Jak se v Rumunsku domluvím?
V Rumunsku se hovoří rumunštinou, což je románský jazyk příbuzný italštině, francouzštině a španělštině. Pokud ovládáte některý z těchto jazyků, pravděpodobně zachytíte podstatu mnoha rumunských konverzací. Ve větších a turistických městech se můžete domluvit anglicky, ale ovládá ji spíše mladší generace. Na venkově a v menších městech s angličtinou nepochodíte téměř vůbec. Bude tak potřeba zapojit trošku kreativity a použít "ruce a nohy".
Náš tajný tip: Několik slov v rumunštině otevírá dveře a srdce místních. I když budete mít silný přízvuk, Rumuni ocení váš zájem o jejich jazyk a často vám pomohou s větší ochotou.
Základní fráze
- Dobrý den - Bună ziua (boo-nuh zee-wah)
- Ahoj - Salut (sah-loot)
- Děkuji - Mulțumesc (mool-tsu-mesk)
- Prosím - Vă rog (vuh rog)
- Ano - Da (dah)
- Ne - Nu (noo)
- Promiňte - Scuzați (skoo-zah-tsee)
- Dobrou chuť - Poftă bună (pof-tuh boo-nuh)
- Na zdraví - Noroc (no-rok)
- Dobrý večer - Bună seara (boo-nuh syah-rah)
- Dobrou noc - Noapte bună (noap-te boo-nuh)
- Kolik to stojí? - Cât costă? (kut kos-tuh)
- Kde je...? - Unde este...? (oon-de yes-te)
- Nerozumím - Nu înțeleg (noo un-tse-leg)
- Mluvíte anglicky? - Vorbiți engleză? (vor-beats eng-leh-zuh)
O obyvatelích
Rumuni jsou známí svou pohostinností a vřelostí, zejména vůči zahraničním návštěvníkům. Tato vstřícnost může být pro turisty ze západní Evropy až překvapivá. Neváhají pozvat i cizince na domácí pálenku nebo tradiční pokrmy. Na venkově zůstává život mnohdy zakonzervovaný v čase – koňské povozy, ruční zemědělské práce a tradice přetrvávající po staletí jsou běžným obrazem.
Rumunská společnost se vyznačuje silnými rodinnými vazbami. Rodinné oslavy jako křtiny, svatby či narozeniny jsou velkými událostmi, které se slaví s mnoha příbuznými a přáteli. Mladší generace, zejména ve městech, je kosmopolitnější a více orientovaná na západní styl života.
Rumuni jsou hrdí na svou kulturu a historii, zejména na latinské kořeny, které je odlišují od okolních slovanských národů. Mají bohatý folklór, který zahrnuje tradiční tance, hudbu a řemesla. Stále udržují mnoho lidových tradic, které lze zažít během různých festivalů a svátků v průběhu roku.
Společenská etiketa a zvyky
Při návštěvě Rumunska vám pomohou následující tipy týkající se společenského chování:
- Pozdravy - Při setkání je běžný podání ruky, mezi přáteli a známými jsou obvyklé i polibky na tváře (dva nebo tři). Muži obvykle čekají, až žena nabídne ruku jako první.
- Návštěvy domácností - Pokud jste pozváni do rumunského domova, je vhodné přinést malý dárek, například kvalitní víno, květiny (v lichém počtu, nikoli 13) nebo čokoládu. Hostitel vám téměř jistě nabídne jídlo a pití – odmítnutí může být považováno za nezdvořilé.
- Stolování - Před jídlem je obvyklé popřát "Poftă bună" (dobrou chuť). Očekává se, že talíř vyprázdníte, což je znamení, že jídlo chutnalo. Odmítnutí druhé porce může vyžadovat jemné, ale důrazné "ne".
- Oblékání - Rumuni se obvykle oblékají formálněji než lidé v západní Evropě. Do restaurací, divadel a při společenských událostech je vhodné obléknout se elegantně. V kostelech by ženy měly mít zakrytá ramena a kolena, v některých případech i hlavu.
