Věštírna v Delfách

Věštírna v Delfách představuje jeden z nejvýznamnějších archeologických komplexů starověkého Řecka a právem patří mezi památky UNESCO. Toto posvátné místo, kde podle legend sídlila věštkyně Pýthia, nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost ponořit se do fascinující historie antického světa. Delfská věštírna byla po staletí považována za "pupek světa" a místo, kde se bohové přímo spojovali s lidmi.

• Ubytování v okolí naleznete zde.
• Nejlepší organizované výlety naleznete zde.

Historie věštírny v Delfách

Věštírna v Delfách, známá také jako Delfská věštírna nebo Apollónova věštírna, představuje jeden z nejvýznamnějších náboženských a kulturních center starověkého Řecka. Její historie sahá až do 8. století př. n. l. a její vliv trval více než tisíc let, až do 4. století n. l. Místo bylo považováno za "pupek světa" a jeho význam daleko přesahoval hranice antického Řecka.

Mytologický původ Delf

Nejznámější legenda o vzniku delfské věštírny vypráví o mocném hadovi či drakovi jménem Python, který střežil posvátné místo zasvěcené bohyni Gaii (Matce Zemi). Python terorizoval okolní krajinu a byl postrachem místních obyvatel. Mladý bůh Apollón, syn Dia a Létó, se rozhodl s Pythonem bojovat. Po dramatickém souboji Apollón zvítězil a Pythona zabil. Jeho tělo se podle legendy rozložilo v zemi (pythein znamená v řečtině "hnít"), a z tohoto slova vzniklo pojmenování Pythie - věštkyně, která později v Delfách předpovídala budoucnost.

Po svém vítězství Apollón převzal kontrolu nad svatyní a ustanovil zde své věštecké centrum. Na památku tohoto triumfu byly v Delfách každé čtyři roky pořádány Pýthijské hry, které byly po olympijských hrách druhými nejvýznamnějšími sportovními a uměleckými závody starověkého Řecka.

Počátky věštírny

První archeologické nálezy z oblasti Delf pocházejí již z mykénského období (14.-11. století př. n. l.), ale samotná věštírna začala fungovat pravděpodobně v 8. století př. n. l. Původně zde byla uctívána bohyně Země Gaia, později ji vystřídal Apollón. První kamenný chrám byl postaven v 7. století př. n. l. a byl několikrát přestavován po různých přírodních katastrofách a požárech. Nejslavnější verze chrámu pochází z roku 330 př. n. l.

Zlatý věk věštírny

Největšího rozkvětu dosáhly Delfy v období 6.-4. století př. n. l. V této době sem přicházeli poutníci z celého známého světa, aby získali radu v důležitých osobních i státních záležitostech. Věštírna měla obrovský politický vliv - žádné významné rozhodnutí se neobešlo bez konzultace s Pýthií. Města zde stavěla pokladnice, kde ukládala cenné dary pro Apollóna, a sportovci se zde utkávali v Pýthijských hrách, které byly druhé nejvýznamnější po olympijských.

Proces věštění

Věštby pronášela Pýthie, kněžka Apollóna. Původně to byla mladá panna, později žena starší 50 let, oblečená do prostého roucha. Sedávala na trojnožce nad puklinou v zemi, ze které údajně stoupaly omamné výpary. V tomto stavu transu pronášela nesrozumitelná slova, která pak kněží překládali do veršované podoby. Před věštbou musela Pýthie provést očistné rituály - omýt se v Kastalském prameni a žvýkat vavřínové listy. Tazatelé museli přinést oběť a zaplatit poplatek.

Úpadek a zánik

S nástupem křesťanství začal význam věštírny upadat. Definitivní konec přišel v roce 391 n. l., kdy římský císař Theodosius I. zakázal pohanské kulty. Poslední známá věštba byla pronesena v roce 362 n. l. pro císaře Juliána Apostatu. Chrám byl později několikrát vypleněn a postupně se rozpadl. Oblast byla znovu objevena až při archeologických vykopávkách na konci 19. století.

Archeologické objevy

Systematický archeologický průzkum Delf začal v roce 1892 pod vedením Francouzské archeologické školy v Athénách. Odkryty byly základy Apollónova chrámu, pokladnice různých měst, divadlo, stadion a další stavby. Mnoho nalezených artefaktů je dnes vystaveno v archeologickém muzeu v Delfách. Mezi nejvýznamnější nálezy patří bronzová socha vozataje, sfinga z Naxu a různé architektonické prvky z pokladnic.

