Jak se ve Finsku domluvím?
Finsko má dva oficiální jazyky - finštinu a švédštinu. Finštinou (zde nazývanou suomi) mluví naprostá většina obyvatel. Tento jazyk patří do ugrofinské jazykové rodiny, konkrétně do baltofinské skupiny a naučit se ho je velmi složité. Kdo by se chtěl naučit finsky, musí počítat ještě s tím, že hovorová finština je velmi odlišná od spisovné podoby jazyka. Za polárním kruhem narazíte také na severní sámštinu, jazyk tradičních obyvatel Sámů.
Finové patří k národům s nejlepší znalostí angličtiny v Evropě, zejména mladší generace mluví anglicky téměř plynně. V turistických oblastech, restauracích, hotelech a obchodech se bez problémů domluvíte anglicky, často i německy.
Základní fráze ve finštině
- Dobrý den – Hyvää päivää (vyslovuje se: "hyvä pejvä")
- Ahoj – Hei nebo Moi (neformální pozdrav, velmi častý)
- Prosím – Ole hyvä (vyslovuje se: "ole hyvä")
- Děkuji – Kiitos (vyslovuje se: "kítos")
- Na zdraví – Kippis (vyslovuje se: "kipis")
- Ano – Kyllä (vyslovuje se: "kylä")
- Ne – Ei (vyslovuje se jednoduše jako "ej")
- Promiňte – Anteeksi (vyslovuje se: "anteeksi")
- Mluvíte anglicky? – Puhutko englantia? (vyslovuje se: "puhutko englantia")
- Dobrou chuť – Hyvää ruokahalua (vyslovuje se: "hyvä ruokahalua")
- Dobrou noc – Hyvää yötä (vyslovuje se: "hyvä yötä")
- Kolik to stojí? – Paljonko tämä maksaa? (vyslovuje se: "paljonko tämä maksa")
O obyvatelích
Ve Finsku žije 5,5 milionů lidí, z nichž je 92 % Finů. Mezi národnostní menšiny patří zejména Švédové, Rusové, Estonci nebo Sámové (dříve zvaní Laponci). Finové mohou na první pohled působit uzavřeným dojmem, ale jakmile dostanete příležitost se s někým seznámit blíže, zjistíte, že jsou velmi vtipní, sdílní a ochotní.
Finská společnost je postavena na silných hodnotách jako je rovnost, přímočarost a skromnost. Finové neradi přehánějí a považují chlubení za nevhodné. Cení si upřímnosti, a když něco řeknou, můžete se na to spolehnout.
Mezi obyvateli je zřejmá hrdost na finský národ. Jednak jsou rádi, že se jim v průběhu historie podařilo uhájit finskou kulturu před Švédy i Rusy a také jsou velmi hrdí na významné finské osobnosti jako jsou například běžci Paavo Nurmi a Lasse Virén, piloti F1 Mika Häkkinen a Kimi Räikkönen, hudební kapely Apocalyptica a Nightwish nebo spisovatel Mika Waltari, a další.
Společenská etiketa a zvyky
Finové jsou velmi zdvořilý a slušný národ. Než člověka ve Finsku poznáte, počítejte spíše s chladnějším jednáním a odstupem. Lidé si při setkání podávají ruce, objímání zde není moc na místě. Ve Finsku také není obvyklé mluvit, jen aby řeč nestála, tak zvaný "small talk". Když zaznělo vše podstatné, není nutné mluvit naprázdno. Finové umí i mlčet.
Finsko je také vyhlášené důvěrou mezi lidmi a poctivostí. Finové nejezdí na černo a na semaforech vždy čekají na zelenou. V některých typech ubytování funguje samoobslužný systém založený na důvěře a můžete se setkat také se samoobslužnými obchůdky. Vše bez problémů funguje a předpokládá se, že se cizinci přizpůsobí těmto nepsaným pravidlům.
Náboženství
Finsko je převážně luteránskou zemí, s přibližně 70 % obyvatelstva hlásícím se k Evangelické luteránské církvi Finska. Luteránství se do Finska rozšířilo již v dobách raného novověku a dodnes zůstává dominantním náboženstvím. K pravoslavnému náboženství patří 1 % obyvatel a 2 % se dělí mezi katolíky, muslimy a další. Významná část Finů (26 %) se však nehlásí k žádnému náboženství.
