Jak se v Norsku domluvím?
Úředním jazykem je norština. Aby to nebylo tak jednoduché, norština má dvě formy bokmål (knižní) a nynorsk (nová) a k tomu mnoho dialektů. Pokud náhodou mluvíte švédsky nebo dánsky, můžete s Nory prohodit pár slov. Pokud ne, nemusíte se ničeho obávat, s většinou obyvatel se jednoduše domluvíte anglicky.
Pokud však chcete místní skutečně potěšit, několik základních frází v norštině vždy prolomí ledy. Norové váš pokus o komunikaci v jejich jazyce obvykle ocení úsměvem a poté pravděpodobně sami přejdou do angličtiny. Ve větších městech jako Oslo nebo Bergen se kromě angličtiny můžete setkat i s lidmi mluvícími německy nebo španělsky.
Základní fráze
- Hei / Hallo [hej / halo] – Ahoj
- God morgen [gud morgn] – Dobré ráno
- God dag [gud dag] – Dobrý den
- Takk [tak] – Děkuji
- Tusen takk [túsn tak] – Tisíceré díky
- Vær så snill [vér so snil] – Prosím (když o něco žádáte)
- Ja [ja] – Ano
- Nei [nej] – Ne
- Unnskyld [unšyl] – Promiňte
- Snakker du engelsk? [snaker dü engelšk] – Mluvíte anglicky?
- Jeg forstår ikke [jaj forštór ike] – Nerozumím
- Hvor mye koster det? [vor müše koster de] – Kolik to stojí?
- Hyggelig å møte deg [hygeli o möte daj] – Těší mě
- Ha det bra [ha de bra] – Měj se hezky / Na shledanou
- Skål [skól] – Přípitek
Norština má také několik dialektů, které se mohou výrazně lišit. Standardní psaná norština má dokonce dvě oficiální formy: bokmål (používanější, odvozená z dánštiny) a nynorsk (založená na venkovských dialektech). Jako turista se ale těmito nuancemi nemusíte trápit.
O obyvatelích
Norové se vám mohou zdát z počátku chladní, odtažití a stydliví, je to zkrátka v jejich severské povaze. Jakmile se ale poznáte blíže, zjistíte, že jsou velmi přátelským národem. Pro Nory je velmi důležitá rodina. Mezi typické norské vlastnosti patří pragmatičnost, spolehlivost a velký smysl pro nezávislost.
V norské společnosti je hluboce zakořeněn koncept "janteloven" (Janteho zákon) – soubor nepsaných pravidel zdůrazňujících skromnost a rovnost. Proto se Norové obvykle nevychloubají svými úspěchy ani majetkem a ostentativní předvádění bohatství je považováno za nevkusné. Přestože je Norsko jednou z nejbohatších zemí světa, luxus zde není okázale vystavován na odiv.
Další významnou charakteristikou je láska k přírodě a outdoorovým aktivitám. Norové věří v koncept "friluftsliv" – život na čerstvém vzduchu – a tráví mnoho času venku bez ohledu na počasí. Typický Nor vlastní vybavení pro pěší turistiku, lyžování nebo rybaření a mnohé rodiny mají víkendové chaty (tzv. "hytte"), kam pravidelně jezdí relaxovat.
Norové mají také silný vztah k rovnosti a sociální spravedlnosti. Jejich společnost klade velký důraz na genderovou rovnost, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a důstojné zacházení se všemi lidmi. Práva žen, LGBTQ+ osob a menšin jsou zde na velmi vysoké úrovni.
Společenská etiketa a zvyky
V Norsku určitě dodržujte běžné zásady slušného chování jako u nás. Pokud přemýšlíte, jak začít s Nory přátelskou konverzaci, můžete navést téma na přírodu a zimní sporty, které Norové milují.
Pokud do Norska cestujete, následující pravidla vám pomohou lépe se orientovat v místních zvyklostech:
- Dochvilnost: Norové jsou extrémně dochvilní a očekávají totéž od ostatních. Na schůzky je lepší dorazit o pár minut dříve než o minutu později.
