Jak se v Amsterdamu domluvím?
Jediným úředním jazykem v Nizozemském království je nizozemština. Pokud však tuto řeč neovládáte, nezoufejte! V Amsterdamu se jako běžný turista pohodlně domluvíte i německy, nebo anglicky. Holanďané patří mezi národy s nejlepší znalostí angličtiny v Evropě – podle průzkumů mluví anglicky přes 90 % obyvatel, a to na velmi dobré úrovni. Zejména v Amsterdamu, který je kosmopolitním městem s miliony turistů ročně, se bez problémů domluvíte anglicky prakticky všude – v restauracích, obchodech, muzeích i s běžnými lidmi na ulici.
Pokud ale chcete místní potěšit, několik základních frází v nizozemštině vám pomůže prolomit ledy a získat sympatičtější přístup. Nizozemci ocení, když se snažíte, i když to bude jen základní pozdrav.
Základní fráze
- Dobrý den – Goedendag [chúdendach] nebo méně formální Hoi [hoj]
- Dobré ráno – Goedemorgen [chúdemorchen]
- Dobrý večer – Goedenavond [chúdenaavond]
- Na shledanou – Tot ziens [tot zíns]
- Děkuji – Dank je wel [dank je vel] nebo formálněji Dank u wel [dank ű vel]
- Prosím – Alstublieft [alstűblíft]
- Promiňte – Sorry [sori] nebo Excuseer mij [eksküzér mej]
- Ano/Ne – Ja/Nee [jaa/né]
- Mluvíte anglicky? – Spreekt u Engels? [sprékt ű engels]
- Nerozumím – Ik begrijp het niet [ik bechrejp het nít]
- Kolik to stojí? – Hoeveel kost dit? [huvel kost dit]
- Na zdraví! – Proost! [próst]

O obyvatelích
Amsterdamčané jsou obecně velmi přímí a otevření lidé. Tato přímočarost se může někdy jevit až jako drsnost, ale ve skutečnosti jde spíše o upřímnost a efektivní komunikaci. V Nizozemsku si lidé cení jasného vyjadřování bez zbytečných okolků. Pokud vám něco nevyhovuje, řekněte to – místní to ocení více než přehnanou zdvořilost.
Dalším charakteristickým rysem Amsterdamčanů je jejich praktičnost a pragmatický přístup k životu. Město je známé svou tolerancí a liberálním přístupem k mnoha kontroverzním tématům – od lehkých drog po prostituci. Tato tolerance však není chaosem, ale spíše pragmatickým přístupem založeným na přesvědčení, že regulace je lepší než zákaz.
Holanďané jsou také známí svou láskou k cyklistice – v Amsterdamu je více kol než obyvatel. Kolo zde není jen dopravní prostředek, ale součást národní identity. Nezáleží na počasí, společenském postavení ani věku – na kole jezdí všichni, od manažerů v oblecích po seniory.
V každodenním životě si Holanďané velmi cení rovnosti a neformálnosti. Hierarchie v práci není tak přísná jako v jiných evropských zemích. I ředitelé firem často jedí oběd se svými zaměstnanci, a tituly se v běžné komunikaci příliš nepoužívají.

Společenská etiketa
Při návštěvě Amsterdamu vám pomohou následující tipy ohledně místní etikety:
- Dochvilnost – Holanďané jsou mimořádně dochvilní. Pozdní příchod i o pouhých 5 minut je považován za nezdvořilý. Na schůzky, rezervace v restauracích i prohlídky muzeí choďte vždy včas.
- Podávání rukou – Při setkání si podejte ruku se všemi přítomnými, a to jak při příchodu, tak při odchodu. Pevný stisk ruky je známkou důvěryhodnosti.
- Přímý oční kontakt – Během rozhovoru udržujte oční kontakt. Pro Holanďany je to známka upřímnosti a respektu.
- Skromnost – Navzdory své přímočarosti jsou Holanďané poměrně skromní, co se týče majetku a úspěchů. Vychloubání se bohatstvím nebo drahým oblečením není dobře přijímáno.
- Dopravní pravidla – Respektujte cyklistickou infrastrukturu. Cyklistické pruhy jsou svaté a nikdy byste neměli stát v cyklistické cestě nebo ji používat pro chůzi.