Historický význam věštírny

Delfská věštírna měla zásadní vliv na antickou společnost. Její věštby ovlivňovaly politická rozhodnutí, zakládání kolonií, vedení válek i osobní životy jednotlivců. Věštírna fungovala také jako centrum diplomacie a místo, kde se scházeli představitelé různých měst. Delfy byly také významným kulturním centrem - konaly se zde hudební a sportovní soutěže, a místní pokladnice představovaly vrchol dobové architektury. Věštírna tak představovala jeden z nejvýznamnějších náboženských a kulturních center starověkého světa, jehož vliv přetrvává v podobě archeologického naleziště dodnes.

Slavné věštby

Historie zaznamenala mnoho slavných věšteb, které ovlivnily běh dějin. Mezi nejznámější patří věštba pro spartského krále Leónida před bitvou u Thermopyl, věštba pro Krésa o pádu jeho říše, nebo věštba pro Athéňany během perských válek. Věštby byly často dvojznačné a jejich interpretace závisela na výkladu. Například když se lýdský král Kroisos ptal, zda má zaútočit na Persii, dostal odpověď, že "pokud překročí řeku Halys, zničí velkou říši". Kroisos zaútočil, ale zničenou říší byla nakonec ta jeho vlastní.

Legendy a mytologie

Věštírna v Delfách je opředena fascinujícími legendami a mytologickými příběhy, které po staletí přitahovaly poutníky z celého antického světa. Podle starověkých Řeků bylo toto místo považováno za "pupek světa" (Omphalos) a sídlo jednoho z nejvýznamnějších věšteckých kultů starověku.

Omphalos - pupek světa

Další významná legenda vypráví o tom, jak Zeus vypustil dva orly, jednoho z východu a druhého ze západu, aby zjistil, kde leží střed světa. Orli se setkali právě v Delfách, a tak bylo toto místo prohlášeno za střed (pupek) světa. Na památku této události byl v Delfách vztyčen posvátný kámen zvaný Omphalos, který symbolizoval kosmický střed světa. Replika tohoto kamene je dodnes k vidění v delfském muzeu.

Pythie a věštecký trans

Fascinující jsou také legendy spojené s věšteckým transem Pythie. Podle starověkých zdrojů seděla věštkyně na trojnožce nad puklinou v zemi, z níž údajně stoupaly omamné výpary. Ty měly způsobovat její věštecký trans. Moderní geologické průzkumy skutečně potvrdily přítomnost geologických zlomů pod chrámem, ze kterých mohly unikat přírodní plyny s halucinogenními účinky.

Pythie byla vždy žena starší 50 let, která musela žít ctnostným životem. Původně to byly mladé panny, ale po jednom incidentu, kdy byla Pythie unesena, se věk věštkyň zvýšil. Před věštěním se Pythie očistila ve Kastalském prameni, žvýkala vavřínové listy (rostlinu zasvěcenou Apollónovi) a pila vodu z posvátného pramene Kassotis.

Slavné věštby a jejich dvojznačnost

Legendární jsou také příběhy o dvojznačných věštbách, které Pythie pronášela. Nejslavnější je pravděpodobně věštba pro lýdského krále Kroisa, který se ptal, zda má zaútočit na Persii. Pythie odpověděla: "Překročíš-li řeku Halys, zničíš velikou říši." Kroisos zaútočil, ale netušil, že říší, kterou zničí, bude jeho vlastní.

Podobně známá je věštba pro spartského krále Leónida před bitvou u Thermopyl: "Buď padne Sparta, nebo její král." Leónidas věštbě porozuměl a obětoval se v bitvě, aby Sparta mohla přežít.

Dionýsos v Delfách

Méně známou, ale neméně zajímavou legendou je příběh o tom, že v zimních měsících, kdy Apollón údajně odcházel do země Hyperborejců, převzal vládu nad věštírnou bůh Dionýsos. Tento mýtus symbolizuje duální povahu Delf - apollónský řád a racionalitu na jedné straně a dionýský chaos a extázi na straně druhé. Na západním štítu Apollónova chrámu byl dokonce Dionýsos vyobrazen se svým průvodem.