- Osobní prostor: Respektujte osobní zónu Norů, která je větší než v mnoha jiných kulturách. Vyvarujte se dotýkání, objímání nebo polibků při seznámení – pevný stisk ruky je nejběžnějším pozdravem.
- Sundávání bot: Při vstupu do norského domova si vždy sundejte boty. Tento zvyk souvisí s praktickými důvody (sníh, bláto) a je hluboce zakořeněn.
- Tichý projev: Hlasité mluvení na veřejnosti, zejména v dopravních prostředcích, je považováno za nezdvořilé. Norové oceňují klidnou a střízlivou komunikaci.
- Fronty: Předbíhání ve frontách je absolutně nepřijatelné a může vyvolat velmi negativní reakce.
- Alkohol: Vztah k alkoholu je v Norsku komplikovaný. Veřejná opilost je považována za nevhodnou, ale během večírkových příležitostí mohou být normy volnější.
- Stolování: Před začátkem jídla se často říká "Takk for maten" (díky za jídlo) hostiteli. Počkejte, až všichni mají jídlo, než začnete jíst.
Náboženství
Obyvatelé Norska jsou převážně evangeličtí luteráni a k této víře se hlásí přibližně 85 % obyvatel. V posledních desetiletích se norská náboženská krajina postupně diversifikuje, zejména díky imigraci.
Vztah Norů k náboženství je typicky osobní a nevnucující. O víře se běžně nediskutuje a náboženské přesvědčení je považováno za soukromou záležitost. Náboženské symboly nejsou ve veřejném prostoru příliš viditelné, s výjimkou historických staveb jako jsou majestátní dřevěné kostely (stavkirke) pocházející z 12. a 13. století.
V severních oblastech Norska, zejména v kraji Finnmark, žije původní obyvatelstvo Sámové, jehož tradiční víra kombinovala šamanské prvky s uctíváním přírodních sil. Přestože většina Sámů je dnes křesťany, některé prvky jejich tradičních věr a rituálů přežívají jako součást kulturního dědictví.
Pro turisty je dobré vědět, že během významných církevních svátků jako jsou Vánoce či Velikonoce mohou být obchody a restaurace zavřené a veřejná doprava může mít omezený jízdní řád.
Stručná historie Norska
Počátky osídlení na území dnešního Norska se datují do doby před 10 000 lety. Před několika tisíci lety vznikly v Norsku pravěké rytiny, které je dodnes možné vidět ve městě Alta za severním polárním kruhem. Mezi 8. a 11. stoletím byla v zemi éra Vikingů. Spolu s dánskými vikingy mířili Norové na ostrovy v Atlantském oceánu a takto postupem času osídlili Island, Grónsko, Shetlandy, Orkneje i Faerské ostrovy. Ve 13. století bylo Norsko velmocí severu, ale ho sláva netrvala dlouho. V polovině 14. století totiž Norsko postihl mor a vymřely 2/3 obyvatelstva.
V roce 1397 vytvořilo Norsko spolu se Švédskem a Dánskem Kalmarskou unii. Samostatnost Norsko získalo v roce 1905 a dnes patří mezi nejvyspělejší země světa.
Přestože v referendu v roce 1994 Norové odmítli členství v EU, země zůstává úzce integrována s Evropou prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru a je aktivním členem NATO, OSN a mnoha dalších mezinárodních organizací.
Kultura a co navštívit
Norskou je i zemí kultury a umění. Pokud milujete výtvarné umění, jistě znáte jméno Edvard Munch. Tento známý Nor proslul tvorbou obrazu Výkřik. V hlavním městě můžete navštívit oblíbený park Frognerparken, známý taktéž pod jménem Vigelandsparken, kde najdete sochy Gustava Vigelanda.
Z novodobé literatury vám jistě neunikly severské detektivky, jejichž králem je norský autor Jo Nesbø. Z jeho dílny můžete znát například knihy Levhart nebo Sněhulák.
Z hudební scény je v Norsku oblíbený zejména metal, ale z Norska pochází i pop-rocková skupina A-ha, která se proslavila zejména v 90. letech. Z tradičních písní se můžete v Laponsku zaposlouchat do hrdelního zpěvů Sámů, kterému se říká joik.