- Fotografování v Red Light District – Je přísně zakázáno fotografovat prostitutky v oknech. Můžete se dostat do vážných problémů, pokud toto pravidlo porušíte.
- Účty v restauraci – V Nizozemsku je běžné platit „za sebe". Sdílení účtu a placení stejné částky každým stolovníkem (tzv. "going Dutch") je zde normou, nikoli výjimkou.
- Spropitné – Není povinné, ale je vhodné zaokrouhlit účet nahoru nebo nechat 5-10 %, pokud jste byli s obsluhou spokojeni.
- Tolerance - Nizozemci a hlavně obyvatelé Amsterdamu jsou obecně velmi tolerantní, co se týče různých kultur, náboženství, ale i sexuality a omamných látek. Nebuďte proto v Amsterdamu překvapení z toho, že je zde velmi rozšířená prostituce a je zde běžné prodávání i požívání lehčích drog – marihuany.
Náboženství
Nizozemsko, včetně Amsterdamu, je jednou z nejvíce sekularizovaných zemí Evropy. Podle průzkumů se více než polovina obyvatel nepovažuje za příslušníky žádného náboženství. Historicky však bylo Nizozemsko převážně kalvinistickou protestantskou zemí, což dodnes ovlivňuje národní kulturu, etiku práce a přístup k životu.
V Amsterdamu najdete vedle historických protestantských kostelů také katolické chrámy, synagogy a v posledních desetiletích i rostoucí počet mešit. Mezi nejvýznamnější náboženské stavby patří:
- Oude Kerk (Starý kostel) – nejstarší budova v Amsterdamu (z roku 1306), paradoxně umístěná v srdci Red Light District
- Nieuwe Kerk (Nový kostel) – postavený v 15. století, dnes slouží především jako výstavní prostor a místo pro královské události
- Portugalská synagoga – sefardská synagoga ze 17. století s unikátním interiérem osvětleným stovkami svíček
- Westerkerk – protestantský kostel, v jehož stínu se nachází dům Anny Frankové
Náboženská tolerance má v Nizozemsku dlouhou tradici. Už v 17. století, kdy byla většina Evropy zmítána náboženskými konflikty, Amsterdam poskytoval útočiště hugenotům, španělským a portugalským Židům i dalším pronásledovaným skupinám. Tato historická tolerance přispěla k rozvoji Amsterdamu jako kosmopolitního obchodního centra a ovlivnila jeho liberální přístup, který přetrvává dodnes.
Historie Amsterdamu
Na začátku tohoto významného města stála chudá rybářská osada zasazená v bažinách. V prvních dochovaných zmínkách z roku přibližně 1000 n.l. byla vesnice jmenována jako Aemestelle a místní obyvatelé věnovali velké úsilí jejímu neustálému odvodňování. K tomu sloužily odvodňovací kanály a později i přehrady.
Zhruba ve 13. století dostala tato oblast název Amsterdam, podle řeky Amstel, při jejímž ústí byla vybudována jedna z přehrad. Jméno vzniklo spojením slov Amstel (řeka) a dam (hráz). Přibližně v roce 1306 se Amsterdam stává městem a rozvíjí se zde významné obchodní styky. Za krátkou dobu se z Amsterdamu stává centrum obchodu a protože dosavadní zázemí nestačí, začnou se stavět nejen další kanály, ale i nové domy na vysokých kůlech.Tato expanze trvá až do 80leté války, na jejímž počátku byla vzpoura proti Filipovi Španělskému a výsledkem bylo ustanovení Republiky spojených nizozemských provincií.
Tolerance republiky lákala mnoho obyvatel okolních států k migraci a během několika málo desítek let se populace vyšplhala až ke 200 000. Zlatým obdobím je považováno 17. století a Amsterdam se dokonce stal na několik let i nejbohatším městem z celé Evropy. Prvenství si drželo jak v objemu zámořské přepravy, tak ve finanční sféře. Nizozemská burza byla jako první na světě v provozu nepřetržitě.
V roce 1808 se Amsterdam stal hlavním městem Nizozemska.
