Jazyk, společnost, kultura a historie

Finsko má dva oficiální jazyky - finštinu a švédštinu. Finštinou (zde nazývanou suomi) mluví naprostá většina obyvatel. Tento jazyk patří do ugrofinské jazykové rodiny, konkrétně do baltofinské skupiny a naučit se ho je velmi složité. Kdo by se chtěl naučit finsky, musí počítat ještě s tím, že hovorová finština je velmi odlišná od spisovné podoby jazyka. Za polárním kruhem narazíte také na severní sámštinu, jazyk tradičních obyvatel Sámů. Všude ve Finsku se však bez problémů domluvíte anglicky.

Inspirujte se několika finskými frázemi.

Ve Finsku žije 5,5 milionů lidí, z nichž je 92 % Finů. Mezi národnostní menšiny patří zejména Švédové, Rusové, Estonci nebo Sámové (dříve zvaní Laponci). Finové mohou na první pohled působit uzavřeným dojmem, ale jakmile dostanete příležitost se s někým seznámit blíže, zjistíte, že jsou velmi vtipní, sdílní a ochotní. Mezi obyvateli je zřejmá hrdost na finský národ. Jednak jsou rádi, že se jim v průběhu historie podařilo uhájit finskou kulturu před Švédy i Rusy a také jsou velmi hrdí na významné finské osobnosti jako jsou například běžci Paavo Nurmi a Lasse Virén, piloti F1 Mika Häkkinen a Kimi Räikkönen, hudební kapely Apocalyptica a Nightwish nebo spisovatel Mika Waltari, a další.

Finové jsou velmi zdvořilý a slušný národ. Než člověka ve Finsku poznáte, počítejte spíše s chladnějším jednáním a odstupem. Lidé si při setkání podávají ruce, objímání zde není moc na místě. Ve Finsku také není obvyklé mluvit, jen aby řeč nestála, tak zvaný "small talk". Když zaznělo vše podstatné, není nutné mluvit naprázdno. Finové umí i mlčet.

Finsko je také vyhlášené důvěrou mezi lidmi a poctivostí. Finové nejezdí na černo a na semaforech vždy čekají na zelenou. V některých typech ubytování funguje samoobslužný systém založený na důvěře a můžete se setkat také se samoobslužnými obchůdky. Vše bez problémů funguje a předpokládá se, že se cizinci přizpůsobí těmto nepsaným pravidlům.

Luteránství se do Finska rozšířilo již v dobách raného novověku a dodnes zůstává dominantním náboženstvím. Téměř 68 % obyvatel se hlásí k luteránské víře. K pravoslavnému náboženství patří 1 % obyvatel a 2 % se dělí mezi katolíky, muslimy a další. Zbývajících 29 % obyvatel se k žádné víře nepřihlásilo.

K většímu osídlení oblasti dnešního Finska došlo po skončení poslední doby ledové. Již od prvních století našeho letopočtu sem podnikali výboje Vikingové z dnešního Švédska. S příchodem křesťanství ve 12. století přišli také Švédové a Finsko se stalo na dlouhých 700 let vazalem Švédského království. Švédština se stala hlavním jednacím i vzdělávacím jazykem, přišlo sem mnoho švédských osadníků a finština zůstala živá jen mezi obyčejnými lidmi. Domorodí obyvatelé Laponci a Karelci byli vytlačováni čím dál více na sever.

Ve 14. a 15. století dokonce existovala Kalmarská unie, do níž patřilo Švédsko s Finskem a Norsko. Na konci 15. století se o slovo přihlásilo Rusko, druhý mocný soused Finska. Švédsko-Ruská válka o Finsko trvala celé století. Finové byli hlavním terčem útoků a také museli platit veškeré výdaje na válku, což vedlo k neúspěšným proti-švédským povstáním.

Díky stále sílícímu luteránskému vyznání stáli Finové po boku Švédska také za třicetileté války proti katolické části Evropy. Po válce bylo Finsko zdecimované, přišel hladomor a hledání viníka rozpoutalo hony na čarodějnice. Během 18. století se snažilo Finsko za podpory Ruska osamostatnit. Na začátku 19. století bylo Finsko dobyto ruskou armádou a stalo se autonomním velkoknížectvím Ruského carství, což vydrželo až do roku 1917. Během této doby došlo ke zrovnoprávnění finštiny a k rozkvětu finské kultury.

