Jazyk, společnost, kultura a historie

Jak se zde domluvím?

V Portu se hovoří portugalsky, což je úřední jazyk celého Portugalska. Místní obyvatelé často ovládají také základy angličtiny, zejména v turistických oblastech, hotelech, restauracích a obchodech. Překvapivě mnoho starších obyvatel Porta mluví lépe francouzsky než anglicky, což je pozůstatek dřívější francouzské kulturní dominance.

Mladší generace mluví anglicky poměrně dobře, takže základní domluva v angličtině by neměla být problém. Přesto je vždy užitečné naučit se několik základních frází v portugalštině, což místní obvykle ocení.

Základní fráze

• Bom dia (bom dýja) – Dobrý den (dopoledne)
• Boa tarde (boa tardž) – Dobré odpoledne
• Boa noite (boa nojtš) – Dobrý večer/Dobrou noc
• Olá (ola) – Ahoj
• Obrigado/Obrigada (obrigádu/obrigáda) – Děkuji (muž/žena)
• Por favor (por favor) – Prosím
• Sim (sim) – Ano
• Não (now) – Ne
• Desculpe (deškulp) – Promiňte
• Fala inglês? (fala inglež) – Mluvíte anglicky?
• Quanto custa? (kwantu kušta) – Kolik to stojí?
• Uma cerveja, por favor (uma serveja, por favor) – Jedno pivo, prosím
• Um vinho do Porto (um viňu du Portu) – Sklenku portského, prosím
• A conta, por favor (a konta, por favor) – Účet, prosím

O obyvatelích

Obyvatelé Porta, nazývaní Portuenses, jsou známí svou přátelskou a otevřenou povahou. Jsou hrdí na své město a kulturu a rádi o nich hovoří s návštěvníky. Jsou pohostinní a srdeční, ochotně pomohou a poradí turistům. Vyznačují se také určitou rezervovaností a zdrženlivostí ve srovnání s obyvateli jižních částí Portugalska, jako je Lisabon či Algarve, což může být vnímáno jako projev skromnosti a tradice.

V Portu je patrný silný lokální patriotismus. Místní fotbalový klub FC Porto je pro mnohé téměř náboženstvím a zápasy s rivalským Benfica Lisabon jsou vášnivou událostí. Zmínka o tomto klubu může být dobrým začátkem konverzace s místními, zejména muži.

Porto je známé svým umírněným tempem života, které kontrastuje s rychlejším rytmem Lisabonu. Místní si cení kvalitního času stráveného s rodinou a přáteli, často u dobrého jídla a sklenky portského vína.

Společenská etiketa a zvyky

V Portu je důležité dodržovat základní společenskou etiketu. Při setkání je běžné podání ruky, a pokud jsou vztahy blízké, také políbení na obě tváře. Portugalci si cení úcty a zdvořilosti, proto je vhodné se vyvarovat zvedání hlasu či nezdvořilých gest.

Při návštěvě restaurací nebo domácností je zvykem pozdravit personál nebo hostitele při příchodu a odchodu. Ocení se také, pokud při vstupu do obchodu či restaurace pozdravíte slovy „Bom dia“ (dobrý den) nebo „Boa tarde“ (dobré odpoledne). Při oslovování používejte tituly jako "Senhor" (pan) nebo "Senhora" (paní) následované příjmením, dokud vás dotyčný nevyzve k použití křestního jména.

Dochvilnost je v Portu vnímána méně striktně než v severní Evropě. Mírné zpoždění (10-15 minut) na neformální setkání je přijatelné, ale na obchodní schůzky je lepší dorazit včas.

Při návštěvě kostelů a klášterů je vyžadováno vhodné oblečení – zahalená ramena a kolena. Portugalci jsou v oblékání poměrně konzervativní, zejména starší generace. Plážové oblečení patří výhradně na pláž, ve městě je považováno za nevhodné.

Náboženství

Portugalsko je převážně katolická země a toto náboženství má silný vliv na kulturu a tradice v Portu. Kostely a náboženské svátky jsou významnou součástí života místních obyvatel. Město je plné nádherných kostelů a kaplí, jako je například katedrála Sé nebo kostel São Francisco, které stojí za návštěvu.