Konec věštírny

Poslední legenda se váže k zániku věštírny. Podle tradice měla poslední Pythie pronést věštbu římskému císaři Juliánovi Apostatovi: "Řekněte císaři, že umělecky zdobený palác padl k zemi. Foibos už nemá příbytek, ani věštecký vavřín, ani mluvící pramen. I voda, která hovořila, zmlkla." Tato věštba symbolicky předznamenala definitivní konec starověké věštírny a vítězství křesťanství nad pohanstvím.

Tyto legendy nejsou jen pouhými příběhy - odrážejí hlubokou spiritualitu starověkých Řeků a jejich touhu porozumět božské vůli. Pro dnešní návštěvníky Delf představují tyto příběhy fascinující vhled do myšlení a víry starověkých lidí a dodávají této archeologické lokalitě neopakovatelnou mystickou atmosféru.

Archeologické muzeum v Delfách

Součástí komplexu je i moderní archeologické muzeum, které uchovává cenné artefakty nalezené při vykopávkách. Mezi nejvýznamnější exponáty patří:

• Slavná socha Vozataje z Delf - jedna z nejlépe dochovaných bronzových soch z antického období
• Sfinga z Naxu - monumentální mramorová socha
• Reliéfy z pokladnice Sifnu
• Originální nápisy a věnování různých městských států
• Množství drobnějších předmětů dokumentujících každodenní život v antických Delfách

Archeologický areál

Posvátná cesta

Návštěva začíná u hlavní brány, odkud vede vzhůru Posvátná cesta (Via Sacra). Tato klikatá cesta je lemována pozůstatky monumentálních staveb - pokladnic různých řeckých městských států, které zde uchovávaly cenné dary věnované Apollónovi. Nejzachovalejší je pokladnice Athéňanů z počátku 5. století př. n. l., která byla kompletně zrekonstruována.

Sacred Omphalos Stone

Sacred Omphalos Stone, neboli "pupek světa", byl podle starověkých Řeků středem země a vesmíru. Tento posvátný kámen se nacházel v Apollónově chrámu v Delfách a hrál klíčovou roli v řecké mytologii. Podle legendy ho zde umístil samotný Zeus, když vyslal dva orly z opačných konců světa, aby našli jeho střed. Kámen symbolizoval spojení mezi bohy a lidmi a byl považován za zdroj božské moudrosti, kterou zprostředkovávala věštkyně Pýthie. Omphalos měl typický tvar a byl zdoben reliéfními vzory, často obmotán sítí. Originál byl uchováván v chrámu, zatímco jeho kopie je dnes k vidění v Archeologickém muzeu v Delfách.

Apollónův chrám

Centrem celého komplexu je Apollónův chrám, kde působila věštkyně Pythie. Současné ruiny pocházejí ze 4. století př. n. l., kdy byl chrám přestavěn po zemětřesení. V jeho podzemí se nacházela věštírna - adyton, kde Pythie pronášela své věštby. Podle antických pramenů zde ze země stoupaly omamné výpary, které uváděly věštkyni do transu.

Divadlo a stadion

Nad chrámem se nachází dobře zachované antické divadlo z 4. století př. n. l., které mohlo pojmout až 5000 diváků. Ještě výše je umístěn antický stadion, kde se konaly pýthijské hry - druhé nejvýznamnější sportovní závody starověkého Řecka po olympijských hrách. Stadion je jedním z nejlépe zachovaných v Řecku a nabízí úchvatný výhled na okolní krajinu.

Praktické informace

Vstupné a otevírací doba

Archeologický areál i muzeum jsou otevřeny denně, v letní sezóně (duben-říjen) od 8:00 do 20:00, v zimní sezóně (listopad-březen) od 8:30 do 15:30. Vstupné do archeologického areálu a muzea činí:

K dispozici je také speciální zimní vstupné (listopad-březen) za poloviční cenu. Doporučujeme zakoupit kombinovanou vstupenku, která platí pro oba objekty. Ve vybraných dnech je vstup zdarma (např. první neděle v měsíci od listopadu do března).

Nejlepší doba k návštěvě

Ideální doba pro návštěvu Delf je na jaře (duben-květen) nebo na podzim (září-říjen), kdy jsou příjemné teploty a méně turistů. V létě může být velmi horko a areál bývá přeplněný. Doporučuje se přijít brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je méně návštěvníků a lepší světlo pro fotografování.