- Fotografování - Při fotografování lidí, zejména na venkově a v tradičních komunitách, vždy požádejte o svolení. Některé skupiny, jako například Romové, mohou být k fotografování citliví.
Chovejte se vždy slušně a zdvořile, tak jako je běžné po celé Evropě. Respektujte místní tradice, zejména svatby a pohřby, které jsou pro místní citlivými událostmi a chovejte se vždy uctivě. Při vstupu do kostelů a jiných nábožensky důležitých míst nezapomeňte na vhodné a uctivé oblečení.
Chování Rumunů je velmi temperamentní, ale jsou to velmi otevření a vstřícní lidé, proto se neváhejte zapojit do rozhovoru či zeptat na cestu. Místní budou velmi ochotní. Chovejte se také ohleduplně k místní přírodě.
Náš tajný tip: V Rumunsku je zakořeněná kultura spropitného. V restauracích se očekává 10-15% spropitné, které se obvykle dává přímo obsluze, nikoli na stůl. U taxikářů je běžné zaokrouhlit částku nahoru.
Náboženství
Více než 80 % obyvatel Rumunska se hlásí k pravoslavné církvi. Víra zde hraje významnou roli v každodenním životě, zejména ve venkovských oblastech. Pravoslavné kostely a kláštery, často bohatě zdobené freskami a ikonami, patří k nejpůsobivějším památkám země.
Náboženské svátky jsou v Rumunsku slaveny s velkou vážností. Velikonoce (Paști) a Vánoce (Crăciun) jsou nejdůležitějšími svátky, provázené jedinečnými tradicemi a zvyky. Během těchto období očekávejte zavřené obchody a úřady. Pravoslavné Velikonoce obvykle připadají na jiné datum než katolické či protestantské.
Při návštěvě kostelů a klášterů:
- Ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena, v některých místech je vyžadován i šátek na hlavu (často k zapůjčení u vchodu)
- Muži by měli sejmout pokrývku hlavy
- V aktivních kostelech během bohoslužeb nefoťte s bleskem a pohybujte se tiše a s respektem
- V některých klášterech se platí malý poplatek za fotografování
Historie Rumunska
Historii Rumunska formovalo několik klíčových období, která dodnes ovlivňují kulturu země. Území dnešního Rumunska bylo osídleno již od pravěku, ale významným bodem byl rok 106 n.l., kdy římský císař Traján dobyl Dácii (dnešní Rumunsko). Během římské nadvlády došlo k romanizaci místního obyvatelstva – odtud pochází latinský základ rumunštiny.
Po pádu Římské říše prošlo území mnoha proměnami. Od 14. století existovala dvě rumunská knížectví – Valašsko a Moldavsko, která si udržovala relativní autonomii, i když byla pod vlivem Osmanské říše. Transylvánie měla odlišný vývoj jako součást Uherského království a později Habsburské monarchie.
Moderní rumunský stát vznikl roku 1859 spojením Valašska a Moldavska. Plnou nezávislost na Osmanské říši získalo Rumunsko po rusko-turecké válce v roce 1878. Po první světové válce se země výrazně rozšířila připojením Transylvánie, Bukoviny a Besarábie.
Druhá světová válka a následný nástup komunismu znamenaly temné období. Zejména éra Nicolae Ceaușesca (1965-1989) se vyznačovala krutou diktaturou, hospodářským úpadkem a masivním sledováním obyvatel. Prosincová revoluce 1989 vedla k pádu komunistického režimu a popravě Ceaușesca.
Postkomunistická transformace byla pro Rumunsko náročná, ale země postupně směřovala k demokracii a tržní ekonomice. V roce 2004 se stala členem NATO a v roce 2007 vstoupila do Evropské unie. Přes výrazný ekonomický rozvoj posledních let země stále řeší problémy s korupcí a nedůvěrou občanů v politické instituce.
Kultura a co navštívit
Rumunská kultura je fascinující směsicí latinských, východoevropských a balkánských vlivů. Tato jedinečná kombinace se odráží v umění, architektuře, hudbě i gastronomii.
