Jak se v Basileji domluvím?
V Basileji se mluví především německy, konkrétně švýcarskou němčinou. Oficiální jazyk je standardní němčina, která je používána v úřední komunikaci, školství a médiích. Mnoho obyvatel však ovládá i angličtinu, zejména mladší generace a lidé pracující v turistickém sektoru. Doporučujeme naučit se několik základních frází v němčině, které vám usnadní komunikaci.
Vzhledem k blízkosti francouzských hranic není neobvyklé potkat místní, kteří mluví plynně francouzsky. Italština, jako jeden z oficiálních jazyků Švýcarska, se tu také občas ozývá, i když méně často.
Základní fráze
Zde jsou některé užitečné fráze v basilejském dialektu (a jejich přibližná výslovnost):
- Dobrý den – Guete Daag (guete daag)
- Dobrý večer – Guete Oobe (guete óbe)
- Děkuji – Merci vilmol (merci filmol)
- Prosím – Bitte (bite)
- Ano – Jo (jo)
- Ne – Nei (nej)
- Na zdraví – Proscht (prošt)
- Promiňte – Entschuldigung (entšuldigung)
- Mluvíte anglicky? – Reden Sie Änglisch? (reden sí englíš)
- Kolik to stojí? – Was koschtet das? (vas koštet das)
O obyvatelích Basileje
Obyvatelé Basileje jsou známí svou přátelskostí, otevřeností a tolerancí. Město je multikulturní a kosmopolitní, což se odráží v rozmanitosti jeho obyvatel. Lidé v Basileji si cení své historie a tradic, ale zároveň jsou otevření novým vlivům a kulturám. Švýcaři jsou obecně velmi přesní a dodržování pravidel je pro ně samozřejmostí.
Místní obyvatelé jsou hrdí na svou kulturní scénu, tradice a historické dědictví. Basilej je známá jako město umění, vědy a farmaceutického průmyslu. Zdejší lidé jsou často vzdělaní, kultivovaní a zajímají se o kulturní dění. Univerzita v Basileji, založená v roce 1460, je nejstarší v zemi a formuje intelektuální atmosféru města.
Na první pohled mohou Basilejané působit rezervovaně, ale tato zdrženlivost obvykle rychle ustoupí, jakmile překonáte počáteční bariéru. Jsou spolehliví, precizní a cení si svého soukromí – typické švýcarské vlastnosti, které však v Basileji doplňuje jistá rýnská žoviálnost.
Společenská etiketa a zvyky v Basileji
V Basileji, stejně jako v celém Švýcarsku, je důležité dodržovat společenská pravidla a etiketu:
- Přesnost: Dochvilnost je velmi ceněná. Na schůzky a setkání přijďte vždy včas.
- Formálnost: Při prvním setkání je běžné podání ruky, včetně očního kontaktu. Oslovujte lidi titulem a příjmením, dokud vám nenabídnou tykání.
- Respekt k soukromí: Švýcaři si cení svého soukromí, proto buďte diskrétní a nezasahujte do osobních záležitostí.
- Oblékání: Oblékání je spíše konzervativní, zejména v pracovním prostředí. Dbají na čistotu a upravenost.
Náboženství v Basileji
V Basileji je náboženská svoboda zaručena ústavou a město je domovem pro různá náboženství. Největšími náboženskými skupinami jsou křesťané, rozděleni na protestanty a katolíky. Nacházejí se zde také židovské a muslimské komunity. Náboženství hraje v životě obyvatel důležitou roli, ale švýcarská společnost je obecně tolerantní a sekulární.
Dominantou města je protestantská katedrála Münster, jejíž červený pískovec a charakteristické dvojvěží tvoří nezaměnitelnou siluetu města. Původně katolická katedrála byla během reformace přeměněna na protestantský kostel. Uvnitř odpočívá Erasmus Rotterdamský, významný humanistický učenec, který v Basileji strávil poslední roky svého života.
Náboženské svátky mají v kalendáři Basileje stále důležité místo. Nejvýznamnější je Velikonoční pondělí, které je oficiálním svátkem, a období adventu, kdy se město zahalí do slavnostního hávu a hostí slavné vánoční trhy.
Historie Basileje
Basilej má bohatou historii sahající až do doby Římanů, kteří zde založili pevnost v roce 44 př. n. l. Město získalo význam ve středověku díky svému strategickému umístění na Rýně, což z něj udělalo důležité obchodní a kulturní centrum.
V roce 1501 se Basilej stala součástí Švýcarské konfederace. Město je také známé svou univerzitou, založenou v roce 1460, která je nejstarší univerzitou ve Švýcarsku.
16. století přineslo reformaci a s ní zásadní změny v náboženském i společenském životě. Basilej se stala útočištěm pro náboženské uprchlíky a intelektuály. V této době zde působili takoví učenci jako Erasmus Rotterdamský či Paracelsus.
Významným obdobím byla i éra hedvábného průmyslu v 18. století, která položila základy pro pozdější rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu. Firmy jako Ciba-Geigy, Sandoz (dnes součást Novartis) a Hoffmann-La Roche vyrostly z tohoto základu a dodnes tvoří ekonomickou páteř regionu.
Rok 1833 přinesl rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony – městský (Basel-Stadt) a venkovský (Basel-Landschaft) po občanských nepokojích, což je situace, která trvá dodnes.
20. století bylo charakterizováno neutralitou Švýcarska během světových válek, díky které se Basilej stala důležitým diplomatickým centrem. V poválečném období město prosperovalo díky farmaceutickému průmyslu a posilovalo svou pozici kulturní metropole.