Dne 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost a stalo se republikou. Nová republika stála před velkou zkouškou, bylo potřeba zacelit propast mezi švédsky mluvící elitou a finsky mluvícími rolníky. Svou samostatnost si Finsko uhájilo. Za druhé světové války bojovalo dvakrát proti Sovětskému svazu a uhájilo si své území. Po válce zůstalo Finsko na politickém, kulturním i akademickém poli pod vlivem Sovětského svazu, což se změnilo až jeho rozpadem v roce 1991.

Od roku 1995 je Finsko členem Evropské unie a politicky se zaměřuje spíše na Evropu.

Ve Finsku se střetává tradiční skandinávská kultura s ruským vlivem. V neposlední řadě finskou kulturu utváří také původní národy Sámů, žijících za polárním kruhem.

K tradiční finské kultuře patří neodmyslitelně sauna. Prohříváním v sauně se vám zvyšuje hladina endorfinů, z těla se vyplavují škodliviny a následným ochlazováním si tělo získává odolnost. Z Finska si dokonce můžete přivézt domů různé pomůcky k saunování. Mnoho lidí zde vlastní své soukromé sauny a ty veřejné bývají striktně oddělené na pánské a dámské. Smíšené sauny zde nenajdete.

Finové patří mezi největší konzumenty kávy na světě. Není nic neobvyklého, že si běžný člověk ve Finsku dá 4 - 5 šálků kávy denně. Na jednoho člověka vychází průměrná spotřeba kávy na 12 kilogramů ročně. Díky tomu vám přefiltrovanou kávu nabídnou téměř všude.

V neposlední řadě bývá s Finskem spojován kvalitní metal. Nachází se zde nejvíce metalových skupin na světě v přepočtu na obyvatele, konkrétně 54 skupin na 100 000 obyvatel. Mnoho Finů v nějaké kapele hraje a ještě více obyvatel patří mezi metalové fanoušky. Z Finska pochází kapely jako Apocalyptica, HIM, Lordi nebo Nightwish.

Nejpohodlněji nakoupíte v hlavním městě Helsinkách. Navštívit můžete obchodní dům Stockmann nebo nákupní centrum Kamppi ležící kousek od nádraží. Největší obchodní centrum se jmenuje Itis a pohodlně se k němu dostanete metrem.

Upomínkové předměty se ve Finsku prodávají ve většině měst a turistických oblastí. Pokud si chcete z Finska dovézt originální věc s nadčasovým designem, zvolte známé studio Iittala. Zde pořídíte tradiční krásné sklo a také různé věci do domácnosti od zástěr až po hrnce. Krásné porcelánové věci vyrábí finská firma Arabia. Jako dárek můžete dovézt pěkný hrnek nebo talíř. Originální design nabízí další finská firma Marimekko, která představuje špičku finského návrhářství. Proč si z dovolené nepřivézt originální kousek oblečení nebo kabelku. Pokud hledáte opravdu netradiční dárek, můžete ve Finsku zakoupit dehtový šampon (Terva shampoo).

Malé i velké děti budou žasnout nad záplavou Mumínků. Podobně jako jezera a lesy, jsou Mumínci symbolem Finska. Najdete je na letadlech, na hrníčcích, na kelímcích, na tričkách, atd. V Tampere má dokonce Mumínek vlastní sochu.

Přímo v Helsinkách má sídlo finská čokoládovna Fazer. Dovnitř se lze dostat na prohlídku a poté si zakoupit skvělou čokoládu nebo tyčinky. Se severskými zeměmi bývá spojená chuť lékořice a ani Finsko není výjimkou. Vyrábí se zde, mimo jiné, slaná lékořice salmiakki. Jedná se o příchuť, na kterou si musí člověk zvyknout. Můžete ji ochutnat ve formě zmrzliny, náplně v čokoládě, bonbonů a dalších.

Rozhodně neurazíte ani finskou pálenkou. Celosvětově známá je vodka Finlandia. Pokud chcete něco originálnějšího, poptejte se po vodce Koskenkorva s příchutí slané lékořice nebo po likéru Lakka z ostružiníku moruška.

Počítejte s tím, že u polárního kruhu si za suvenýry trochu připlatíte. Ze severu země si můžete přivézt výrobky ze sobích parůžků nebo dokonce sobí salám. Byt si můžete vyzdobit tapisérií s výjevy ze života Sámů.