Architektonické skvosty
- Malované kláštery Bukoviny – Mistrovská díla byzantského umění s jedinečnými vnějšími freskami na UNESCO seznamu. Nejznámější jsou kláštery Voroneț (známý "voroneţskou modrou"), Humor, Moldovița, Sucevița a Putna.
- Dřevěné kostely Maramureše – Vysoké dřevěné stavby s charakteristickými štíhlými věžemi reflektující lidovou architekturu regionu. Osm z nich je zapsáno na seznamu UNESCO.
- Sibiň – Středověké město s dobře zachovalým historickým centrem, které bylo Evropským hlavním městem kultury v roce 2007. Nejzajímavější je Velké náměstí (Piața Mare) a domy se "střešními okny", které vypadají jako pozorovatelé.
- Brašov – Půvabné město obklopené Karpatami s gotickým Černým kostelem (Biserica Neagră) a úzkými uličkami starého města.
- Bukurešť – Hlavní město nabízí eklektickou směs architektonických stylů od secese po brutalistickou komunistickou architekturu. Dominantou je monstrózní Palác parlamentu, druhá největší administrativní budova na světě (po Pentagonu).
Nematerální kulturní dědictví
Rumunsko má bohatý folklór, který zahrnuje tradiční tance jako Călușari (rituální tanec s předkřesťanskými kořeny zapsaný na seznamu UNESCO), lidovou hudbu s charakteristickými nástroji jako cimbál a tárogató, a nádherné ruční výrobky - keramiku, vyšívané kroje, dřevořezby a velikonoční kraslice.
Náš tajný tip: Navštivte Muzeum rumunského rolníka (Muzeul Țăranului Român) v Bukurešti nebo skanzen Astra v Sibiu, kde můžete obdivovat tradiční vesnickou architekturu a život z různých regionů země.
Kulturní zážitky
- Festival medvědích tanců – Novoroční rituál v regionu Moldávie, kdy se muži oblékají do pravých medvědích kůží a tančí pro štěstí v novém roce.
- Transylvánský mezinárodní filmový festival (TIFF) – Největší rumunská filmová událost konaná každoročně v Kluži.
- George Enescu Festival – Prestižní festival klasické hudby pořádaný v Bukurešti na počest slavného rumunského skladatele.
- Tradiční rumunské trhy – Nejautentičtější zážitek nabízejí venkovské trhy, kde místní prodávají domácí produkty od sýrů po ručně vyrobené předměty.
Pro rezervaci organizovaných výletů a aktivit v Rumunsku doporučujeme využít služeb getyourguide.com, kde najdete širokou nabídku včetně prohlídek Drákulova hradu, výletů do Karpat nebo kulinářských zážitků.
Zajímavosti
Rumunsko je země plná překvapení a málo známých faktů, které stojí za zmínku:
- Drákulův hrad – Hrad Bran, často označovaný jako "Drákulův hrad", ve skutečnosti nemá s historickým Vladem Tepešem (předlohou pro literárního Drákulu) příliš společného. Vlad III. zde pravděpodobně nikdy nepobýval, ale turistický marketing této spojitosti bohatě využívá.
- Nejvyšší dřevěný kostel – V městečku Săpânța-Peri se nachází nejvyšší dřevěná stavba církevního charakteru v Evropě (78 metrů).
- Veselý hřbitov – Hřbitov v Săpânțě (Maramureš) je unikátní svými barevnými náhrobky s naivními malbami a veselými, často humorně laděnými epitafy, které popisují život zesnulého včetně jeho nedostatků.
- Druhý největší podzemní ledovec – Ledová jeskyně Scărișoara v pohoří Apuseni ukrývá obrovskou ledovou formaci starou přes 3000 let.
- Delta Dunaje – Druhý největší říční delta v Evropě je biosférickou rezervací UNESCO s více než 300 druhy ptáků a jedinečným ekosystémem.
- Transalpina a Transfăgărășan – Dvě nejkrásnější vysokohorské silnice v Rumunsku, přičemž Transfăgărășan byl vyhlášen pořadem Top Gear za nejlepší silnici na světě.
