Kostel sv. Šimuna a stříbrná rakev
Pár kroků od Narodního trgu, hlavního náměstí zadarského starého města, stojí nenápadný barokní kostel, který většina turistů mine cestou k Mořským varhanám. Je to škoda, protože uvnitř se skrývá jeden z nejcennějších pokladů celého Chorvatska – pozlacená stříbrná rakev sv. Šimuna ze 14. století, vrcholné dílo středověkého zlatnictví a zároveň schránka s ostatky patrona města. Návštěva zabere sotva půl hodiny, ale patří k zážitkům, na které se v Zadaru nezapomíná.
Kdo byl sv. Šimun, patron Zadaru
Svatý Šimun (Šimun Bogoprimac, česky Simeon) je starozákonní stařec z Lukášova evangelia, který v jeruzalémském chrámu vzal do náruče malého Ježíše a pronesl slova „Nyní propouštíš, Pane, svého služebníka v pokoji“. Podle tradice se jeho ostatky dostaly do Zadaru ve 13. století – legenda vypráví o kupci, který je vezl z Východu, ve městě zemřel a tělo světce zde zůstalo. Zadar má hned několik patronů (sv. Anastázie, sv. Chrysogonus, sv. Zoilus), ale právě sv. Šimun je pro místní nejbližší a jeho svátek je dodnes městskou slavností.
Příběh stříbrné rakve a královny Alžběty
Rakev nechala zhotovit uherská a chorvatská královna Alžběta, manželka Ludvíka I. Velikého a dcera bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Dílo vzniklo v letech 1377–1380 v dílně zlatníka Franji (Francesca) z Milána, který tehdy působil v Zadaru. Na výrobu padlo zhruba čtvrt tuny stříbra, které bylo následně pozlaceno. Boky a víko rakve pokrývají reliéfy – kromě biblické scény obětování v chrámu zachycují také nalezení světcova těla, samotnou královnu s rodinou při předání daru a smrt jejího otce. Jde tedy nejen o sakrální předmět, ale i o unikátní obrazovou kroniku své doby.
K rakvi se váže oblíbená legenda: královna si prý při modlitbě tajně ulomila světcův prst, aby ho odnesla jako relikvii, a pak ji stihl trest – podle verze příběhu nemoc, nebo neštěstí v rodině. Nádherná rakev měla být její pokáním. Historici ji vysvětlují spíše politicky – jako gesto, kterým si anjouovský dvůr zavazoval loajalitu bohatého přístavního města.
Interiér kostela a jeho proměny
Kostel stojí na místě starší svatyně zasvěcené původně sv. Štěpánovi, jejíž kořeny sahají do raného středověku. Dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby ze 16.–17. století; ostatky sv. Šimuna sem byly přeneseny v roce 1632 z původního kostela sv. Marie Veliké, který musel ustoupit stavbě městských hradeb. Rakev spočívá na hlavním oltáři na rukou dvou bronzových andělů – ti byli podle tradice odliti z ukořistěných tureckých děl. Kromě hlavního oltáře stojí za pozornost dřevěný kazetový strop, boční oltáře a několik obrazů z období baroka. Zvenčí kostel nepůsobí nijak okázale, o to silnější je kontrast při vstupu dovnitř.
Svátek sv. Šimuna 8. října
Osmý říjen je v Zadaru zvláštní den. Rakev je při slavnostní mši otevřena a věřící i zvědavci mohou vidět samotné ostatky světce – tělo, které podle tradice zůstalo neporušené. Otevřená rakev bývá přístupná po několik dní kolem svátku, po městě probíhá procesí a před kostelem se shromažďuje dav. Pokud plánujete podzimní návštěvu Zadaru, stojí za to si termín pohlídat; víc o slavnostech ve městě najdete v kapitole Svátky a události a v článku Slavnosti a festivaly v Zadaru.