Městská kultura
Oslo, dynamické hlavní město, je centrem současného umění a designu. Nevynechejte návštěvu těchto klíčových míst:
- Operahouse – ikonická budova tyčící se nad fjordem s unikátní architekturou připomínající ledovec vynořující se z vody. Střecha je přístupná veřejnosti a nabízí nádherný výhled.
- Muzeum Edvarda Muncha – největší sbírka děl slavného norského expresionisty včetně různých verzí jeho ikonického obrazu "Výkřik".
- Vigeland Park – největší sochařský park na světě vytvořený jediným umělcem, Gustavem Vigelandem, obsahující více než 200 soch ze žuly, bronzu a kovaného železa.
- Národní muzeum – nová impozantní budova otevřená v roce 2022, která shromáždila pod jednou střechou nejdůležitější umělecké sbírky Norska.
V Bergenu určitě navštivte historický přístav Bryggen (UNESCO) a využijte lanovku Fløibanen pro panoramatický výhled na město. Trondheim se pyšní impozantní katedrálou Nidarosdomen a malebnou čtvrtí dřevěných domů.
Přírodní a kulturní památky
Norsko nabízí unikátní spojení přírodních krás a kulturních památek:
- Fjordy – zejména Geirangerfjord a Nærøyfjord (oba na seznamu UNESCO), nabízejí dechberoucí scenérie. Můžete je prozkoumat výletní lodí, kajakem nebo z vyhlídkových bodů.
- Stavkirke – středověké dřevěné kostely, jedinečné pro Skandinávii. Nejlépe zachovaný je kostel v Urnes (UNESCO), zatímco kostel v Borgund je jedním z nejfotogeničtějších.
- Cesta Trollů (Trollstigen) – horská silnice se serpentinami nabízející dramatické výhledy, součást Národní turistické cesty.
- Preikestolen – "Kazatelna", dramatický skalní útvar tyčící se 604 metrů nad Lysefjordem, dosažitelný středně náročnou turistickou trasou.
- Lofoty – souostroví za polárním kruhem nabízející úchvatnou scenérii, tradiční rybářské vesnice a možnost pozorovat polární záři v zimě nebo půlnoční slunce v létě.
Norsko je také domovem osobité původní kultury Sámů v severních oblastech. V Karasjoku můžete navštívit sámský parlament a muzeum, kde se dozvíte více o této unikátní arktické kultuře.
Nákupy a suvenýry
Pokud na cestách sbíráte certifikáty, v Norsku můžete získat minimálně dva. Jeden certifikát je například možné získat při překročení polárního kruhu a na severním mysu Nordkapp. To samé platí o samolepkách, v Norsku můžete pořídit samolepky trollů, sobů, losů nebo samolepky říkající, že jste překročili severní polární kruh.
Pokud milujete hudbu, můžete si pořídit CD s tradičními sámskými písničkami joik, které bývají prodávány zejména v Laponsku.
Samozřejmě milovníci dekorací si přijdou na své v podobě sošek trolů a dekorací se severskými motivy. Velmi oblíbené je i pletené zboží v podobě svetrů, rukavic nebo čepic.
Pokud si domů chcete přivézt nějaké potraviny, vyzkoušejte norské marmelády. Specialitou jsou i sušené ryby, které po příjezdu domů můžete namočit.
Zajímavosti o Norsku
Norsko je zemí plnou překvapivých kontrastů a jedinečných fenoménů. Zde jsou některé fascinující zajímavosti, které vám pomohou lépe porozumět této severské zemi:
- Ropný fond – Norsko prozíravě investuje své ropné bohatství do největšího státního investičního fondu na světě, který vlastní přibližně 1,5 % všech veřejně obchodovaných akcií na planetě. Slouží jako "spoření" pro budoucí generace.
- Allemannsretten – právo každého volně se pohybovat v přírodě, sbírat lesní plody a v určitých případech i kempovat na soukromých pozemcích. Tento princip je hluboce zakořeněn v norské kultuře a zákonech.