- První město s pouličním osvětlením na evropské pevnině – V roce 1857 bylo v Temešváru (Timișoara) instalováno první veřejné osvětlení na evropském kontinentu.
- Objev inzulínu – Rumunský fyziolog Nicolae Paulescu objevil inzulín, i když Nobelovu cenu za jeho "objev" dostali kanadští vědci Banting a Best.
Náš tajný tip: V Bukurešti navštivte Calea Victoriei a prozkoumejte její skryté pasáže s kavárničkami a uměleckými galeriemi, které turisté často míjejí.
Legendy
Rumunský folklór a mytologie patří k nejbohatším v Evropě. Země je plná pověstí, legend a pohádkových bytostí, které dodnes formují kulturní identitu národa.
Drakula a Vlad Tepeš
Nejslavnější rumunská legenda se váže k postavě hraběte Drákuly, který byl inspirován skutečnou historickou postavou Vlada III. Tepeše (1431-1476), valašského knížete. Vlad získal přízvisko "Tepeš" (Napichovač) díky své oblibené metodě popravy nepřátel – napichování na kůl. Zatímco v západním světě je vnímán jako krutý tyran a předobraz literárního upíra, v Rumunsku je považován za národního hrdinu, který bránil zemi před Osmany a potíral zločin a korupci.
Bram Stoker ve svém románu "Drákula" (1897) přetvořil historickou postavu ve fiktivního upíra. Je zajímavé, že Stoker sám nikdy Transylvánii nenavštívil a většinu "reálií" čerpal z knih v britské knihovně. Hrad Bran, který je dnes turistickou atrakcí spojenou s Drákulou, ve skutečnosti nemá s Vladem III. téměř žádnou spojitost.
Miorița
"Miorița" (Ovečka) je jedna z nejdůležitějších rumunských lidových balad, která odráží pastýřskou tradici a filozofický postoj Rumunů k životu a smrti. Vypráví příběh pastýře, který se dozví od své magické ovečky, že ho chtějí zavraždit dva závistivé kolegy. Místo aby utekl, pastýř přijímá svůj osud s klidem a vyrovnaností, vnímá smrt jako mystický sňatek s přírodou.
Nadpřirozené bytosti
- Strigoi – Rumunští upíři nebo duchové, kteří podle pověr vycházejí z hrobů v noci, aby sáli krev živých a přinášeli neštěstí.
- Pricolici – Vlkodlaci, kteří se podle víry po smrti stávají démony schopnými zabíjet lidi svým pohledem.
- Căpcăun – Lidožravý obr s psí hlavou, podobný klasickému ogrovi z evropských pohádek.
- Iele – Krásné víly s magickými schopnostmi, které mohou být nápomocné, ale také velmi nebezpečné, pokud je někdo ruší během jejich tanců.
- Zmeu – Drak s antropomorfními rysy, který často unáší krásné dívky nebo princezny.
Legenda o vzniku Karpat
Podle staré legendy žil ve středověku obr jménem Carpat, který chránil místní lid před nepřáteli. Když zemřel, jeho tělo se proměnilo v horské pásmo, které nese jeho jméno – Karpaty. Podobně existují legendy o vzniku různých jezer a přírodních útvarů, včetně ledovcového jezera Bâlea nebo skalních formací v Bucegi.
Tyto mýty a legendy nejsou jen součástí kulturního dědictví, ale i dnes formují způsob, jakým Rumuni vnímají svět. Při návštěvě venkovských oblastí můžete stále narazit na tradice a zvyky spojené s těmito pověrami, jako je nošení červené nitě pro ochranu před zlými duchy nebo speciální rituály při pohřbech, které mají zabránit mrtvým, aby se vrátili jako strigoi.
Nákupy a suvenýry
Suvenýry můžete nakoupit jak v pouličních stáncích, tak v supermarketech či tržištích. Tradiční výrobky mají folklórní design, např. keramika, doplňky do bytu a tkaniny. Mezi časté suvenýry patří místní výborné víno. Z Rumunska se také vyvážejí starožitnosti.