou pouze papeži a nejvyšším vatikánským hodnostářům
• Nejstarší dokument v knihovně pochází z 1. století našeho letopočtu
• Knihovna uchovává přes 100 000 map a geografických dokumentů
• V archivu se nachází originální dopis Jindřicha VIII. žádající o anulování manželství
• Součástí sbírek je i rozsáhlá numismatická kolekce

Recenze

Návštěvníci Vatikánské knihovny jsou obvykle ohromeni její majestátností a historickou atmosférou. Zvláště oceňují profesionalitu a erudovanost průvodců během organizovaných prohlídek. Pozitivně hodnocena je také možnost vidět některé z nejvzácnějších dokumentů světa, byť jen ve vitrínách. Kritika se nejčastěji týká obtížnosti získání přístupu pro běžné návštěvníky a omezené možnosti fotografování. Někteří návštěvníci také zmiňují, že prohlídky mohou být příliš krátké vzhledem k rozsahu a významu instituce.

Jak se dostat do Vatikánské knihovny

Nejbližším letištěm je římské Fiumicino (Leonardo da Vinci), odkud se do Vatikánu dostanete přímým vlakem Leonardo Express na stanici Roma Termini, odkud můžete pokračovat metrem.

Veřejnou dopravou

Z centra Říma je nejjednodušší použít metro linku A do stanice Ottaviano-San Pietro. Odtud je to ke knihovně přibližně 10 minut chůze. Alternativně můžete využít autobusy 40 nebo 64 ze stanice Termini.

Pěšky z centra Říma

Do Vatikánu se dostanete příjemnou procházkou přes historické části města. Pokud vyjdete například z náměstí Piazza Venezia, cesta trvá přibližně 30–40 minut. Doporučená trasa vede přes Ponte Sant’Angelo a kolem Castel Sant’Angelo, odkud je to do Vatikánu už jen několik minut chůze. Tato trasa nabízí krásné výhledy na řeku Tiberu a historickou architekturu Říma.

Co dalšího navštívit v okolí 

• Vatikánská muzea – Rozsáhlý komplex muzeí s uměleckými sbírkami včetně Sixtinské kaple a Rafaelských stanzí.
• Bazilika svatého Petra – Nejvýznamnější katolický chrám na světě s nádhernou kupolí od Michelangela a papežskými hrobkami.
• Náměstí svatého Petra – Monumentální náměstí před bazilikou, kde se konají papežská požehnání a veřejné audience.
• Castel Sant’Angelo – Impozantní hrad s bohatou historií a úchvatnými výhledy na Řím a řeku Tiberu.
• Borgo Pio – Malebná čtvrť s úzkými uličkami, tradičními restauracemi a obchody s náboženskými suvenýry.
• Ponte Sant’Angelo – Historický most zdobený sochami andělů od Berniniho, který vede k hradu Sant’Angelo.

Kde naleznete více informací

• Oficiální stránky Vatikánské knihovny
• Oficiální stránky Vatikánu

Kde se nachází Vatikánská apoštolská knihovna?

Vatikánská apoštolská knihovna (Biblioteca Apostolica Vaticana) se nachází v samotném srdci Vatikánu, konkrétně v severní části Vatikánského paláce. Hlavní vstup do knihovny je situován na Cortile del Belvedere. Knihovna je součástí rozsáhlého komplexu Vatikánských muzeí, přestože funguje jako samostatná instituce.

Kdy byla Vatikánská knihovna založena?

Oficiální založení Vatikánské apoštolské knihovny se datuje do roku 1475, kdy papež Sixtus IV. vydal bulu "Ad decorem militantis Ecclesiae". Nicméně historie vatikánské sbírky knih sahá mnohem dále do minulosti. Již od 4. století existovaly při Lateránském paláci, tehdejším sídle papežů, významné sbírky rukopisů. Současná podoba knihovny je výsledkem staletí systematického shromažďování a uchovávání dokumentů.

Kolik knih a dokumentů Vatikánská knihovna obsahuje?

Vatikánská apoštolská knihovna patří k největším knihovnám světa. V současnosti obsahuje přibližně 1,6 milionu tištěných knih, 150 000 rukopisů, 8 300 prvotisků (knihy vytištěné před rokem 1501), více než 100 000 map a rytin a 300 000 mincí a medailí. Sbírka se neustále rozrůstá díky darům, nákupům a povinným výtiskům publikací týkajících se církevní historie.

Jaké jsou nejcennější dokumenty ve Vatikánské knihovně?

Mezi nejvzácnější dokumenty patří Codex Vaticanus, jeden z nejstarších dochovaných rukopisů Bible z poloviny 4. století. Dále zde najdeme Vergilův Kodex z 5. století, dopisy Martina Luthera, dokumenty z procesu s Galileo Galileim, a dokonce i dopisy anglického krále Jindřicha VIII. týkající se jeho rozvodu. Knihovna také uchovává vzácné hebrejské, arabské a čínské rukopisy, stejně jako dokumenty z předkolumbovské Ameriky.