Co si vzít s sebou

Při návštěvě Delf je důležité být dobře připraven na místní terén a klimatické podmínky. Doporučuje se vzít si pohodlnou obuv, protože areál zahrnuje strmé a kamenité stezky, které mohou být náročné na chůzi. Zejména v letních měsících je nezbytné mít u sebe dostatek vody, protože teploty mohou být velmi vysoké a ve většině areálu není mnoho stínu. K ochraně před sluncem je vhodné si přibalit pokrývku hlavy a opalovací krém, aby se předešlo úžehu. Pro zachycení nádherných výhledů a historických památek se vyplatí mít fotoaparát nebo mobil s kvalitním fotoaparátem. Pokud si chcete návštěvu co nejvíce užít a lépe pochopit historický význam místa, může být užitečné vzít si průvodce nebo informační materiály, které poskytnou podrobnější kontext k jednotlivým památkám.

Zajímavosti o Delfské věštírně

• Pythie byly vždy ženy starší 50 let, které musely žít v celibátu
• Věštby byly často dvojznačné a bylo možné je interpretovat různými způsoby
• Nad vchodem do chrámu byl nápis "Poznej sám sebe"
• V Delfách se nacházel "omfalos" - kámen označující střed světa
• Věštírna byla aktivní více než 1000 let
• Moderní geologické průzkumy potvrdily přítomnost zemních plynů v oblasti věštírny

Recenze

Návštěvníci oceňují především působivou polohu areálu a dechberoucí výhledy na okolní krajinu. Pozitivně hodnoceno je také archeologické muzeum s jeho bohatými sbírkami. Kritika se nejčastěji týká velkého množství turistů v hlavní sezóně a nedostatku stínu v areálu. Někteří návštěvníci také zmiňují, že by uvítali více informačních tabulí v areálu. Celkově je však místo hodnoceno velmi pozitivně a považováno za jeden z vrcholů návštěvy Řecka.

Jak se dostat do Delf

Delfy se nacházejí na úpatí hory Parnas, asi 180 km severozápadně od Athén. Toto starověké centrum věštby a náboženství je dobře dostupné různými způsoby. Můžete zde dojet autem po dobře udržovaných silnicích, využít autobusovou dopravu nebo se připojit k organizovanému zájezdu, který zahrnuje i odborného průvodce.

Autem

Z Athén trvá cesta autem přibližně 2,5 hodiny po dálnici E75 a následně po silnici 48. Parkování je možné na velkém parkovišti u archeologického areálu.

Autobusem

Pravidelné autobusové spojení z Athén zajišťuje společnost KTEL. Autobusy odjíždějí z terminálu Liosion v Athénách několikrát denně, cesta trvá asi 3 hodiny. Cena jízdenky je přibližně 15 EUR jedním směrem.

Organizovaným zájezdem

Z Athén jsou nabízeny jednodenní výlety do Delf které si můžete rezervovat zde. Tyto zájezdy obvykle zahrnují dopravu, vstupné a služby průvodce.

Co navštívit v okolí 

• Hora Parnas – Oblíbená destinace pro pěší turistiku v létě a lyžování v zimě, s nádhernými výhledy na okolní krajinu.
• Klášter Osios Loukas – Jeden z nejvýznamnějších byzantských klášterů v Řecku, známý nádhernými mozaikami.
• Malebné město Arachova – Tradiční horské město s kamennými domy, tavernami a oblíbeným lyžařským střediskem.
• Pramen Kastalia – Posvátný pramen, kde se poutníci očišťovali před vstupem do věštírny.

Kde naleznete více informací

• Oficiální turistický portál Řecka
• Oficiální stránky Delphi
• UNESCO World Heritage Centre

Kde přesně se nachází věštírna v Delfách?

Věštírna v Delfách se nachází na úpatí hory Parnassos v centrálním Řecku, přibližně 180 kilometrů severozápadně od Athén. Archeologické naleziště leží v moderním městě Delfi v regionu Fokida. Svatyně je postavena na terasovitém svahu s impozantním výhledem na údolí Pleistos a olivové háje táhnoucí se až k Korintskému zálivu.

Jaká je nejlepší doba pro návštěvu Delf?

Nejideálnější období pro návštěvu Delf je od března do května nebo od září do října. V těchto měsících panují příjemné teploty kolem 20-25°C a není zde tolik turistů jako v hlavní sezóně. Letní měsíce (červen až srpen) mohou být velmi horké, s teplotami přesahujícími 35°C, což může znepříjemnit prohlídku venkovního archeologického areálu. Během zimních měsíců je třeba počítat s chladnějším počasím a možností deště, nicméně návštěvnost je výrazně nižší.

