Jak se v Chorvatsku domluvím?
Oficiálním jazykem v zemi je chorvatština. V turistických oblastech se navíc běžně domluvíte anglicky nebo německy, především mladší generace Chorvatů hovoří alespoň jedním světovým jazykem.
Chorvati jsou vstřícní a budou se snažit vám porozumět (i kdyby to mělo být rukama-nohama). Navíc zde potkáte vždy velké množství Čechů, kteří do země jezdí pravidelně, proto vám mohou také poradit.
Ovšem naučit se pár základních frází v místním jazyce vždy potěší domácí obyvatele a často vám to otevře dveře k přátelštějšímu přijetí. Místní lidé oceňují, když se návštěvníci pokusí jejich řeč používat, byť třeba jen v nejzákladnějších frázích jako pozdrav nebo poděkování.
Základní fráze
- Dobar dan [dobar dan] – Dobrý den
- Dobro jutro [dobro jutro] – Dobré ráno
- Dobra večer [dobra večer] – Dobrý večer
- Bok [bok] – Ahoj (neformální)
- Hvala [chvala] – Děkuji
- Molim [molim] – Prosím
- Da [da] – Ano
- Ne [ne] – Ne
- Doviđenja [doviďenja] – Na shledanou
- Oprostite [oprostite] – Promiňte
- Kako ste? [kako ste] – Jak se máte?
- Dobro, hvala [dobro, chvala] – Dobře, děkuji
- Koliko košta? [koliko košta] – Kolik to stojí?
- Govorite li engleski? [govorite li engleski] – Mluvíte anglicky?
- Ne razumijem [ne razumijem] – Nerozumím
- Gdje je...? [gdje je] – Kde je...?
- Plaža [plaža] – Pláž
- Restoran [restoran] – Restaurace
- Zdravlje! [zdravlje] – Na zdraví!
Chorvaté - jací jsou?
Chorvati jsou přátelští, usměvaví a rádi vám pomohou. Typickým znakem je, že neřeší čas. Dochvilnost nebo dodržování termínů je u nich velmi vzácná.
V Chorvatsku žijí 4 miliony lidí, z toho většina (90 %) jsou Chorvati. Doplňují je Srbové a další menšiny. Chorvaté jsou obecně velmi pohostinní a přátelští k turistům. V přímořských oblastech, kde je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů, si místní obyvatelé váží návštěvníků a snaží se jim vyjít vstříc.
Chorvatská mentalita v sobě spojuje středoevropskou pracovitost a disciplínu s jižanskou vřelostí a uvolněností. Zejména v Dalmácii se setkáte s fenoménem zvaným "fjaka" – to je stav blažené nečinnosti, kdy se člověk oddává lenošení za horkého letního dne. Pokud vám místní řeknou "polako" (pomalu), znamená to, že byste si měli věci více užívat a méně spěchat.
Co Chorvata charakterizuje:
- Hrdost na svou zemi, kulturu a jazyk
- Silný vztah k rodině a tradicím
- Láska ke sportu, zejména k fotbalu
- Vášeň pro dobré jídlo a pití
- Smysl pro humor, často se sarkastickým nádechem
Společenská etiketa a zvyky
Společenský život v Chorvatsku se řídí několika nepsanými pravidly, která stojí za to znát. Chorvaté si potrpí na zdvořilost a dodržování určitých konvencí, i když jsou v mnoha ohledech méně formální než třeba jejich středoevropští sousedé.
Při vstupu do obchodu nebo restaurace je běžné pozdravit "Dobar dan". Chorvaté si váží, když jim návštěvníci projeví zájem o jejich kulturu a zemi, ale jsou citliví na témata týkající se občanské války v 90. letech. Pokud se bavíte s místními o historii, buďte taktní.
Co je důležité vědět:
- Etika a zvyky především mladší generace Chorvatů se velmi podobají těm českým.
- Ke starším generacím ale přistupujte s úctou a respektem.
- Pokud plánujete navštívit místní kostely, galerie či muzea, dbejte na vhodné oblečení.
- Doporučujeme také vyvarovat se konverzaci o politické situaci nebo porovnávání Chorvatska s bohatšími státy.
Náboženství
Většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi (přibližně 88 %), dalších 5 % je pravoslavných křesťanů, 5 % obyvatel se nehlásí k žádné víře a více než 1 % místních vyznává islám.
V zemi najdete množství krásných kostelů, katedrál a náboženských památek. Nejvýznamnějšími jsou Katedrála sv. Štěpána v Záhřebu, Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku (zapsaná na seznamu UNESCO) a Eufraziova bazilika v Poreči.
