Jak se domluvím?
V Pescaře, stejně jako v celé Itálii, je oficiálním jazykem italština. V turistických oblastech se poměrně dobře domluvíte i anglicky, zejména u mladší generace a v podnicích zaměřených na cestovní ruch. Nicméně, místní obyvatelé velmi ocení, když se pokusíte komunikovat v jejich rodném jazyce, byť jen několika základními frázemi.
Region Abruzzo, kde se Pescara nachází, má také svůj vlastní dialekt zvaný "abruzzese", který se od standardní italštiny v některých aspektech liší. Pro běžného turistu však postačí základní italština, případně angličtina. Ve vyhlášených restauracích a hotelech často najdete personál hovořící i dalšími světovými jazyky.
Základní fráze
- Buongiorno [buondžorno] – Dobrý den
- Buonasera [buonasera] – Dobrý večer
- Arrivederci [arrivederči] – Na shledanou
- Grazie [gracie] – Děkuji
- Prego [prego] – Prosím/Není zač
- Per favore [per favore] – Prosím (když o něco žádáte)
- Scusi [skuzi] – Promiňte
- Parla inglese? [parla ingleze] – Mluvíte anglicky?
- Non capisco [non kapisko] – Nerozumím
- Quanto costa? [kvanto kosta] – Kolik to stojí?
- Dov'è il bagno? [dové il baňo] – Kde je toaleta?
- Un tavolo per due, per favore [un tavolo per due, per favore] – Stůl pro dva, prosím
- Il conto, per favore [il konto, per favore] – Účet, prosím
O obyvatelích
Pescara je s přibližně 120 000 obyvateli největším městem regionu Abruzzo a jeho pulsujícím srdcem. Místní obyvatelé, známí jako "pescaresi", jsou typickými Italy jižanského temperamentu – srdeční, otevření a společenští. Zároveň však mají svou specifickou regionální identitu.
Abruzzo bylo historicky jedním z chudších regionů Itálie, což se odrazilo v pracovitosti a houževnatosti místních lidí. Dnes je Pescara moderním městem s rostoucí ekonomikou, které těží především z obchodu, turismu a služeb. Město kombinuje kosmopolitní atmosféru s tradičními hodnotami, což se odráží i v povaze jeho obyvatel.
Pescaresi jsou hrdí na svou domovinu a rádi sdílejí její krásy s návštěvníky. Můžete se těšit na vřelé přijetí a ochotu poradit či pomoci. Rodina hraje v italské společnosti ústřední roli, a tak není neobvyklé vidět celé rozšířené rodiny společně na večeři v restauraci nebo na nedělní procházce po promenádě podél moře.
Společenská etiketa
V Pescaře, stejně jako v celé Itálii, existují určitá společenská pravidla, jejichž znalost vám pomůže lépe zapadnout mezi místní a vyhnout se případným nedorozuměním.
Pozdravy a setkání
Italové si při setkání běžně podávají ruce. Mezi přáteli a rodinou jsou běžné dva polibky na tváře – nejprve na levou, poté na pravou. Pro turisty je vždy bezpečné začít podáním ruky a nechat místního, aby případně inicioval bližší pozdrav.
Oslovování v italštině má formální a neformální podobu. Pro formální oslovení použijte "Lei" s příjmením nebo titulem osoby. Mezi přáteli a mladšími lidmi je běžné neformální "tu".
U stolu
Stolování je v Itálii téměř posvátným rituálem a v Pescaře, známé svou vynikající kuchyní, to platí dvojnásob:
- Na večeři choďte později – Italové večeří obvykle mezi 20. a 21. hodinou
- Nenechávejte si nalít sklenici vína až po okraj – to je považováno za nezdvořilé
- Chléb se pokládá přímo na stůl, ne na talířek
- Těstoviny se nikdy nekrájí nožem, ale namotávají se na vidličku
- Kávu s mlékem (cappuccino) Italové pijí pouze k snídani, nikdy po obědě nebo večeři
Oblékání
Italové jsou známí svým stylem a elegancí, a to platí i v Pescaře. I když je to přímořské město s uvolněnou atmosférou, místní dbají na upravený vzhled. Při návštěvě kostelů byste měli mít zakrytá ramena a kolena. Na pláži je bikini a plavky naprosto v pořádku, ale v centru města se vyvarujte chození pouze v plážovém oblečení.
