Jak se v Maďarsku domluvím?
Oficiálním jazykem Maďarska je maďarština, jazyk patřící do skupiny ugrofinských jazyků. Hovoří se jím například i v některých částech Slovenska, Slovinska, Chorvatska nebo Rumunska. Maďaři jsou na svůj unikátní jazyk velmi pyšní, ale valná většina z nich umí jazyků více a hovoří tak většinou anglicky nebo německy.
Anglicky se domluvíte bez problémů ve větších městech, ale v jiných částech země není angličtina tolik rozšířená, a tak můžete čelit jazykové bariéře.
Náš tajný tip: I když se maďarsky nenaučíte, několik základních frází místní vždy ocení. Stačí pozdrav a poděkování, a hned budete vnímáni mnohem přátelštěji.
Základní fráze
Maďarština používá specifickou výslovnost a přízvuk, který je vždy na první slabice. Zde jsou nejdůležitější fráze:
- Jó napot! (jó napot) – Dobrý den!
- Szia! (sijá) – Ahoj! (tykání)
- Viszontlátásra! (visonlátášra) – Na shledanou!
- Köszönöm (kösönem) – Děkuji
- Igen (igen) – Ano
- Nem (nem) – Ne
- Kérem (kérem) – Prosím
- Beszél angolul? (beséel angolul) – Mluvíte anglicky?
- Nem értem (nem értem) – Nerozumím
- Egészségedre! (egésšégedre) – Na zdraví!
- Mennyibe kerül? (meňibe kerül) – Kolik to stojí?
- Hol van a... (hol van a) – Kde je...?
- Segítség! (šegíčég) – Pomoc!
O obyvatelích
Jedna pětina obyvatel žije v hlavním městě. Většina jsou pochopitelně příslušníci maďarského národa, ale je zde i mnoho národnostních menšin, kterými jsou Romové, Srbové či Chorvati.
Maďaři jsou velmi přívětivým a laskavým národem. Na cizince jsou zvyklí, hlavně v turistických oblastech a jsou velmi pohostinní. Jsou velmi vlastenečtí, na školách je dokonce povinně vyučován předmět s názvem Vlastenectví.
V osobním kontaktu bývají vřelí, ale počítejte s tím, že na veřejnosti mohou působit rezervovaněji.
Společenská etiketa a zvyky
V Maďarsku platí velmi podobné zásady etikety jako u nás. Maďaři jsou ale více otevření. Často se vám může stát, že na vás začne zvesela mluvit někdo cizí. Odpovídejte tak vždy slušně a s úsměvem a třeba si při troše štěstí vysloužíte pozvání na panáka pálinky.
Při oslovování používejte příjmení s patřičným oslovením (pan, paní) – Úr (pán) a Asszony (paní). Na rozdíl od češtiny se v maďarštině uvádí nejprve příjmení a pak křestní jméno. Například "Kovács János" by se v českém pořadí uvedl jako "János Kovács". Při konverzaci se především vyvarujte nevhodným vtipům o minulých totalitních režimech v zemi, na toto téma jsou obyvatelé pochopitelně velmi citliví.
Náboženství
Převládajícím náboženstvím je římskokatolické (asi 40 % obyvatel). V zemi tedy najdete velké množství krásných historických kostelů, které můžete na své cestě obdivovat. Další náboženství v zemi jsou kalvínské a luteránské, která jsou také silně zastoupena. Kromě toho zde žije také malá, ale historicky významná židovská komunita, zejména v Budapešti.
Náboženství v současném Maďarsku hraje spíše umírněnou roli v každodenním životě. Během komunistického režimu byla religiozita potlačována, a ačkoli po roce 1989 došlo k určité obnově náboženského života, zůstává maďarská společnost poměrně sekularizovaná.
Stručná historie Maďarska
Prvními známými obyvateli tohoto území byly kočovné kmeny, poté například i Keltové a Římané, kteří zde založili provincii zvanou Pannonia, jejímž centrem byla část dnešní Budapešti. Po Římanech zůstaly v zemi rozsáhlé vinice, které jsou součástí maďarské kultury dodnes.
V roce 1000 bylo králem Štěpánem I. na území založeno Uherské království, které se v následujících stoletích stalo jedním z nejmocnějších a největších států střední a jihovýchodní Evropy. Poté se na nějakou dobu stalo dnešní Maďarsko součástí Habsburské říše. Roku 1867 došlo k Rakousko-Uherskému vyrovnání, což vedlo k obnově autonomie Uherského království. Jako součást Rakouska-Uherska se zúčastnilo 1. světové války. Dne 4. června 1920 bylo Uhersko nuceno podepsat Trianonskou smlouvu, která určila poválečné hranice, došlo tedy k odstoupení některých částí země a výsledné hranice takřka odpovídají těm dnešním.
Když v roce 1939 vypukla 2. světová válka, Maďarsko se stalo jedním ze spojenců Německa. Navzdory tomu bylo na konci války mnoho maďarských Židů deportováno do koncentračních táborů. Po válce vznikla pod sovětským vlivem druhá Maďarská republika, která se později stala součástí východního bloku. Povstání proti režimu na podzim roku 1956 bylo velmi tvrdě potlačeno. Maďarský národ trpěl pod nadvládou Sovětského svazu až do roku 1989. Po pádu režimu bylo ustaveno demokratické zřízení země. V roce 2004 vstoupilo Maďarsko do Evropské unie.
Kultura a co navštívit
Maďarsko se stejně jako mnohé evropské země vyznačuje výjimečnou kulturou. Zdejší obyvatelé dodržují nejrůznější tradice a provozují mnoho kulturních aktivit, jako jsou průvody, karnevaly, festivaly nebo koncerty tradiční hudby. Tradiční cikánská hudba a čardáš, energický lidový tanec, jsou dodnes živou součástí maďarské kultury, zejména při lidových slavnostech.
