Jak se v Ománu domluvím?
Oficiálním jazykem Ománu je arabština, kterou hovoří většina místních obyvatel. Ve velkých městech a turistických oblastech se však běžně domluvíte anglicky, což je druhý nejpoužívanější jazyk, zvláště v hotelích, restauracích a turistických službách. Angličtina je navíc často vyučována ve školách, což usnadňuje komunikaci s mladší generací.
Pokud se naučíte něco málo ze základních slovíček, místní tím rozhodně potěšíte:
- Dobrý den - ahlan wa sahlan
- Dobrý den (odpověď) - ahlan bík (muži), ahlan bíkí (ženě), ahlan bíkum (více lidem) Ano - aiwa/na ́am
- Ne - lá
- Možná - mumkin
- Děkuji - šukran/maškur (muži)
- Prosím - min fadhlik/ló tsimach (muži), min fadhliš/ló tsimichín (ženě)
- Nevadí - ma ́ališ
- V pořádku - mafí muškila
- Vítejte - ahlan wa sahlan
- Rád jsem vás potkal - fursa sa ́ida
- Čaj - chai
- Káva - qahwa
O obyvatelích
Ománci jsou známí svou pohostinností a vstřícností. Turisté zde často zažijí vřelé přijetí a ochotu pomoci, což je součástí místní kultury. Obyvatelé Ománu jsou hrdí na svou historii a tradice, ale zároveň se v nich odráží otevřenost vůči cizincům a zájem o setkání s lidmi z jiných zemí. Úcta k rodině a společenským vazbám je v Ománu velmi silná, což se promítá i do každodenního života.
Kultura
Ománská kultura je hluboce zakořeněná v arabských tradicích a islámských hodnotách, zároveň však přijímá prvky modernity. Tradiční hudba, tanec a poezie jsou důležitou součástí místního života, zvláště při oslavách a svátcích. Oblíbeným kulturním prvkem je například "Al-Bar'ah," tanec provázený zpěvem, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ománci si váží svých řemeslných dovedností, jako je výroba stříbrných šperků, mečů a keramiky, které jsou v Ománu stále živé a často se předávají z generace na generaci.
Společenská etiketa a zvyky
Ománci jsou velmi milí lidé, ochotní, přátelští a usměvaví. Jen je třeba chovat se dle místních zvyklostí a s úctou k jejich náboženství. Muži turisté by neměli oslovovat muslimské ženy. Vše se navíc řeší v klidu, s hlasitými projevy nikdo neuspěje. Důležitou součástí muslimského života je ramadán neboli svatý měsíc muslimů. Je to čas půstu a modliteb. Od východu do západu slunce se musí muslimové vzdát všech požitků, to znamená, že nesmí jíst, pít, kouřit ani se jakkoliv bavit. Má to pochopitelně dopad i na veřejný a turistický život neboť restaurace a obchody bývají až do večera zavřené.
Doporučuje se oblékat střídmě, zejména ženy — ideální je mít zahalená alespoň ramena, klidně stačí nějaký šátek, a sukni ke kolenům. V mešitách a při návštěvě tradičních míst se vyžaduje vhodné oblečení a sundání bot.
Při pozdravu se běžně používá podání ruky, avšak mezi muži a ženami, kteří nejsou v příbuzenském vztahu, se fyzický kontakt většinou neprovádí.
Dejte pozor koho, a co fotografujete, místní lidé jsou na to poměrně hákliví. Pokud chcete fotit místní, raději se vždy zeptejte. Muslimské ženy se fotí nerady. Co se týče budov, je zakázáno fotit vojenské objekty. V případě veřejných budov, jako např. paláce, vždy požádejte o dovolení stráž.
Náboženství
Hlavním náboženstvím v Ománu je islám, konkrétně ibádíjská odnož, která je zde dominantní. Islám ovlivňuje každodenní život a kulturu země, od společenských zvyků po pracovní rytmus, který je přizpůsoben pravidelným modlitbám. Většina Ománců je tolerantní k jiným náboženstvím a turisté mohou volně praktikovat své víry. Je však třeba respektovat islámské tradice a vyvarovat se projevů, které by mohly být vnímány jako neúcta k náboženství.
Historie Ománu
Omán má bohatou a dlouhou historii, která sahá až do doby bronzové. Díky své strategické poloze se země stala důležitým obchodním centrem, zvláště v době, kdy bylo obchodování s kadidlem a kořením na vrcholu. Ve středověku zdejší námořníci obchodovali s Indií a Afrikou, což přineslo bohatství i kulturní vlivy. V 18. století se Omán stal sultanátem a zůstal jím dodnes. Modernizace země začala v druhé polovině 20. století, kdy došlo k výrazným reformám pod vedením sultána Kábúse bin Saída.
Nákupy a suvenýry
V Maskatu najdete několik nákupních center, přičemž k těm největším a nejoblíbenějším patří Muscat City Centre s více než 200 obchody. Najdete tu značky jako Adidas, Mango nebo Nine West a také obrovský supermarket Carrefour.
Typické pro arabské země jsou tzv. souqy neboli tržiště, které se nachází v každém městě. Najdete zde nejširší nabídku zboží – různé koření, pokrmy, výrobky ze zlata atd. Vyplatí se smlouvat. Typickými suvenýry je samozřejmě různé koření, dále džezvy (nádoby) na kávu, ománské dýky, vodní dýmky nebo jakékoliv jiné ručně vyráběné předměty. Jeden z nejkrásnějších trhů v Ománu se nachází právě v Maskatu – Mutrah Souk, kde se prodává stříbro z Nizwy, kadidlo ze Salalah i plastové výrobky z Dálného východu. Jednotlivé uličky jsou věnovány vždy určitému druhu zboží, např. ulička obchodníků s látkami, kde se prodávají šátky a dišdáši (bílé pláště) nebo barevné šátky, z nichž si muži vážou turbany.