Jak se v Ománu domluvím?
Oficiálním jazykem Ománu je arabština, kterou hovoří většina místních obyvatel. Ve velkých městech a turistických oblastech se však běžně domluvíte anglicky, což je druhý nejpoužívanější jazyk, zvláště v hotelích, restauracích a turistických službách. Angličtina je navíc často vyučována ve školách, což usnadňuje komunikaci s mladší generací.
Pokud se naučíte něco málo ze základních slovíček, místní tím rozhodně potěšíte:
- Ahoj/Dobrý den – As-salám 'alejkum (as-salámu alajkum) – tradiční islámský pozdrav znamenající "mír s vámi"
- Odpověď na pozdrav – Wa 'alejkum as-salám (va alajkum as-salám) – "i s vámi mír"
- Děkuji – Šukran (šukran)
- Prosím – Min fadlak (pro muže) / Min fadlik (pro ženy)
- Ano – Na'am (naam)
- Ne – La (lá)
- Promiňte/Pardon – Afwan (afvan)
- Dobré ráno – Sabáh al-khajr (sabáh al-chajr)
- Dobrý večer – Masá al-khajr (masá al-chajr)
- Na zdraví – Sahha (sacha)
- Jak se máte? – Kajfa hálak? (kajfa hálak?)
- Mám se dobře – Ana bikhajr (ana bichajr)
- Nerozumím – La afham (lá afham)
- Mluvíte anglicky? – Hal tatakallam al-inglízíja? (hal tatakallam al-inglízíja?)
- Kolik to stojí? – Kam howa? (kam hova?)

O obyvatelích
Ománci jsou známí svou pohostinností a vstřícností. Turisté zde často zažijí vřelé přijetí a ochotu pomoci, což je součástí místní kultury. Obyvatelé Ománu jsou hrdí na svou historii a tradice, ale zároveň se v nich odráží otevřenost vůči cizincům a zájem o setkání s lidmi z jiných zemí. Úcta k rodině a společenským vazbám je v Ománu velmi silná, což se promítá i do každodenního života.
Společenská etiketa a zvyky
Ománci jsou velmi milí lidé, ochotní, přátelští a usměvaví. Jen je třeba chovat se dle místních zvyklostí a s úctou k jejich náboženství. Muži turisté by neměli oslovovat muslimské ženy. Vše se navíc řeší v klidu, s hlasitými projevy nikdo neuspěje. Důležitou součástí muslimského života je ramadán neboli svatý měsíc muslimů. Je to čas půstu a modliteb. Od východu do západu slunce se musí muslimové vzdát všech požitků, to znamená, že nesmí jíst, pít, kouřit ani se jakkoliv bavit. Má to pochopitelně dopad i na veřejný a turistický život neboť restaurace a obchody bývají až do večera zavřené.
Doporučuje se oblékat střídmě, zejména ženy — ideální je mít zahalená alespoň ramena, klidně stačí nějaký šátek, a sukni ke kolenům. V mešitách a při návštěvě tradičních míst se vyžaduje vhodné oblečení a sundání bot.
Při pozdravu se běžně používá podání ruky, avšak mezi muži a ženami, kteří nejsou v příbuzenském vztahu, se fyzický kontakt většinou neprovádí.
Dejte pozor koho, a co fotografujete, místní lidé jsou na to poměrně hákliví. Pokud chcete fotit místní, raději se vždy zeptejte. Muslimské ženy se fotí nerady. Co se týče budov, je zakázáno fotit vojenské objekty. V případě veřejných budov, jako např. paláce, vždy požádejte o dovolení stráž.
Náboženství
Hlavním náboženstvím v Ománu je islám, konkrétně ibádíjská odnož, která je zde dominantní. Islám ovlivňuje každodenní život a kulturu země, od společenských zvyků po pracovní rytmus, který je přizpůsoben pravidelným modlitbám. Většina Ománců je tolerantní k jiným náboženstvím a turisté mohou volně praktikovat své víry. Je však třeba respektovat islámské tradice a vyvarovat se projevů, které by mohly být vnímány jako neúcta k náboženství.
Pro návštěvníky je důležité vědět:
- Velká mešita sultána Kábúse v Maskatu je otevřena nemuslimům v určených hodinách, obvykle dopoledne mimo páteční modlitby. Ženy musí mít zakryté vlasy, paže i nohy, muži dlouhé kalhoty a rukávy.
- Během pátečních modliteb (kolem poledne) mohou být některé obchody a instituce zavřené.