Dnes je Basilej moderním městem, které úspěšně kombinuje bohaté historické dědictví s progresivní současností. Je domovem farmaceutických gigantů, prestižních výzkumných institucí a světoznámého veletrhu umění Art Basel.
Kultura a co navštívit
Basilej je kulturní metropolí Švýcarska s bohatou nabídkou kulturních aktivit. Nachází se zde řada muzeí, galerií a divadel, mezi nejznámější patří Kunstmuseum, Fondation Beyeler a Tinguelyho muzeum. Město je také domovem pro slavný karneval Basler Fasnacht, který je zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Basilejský kulturní život je pestrý a nabízí něco pro každého, od klasické hudby po moderní umění a divadlo.
Pro milovníky architektury je Basilej skutečným rájem. Kromě středověkých staveb zde najdete díla hvězdných architektů současnosti, jako jsou Herzog & de Meuron, Frank Gehry či Zaha Hadid. Pozoruhodnou stavbou je Messeturm (veletržní věž), nejvyšší budova Švýcarska, a Roche Tower, nejvyšší mrakodrap ve Švýcarsku.
Pro odpočinek a relaxaci navštivte botanickou zahradu Universität Basel nebo park Lange Erlen na severním okraji města, kde se můžete projít mezi volně se pohybujícími zvířaty.
Zajímavosti
- Trojzemí (Dreiländereck) – V Basileji můžete snídat ve Švýcarsku, obědvat v Německu a večeřet ve Francii. Místo, kde se setkávají hranice tří zemí, je označeno monumentem a nachází se přímo na Rýnu.
- Nejstarší ZOO ve Švýcarsku – Zoologická zahrada v Basileji byla založena v roce 1874 a je domovem pro více než 600 druhů zvířat.
- Nejdelší nákupní ulice Švýcarska – Freie Strasse je hlavní nákupní tepnou s luxusními butikami i místními obchody.
- Hodiny na laicky – V Basileji jsou hodiny na věži katedrály Münster tradičně o hodinu napřed oproti běžnému času. Tato anomálie pochází ze středověku a pomáhala městským strážím dodržovat časový harmonogram.
- Papiermuseum – Unikátní muzeum papíru sídlí v historickém mlýně a představuje fascinující proces výroby papíru od jeho počátků až po současnost.
- Basilejské lékořice – Místní specialita Läckerli, kořeněné medové sušenky, jsou vyráběny v Basileji již od 18. století.
- Umění ve veřejném prostoru – Po celém městě najdete venkovní umělecká díla, včetně fontán, soch a instalací od slavných umělců.
- Basel SBB – Hlavní nádraží v Basileji má dvě části - švýcarskou a francouzskou, což odráží přeshraniční charakter města.
- Farmaceutická velmoc – Basilej je sídlem některých z největších farmaceutických společností světa, včetně Novartis a Roche, což z města činí jeden z nejvýznamnějších center životních věd na planetě.
Legendy
Legenda o basilišku – Basilišek, mytický tvor s tělem kohouta a hadím ocasem, je tradičním symbolem města a objevuje se na mnoha fontánách a erbech. Podle legendy žil basilišek v jeskyni pod městem a mohl zabíjet pouhým pohledem. Byl přemožen odvážným mladíkem, který použil zrcadlo, aby na tvora obrátil jeho vlastní smrtící pohled. Ačkoli jde o fantazii, název města Basilej je někdy lidově odvozován právě od tohoto bájného stvoření (správně však pochází z řeckého "basilea" – královský).
Lällekönig – Na fasádě budovy u Středního mostu (Mittlere Brücke) kdysi visela velká hlava s pohyblivým jazykem, která jej vyplazovala na protější břeh Rýna. Tato figura, nazývaná Lällekönig (Král s vyplazeným jazykem), byla považována za ochránce města. Původní socha byla zničena v 19. století, ale její replika je k vidění v Historickém muzeu. Podle pověsti vyplazoval Lällekönig jazyk na obyvatele Kleinbaselu (části města na pravém břehu Rýna) jako symbol historického napětí mezi oběma částmi města.
Tanec smrti (Totentanz) – Ve středověké Basileji byla na zdi hřbitova dominikánského kláštera namalována působivá freska zobrazující tanec smrti – alegorické vyobrazení smrti tančící s lidmi všech společenských vrstev, od papeže po dítě. Toto dílo mělo připomínat, že před smrtí jsou si všichni rovni. Freska byla zničena v 19. století, ale fragmenty a kopie můžete vidět v Historickém muzeu.
Příběh o Münsterských skřítcích – Podle místní legendy žije v basilejské katedrále skupina malých skřítků, kteří v noci opravují poškozené části chrámu a chrání jej před nehodami. Říká se, že každý, kdo v katedrále uslyší tiché ťukání nebo šustění, když je uvnitř sám, se právě setkal s těmito přátelskými strážci.
Legenda o Třech králích – Během Basilejského koncilu (1431-1449) měl jeden z biskupů vizi, ve které se mu zjevili Tři králové a požádali, aby byly jejich relikvie přeneseny do Basileje. I když k tomuto přenesení nikdy nedošlo (relikvie zůstaly v Kolíně nad Rýnem), vzpomínka na tuto legendu přetrvává v podobě vyobrazení Tří králů na některých historických basilejských budovách.
Rýnské zlato – Podobně jako existují legendy o zlatě v Rýnu u Lorelei v Německu, i basilejský úsek řeky má své příběhy o pokladech. Podle jedné pověsti ukryl bohatý kupec během třicetileté války svůj majetek do malé jeskyně na břehu Rýna, kde jej střeží říční duch, který poklad vydá pouze tomu, kdo v předvečer letního slunovratu zahraje na flétnu specifickou melodii.