Kdo může navštívit Vatikánskou knihovnu?

Přístup do Vatikánské knihovny je omezen pouze na kvalifikované badatele, profesory, doktorandy a akademiky, kteří potřebují studovat specifické dokumenty pro svůj výzkum. Pro získání přístupu je nutné podat oficiální žádost s doporučujícími dopisy a specifikací výzkumného záměru. Běžní turisté nemají do knihovny přístup, mohou však navštívit muzeum Vatikánské knihovny, kde jsou vystaveny některé významné exempláře.

Jak je možné získat badatelský přístup do knihovny?

Pro získání badatelského přístupu je nutné splnit několik podmínek. Žadatel musí mít minimálně ukončené vysokoškolské vzdělání a předložit doporučující dopis od uznávané akademické instituce. Dále je potřeba vyplnit oficiální žádost, ve které se specifikuje účel výzkumu a konkrétní dokumenty, které chce badatel studovat. Přístupové karty se vydávají na období od 3 dnů do 1 roku.

Jak probíhá digitalizace Vatikánské knihovny?

Od roku 2012 probíhá rozsáhlý projekt digitalizace vzácných rukopisů a dokumentů. Ve spolupráci s různými institucemi a za použití nejmodernějších technologií se postupně digitalizují tisíce stran historických dokumentů. Cílem je nejen ochrana originálů, ale také zpřístupnění těchto materiálů badatelům po celém světě. V současnosti je již digitalizováno přes 20 000 rukopisů a proces stále pokračuje.

Jaká bezpečnostní opatření chrání knihovní fond?

Vatikánská knihovna využívá nejmodernější bezpečnostní systémy pro ochranu svých sbírek. Dokumenty jsou uloženy v klimatizovaných prostorách s kontrolovanou teplotou a vlhkostí. Knihovna je vybavena protipožárním systémem využívajícím argon místo vody, aby nedošlo k poškození dokumentů. Přístup do depozitářů je přísně kontrolován a monitorován pomocí kamerového systému.

Jaké jsou možnosti prohlídky pro veřejnost?

I když samotná knihovna není přístupná běžným návštěvníkům, existuje několik možností, jak se seznámit s její historií a některými exponáty. V rámci Vatikánských muzeí je možné navštívit Salone Sistino, historický sál knihovny s nádhernými freskami. Muzeum Vatikánské knihovny pravidelně pořádá tematické výstavy, kde jsou prezentovány vybrané dokumenty ze sbírek. Návštěvníci si mohou prohlédnout tyto expozice v rámci běžné vstupenky do Vatikánských muzeí.

Jak funguje správa a organizace knihovny?

Vatikánská apoštolská knihovna je řízena kardinálem archivářem a knihovníkem svaté římské církve, kterému pomáhá prefekt knihovny. Současným prefektem je Cesare Pasini. Knihovna zaměstnává přibližně 110 stálých pracovníků včetně knihovníků, restaurátorů, IT specialistů a administrativních pracovníků. Organizačně je rozdělena do několika oddělení, včetně oddělení rukopisů, tištěných knih, numismatiky a restaurátorských dílen.

Jaké jsou současné projekty a iniciativy knihovny?

Kromě digitalizace se knihovna věnuje řadě výzkumných a konzervačních projektů. Spolupracuje s předními světovými institucemi na výzkumu historických dokumentů a jejich ochraně. Významným projektem je také katalogizace dosud nezpracovaných fondů a vytváření online přístupných databází. Knihovna také organizuje odborné konference a podílí se na mezinárodních výzkumných projektech.

Jak probíhá restaurování a konzervace dokumentů?

Vatikánská knihovna disponuje vlastními restaurátorskými dílnami vybavenými nejmodernější technikou. Restaurátoři používají tradiční i moderní metody pro zachování historických dokumentů. Každý zásah je pečlivě dokumentován a provádí se pouze v nezbytném rozsahu. Součástí péče o fondy je také preventivní konzervace, která zahrnuje kontrolu klimatických podmínek a pravidelné čištění dokumentů.

Jaké jsou otevírací hodiny pro badatele?

Vatikánská knihovna je pro badatele otevřena od pondělí do pátku od 8:45 do 17:15, s výjimkou vatikánských svátků a plánovaných uzavírek. Během letních měsíců (červenec až září) je provoz omezen. Badatelé musí svou návštěvu předem rezervovat a při první návštěvě absolvovat krátké školení o pravidlech práce s historickými dokumenty.

Jak knihovna získává nové přírůstky?

Sbírky se rozšiřují několika způsoby. Významným zdrojem jsou dary od jednotlivců i institucí, nákupy vzácných dokumentů a povinné výtisky publikací souvisejících s církevní historií. Knihovna také aktivně vyhledává a získává dokumenty důležité pro studium církevních dějin a křesťanské kultury. Každý rok přibude do sbírek několik tisíc nových položek.