Kolik stojí vstupné do archeologického areálu v Delfách v roce 2025?

Základní vstupné do archeologického areálu včetně muzea činí 12 EUR pro dospělé. Snížené vstupné 6 EUR platí pro studenty ze zemí mimo EU (s platným studentským průkazem), seniory nad 65 let z EU a děti ve věku 6-25 let. Vstup zdarma mají děti do 5 let, studenti z EU a držitelé speciálních průkazů. V zimní sezóně (1. listopadu až 31. března) je vstupné sníženo na 6 EUR pro všechny kategorie. Doporučujeme zakoupit si kombinovanou vstupenku, která zahrnuje vstup do archeologického areálu i muzea.

Jaká je otevírací doba archeologického naleziště?

Archeologické naleziště a muzeum v Delfách mají rozdílnou otevírací dobu v závislosti na sezóně. V letní sezóně (1. dubna až 31. října) je areál otevřen denně od 8:00 do 20:00. V zimní sezóně (1. listopadu až 31. března) je otevřeno od 8:30 do 15:30. Poslední vstup je povolen 30 minut před zavírací dobou. Je důležité poznamenat, že areál je uzavřen během hlavních řeckých svátků jako jsou 25. prosince, 1. ledna a pravoslavné Velikonoce.

Jak se nejlépe dopravit do Delf z Athén?

Z Athén existuje několik možností, jak se do Delf dopravit. Nejpohodlnější je organizovaný výlet s průvodcem, který lze rezervovat zde. Pro individuální cestovatele je k dispozici pravidelná autobusová doprava z athénského terminálu KTEL Liosion. Cesta trvá přibližně 2,5 hodiny a v roce 2025 stojí jednosměrná jízdenka 15 EUR. Autobusy jezdí několikrát denně, první spoj vyjíždí v 7:30. Alternativně lze využít pronájem auta, což poskytuje větší flexibilitu při plánování cesty.

Kde se nejlépe ubytovat při návštěvě Delf?

Pro návštěvníky, kteří chtějí v Delfách strávit více času, doporučujeme několik kvalitních ubytovacích zařízení. Hotel Kastalia Boutique nabízí luxusní pokoje s výhledem na hory a je vzdálen pouhých 500 metrů od archeologického naleziště. Pro střední cenovou kategorii doporučujeme Delphi Palace, který disponuje bazénem a terasou s panoramatickým výhledem. Ekonomičtější variantou je Hotel Fedriades, který se nachází v centru města a nabízí komfortní ubytování za přijatelné ceny.

Jaký byl význam věštírny v antickém světě?

Delfská věštírna byla nejvýznamnějším věšteckým centrem starověkého Řecka a její vliv sahal daleko za hranice řeckého světa. Byla zasvěcena bohu Apollónovi a fungovala více než tisíc let, od 8. století př. n. l. až do 4. století n. l. Věštby pronášela Pýthie, kněžka boha Apollóna, která seděla na trojnožce nad puklinou v zemi, z níž údajně vycházely omamné výpary. Její často dvojznačné předpovědi interpretovali kněží do srozumitelné podoby. Do Delf přicházeli poutníci z celého známého světa - od obyčejných lidí až po krále a císaře - aby získali radu v důležitých osobních i státních záležitostech.

Co vše lze v archeologickém areálu vidět?

Archeologický areál v Delfách nabízí množství významných památek. Posvátná cesta (Via Sacra) vede návštěvníky kolem pozůstatků pokladnic různých městských států, z nichž nejzachovalejší je Pokladnice Athéňanů. Dále lze vidět chrám boha Apollóna, kde působila věštkyně Pýthie, antické divadlo s kapacitou 5000 diváků a stadion, který se nachází v nejvyšší části areálu. V archeologickém muzeu jsou vystaveny cenné artefakty nalezené během vykopávek, včetně slavné bronzové sochy Vozataje z Delf. Součástí komplexu je také Tholos - kruhová stavba v sanktuáriu Athény Pronaie, která je jednou z nejfotografovanějších antických památek v Řecku.

Jak dlouho trvá prohlídka celého areálu?