- Nejdelší silniční tunel – Lærdalský tunel s délkou 24,5 km je nejdelším silničním tunelem na světě. Má speciálně designovaná odpočívadla, aby řidiči netrpěli "tunelovou monotónností".
- Elektrické auto na každém rohu – Norsko je světovým lídrem v adopci elektrických vozidel, v některých měsících tvoří až 90 % nově prodaných aut. Díky štědrým vládním pobídkám a výhodám je často levnější koupit Teslu než srovnatelný benzínový vůz.
- Svalbard a globální semínkový trezor – V arktickém souostroví Svalbard se nachází "doomsday vault" – podzemní sklad obsahující miliony semen z celého světa jako pojistku proti globální katastrofě.
- Brunost – typický norský hnědý "sýr" (fakticky karamelizovaná syrovátka), který má sladkou chuť a často se konzumuje na chlebu nebo tradičních vafflích.
- Strážci hranic s Ruskem – Na norsko-ruské hranici slouží vojáci speciálního družstva, kteří musí výborně ovládat lyžování. Hranice patří mezi nejstabilnější a nejklidnější na světě.
- Matpakke – norská tradice balených obědů, obvykle jednoduchých sendvičů s minimálním zdobením. Tento koncept odráží norskou pragmatičnost a střídmost.
- Kriminální romány – Norové milují detektivky a thrillery. Fenomén "Nordic noir" s autory jako Jo Nesbø dobyl světové knižní trhy a přispěl k rostoucímu zájmu o skandinávskou kulturu.
Legendy o Norsku
Norská mytologie a folklór patří k nejbohatším na světě. Fantastické bytosti stále "obývají" hluboké lesy, temné fjordy a tajemné hory této severské země. Tyto příběhy nepředstavují jen fascinující minulost, ale i živoucí kulturní dědictví, které ovlivňuje současné umění, literaturu a populární kulturu.
Trollové
Nejznámějšími bytostmi norského folklóru jsou bezpochyby trollové. Tyto obrovské, často hloupé bytosti žijí v horách a lesích. Podle legend se na slunečním světle mění v kámen, což vysvětluje neobvyklé skalní formace rozeseté po norské krajině. Příběhy o trollech sloužily jako vysvětlení přírodních jevů a jako varování dětem, aby se držely dál od nebezpečných míst. Dnes jsou trollové oblíbeným suvenýrem a významnou součástí norské identity.
Huldra
Huldra (nebo hulder) je svůdná lesní bytost podobná víle. Zpředu vypadá jako krásná žena, ale za zády skrývá kravský nebo liščí ocas. Podle legendy může být vysvobozena, pokud ji muž odvede do kostela nebo si ji vezme za ženu, aniž by odhalil její pravou identitu. Příběhy o huldře odrážejí norský vztah k divoké přírodě – krásné, ale potenciálně nebezpečné.
Nisse
Tito malí domácí skřítkové s dlouhými bílými vousy a červenou čepicí jsou částečně zodpovědní za ochranu statků a farem. Ačkoli jsou většinou přátelští, mohou se stát škodolibými, pokud je majitelé zanedbávají. Tradice velí nechávat jim na Štědrý večer misku kaše s máslem. Vánoční verze této bytosti, Julenisse, je norským ekvivalentem Santa Clause.
Drakar a legendární mořeplavci
Vikinské lodě (drakar) obklopuje mnoho legend. Nejznámější je příběh o Olavu Tryggvasonovi, který údajně postavil loď Ormen Lange (Dlouhý had), největší a nejrychlejší drakkar své doby. Norské námořní legendy zahrnují i bájné mořské nestvůry jako kraken, obří chobotnici schopnou potopit celé lodě, nebo hafgufu, monstrum tak velké, že námořníci ho zaměňovali za ostrov.
Askeladden
V norských pohádkách je Askeladden (Popelčin chlapec) běžným hrdinou – obvykle nejmladší syn chudé rodiny, který navzdory zdánlivé lenosti a hlouposti překoná všechny překážky díky své vynalézavosti a štěstí. Tyto příběhy odrážejí norskou hodnotu skromnosti a praktických schopností nad okázalostí.