- Respektujte náboženské svátky a zvyklosti, zejména ramadán, kdy je vhodné přizpůsobit své aktivity změněné provozní době a místním zvyklostem.
- Veřejné praktikování jiného náboženství než islámu je omezené, ale Omán je známý svou náboženskou tolerancí. V zemi existují křesťanské kostely, hinduistické chrámy a další svatyně pro nemuslimské komunity.

Historie Ománu
Omán má bohatou a dlouhou historii, která sahá až do doby bronzové. Díky své strategické poloze se země stala důležitým obchodním centrem, zvláště v době, kdy bylo obchodování s kadidlem a kořením na vrcholu. Ve středověku zdejší námořníci obchodovali s Indií a Afrikou, což přineslo bohatství i kulturní vlivy.
V 18. století se Omán stal sultanátem a zůstal jím dodnes. Modernizace země začala v druhé polovině 20. století, kdy došlo k výrazným reformám pod vedením sultána Kábúse bin Saída.
Moderní éra Ománu začala v roce 1970, kdy současný sultán Kábús bin Saíd svrhl svého otce, sultána Saída bin Tajmúra, v nekrvavém převratu. Sultán Kábús zahájil éru rychlé modernizace a otevření země světu, která je známá jako "Ománská renesance". Během jeho vlády se Omán transformoval z izolované a zaostalé země na moderní stát s rozvinutou infrastrukturou, vzdělávacím systémem a zdravotnictvím.
V roce 2020 sultán Kábús zemřel a na trůn nastoupil jeho bratranec Hajtham bin Tárik, který pokračuje v modernizaci země a ekonomické diverzifikaci mimo závislost na ropě.
Kultura a co navštívit
Ománská kultura je hluboce zakořeněná v arabských tradicích a islámských hodnotách, zároveň však přijímá prvky modernity. Tradiční hudba, tanec a poezie jsou důležitou součástí místního života, zvláště při oslavách a svátcích. Oblíbeným kulturním prvkem je například "Al-Bar'ah," tanec provázený zpěvem, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ománci si váží svých řemeslných dovedností, jako je výroba stříbrných šperků, mečů a keramiky, které jsou v Ománu stále živé a často se předávají z generace na generaci.
Mezi nezbytné kulturní zážitky v Ománu patří:
- Súky (tradiční tržiště) – Muttrah Souk v Maskatu je jedním z nejstarších a nejzachovalejších na Arabském poloostrově. Labyrint úzkých uliček nabízí vše od koření, parfémů, kadidla, šperků až po tradiční ománské dýky zvané khanjar.
- Hrady a pevnosti – Omán má více než 500 historických pevností a strážních věží. Nejpůsobivější jsou pevnosti Nizwa, Bahla (zapsaná na seznamu UNESCO), Nakhal a Jibreen.
- Mešita sultána Kábúse – Velkolepá mešita v Maskatu s druhým největším ručně tkaným kobercem na světě a obrovským křišťálovým lustrem. Je otevřena i nemuslimským návštěvníkům mimo časy modliteb.
- Tradiční vesnice – Malebné horské vesnice jako Misfat Al Abriyeen či Bilad Sayt nabízejí pohled na tradiční ománský venkovský život s terasovitými políčky a starobylými zavlažovacími systémy falaj.
- Královská opera v Maskatu – První operní dům v regionu Perského zálivu, který kombinuje moderní technologie s arabskými architektonickými prvky a hostí mezinárodní vystoupení.

Nákupy a suvenýry
V Maskatu najdete několik nákupních center, přičemž k těm největším a nejoblíbenějším patří Muscat City Centre s více než 200 obchody. Najdete tu značky jako Adidas, Mango nebo Nine West a také obrovský supermarket Carrefour.
Typické pro arabské země jsou tzv. souqy neboli tržiště, které se nachází v každém městě. Najdete zde nejširší nabídku zboží – různé koření, pokrmy, výrobky ze zlata atd. Vyplatí se smlouvat. Typickými suvenýry je samozřejmě různé koření, dále džezvy (nádoby) na kávu, ománské dýky, vodní dýmky nebo jakékoliv jiné ručně vyráběné předměty. Jeden z nejkrásnějších trhů v Ománu se nachází právě v Maskatu – Mutrah Souk, kde se prodává stříbro z Nizwy, kadidlo ze Salalah i plastové výrobky z Dálného východu. Jednotlivé uličky jsou věnovány vždy určitému druhu zboží, např. ulička obchodníků s látkami, kde se prodávají šátky a dišdáši (bílé pláště) nebo barevné šátky, z nichž si muži vážou turbany.