Náboženství nehraje v každodenním životě většiny Finů tak výraznou roli jako v jiných zemích. Kostely navštěvují spíše o svátcích a při zvláštních příležitostech.
Před křesťanstvím bylo Finsko zemí pohanských tradic a přírodních náboženství. Některé prvky staré finské mytologie přežívají dodnes v lidové kultuře a tradicích. Příběhy z finského národního eposu Kalevala stále rezonují v kulturním povědomí národa.
Historie Finska
K většímu osídlení oblasti dnešního Finska došlo po skončení poslední doby ledové. Již od prvních století našeho letopočtu sem podnikali výboje Vikingové z dnešního Švédska. S příchodem křesťanství ve 12. století přišli také Švédové a Finsko se stalo na dlouhých 700 let vazalem Švédského království. Švédština se stala hlavním jednacím i vzdělávacím jazykem, přišlo sem mnoho švédských osadníků a finština zůstala živá jen mezi obyčejnými lidmi. Domorodí obyvatelé Laponci a Karelci byli vytlačováni čím dál více na sever.
Ve 14. a 15. století dokonce existovala Kalmarská unie, do níž patřilo Švédsko s Finskem a Norsko. Na konci 15. století se o slovo přihlásilo Rusko, druhý mocný soused Finska. Švédsko-Ruská válka o Finsko trvala celé století. Finové byli hlavním terčem útoků a také museli platit veškeré výdaje na válku, což vedlo k neúspěšným proti-švédským povstáním.
Díky stále sílícímu luteránskému vyznání stáli Finové po boku Švédska také za třicetileté války proti katolické části Evropy. Po válce bylo Finsko zdecimované, přišel hladomor a hledání viníka rozpoutalo hony na čarodějnice. Během 18. století se snažilo Finsko za podpory Ruska osamostatnit. Na začátku 19. století bylo Finsko dobyto ruskou armádou a stalo se autonomním velkoknížectvím Ruského carství, což vydrželo až do roku 1917. Během této doby došlo ke zrovnoprávnění finštiny a k rozkvětu finské kultury.
Dne 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost a stalo se republikou. Nová republika stála před velkou zkouškou, bylo potřeba zacelit propast mezi švédsky mluvící elitou a finsky mluvícími rolníky. Svou samostatnost si Finsko uhájilo. Za druhé světové války bojovalo dvakrát proti Sovětskému svazu a uhájilo si své území. Po válce zůstalo Finsko na politickém, kulturním i akademickém poli pod vlivem Sovětského svazu, což se změnilo až jeho rozpadem v roce 1991.
V roce 1995 vstoupilo Finsko do Evropské unie a v roce 2002 přijalo euro jako svou měnu. V roce 2023 se stalo členem NATO, čímž definitivně ukončilo svou dlouhodobou politiku vojenské neutrality.
Dnes je Finsko známé jako technologicky vyspělá země s vysokou kvalitou života, vynikajícím vzdělávacím systémem a jako pravidelný vítěz žebříčků nejšťastnějších zemí světa.
Kultura a co navštívit
Ve Finsku se střetává tradiční skandinávská kultura s ruským vlivem. V neposlední řadě finskou kulturu utváří také původní národy Sámů, žijících za polárním kruhem. Při návštěvě Finska byste rozhodně neměli vynechat tyto kulturní zážitky:
Tradiční finská sauna
Sauna není pro Finy pouhým místem relaxace, ale téměř posvátným rituálem. Prohříváním v sauně se vám zvyšuje hladina endorfinů, z těla se vyplavují škodliviny a následným ochlazováním si tělo získává odolnost. Z Finska si dokonce můžete přivézt domů různé pomůcky k saunování. Mnoho lidí zde vlastní své soukromé sauny a ty veřejné bývají striktně oddělené na pánské a dámské. Smíšené sauny zde nenajdete. Skvělou možností je pronajmout si chatu u jezera s vlastní saunou.