Jak se říká, žádná sláva netrvá věčně a pádu se Amsterdam dočkal během bojů se Spojeným královstvím a také Napoleonských válek. Životní úroveň klesla na samé dno a tato éra trvala až do roku 1815, kdy bylo ustanoveno Nizozemské království. Pomyslným stéblem byla průmyslová revoluce, kdy byl vystavěn Severomořský kanál a Amsterdamsko-rýnský kanál, díky kterým se výrazně usnadnilo spojení Nizozemska s okolním světem. Amsterdam se znovu dostává do popředí a v 19. století přichází mimo obchodu a průmyslu na řadu i kultura a umění. Vznikají muzea i koncertní haly. Počet obyvatel se vyšplhal až na půl milionu lidí.
Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální. Během 2. světové války se na území země pohybovali němečtí okupanti a deportací bylo zasaženo zhruba 100 000 Židů.
V současnosti je Amsterdam turistickým i kulturním centrem, které vyniká svojí neobvyklou tolerancí. Najdete zde okolo 177 národností a mezi památkami zapsanými na seznamu UNESCO jsou amsterdamské kanály a obranná linie města z přelomu 19. a 20. století.
Kultura a co navštívit
Amsterdam nabízí mimořádně bohatý kulturní život, který uspokojí všechny – od milovníků klasického umění po fanoušky moderní architektury a alternativní kultury.
Muzea a galerie
- Rijksmuseum – národní muzeum s rozsáhlou sbírkou děl nizozemských mistrů, včetně Rembrandtovy Noční hlídky
- Van Gogh Museum – největší sbírka děl Vincenta van Gogha na světě
- Stedelijk Museum – muzeum moderního umění a designu
- Anne Frank Huis – dům, kde se během druhé světové války ukrývala Anne Frank se svou rodinou
- NEMO Science Museum – interaktivní vědecké muzeum v budově připomínající loď
Vstupenky do populárních muzeí je vhodné rezervovat předem online, zejména v hlavní sezóně, kdy se tvoří dlouhé fronty. Mnoho amsterdamských muzeí lze navštívit s kartou I Amsterdam Card, která zahrnuje vstup do více než 70 muzeí a galerií plus městskou dopravu. Prohlídky si můžete zarezervovat na getyourguide.com.
Kanály a architektura
Systém kanálů (grachten) z 17. století je zapsán na seznamu UNESCO a tvoří nejcharakterističtější část města. Nejkrásnější jsou tři hlavní kanály: Herengracht, Keizersgracht a Prinsengracht.
Projížďka lodí po kanálech poskytuje jedinečný pohled na město a jeho architekturu. K dispozici jsou různé typy plaveb – od klasických turistických lodí po intimnější plavby na malých člunech. Náš tajný tip: vyzkoušejte večerní plavbu, kdy jsou mosty a historické domy krásně nasvícené.
Typické amsterdamské domy podél kanálů jsou úzké, vysoké a hluboké. Jejich úzkost je daní za daňový systém, který v 17. století zdaňoval šířku průčelí domu. Na fasádách si všimněte háků na vrcholu – sloužily a někdy stále slouží k vytahování nábytku a jiných velkých předmětů, protože schodiště uvnitř domů jsou příliš strmá a úzká.
Čtvrti a parky
- Jordaan – kdysi dělnická čtvrť, dnes trendy oblast s mnoha galeriemi, restauracemi a obchůdky
- De Pijp – multikulturní čtvrť s vyhlášeným Albert Cuyp Marktem, největším venkovním trhem v Evropě
- NDSM Werf – bývalá loděnice v Amsterdamu-Noord přeměněná na kreativní čtvrť plnou street artu
- Vondelpark – největší a nejoblíbenější park v Amsterdamu, ideální pro piknik nebo jízdu na kole
_1750321702687.jpg&w=2000&h=1334&q=50&fit=inside&output=webp)
Nákupy a suvenýry
Obchody v Amsterdamu otevírají většinou mezi 8–9 hodinou ráno a zavírají mezi 18–21 hodinou. Velké obchody nebo obchody s turistickými suvenýry můžou být otevřeny i déle. Suvenýry zakoupíte v centru města a v blízkosti turistických atrakcí. Z potravin se kupují hlavně místní sýry, holandské kakao, kvalitní čokoládové bonbony, zdejší pivo, gin či tvrdší alkohol. V Amsterdamu zakoupíte různé drobnosti v podobě klasických magnetek, pohledů, sošek, přívěšků a textilií s motivy větrných mlýnů, tulipánů, kanálů na řece, lodí, tradičních dřeváků, červených luceren nebo např. Van Goghovým uměním.
