Jak se domluvím?
V Zadaru, stejně jako v celém Chorvatsku, je úředním jazykem chorvatština. Jedná se o slovanský jazyk příbuzný češtině, a pokud mluvíte česky nebo slovensky, budete mít velkou výhodu – základnímu dorozumívání většinou nic nebrání. Zároveň však nepočítejte s tím, že by vám Chorvaté rozuměli na 100 % – i mezi našimi jazyky existují významné rozdíly a tzv. "falešní přátelé" (slova, která znějí podobně, ale znamenají něco jiného).
V turistických oblastech Zadaru je angličtina velmi rozšířená, zejména mezi mladší generací a pracovníky v cestovním ruchu. V restauracích, hotelech a turistických atrakcích se bez problémů domluvíte anglicky. Překvapivě častá je i znalost němčiny, především mezi starší generací a v přímořských letoviscích. Italština je také poměrně běžná díky geografické blízkosti a historickým vazbám s Itálií.
Pro ty, kteří si chtějí zahrát na místní, může být pěkným gestem snaha o několik frází v chorvatštině. Místní lidé to ocení a často pak k turistům přistupují vstřícněji.
Základní fráze
- Dobar dan [dobar dan] – Dobrý den
- Dobro jutro [dobro jutro] – Dobré ráno
- Dobra večer [dobra večer] – Dobrý večer
- Hvala [chvala] – Děkuji
- Molim [molim] – Prosím
- Da [da] – Ano
- Ne [ne] – Ne
- Doviđenja [dovidjenja] – Na shledanou
- Oprostite [oprostite] – Promiňte
- Koliko košta? [koliko košta] – Kolik to stojí?
- Gdje je...? [gdje je] – Kde je...?
- Ne razumijem [ne razumijem] – Nerozumím
- Govorite li engleski? [govorite li engleski] – Mluvíte anglicky?
- Zdravo [zdravo] – Ahoj (neformální)
- Živjeli! [živjeli] – Na zdraví!
O obyvatelích
Zadarané, jak se místním obyvatelům říká, jsou typickým příkladem dalmatské mentality – otevření, živelní a pohostinní. Jejich charakter kombinuje středomořskou uvolněnost s chorvatskou hrdostí a silnou vazbou k vlastní kultuře a historii. Pokud jedete do Zadaru poprvé, můžete být překvapeni, jak přátelští místní jsou, a jak rádi se dají do řeči s turisty.
Místní obyvatelé mají specifický vztah ke svému městu a jeho bohaté historii. Zadar byl v průběhu staletí pod nadvládou různých říší a kultur, což se odráží i v mentalitě jeho obyvatel, kteří dokázali absorbovat cizí vlivy, ale zároveň si uchovat svou jedinečnou identitu.
Dalmatská povaha se vyznačuje i jistou dávkou temperamentu. Diskuse mohou být hlasité a emotivní, což ale neznamená, že by se lidé skutečně hádali – jedná se spíše o výrazný způsob komunikace. Dalmaté jsou také známí svým smyslem pro humor a láskou k dobrému jídlu a pití.
Významnou roli v životě místních hraje koncept "fjaka" – stav blažené nečinnosti a relaxace, který je typický pro celé Středomoří. Nebuďte proto překvapeni, když uvidíte místní, jak si užívají dlouhé přestávky na kávu nebo večerní procházky podél pobřeží.
Společenská etiketa
Chorvatská společenská etiketa se v mnohém podobá té české, ale existují určité nuance, které stojí za zmínku. Při návštěvě Zadaru vám přijde vhod několik tipů, jak se chovat, abyste udělali dobrý dojem a vyhnuli se faux pas.
Při setkání je běžný stisk ruky, a to jak u mužů, tak u žen. Mezi blízkými přáteli jsou běžné polibky na tváře, typicky jeden na každou stranu. Udržování očního kontaktu během rozhovoru je považováno za projev respektu a upřímnosti.
V restauracích je běžné dávat spropitné, obvykle kolem 10 % z účtu, pokud jste spokojeni se službami. V kavárnách často stačí zaokrouhlit účet nahoru. Chorvaté mají rádi formální stolování a večeře může trvat dlouho, neočekávejte tedy rychlý servis.
- Při návštěvě domácnosti je vhodné přinést malý dárek (víno, sladkosti nebo květiny).
- Pokud jste pozváni na oběd nebo večeři, je považováno za zdvořilé ochutnat vše, co je podáváno.
- Chorvaté jsou hrdí na svou kuchyni a vína – kompliment o jídle nebo nápojích je vždy vítán.
- Témata jako válka v 90. letech nebo politika mohou být citlivá – je lepší se jim vyhnout, pokud je nezačne sám místní obyvatel.
- Dochvilnost je oceňována v obchodních situacích, ale v sociálním kontextu je akceptovatelné mírné zpoždění.
Vzhledem k turistickému charakteru města jsou Zadarané zvyklí na návštěvníky z celého světa a jsou většinou tolerantní k drobným kulturním nedorozuměním. I tak je ale dobré vědět, že Chorvaté jsou obecně konzervativnější než západní Evropané a váží si tradičních hodnot.