Náboženské svátky a festivaly jsou důležitou součástí kulturního kalendáře města. Nejvýznamnější je Festival São João (Svatojánská noc), který se slaví 23. a 24. června. Během této slavnosti lidé tradičně poklepávají kolemjdoucí plastovými kladívky nebo česnekem po hlavě, pouštějí horkovzdušné balóny a sledují ohňostroje. Během církevních svátků, jako je Velikonoce nebo Vánoce, se konají různá procesí a oslavy, které jsou pro návštěvníky zajímavou ukázkou místních tradic.

Při návštěvě náboženských míst je důležité respektovat jejich posvátnou povahu – vhodné oblečení, tichý hovor a respekt k probíhajícím bohoslužbám jsou samozřejmostí.

Historie

Porto je jedno z nejstarších měst v Evropě, jeho historie sahá až do římských dob, kdy bylo známé pod názvem Portus Cale, což dalo základ názvu celého Portugalska.

V průběhu staletí se Porto stalo významným obchodním a námořním centrem, což přispělo k jeho bohatství a rozvoji. Město hrálo klíčovou roli v portugalských objevech a kolonizaci nových území. 

V 18. století se Porto proslavilo výrobou portského vína, které se stalo jedním z nejznámějších produktů regionu a přispělo k hospodářskému rozkvětu města. 

Během napoleonských válek bylo město okupováno a následně osvobozeno s pomocí britských sil. Rok 1820 přinesl liberální revoluci, která začala právě v Portu. V letech 1832-1833 Porto statečně odolávalo obléhání během portugalské občanské války, což městu vyneslo přezdívku "Neporažené město" (Cidade Invicta).

Architektonický vývoj města vyvrcholil v 19. století, kdy vznikly ikonické stavby jako železný most Dom Luís I (navržený žákem Gustava Eiffela), burza Palácio da Bolsa nebo knihkupectví Livraria Lello.

Během Salazarovy diktatury (1932-1968) zažívalo Porto ekonomickou stagnaci, ale po Karafiátové revoluci v roce 1974 a vstupu Portugalska do EU v roce 1986 začalo postupné oživení. Zásadním momentem bylo jmenování historického centra Porta na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1996 a titul Evropského hlavního města kultury v roce 2001.

Ekonomická krize v letech 2010-2014 tvrdě zasáhla celé Portugalsko, ale Porto se dokázalo překvapivě rychle zotavit, zejména díky rostoucímu turistickému ruchu a kreativním odvětvím.

Kultura a co navštívit

Porto je kulturně bohaté město, které nabízí širokou škálu kulturních zážitků. Město je známé svými historickými památkami, muzei a uměleckými galeriemi.

Významné památky

• Ribeira – Historické nábřeží s barevnými domy zapsané na seznamu UNESCO, ideální místo pro procházky a gastronomické zážitky.
• Most Dom Luís I – Ikonický dvojúrovňový železný most navržený Théophilem Seyrigem, žákem Gustava Eiffela, nabízí úchvatné výhledy na město.
• Katedrála Sé – Románsko-gotická katedrála z 12. století s krásným stříbrným oltářem a křížovou chodbou obloženou tradičními portugalskými kachličkami azulejos.
• Kostel São Francisco – Gotický kostel s neuvěřitelně bohatou barokní výzdobou, kde bylo použito více než 400 kg zlata.
• Palácio da Bolsa – Bývalá burza s impozantním neomaurským Arabským sálem, který sloužil k ohromení zahraničních obchodních partnerů.
• Torre dos Clérigos – 76 metrů vysoká barokní věž, ze které je nádherný výhled na město.

Muzea a galerie

• Muzeum Serralves – Jedno z nejlepších muzeí moderního umění v Portugalsku obklopené nádhernými zahradami.
• Muzeum portského vína – Seznámí vás s historií a výrobou ikonického nápoje.
• Muzeum Soares dos Reis – Nejstarší veřejné muzeum v Portugalsku s bohatou sbírkou portugalského umění.
• Casa da Música – Futuristická koncertní síň navržená architektem Remem Koolhaasem, nabízející prohlídky i koncerty různých žánrů.

Pro výlety a aktivity si můžete rezervovat místa předem na getyourguide.com, kde najdete širokou nabídku prohlídek s průvodci, ochutnávek vína a výletů lodí po řece Douro.