Náboženské svátky a tradice jsou nedílnou součástí chorvatského roku. Velikonoce a Vánoce se slaví velmi intenzivně, s mnoha místními zvyky a tradicemi. Na Velikonoce se malují kraslice a peče speciální chléb "pinca". O Vánocích se dodržuje půst na Štědrý den a pak následuje bohatá večeře s rybami, zejména s tresčím salátem.
Další náboženské menšiny v Chorvatsku zahrnují pravoslavné křesťany (4,4 %), muslimy (1,5 %) a protestanty (0,3 %). Vztahy mezi různými náboženskými skupinami jsou dnes většinou pokojné, ačkoli historicky bylo náboženství propojeno s etnickými konflikty.
Stručná historie Chorvatska
Chorvatsko má velmi pestrou historii. Její detailní popis by byl na hodiny, pokusíme se vám v následujících řádcích shrnout to nejdůležitější.
První zmínky o osídlení oblasti dnešního Chorvatska pocházejí z paleolitu. Ve starší době bronzové zde pobývaly indoevropské ilyrské kmeny, zvláště pak vynikal kmen Dalmatů, kteří získali slávu díky sadům, získávání soli a mořeplavectví. Jejich rozkvět dělal starosti Římu, který do země poslal v roce 233 před naším letopočtem svá vojska. Dalmati se zvládli bránit až do roku 23 a zůstali pod nadvládou Římské říše až do jejího rozpadu, kdy nad územím získali kontrolu Slované.
První Chorvatský stát vznikl v 9. století, kdy byl kníže Tomislav prohlášen za krále. V roce 1102 ale krátká doba samostatného Chorvatska skončila, když byl uherský král Koloman jmenován i králem chorvatským. V následujících stoletích se na území vystřídali Turci, Habsburkové, Chorvatsko si prošlo vznikem i rozpadem Jugoslavie. Po jejím rozpadu vznikl v 19. století Nezávislý stát Chorvatsko, který se rozpínal až na území Bosny a Hercegoviny. V roce 1945 byla na území vyhlášena Federativní republika Jugoslávie a prezidentem se stal Josip Broz Tito.
Samostatné Chorvatsko vzniklo až rozpadem nesoudržné Jugoslavie v roce 1995. Prvním prezidentem byl zvolen Franjo Tudžman. Od roku 2003 je Chorvatsko členem NATO, v roce 2013 přistoupilo do Evropské unie.
Kultura a co navštívit
Vzhledem k bohaté historii je Chorvatsko plné kulturních úkazů. Najdete zde příklady římské architektury (amfiteátr v Pule), byzantských památek (Eufráziova bazilika v Poreči) nebo barokního díla (chrám sv. Kateřiny v Záhřebu).
Tradice a zvyky se předávají v zemi z generace na generaci. Velmi oblíbené jsou koncerty vážné hudby, které se odehrávají v kostelech nebo pod širým nebem k různým příležitostem. Jedná se například o Dubrovnické letní hry, Osorské hudební večery nebo Splitské léto. Tyto kulturní akce mohou být perfektním doplněním vaší poznávací dovolené v zemi.