Náboženství
V Pescaře, stejně jako ve zbytku Itálie, dominuje římskokatolická církev. Ačkoliv se aktívní účast na bohoslužbách v posledních dekádách snížila, katolická víra stále hluboce ovlivňuje italskou kulturu, tradice a každodenní život.
Nejdůležitější sakrální stavbou ve městě je katedrála San Cetteo (Cattedrale di San Cetteo), zasvěcená patronovi města. Tato impozantní stavba z 20. století stojí na místě dřívějšího kostela a je důležitým duchovním centrem města.
V Pescaře a okolí se během roku koná řada náboženských svátků a festivit. Nejvýznamnější je oslava patrona města sv. Cettea 10. října, kdy se konají procesí a různé kulturní akce. Dalším významným svátkem je Ferragosto (15. srpna), kdy Italové oslavují Nanebevzetí Panny Marie.
Při návštěvě kostelů pamatujte na vhodné oblečení – ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena, muži by neměli nosit šortky a tílka. V některých kostelech jsou k dispozici šátky nebo přehozy pro turisty v nevhodném oblečení, ale je lepší být připraven předem.
Pokud se rozhodnete navštívit bohoslužbu, mějte na paměti, že turistické prohlídky během mší nejsou vhodné. Fotografie bez blesku jsou obvykle povoleny, ale vždy je dobré zkontrolovat místní pravidla nebo se zeptat.
Historie
Historie Pescary sahá do dávných dob, kdy na jejím území stála římská osada Aternum. Toto strategické místo u ústí řeky Aterno-Pescara do Jaderského moře sloužilo jako důležitý přístav pro obchod i vojenské účely.
Středověká historie města byla poznamenána častými nájezdy Saracénů a Turků z moře, což vedlo k vybudování mohutné pevnosti. V 16. století zde španělský místokrál Karl V. nechal postavit impozantní opevnění, které mělo chránit pobřeží před pirátskými nájezdy. Tato pevnost, Fortezza di Pescara, se stala jádrem, kolem kterého se rozvíjelo moderní město.
Významnější rozvoj Pescary začal v 19. století po sjednocení Itálie. Oficiálně byla Pescara založena v roce 1927 spojením dvou samostatných měst – Pescara na jihu řeky (patřící k provincii Chieti) a Castellammare Adriatico na severu (z provincie Teramo).
Během druhé světové války byla Pescara těžce poškozena spojeneckým bombardováním, protože představovala důležitý železniční uzel a přístav. Po válce začala intenzivní rekonstrukce, která městu dala převážně moderní tvář. Dnes tak v Pescaře najdeme méně historických památek než v jiných italských městech, ale o to více moderní architektury a urbanistických řešení.
V poválečném období se Pescara rozvinula v důležité obchodní a turistické centrum regionu Abruzzo. V 60. a 70. letech 20. století zažilo město prudký demografický růst a urbanistický rozvoj, který z něj učinil nejlidnatější a ekonomicky nejvýznamnější město regionu.
Pescara je také rodištěm významného italského básníka a spisovatele Gabriele D'Annunzia (1863-1938), jehož rodný dům je dnes muzeem a kulturní památkou.
Kultura a co navštívit
Pescara nabízí zajímavý mix moderní městské kultury a tradičních hodnot typických pro region Abruzzo. Ačkoliv město nemá tolik historických památek jako jiná italská města, má co nabídnout kulturně založeným návštěvníkům.
Muzea a galerie
Jednou z hlavních kulturních atrakcí je Museo delle Genti d'Abruzzo (Muzeum lidí z Abruzza), které nabízí fascinující pohled na historii a folklór tohoto regionu od prehistorie po současnost. Umístěno je v bývalých kasárnách ze 16. století a představuje tradiční řemesla, kroje a každodenní život v regionu.
Další významnou institucí je Museo Casa Natale di Gabriele D'Annunzio – rodný dům slavného italského básníka, prozaika a dramatika. Toto muzeum představuje život a dílo tohoto kontroverzního, ale nesmírně vlivného umělce.
Milovníci moderního umění by neměli vynechat Imago Museum, které se zaměřuje na současné umění a hostí pravidelné dočasné výstavy renomovaných umělců.