Zajímavosti

Porto je městem plným překvapení a zajímavostí, které mu dodávají jedinečný charakter. Věděli jste, že:

• J.K. Rowlingová žila v Portu v 90. letech, kdy učila angličtinu, a začala zde psát Harryho Pottera? Kavárna Majestic a knihkupectví Livraria Lello údajně inspirovaly některé prvky v jejích knihách.
• Most Dom Luís I byl v době svého dokončení (1886) nejdelším obloukovým mostem na světě?
• Tradiční lodě rabelo, které dříve přepravovaly sudy s portským vínem z vinařských oblastí údolí Douro do Porta, nikdy neměly motor a spoléhaly pouze na vítr, proudy a dlouhá vesla?
• Slovo "tripeiros" (jedlíci dršťek), kterým se označují obyvatelé Porta, pochází z 15. století? Podle legendy Porťané odevzdali veškeré maso armádě, která se chystala na výpravu do severní Afriky, a sami se museli spokojit s vnitřnostmi.
• Fotbalový klub FC Porto je jedním z nejúspěšnějších klubů v Evropě a spolu s Benfikou a Sportingem tvoří tzv. "Tři Velké" (Os Três Grandes) portugalského fotbalu?
• Porto má vlastní "jazykový dialekt"? Místní často vynechávají v mluvené řeči některé souhlásky a samohlásky, což dělá jejich portugalštinu těžko srozumitelnou i pro ostatní Portugalce.

Dalším unikátem je tradice fado – emotivní portugalský hudební styl, který je v Portu odlišný od lisabonské verze. Portské fado (někdy nazývané "fadinho") je méně formální a často se zpívá v hospodách a na lidových slavnostech, ne jen ve specializovaných fado domech.

Legendy

Porto je městem opředeným mnoha legendami, které vypráví o jeho vzniku, památkách i každodenním životě. Tyto příběhy jsou důležitou součástí kulturní identity města.

Legenda o vzniku jména Portugalsko

Podle tradice pochází jméno celé země právě od jména města Porto. Když Římané založili osadu na jižním břehu řeky Douro, nazvali ji Portus Cale (Přístav Cale). Z tohoto názvu se postupně vyvinul název Portucale, který se později rozšířil na celé území a transformoval se na Portugal (Portugalsko).

Legenda o kohoutovi z Barcelos

Jeden z nejznámějších portugalských symbolů, pestrobarevný kohout z Barcelos (Galo de Barcelos), je spojen s legendou o poutníkovi z Galicie, který byl neprávem obviněn z krádeže. Když byl odsouzen k oběšení, prohlásil před soudcem, který právě hodlal pojíst pečeného kohouta: "Jsem stejně nevinný, jako je jisté, že tento kohout zakokrhá, až mě budou věšet." V okamžiku popravy pečený kohout opravdu vstal a zakokrhal, což vedlo k osvobození poutníka. Dnes je tento kohout symbolem portugalské víry, spravedlnosti a štěstí.

Legenda o "tripeiros"

V roce 1415 se portugalský král Jan I. rozhodl dobýt severoafrické město Ceuta. Obyvatelé Porta darovali všechno maso na výpravu a sami si nechali pouze vnitřnosti (tripas). Z nich vytvořili nyní slavné jídlo "tripas à moda do Porto". Za tuto oběť král udělil městu motto "Cidade Invicta" (Neporažené město) a jeho obyvatelé získali přezdívku "tripeiros".

Legenda o milencích z Fontainha

Tento romantický příběh vypráví o dívce z bohaté rodiny a chudém chlapci, kteří se do sebe zamilovali. Když jim rodiče zakázali se vídat, rozhodli se skočit společně z útesu Fontainha do řeky Douro. V místě, kam dopadli, údajně vyrostly dvě skalky vedle sebe, které jsou viditelné pouze při velmi nízkém stavu vody v řece.

Legenda o mostě Dom Luís I

Místní lidé vypráví, že architekt Théophile Seyrig uzavřel smlouvu s ďáblem, aby mu pomohl postavit tak ambiciózní konstrukci, jakou most v té době představoval. Ďábel souhlasil výměnou za duše prvních sedmi lidí, kteří most přejdou. Když byl most dokončen, architekt vypustil přes most sedm černých koček, čímž oklamal ďábla a zachránil lidské duše.