Náboženství
Chorvatsko je převážně katolickou zemí a Zadar není výjimkou. Více než 85 % obyvatel města se hlásí k římskokatolické církvi, což se výrazně odráží v architektuře, kultuře i každodenním životě. Náboženské tradice a svátky jsou zde živé a často spojené s veřejnými oslavami.
V samotném Zadaru najdete řadu významných kostelů a katedrál, z nichž nejznámější je Katedrála sv. Anastázie (Sv. Stošije) z 12.-13. století. Dalším ikonickým místem je kostel sv. Donáta z 9. století, který je považován za symbol města a nejznámější chorvatskou předrománskou stavbu.
Náboženská kalendářní období jako Velikonoce a Vánoce se zde slaví s velkou vážností a často jsou doprovázena tradičními průvody a ceremoniemi. Zvláště působivé jsou procesí během Svatého týdne před Velikonocemi, které zahrnují nošení relikvií a zpěv tradičních náboženských písní.
Zadar má také svého patrona – svatého Šimona (Sv. Šime), jehož relikvie jsou uchovávány ve stejnojmenné církvi. Svátek svatého Šimona (8. října) je v Zadaru významnou událostí, která zahrnuje náboženské obřady i lidové oslavy.
Při návštěvě náboženských míst je třeba dodržovat určitá pravidla:
- Do kostelů a katedrál vstupujte ve vhodném oblečení (zakrytá ramena a kolena).
- Během bohoslužeb zachovávejte ticho a respektujte probíhající obřad.
- Fotografování může být na některých místech omezeno, především během bohoslužeb.
- Některé kostely mohou vybírat vstupné za prohlídku mimo čas bohoslužeb – je to běžná praxe pro údržbu historických budov.
I když je náboženství důležitou součástí místní kultury, Zadar je kosmopolitní město, které je otevřené a tolerantní k lidem všech vyznání.
Historie
Zadar se pyšní jednou z nejbohatších a nejsložitějších historií ze všech chorvatských měst. Jeho příběh sahá až do doby kamenné, ale oficiálně bylo město založeno v 9. století př. n. l. jako ilyrské sídliště Jadera. O několik staletí později se stalo významnou římskou kolonií pod názvem Iader nebo Iadera.
Procházka Zadarem je jako listování stránkami evropských dějin. Okruh starého města stále sleduje původní římský půdorys, s hlavními ulicemi Kalelarga (dnes Široka ulica) a Decumanus maximus, které se protínají v pravém úhlu, jak je typické pro římská města. Z římského období se zachovalo Forum Romanum, které dnes slouží jako hlavní náměstí, i některé části hradeb.
Po pádu Římské říše prošel Zadar rukama Byzantské říše, Benátské republiky, Rakouska-Uherska i Itálie. Každá z těchto epoch zanechala ve městě svou stopu. Benátčané, kteří město ovládali téměř 400 let, po sobě zanechali řadu architektonických skvostů, včetně mohutnických městských bran a opevnění.
Temnou kapitolou v historii města bylo jeho těžké bombardování během druhé světové války, kdy bylo zničeno téměř 80 % historických budov. Alfred Hitchcock, který Zadar navštívil těsně po válce, prohlásil, že západ slunce v Zadaru je nejkrásnější na světě – paradoxně právě kvůli válečným škodám, které odhalily nové výhledy na moře.
Další těžkou zkouškou byla občanská válka v 90. letech 20. století po rozpadu Jugoslávie, kdy město čelilo obléhání a ostřelování. Navzdory těmto tragickým událostem se Zadar vždy dokázal znovu postavit na nohy a dnes je pulzujícím moderním městem, které si zároveň uchovává svůj historický charakter.
Kultura a co navštívit
Zadar je městem, kde se historie prolíná se současným uměním a inovativní architekturou. Jeho kulturní scene je dynamická a nabízí zážitky, které potěší každého návštěvníka – od milovníků historie až po fanoušky moderního umění.
První zastávkou by měla být Pozdrav slunci (Pozdrav suncu) – unikátní světelná instalace vytvořená architektem Nikolou Bašićem. Tato kruhová plocha o průměru 22 metrů je složena z 300 skleněných desek, které během dne absorbují sluneční energii a po setmění vytvářejí fascinující světelnou show. Instalace leží přímo u moře vedle další Bašićovy kreace – Mořských varhan (Morske orgulje), které využívají energii mořských vln k vytváření hudby.
Pro milovníky historie jsou nezbytnou zastávkou zachovalé římské ruiny včetně fóra a městských hradeb. Nezapomeňte navštívit kostel sv. Donáta, jedinečnou předrománskou rotundu z 9. století, která je symbolem města. Katedrála sv. Anastázie z 12.-13. století kombinuje románský a gotický sloh a její věž nabízí nádherný výhled na celé město.