- Löyly v Helsinkách – moderní designová sauna s výhledem na moře
- Kotiharjun Sauna – tradiční veřejná sauna v Helsinkách
- Rajaportin sauna v Tampere – nejstarší stále fungující veřejná sauna ve Finsku
Finský design a architektura
Finsko je proslulé svým minimalistickým designem, který kombinuje funkčnost s estetickou čistotou. Helsinki jsou rájem pro milovníky designu s čtvrtí Design District, kde najdete obchody, studia a muzea.
- Design Museum v Helsinkách
- Alvar Aalto Museum v Jyväskylä – věnované nejslavnějšímu finskému architektovi
- Iittala Glass Center – výrobce ikonického skla
- Marimekko – legendární textilní a oděvní značka s typickými barevnými vzory
Finská příroda a národní parky
Finsko je zemí tisíců jezer (přesněji 187 888) a rozsáhlých lesů. Více než 70 % území pokrývají lesy, což z něj činí nejlesnatější zemi Evropy. Národní parky nabízejí síť dobře značených stezek, tábořiště a přístřešky pro turisty.
- Národní park Nuuksio – na dosah od Helsinek
- Národní park Koli – ikonické výhledy, které inspirovaly finské umělce
- Národní park Urho Kekkonena – rozsáhlá divočina v Laponsku
Severské gastronomické zážitky
Finská kuchyně staví na čerstvých, sezónních a lokálních surovinách. Tradiční pokrmy zahrnují lososové polévky, sobí maso, losí maso a mnoho lesních plodů. Nezapomeňte ochutnat tradiční finský žitný chléb (ruisleipä) a karjalanpiirakka (rýžové koláčky v žitném těstě).
Pro výlety a aktivity po Finsku doporučujeme využít služby getyourguide.com, kde najdete širokou nabídku organizovaných prohlídek s průvodci, včetně pozorování polární záře v zimě nebo půlnočního slunce v létě.
Nákupy a suvenýry
Nejpohodlněji nakoupíte v hlavním městě Helsinkách. Navštívit můžete obchodní dům Stockmann nebo nákupní centrum Kamppi ležící kousek od nádraží. Největší obchodní centrum se jmenuje Itis a pohodlně se k němu dostanete metrem.
Upomínkové předměty se ve Finsku prodávají ve většině měst a turistických oblastí:
- Pokud si chcete z Finska dovézt originální věc s nadčasovým designem, zvolte známé studio Iittala. Zde pořídíte tradiční krásné sklo a také různé věci do domácnosti od zástěr až po hrnce.
- Krásné porcelánové věci vyrábí finská firma Arabia. Jako dárek můžete dovézt pěkný hrnek nebo talíř.
- Originální design nabízí další finská firma Marimekko, která představuje špičku finského návrhářství. Proč si z dovolené nepřivézt originální kousek oblečení nebo kabelku.
- Pokud hledáte opravdu netradiční dárek, můžete ve Finsku zakoupit dehtový šampon (Terva shampoo).
Malé i velké děti budou žasnout nad záplavou Mumínků. Podobně jako jezera a lesy, jsou Mumínci symbolem Finska. Najdete je na letadlech, na hrníčcích, na kelímcích, na tričkách, atd. V Tampere má dokonce Mumínek vlastní sochu.
Přímo v Helsinkách má sídlo finská čokoládovna Fazer. Dovnitř se lze dostat na prohlídku a poté si zakoupit skvělou čokoládu nebo tyčinky. Se severskými zeměmi bývá spojená chuť lékořice a ani Finsko není výjimkou. Vyrábí se zde, mimo jiné, slaná lékořice salmiakki. Jedná se o příchuť, na kterou si musí člověk zvyknout. Můžete ji ochutnat ve formě zmrzliny, náplně v čokoládě, bonbonů a dalších.
Rozhodně neurazíte ani finskou pálenkou. Celosvětově známá je vodka Finlandia. Pokud chcete něco originálnějšího, poptejte se po vodce Koskenkorva s příchutí slané lékořice nebo po likéru Lakka z ostružiníku moruška.