Co byste neměli minout:
- Dubrovnické hradby – procházka po jedněch z nejlépe zachovaných městských opevnění v Evropě s úchvatnými výhledy na Jaderské moře
- Diokleciánův palác ve Splitu – rozsáhlý komplex římského císařského paláce, v jehož zdech dnes tepe život moderního města
- Plitvická jezera – soustava 16 kaskádovitých jezer spojených vodopády, která tvoří jeden z nejkrásnějších národních parků v Evropě
- Eufraziova bazilika v Poreči – nádherný příklad raně byzantské architektury se zachovanými mozaikami ze 6. století
- Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku – jedinečná katedrála postavená výhradně z kamene bez použití malty, zapsaná na seznam UNESCO
- Amfiteátr v Pule – jeden z nejlépe zachovaných římských amfiteátrů na světě
- Archeologické muzeum v Zadaru – s bohatými sbírkami mapujícími dějiny regionu od prehistorie po středověk
- Muzeum zlomených srdcí v Záhřebu – netradiční muzeum věnované neúspěšným vztahům, které se stalo jednou z nejpopulárnějších atrakcí hlavního města
Zajímavosti
Chorvatsko je zemí plnou překvapení a zajímavostí, o kterých běžný turista často ani netuší. Tady je několik fascinujících faktů, které vám mohou pohled na tuto středomořskou zemi obohatit:
- Dalmatinskému psovi dala jméno právě chorvatská oblast Dalmácie, odkud toto plemeno původně pochází
- Kravata (kravata) pochází z Chorvatska – tento módní doplněk se dostal do Evropy díky chorvatským vojákům v 17. století
- Chorvatsko má více než 1200 ostrovů, z nichž je obydlených pouze 48
- Vedle Slovinska je Chorvatsko jedinou zemí v Evropě, kde můžete potkat všechny tři velké evropské šelmy: medvěda, vlka a rysa
- V Chorvatsku se natáčela populární série Game of Thrones – Dubrovník představoval Královo přístaviště, další scény se natáčely v Splitu, na ostrově Lokrum nebo ve městě Šibenik
- Jeden z prvních mechanických počítačů na světě vynalezl Chorvat Faust Vrančić v 16. století
- Město Hum v Istrii je zapsáno v Guinessově knize rekordů jako nejmenší město na světě – má pouhých 30 obyvatel
- Chorvatský vynálezce Nikola Tesla, jehož jméno nese jednotka magnetické indukce, se narodil v chorvatské vesnici Smiljan
- Moře u chorvatského pobřeží patří mezi nejčistší v Evropě, což dokládá i velký počet pláží s modrou vlajkou
- Přestože je Chorvatsko malou zemí, může se pochlubit osmi národními parky a jedenácti přírodními parky
Náš tajný tip: Pokud máte rádi netradiční zážitky, navštivte Muzeum Mimara v Záhřebu během "Noci muzeí", která se koná každý rok v lednu. Všechna muzea a galerie jsou otevřena až do pozdních nočních hodin se speciálními programy a vstup je zdarma.
Legendy
Chorvatský folklor je bohatý na legendy a mýty, které odrážejí složitou historii, geografickou rozmanitost a kulturní vlivy této země. Od mořských příšer po příběhy o odvážných rytířích a prokletých hradech – chorvatské legendy dodávají místům, která navštívíte, tajemný rozměr.
Vily
V chorvatské mytologii hrají významnou roli "vily" – víly či nymfy, které žijí v lesích, horách nebo vodách. Podle pověstí jsou to krásné mladé ženy s dlouhými vlasy, které mohou pomáhat lidem, ale také jim škodit, pokud je někdo rozzlobí. Hora Velebit je považována za domov mnoha vil, podobně jako některé jeskyně a údolí v Dalmácii. S vílami je spojena i legenda o vzniku řeky Cetiny, která prý vytéká z místa, kde víly uskladňovaly svoje zlato.
Legenda o vzniku Plitvických jezer
Podle staré legendy vznikla Plitvická jezera po dlouhém období sucha, kdy lidé prosili o déšť. Černá královna se nad nimi slitovala a seslala prudký liják. Déšť trval tak dlouho, až se voda nahromadila a vytvořila kaskádu jezer, které můžeme obdivovat dodnes. Podle jiné verze legendy to byla sama královna, kdo vyplakal tato jezera, když truchlila nad svým královstvím.
Orko
Na istrijském poloostrově dodnes straší "Orko" – malý zlomyslný skřítek, který přichází v noci k pocestným, mění svou velikost a svádí je z cesty do bažin nebo na okraje útesů. Podle pověsti se mu dá uniknout jen tak, že si člověk obrátí oblečení naruby.
Zvončari
Jednou z nejznámějších chorvatských tradic jsou "zvončari" (zvoníci) – muži v maskách, kteří během karnevalového období chodí vesnicemi a městy v okolí Rijeky a svými zvony odhánějí zlé duchy zimy a probouzejí jaro. Tato tradice má kořeny v pohanských rituálech a dnes je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Legenda o Marku Marulovi a Tureckém útoku
Split se pyšní legendou o slavném renesančním básníkovi Marku Marulovi, který prý během tureckého útoku napsal na zeď města latinský nápis "VERITAS OMNIA VINCIT" (Pravda vítězí nade vším). Když Turci nápis spatřili, údajně se vyděsili a od útoku upustili.
Legenda o Dubrovnické stínadlu
Ve středověkém Dubrovníku se traduje legenda o katovi, který se zamiloval do krásné šlechtičny. Když mu rodina dívky bránila ve sňatku, kat jedné noci unesl svou milovanou a chtěl s ní utéct lodí. Bouře však loď potopila a milenci zahynuli. Od té doby se prý za bouřlivých nocí zjevuje u dubrovnických hradeb přízrak kata hledajícího svou milou.