Architektura a památky
I když byla velká část historického centra zničena během druhé světové války, několik významných budov stojí za návštěvu:
- Ponte del Mare – impozantní pěší a cyklistický most, který se stal novým symbolem města
- Cattedrale di San Cetteo – hlavní katedrála zasvěcená patronovi města
- Aurum – bývalá továrna na likéry přestavěná na multifunkční kulturní centrum
- Palazzo di Città – radnice postavená ve fašistickém architektonickém stylu
Festivaly a události
Pescara je známá svým bohatým kulturním životem a řadou festivalů:
- Pescara Jazz Festival – jeden z nejstarších jazzových festivalů v Itálii, konaný obvykle v červenci
- Festival Dannunziano – kulturní festival věnovaný odkazu Gabriele D'Annunzia
- Festa di Sant'Andrea – slavnost na počest sv. Ondřeje, patrona rybářů
- Ferragosto – letní svátek 15. srpna, kdy pobřeží ožívá večírky a ohňostroji
Pro průzkum kulturních možností Pescary a rezervace vstupenek na různé akce doporučujeme použít getyourguide.com, kde najdete aktuální nabídku prohlídek a zážitkových aktivit.
Zajímavosti
Pescara je plná překvapivých faktů a zajímavostí, které potěší zvídavé cestovatele:
- Pescara má jednu z nejdelších městských pláží v Evropě – táhne se v délce více než 16 kilometrů a je rozdělena do různých sekcí s různou atmosférou a vybavením.
- Název města pochází z latinského výrazu pro řeku bohatou na ryby – „piscaria". Řeka Pescara byla skutečně známá svým hojným výskytem ryb.
- Slavný spisovatel Ernest Hemingway pobýval v Pescaře během druhé světové války jako válečný zpravodaj.
- Místní fotbalový tým Pescara Calcio je známý svými kreativními dresy – v roce 2016 byl jejich dres navržen šestiletým chlapcem a získal celosvětovou pozornost pro svůj originální dětský styl.
- Pescara se může pochlubit jedním z největších mořských přístavů na Jadranském pobřeží Itálie.
- Město je výhodně položeno mezi mořem a horami – za méně než hodinu jízdy autem se dostanete z plážového letoviska do Národního parku Gran Sasso, kde můžete v zimě dokonce lyžovat.
- V Pescaře se narodilo několik slavných sportovců, včetně motocyklového závodníka Marca Mottiho a fotbalisty Massima Odda.
Legendy
Jako každé italské město, i Pescara má své mýty a legendy, které odrážejí historii a kulturu regionu Abruzzo:
Legenda o Maidě
Jedna z nejznámějších legend vypráví o krásné dívce jménem Maida, která se zamilovala do mladého rybáře. Podle příběhu jednoho dne přišla strašlivá bouře a rybářova loď zmizela v rozbouřeném moři. Maida každý den chodila na pobřeží a vyhlížela svého milého. Jedné noci prý viděla světla na moři a byla přesvědčena, že se její milovaný vrací. Vběhla do vln, aby mu šla naproti, ale už se nikdy nevrátila. Místní rybáři dodnes tvrdí, že za klidných nocí lze na hladině moře spatřit tajemná světla – duši Maidy stále hledající svého ztraceného milého.
Příběh o založení města
Legenda vypráví, že původní osadu na místě dnešní Pescary založili rybáři, kteří následovali hejna ryb do ústí řeky. Jednoho dne prý spatřili ve vodě záhadný lesk, a když se ponořili, našli stříbrnou sochu mořského boha. Vzali to jako znamení, že toto místo je požehnané, a založili zde svou osadu. Socha údajně zůstala skrytá někde v základech starého města a přináší rybářům štěstí při jejich výpravách na moře.
Zázrak svatého Cettea
Svatý Cetteo, patron města, byl podle tradice biskupem ve 4. století. Legenda vypráví, že když bylo město ohroženo náhlou povodní, svatý Cetteo se postavil před valící se vody a zázračně je zastavil, čímž zachránil obyvatele. Na paměť tohoto zázraku byla později postavena katedrála nesoucí jeho jméno.
Lu Pelèscene (Duch z Pescary)
V místním folklóru figuruje strašidelná postava zvaná "Lu Pelèscene" – duch, který se podle pověstí objevuje v mlhavých nocích na pobřeží. Údajně jde o duši námořníka, který zahynul během strašlivé bouře. Rybáři věří, že pokud ho spatří na moři, měli by se okamžitě vrátit na břeh, protože je to varování před přicházející bouří.