Počítejte s tím, že u polárního kruhu si za suvenýry trochu připlatíte. Ze severu země si můžete přivézt výrobky ze sobích parůžků nebo dokonce sobí salám. Byt si můžete vyzdobit tapisérií s výjevy ze života Sámů.
Zajímavosti o Finsku
- Nejšťastnější země světa – Finsko opakovaně obsazuje první příčku ve World Happiness Report, a to navzdory dlouhým zimám a menšímu počtu slunečných dnů.
- Půlnoční slunce a polární noc – V létě na severu Finska slunce nezapadá po dobu až 73 dnů. Naopak v zimě nastává polární noc (kaamos), kdy slunce nevychází po dobu až 51 dnů.
- Mobilní telefony a SMS – První veřejnou SMS zprávu na světě poslala finská telekomunikační společnost Nokia v roce 1993 a Finsko bylo první zemí, kde mobilní telefony předčily pevné linky.
- Země tisíců jezer – Finsko má přezdívku "Země tisíců jezer", ale ve skutečnosti jich má téměř 188 000!
- Vzdělávací systém – Finský vzdělávací systém je považován za jeden z nejlepších na světě, s důrazem na rovnost příležitostí, důvěru v učitele a minimum testování.
- Santa Claus – Finové věří, že Santa Claus (Joulupukki) žije v Rovaniemi v Laponsku, kde je možné navštívit jeho "oficiální" vesnici.
- Mistři ve zvláštních soutěžích – Finsko hostí řadu neobvyklých světových šampionátů, včetně nošení manželek, házení mobilních telefonů a hraní vzdušné kytary.
- Spotřeba kávy – Finové jsou největšími konzumenty kávy na světě s průměrnou spotřebou 12 kg kávových zrn na osobu ročně.
Legendy o Finsku
Finská mytologie a folklór patří k nejbohatším na světě a silně ovlivnily finskou identitu. Mytologie je shromážděna v národním eposu Kalevala, který sestavil Elias Lönnrot v 19. století na základě lidových příběhů. Zde jsou některé z nejfascinujících finských mýtů a legend:
Kalevala a stvoření světa
Podle finské mytologie byl svět stvořen z vajíčka vodního ptáka. Bohyně vzduchu a vody Ilmatar plula po prvotním oceánu, když jí na koleno usedl pták a snesl sedm vajec. Když se vajíčka rozbila, z jejich částí vznikl svět – horní skořápka se stala nebem, žloutek sluncem, bílek měsícem a ostatní úlomky skořápky hvězdami a oblaky.
Väinämöinen – věčný šaman
Hlavní postavou Kalevaly je Väinämöinen, moudrý stařec, šaman a čaroděj, který se narodil už jako starý. Byl mistrem v hraní na kantele (tradiční finský strunný nástroj) a jeho hudba měla magickou moc. Podle legendy, když opustil Finsko, zanechal za sebou kantele jako dar finskému lidu.
Sampo – zázračný mlýnek
Jedním z ústředních předmětů v Kalevale je záhadný Sampo, magický mlýnek vytvořený kovářem Ilmarinenem, který dokázal vyrábět mouku, sůl a zlato. Symbolizuje hojnost a prosperitu. Sampo byl ukraden a později zničen, ale jeho úlomky přinesly Finsku bohatství a štěstí.
Hiidet a lesní duchové
Ve finském folklóru hrají důležitou roli různí duchové a bytosti obývající lesy a jezera. Hiidet byli zlomyslní trollové žijící v lesích a horách. Finové také věřili v domácí duchy tonttu, kteří chránili domy a sauny, pokud je lidé respektovali.
Pohjolaneidot – panny ze severu
Tyto krásné panny podle pověstí žily v Pohjole, mytické severní zemi temnoty a chladu. Nejslavnější z nich byla Louhi, mocná čarodějnice a vládkyně Pohjoly, která byla schopná měnit svou podobu a ovládat přírodní živly.
Ukko – bůh hromu
Ukko byl nejvyšším bohem finského panteonu, vládcem nebe, počasí a úrody. Finové věřili, že blesky jsou jiskry z jeho meče a hrom je zvuk jeho vozu jedoucího po nebi. Pořádali pro něj slavnosti na začátku jara, aby zajistili dobrou úrodu.