Zajímavosti
- Kadidlo jako národní poklad – Dhofar, jižní region Ománu, je jedním z mála míst na světě, kde rostou stromy produkující pravé kadidlo (Boswellia sacra). Tato aromatická pryskyřice byla kdysi cennější než zlato a díky ní byl region známý jako "Země hojnosti". Kadidlová stezka v Ománu je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
- Přátelští žraloci velrybí – U pobřeží ostrova Masirah a v oblasti Musandamu můžete plavat s největšími rybami světa – mírumilovnými žraloky velrybími, kteří se zde pravidelně vyskytují.
- Súr, město námořníků – Přístav Súr byl po staletí centrem výroby tradičních dřevěných lodí dhow. Dodnes zde funguje jedna z posledních loděnic, kde můžete vidět stavbu těchto plavidel tradičními metodami bez použití plánů – mistři stavitelé vše nosí v hlavě.
- Zelené hory uprostřed pouště – Během období khareef (monzunu) se region Dhofar kolem města Salalah mění v zelenou oázu, když mlha a déšť promění jinak vyprahlou krajinu v bujnou vegetaci. Tento fenomén přitahuje tisíce návštěvníků z celého Arabského poloostrova.
- Wádí Shab a Bimmah Sinkhole – Ománská krajina je plná přírodních divů jako je Wadi Shab se smaragdovými jezírky a ukrytou jeskyní, do níž se dá vplout, nebo Bimmah Sinkhole, dokonale kruhové jezero vzniklé propadem vápencové jeskyně.
- Pestrá podmořská říše – Ománské pobřeží nabízí některé z nejlepších potápěčských lokalit v regionu s více než 1000 druhy ryb a 200 druhy korálů. Oblasti jako Daymaniyat Islands a Bandar Khayran jsou potápěčskými ráji.
Co možná nevíte – v Ománu můžete zažít skutečnou pouštní noc pod hvězdami v oblasti Wahiba Sands, kde písečné duny dosahují výšky až 100 metrů, nebo navštívit podzemní jeskyni Al Hoota s délkou přes 4,5 km, jednu z největších jeskyní na Arabském poloostrově.
Legendy
Ománská kultura je protkána bohatou mytologií a legendami, které odrážejí historii, přírodní podmínky a duchovní život regionu:
Legenda o královně ze Sáby – Podle některých tradic měla legendární královna ze Sáby (Bilqis) své sídlo právě v oblasti dnešního Ománu a jemenského Hadramautu. Říká se, že její karavany plné zlata, kadidla a myrhy cestovaly z Ománu k Šalomounovi. Ruiny starobylého města Sumhuram v Khor Rori jsou některými spojovány právě s královstvím Sáby.
Sindbád mořeplavec – Slavný hrdina z příběhů Tisíce a jedné noci, Sindbád, podle některých verzí pocházel z Maskatu. Jeho fantastická dobrodružství jsou částečně inspirována skutečnými cestami ománských námořníků, kteří se plavili do Indie, Číny a východní Afriky. V Maskatu najdete dokonce i sochu tohoto legendárního mořeplavce.
Tajemství zelené hory – O pohoří Al Jabal Al Akhdar (Zelená hora) se vypráví, že ukrývá poklady dávných civilizací. Podle legendy zde existuje ztracené město, kde lidé žijí věčně díky magickému prameni. Pravdou je, že díky vyšší nadmořské výšce a častějším srážkám je oblast skutečně zelenější než okolní regiony a pěstuje se zde mnoho druhů ovoce a růží.
Příběh o džinech z Wadi Tiwi – Místní lidé věří, že některá údolí (wádí) obývají džinové – nadpřirozené bytosti z islámské mytologie. Zvláště Wadi Tiwi je opředeno pověstmi o džinech, kteří mohou cestovatele svést z cesty nebo jim naopak pomoci v nouzi. Podle tradice by lidé měli v těchto místech mluvit tiše a s respektem.
Legenda o podmořském městě – Rybáři z oblasti Musandam vyprávějí příběh o ztraceném podmořském městě, které se jednou za sto let vynoří na hladinu. Ti, kdo ho spatří a vstoupí do něj, mohou získat obrovské bohatství, ale pokud neodejdou včas, klesnou s městem na dalších sto let pod hladinu.