Najdete zde i mnoho památek zapsaných na seznamu UNESCO. Mezi které patří části Budapešti, Kras a krápníkové jeskyně Baradla nebo národní park Hortobágy. Pokud chcete zažít nevšední kulturní zážitek, při kterém nasajete atmosféru klasického maďarského života na venkově, navštivte vesničku Hollókő, kde se dodnes dodržují historické tradice.
Co byste neměli vynechat:
- Budapešť – panorama Budínského hradu, Rybářská bašta, Matyášův chrám, budova Parlamentu, bazilika sv. Štěpána
- Termální lázně – legendární Széchenyi nebo Gellért v Budapešti, ale i menší lázně po celé zemi (Hévíz, Hajdúszoboszló)
- Balaton – „maďarské moře", největší jezero ve střední Evropě s mnoha vinařskými oblastmi v okolí
- Eger – barokní město s impozantní pevností a proslulou vinařskou oblastí známou červeným vínem „Egri Bikavér" (Býčí krev)
- Debrecín – druhé největší město s bohatou protestantskou tradicí a kulturním životem
- Pécs – město s mediteránním charakterem, římskými památkami a budovami z osmanského období
- Tokaj – světoznámá vinařská oblast zapsaná na seznam UNESCO, proslulá sladkými víny
Nákupy a suvenýry
V oblíbených turistických oblastech najdete spousty obchůdků s tradičními suvenýry. Svým blízkým tak můžete přivézt pohlednice, hrnečky nebo třeba šperky. Maďarsko je známé pro své vynikající jídlo, nápaditým suvenýrem tedy můžou být klobásky, papričky, čokoláda nebo známá vína Tokaj a Bikavér. Dále můžete vybírat z tradičních porcelánových dekorací, černé keramiky nebo vyšívaných oděvů a koberců.
Zajímavosti
Maďarsko je země plná překvapení a zajímavostí, které často překvapí i zkušené cestovatele. Věděli jste například, že Maďaři mají ve zvyku říkat své příjmení před křestním jménem? To je jeden z mnoha unikátních aspektů této fascinující země.
- Kostka Rubikova byla vynalezena maďarským architektem Ernö Rubikem v roce 1974
- Maďarsko má nejvíce olympijských medailí na počet obyvatel ze všech zemí (kromě malých ostrovních států)
- V maďarské kuchyni se paprika začala hojně používat až v 19. století, předtím byla považována hlavně za okrasnou rostlinu
- József Pulitzer, který dal jméno prestižní novinářské ceně Pulitzerova cena, byl původem Maďar
- Budapešť má druhou nejstarší podzemní dráhu na světě (po Londýně), otevřenou v roce 1896
- Maďarština má 14 samohlásek (včetně krátkých a dlouhých variant) a 44 písmen abecedy
- Tradiční maďarský chléb "kenyér" je považován za jeden z nejlepších v Evropě
- Termální jezero Hévíz je největším přírodním termálním jezerem v Evropě, které je vhodné ke koupání
Dalším unikátem je maďarský parlament v Budapešti, který je třetí největší parlamentní budovou na světě. Jeho výstavba trvala 17 let (1885-1902) a použilo se při ní 40 milionů cihel, půl milionu ozdobných kamenů a 40 kg zlatého prášku.
Legendy
Maďarská historie a folklór jsou protkány barvitými legendami, které odrážejí hrdou a složitou národní identitu. Mnohé z nich sahají až k samotnému založení státu a formování maďarského národa.
Jeden z nejslavnějších mýtů vypráví o bratřích Hunorovi a Magorovi, předcích Hunů a Maďarů. Při lovu údajně následovali zázračného bílého jelena, který je zavedl do nových území, kde potkali dvě princezny, s nimiž založili své rody. Tato legenda symbolicky spojuje Maďary s dávnými Huny a jejich vůdcem Attilou.
S počátky maďarského státu je spojena legenda o svatém Štěpánovi, prvním uherském králi. Vypráví se, že během jeho korunovace mu byla z nebes seslána Svatá koruna (dnes součást maďarských korunovačních klenotů), která mu dala právo vládnout. Tato koruna je dodnes považována za symbol maďarské státnosti a suverenity.
- Legenda o králi Matyášovi Korvínovi, který se v přestrojení za prostého člověka vydával mezi lid, aby poznal skutečné problémy svých poddaných
- Pověst o Attilově meči – podle ní jeden pastýř objevil meč zabodnutý v zemi, který patřil samotnému Attilovi, a předal ho vůdci Maďarů Arpádovi
- Legenda o Csodaszarvas (Zázračný jelen) – mytický jelen se svítícími parohy, který vedl Maďary do jejich nové vlasti
- Příběh o hejnalovi z Visegrádu, který zachránil město před Turky tím, že troubil na poplach, dokud nebyl zabit
S Budapeští se pojí legenda o vzniku termálních pramenů. Podle ní nemocný pastýř sledoval svou nemocnou ovci, jak se brodí v horkém bahně, a k jeho překvapení se ovce uzdravila. Pastýř následoval její příklad a jeho zdravotní problémy také zmizely, čímž objevil léčivou sílu budapešťských termálních vod.
Mezi moderní městské legendy patří příběh o tajných tunelech pod Budínským hradem, které údajně vedou do vzdálených míst a sloužily jako únikové cesty pro krále a později i politiky během studené války. Některé z chodeb skutečně existují a část z nich je zpřístupněna veřejnosti v rámci prohlídky Labyrintu pod Budínským hradem.