Na důkladnou prohlídku archeologického areálu a muzea je třeba si vyhradit minimálně 3-4 hodiny. Doporučujeme začít brzy ráno návštěvou archeologického naleziště, kdy je méně turistů a příjemnější teplota. Na samotný archeologický areál počítejte alespoň 2 hodiny, protože je rozlehlý a nachází se na svahu. Prohlídka muzea zabere přibližně 1-1,5 hodiny. Pro skutečné nadšence do historie doporučujeme celodenní návštěvu, která umožní věnovat se detailně všem památkám a užít si atmosféru místa bez spěchu.

Jaké jsou možnosti občerstvení v okolí archeologického areálu?

V bezprostřední blízkosti archeologického areálu se nachází několik restaurací a kaváren. Doporučujeme taverna Vakhos, která nabízí tradiční řeckou kuchyni s výhledem na údolí. Pro rychlé občerstvení je k dispozici několik kaváren u vstupní brány do areálu. V moderním městě Delfi, které je vzdálené jen pár minut chůze, najdete širokou nabídku restaurací, taveren a kaváren. Mnoho z nich nabízí tradiční řecká jídla s využitím místních surovin, včetně olivového oleje z okolních hájů.

Je možné navštívit Delfy s průvodcem?

Ano, existuje několik možností, jak si zajistit prohlídku s průvodcem. Můžete si rezervovat organizovaný jednodenní výlet z Athén, který zahrnuje dopravu, vstupné a služby licencovaného průvodce. Tyto výlety lze objednat například na tomto odkazu nebo přímo v turistických kancelářích v Athénách. Přímo v Delfách je možné najmout si místního průvodce u vstupní brány do archeologického areálu, ceny se pohybují okolo 60 EUR za dvouhodinovou prohlídku. Pro maximální pohodlí doporučujeme rezervovat si průvodce předem, zejména v hlavní turistické sezóně.

Jaké jsou další zajímavá místa v okolí Delf?

Oblast kolem Delf nabízí řadu dalších zajímavých míst k návštěvě. Přibližně 8 kilometrů od Delf se nachází malebná horská vesnice Arachova, známá svými tradičními tavernami, obchody s ručně tkanými koberci a sýrem feta. V zimě je oblíbeným lyžařským střediskem. Asi 30 kilometrů od Delf leží klášter Hosios Loukas, památka UNESCO známá svými byzantskými mozaikami. Pro milovníky přírody je v okolí několik značených turistických tras v pohoří Parnassos, včetně Národního parku Parnassos. V létě je možné spojit návštěvu Delf s koupáním na plážích Korintského zálivu, které jsou vzdálené přibližně 15 kilometrů.

Jaká jsou praktická doporučení pro návštěvu?

Pro pohodlnou a příjemnou návštěvu Delf doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv s protiskluzovou podrážkou, protože terén je místy strmý a kamenitý. V létě je nezbytná pokrývka hlavy, sluneční brýle a opalovací krém, protože většina areálu je bez stínu. Doporučujeme také mít s sebou dostatek vody, i když v areálu jsou k dispozici pítka s pitnou vodou. Fotografování je povoleno v celém areálu včetně muzea, pouze bez použití blesku. Pro lepší orientaci si můžete stáhnout oficiální mobilní aplikaci archeologického naleziště, která obsahuje audioprůvodce a interaktivní mapu.

Kdy je nejlepší čas během dne pro fotografování v Delfách?

Pro nejlepší fotografické záběry doporučujeme navštívit Delfy brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Ranní světlo vytváří krásné stíny na antických památkách a údolí je často zahaleno do romantické mlhy. Odpolední zlaté světlo před západem slunce je ideální pro fotografování panoramatických záběrů údolí a Korintského zálivu. Pro fotografování Tholosu je nejlepší dopolední světlo, kdy slunce osvětluje přední část stavby. Večerní fotografie města Delfi s osvětlenými památkami jsou také velmi působivé, zejména z vyhlídkových bodů nad městem.

Kde se v Řecku ubytovat?

Mezi nejoblíbenější destinace pro plážovou dovolenou v Řecku patří ostrovy Santorini, Kréta, Zakynthos, Korfu, Rhodos, Karpathos a celá řada dalších. Pokud vás láká návštěva známých historických památek, doporučujeme například hlavní město Athény.

Nejlepší hotely

• Nejlépe hodnocené hotely najdete zde >
• Nejlepší hotely pro rodiny s dětmi najdete zde >
• Nejlevnější hotely najdete zde >
• Nejluxusnější hotely najdete zde >
• Nejlepší hotely u moře najdete zde >