Vhodným suvenýrem pro zahrádkáře jsou cibulky tulipánů, hyacintů či narcisů nebo dřevěné tulipány.
Tradičním dárkem z Nizozemska jsou potom klasické dřeváky nebo delfská keramika, tzv. modrý porcelán, která je však poměrně drahá.
Podrobné informace naleznete v průvodci "Nakupování v Amsterdamu".
_1664458145316.jpg&w=1300&h=867&q=50&fit=inside&output=webp)
Zajímavosti
Amsterdam je město plné kontrastů a překvapení. Zde je několik zajímavostí, které možná neznáte:
- V Amsterdamu je více než 1 500 mostů – to je více než v Benátkách. Nejstarší je Torensluis, postavený v roce 1648.
- Amsterdamské kanály mají dohromady délku přes 100 km a jsou domovem pro mnoho hausbótů, na kterých trvale žijí tisíce obyvatel.
- Každý rok je z kanálů vytaženo přibližně 15 000 jízdních kol. Některé zapadnou omylem, jiné jsou do vody hozeny úmyslně.
- Nejužší dům v Amsterdamu je na adrese Singel 7 a má šířku pouhých 1,02 metru (ve své nejužší části).
- Ačkoli jsou coffee shopy a Red Light District asi nejznámějšími turistickými atrakcemi, mnoho místních tyto oblasti vůbec nenavštěvuje a vnímá je spíše jako turistické kuriozity.
- Amsterdamské letiště Schiphol bylo původně vojenskou leteckou základnou a leží 4,5 metru pod hladinou moře.
- V Amsterdamu existuje přes 30 veřejných saunových komplexů. Saunování je zde většinou nahé a smíšené.
- Na jaře Nizozemci pěstují a exportují více než 2 miliardy tulipánů. Nejkrásnější tulipánové zahrady najdete v Keukenhofu, který je snadno dostupný z Amsterdamu.
Legendy
Amsterdam jako starobylé město oplývá řadou legend a příběhů. Některé z nich jsou založeny na skutečných událostech, jiné jsou čistě fiktivní, ale všechny dokreslují jedinečnou atmosféru města.
Legenda o vzniku Amsterdamu – Podle místní legendy založili Amsterdam dva rybáři, kteří se se svým psem plavili po řece Amstel. Když loď začala nabírat vodu, pes vyskočil a začal hrabat na břehu, až objevil vhodné místo pro postavení hráze. Na tomto místě prý později vyrostlo město.
Příběh Heleny z Amsterdamu – Tato legenda vypráví o mladé dívce, která se v 16. století přestrojila za muže, aby mohla sloužit v námořnictvu. Strávila údajně více než dvacet let na moři, aniž by někdo odhalil její pravou identitu, a stala se váženým námořníkem. Její příběh inspiroval několik románů a divadelních her.
Prokletí Rasphuis – Rasphuis byl obávaný amsterdamský žalář ze 17. století, kde byli vězni nuceni pilovat dřevo pro výrobu barviva. Podle legendy jeden z vězňů před popravou proklel místo, a proto všechny budovy později postavené na tomto místě postihly tragické události – od požárů po nevysvětlitelná úmrtí.
Tajemství kanálových domů – Mnoho amsterdamských kanálových domů má údajně tajné chodby vedoucí k podzemním úkrytům nebo sousedním budovám. Tyto chodby byly prý využívány k ukrývání lidí během náboženských pronásledování a později během nacistické okupace. Ačkoli některé z těchto tajných prostor skutečně existují, většina příběhů o rozsáhlých podzemních tunelech je pravděpodobně přehnaná.

,_voorburgwal_kanal_v_amsterdam,_holandsko_1750321661771.jpg)