Zadarské muzeum antického skla je jediné svého druhu v Chorvatsku a nabízí fascinující sbírku římských skleněných nádob a artefaktů. Pravidelně se zde konají ukázky výroby skla tradičními technikami. Národní muzeum Zadaru pak nabízí komplexní přehled o regionální historii, umění a etnografii.
Pro méně formální kulturní zážitek se projděte po Kalelarze (oficiálně Široká ulice) – hlavní tepně starého města plné obchodů, kaváren a restaurací. Je to srdce společenského života, kde můžete pozorovat místní během jejich každodenního "đir" (procházky).
Zadar je také centrem hudebních festivalů. Hudební večery sv. Donáta nabízejí klasickou hudbu v jedinečném prostředí historických památek, zatímco novější festivaly jako Garden Festival přitahují milovníky elektronické hudby.
Výlety do okolí jsou také součástí kulturního zážitku. Můžete si je snadno rezervovat přes getyourguide.com, kde najdete nabídky od výletů na Kornati či Plitvická jezera až po ochutnávky vín v místních vinařstvích.
Zajímavosti
Zadar je plný překvapivých zajímavostí, které možná nenajdete v běžných průvodcích. Tyto kuriozity dodávají městu na jedinečnosti a stojí za to se s nimi seznámit před vaší návštěvou.
Věděli jste, že Zadar je domovem maraschina, slavného likéru vyráběného z místní višně marasky? Tento sladký destilát se začal vyrábět v 16. století v dominikánském klášteře a stal se oblíbeným nápojem evropské šlechty. Dokonce i britští námořníci ho považovali za nezbytnou součást svých cest - údajně byl na palubě Titanicu!
Zadar je také domovem nejstarší univerzitní instituce v Chorvatsku. Generální studie (Studium Generale), předchůdce dnešní univerzity, byla založena dominikány v roce 1396 jako instituce pro výuku filozofie a teologie.
Pokud se podíváte na zadní stranu chorvatské bankovky v hodnotě 500 kun (dnes už jen sběratelská záležitost po zavedení eura), uvidíte tam zobrazený Zadar. Design bankovky představuje siluetu města s jeho charakteristickým profilem.
Film "Tři dny Kondora" s Robertem Redfordem má scénu, která byla natočena v Zadaru, ačkoli ve filmu předstírá, že je to Itálie. Zadar byl populární lokací pro filmaře již od 60. let, zejména pro produkce z bývalé Jugoslávie a mezinárodní koprodukce.
Zadarský archipelag zahrnuje 24 větších a asi 300 menších ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a nabízejí téměř nedotčenou přírodu. Ostrovy jako Dugi Otok jsou ideální pro ty, kteří hledají únik od přeplněných turistických destinací.
Zajímavostí je také, že v roce 2016 byl Zadar zvolen nejlepší evropskou destinací podle European Best Destinations, což svědčí o jeho rostoucí popularitě mezi zahraničními návštěvníky, kteří objevují kouzlo tohoto méně prozkoumaného chorvatského města.
Legendy
Zadar, stejně jako mnoho starobylých měst, má své legendy a mýty, které dodávají místu jedinečný nádech tajemna. Tyto příběhy, předávané z generace na generaci, jsou důležitou součástí nehmotného kulturního dědictví a mohou vám pomoci lépe porozumět duši města.
Jednou z nejznámějších legend je příběh o svatém Šimunovi, patronovi Zadaru. Podle legendy plula loď s ostatky světce do Benátek, ale byla magicky navedena k zadarskému pobřeží, což bylo interpretováno jako znamení, že světec si přeje zůstat v Zadaru. Jeho stříbrná rakev, mistrovské dílo středověkého zlatnictví, je dodnes uchovávána v kostele svatého Šimuna.
Další fascinující příběh se váže k budově Kapitánské věže (Kapetanova kula). Říká se, že tuto věž nechal postavit kapitán Filip, který se zamiloval do místní dívky. Aby dokázal svou lásku a získal povolení k sňatku od jejího otce, slíbil, že postaví nejvyšší věž ve městě. Svůj slib splnil a dnes je věž jednou z dominant Zadaru.
Tajemná je také legenda o "zadarském zlatu". Podle ní benátští velitelé během pádu Zadaru do rukou Osmanů údajně ukryli obrovský poklad někde ve městě. Navzdory četným pokusům o jeho nalezení zůstává poklad dodnes neobjevený, což vedlo ke spekulacím, že by mohl být ukrytý v některém z četných podzemních tunelů nebo dokonce pod mořem.
S kostelem svatého Donáta je spojena legenda o jeho stavbě. Lidé věří, že stavební materiál pochází ze starověkého římského fóra a že v základech kostela jsou ukryty pohanské obětní artefakty, které měly být "pokřesťanštěny" a zbaveny zlých sil tím, že na nich stojí svaté místo.
V Zadaru se také traduje, že když se při západu slunce rozezní Mořské varhany, můžete zaslechnout zpěv mořských panen. Tato moderní legenda spojuje staré mořské mýty s inovativním hudebním nástrojem a přidává tak další vrstvu kouzla tomuto jedinečnému městu.