Otevírací doba a vstup
Kostel sv. Šimuna je funkční farní kostel, nikoli muzeum. Vstup bývá zdarma, otevřeno je zpravidla dopoledne a odpoledne s polední přestávkou, v zimě se hodiny zkracují. Během bohoslužeb se po interiéru nechodí a fotografování není vhodné. Aktuální časy jsou vyvěšené u vchodu – doporučujeme je zkontrolovat na místě, protože se mění podle sezóny i církevního kalendáře. Mimo svátek je rakev zavřená; vidíte tedy nádherné reliéfy na jejím vnějšku, nikoli ostatky.
Praktické tipy pro návštěvu
- Přijďte brzy ráno nebo navečer, kdy je v kostele klid a reliéfy vyniknou v bočním světle.
- Vezměte si vhodné oblečení – zakrytá ramena a kolena, jako v každém chorvatském kostele.
- Reliéfy jsou na rakvi poměrně drobné; hodí se vzít si s sebou dalekohled nebo si předem přečíst, které scény hledat.
- Návštěva je ideální v horkém poledni nebo za deště – tip na další místa najdete v článku Co dělat v Zadaru když prší.
- Kostel se hodí zařadit do procházky starým městem, odkud je vše na pár minut pěšky.
Co vidět v bezprostředním okolí
Hned vedle leží Narodni trg s renesanční lodžií a městskou strážnicí, o kousek dál Pevninská brána s benátským lvem. Pěšky dojdete za několik minut na Forum Romanum, ke kostelu sv. Donáta a katedrále sv. Anastázie. Ráno stojí za zastávku i tržnice. Přehled dalších památek najdete v kapitole Co musíte vidět.
Jak se tam dostat
Kostel stojí v pěší zóně historického poloostrova, autem k němu nedojedete. Z autobusového nádraží nebo z parkovišť u hradeb je to pohodlná procházka přes Pevninskou bránu nebo most pro pěší. Možnosti dopravy po městě shrnuje kapitola Doprava, cestu do Zadaru Jak se sem dostanu. Polohu si ověříte v mapě.
Kde naleznete více informací
Aktuální časy mší a otevření kostela najdete na vývěsce u vchodu nebo u zadarského arcibiskupství, podrobnosti o oslavách svátku sv. Šimuna sdělí turistické informační centrum ve starém městě. Obecné rady pro pobyt shrnuje kapitola Praktické a historii města kapitola Jazyk, společnost, kultura a historie.
Chystáte se do Zadaru? S námi ušetříte!
Levné letenky najdete zde >
Levné zájezdy najdete zde >
Levné hotely najdete zde >
Levné výlety najdete zde >
Levný pronájem auta najdete zde >

Nejčastější dotazy
Kde přesně kostel sv. Šimuna v Zadaru stojí?
V historickém centru na poloostrově, jen kousek od Narodního trgu, nedaleko Pevninské brány. Z kteréhokoli místa starého města k němu dojdete pěšky během několika minut.
Platí se za vstup do kostela?
Jde o farní kostel, vstup je zpravidla volný. Vhodný je drobný příspěvek do pokladničky na údržbu. Během mše se po kostele nechodí.
Uvidím ostatky sv. Šimuna?
Jen kolem svátku 8. října, kdy je rakev slavnostně otevřena a vystavena. Po zbytek roku je zavřená a návštěvníci obdivují její pozlacený vnějšek s reliéfy.
Z čeho je rakev vyrobena a kolik váží?
Z pozlaceného stříbra, podle tradice na ni padlo zhruba čtvrt tuny kovu. Zhotovil ji na objednávku královny Alžběty milánský zlatník Franjo na konci 14. století.
Co zobrazují reliéfy na rakvi?
Scénu obětování Ježíše v chrámu, nalezení světcova těla, královnu Alžbětu s dcerami při předání daru a smrt jejího otce, bosenského bána. Je to vzácný obrazový dokument středověkého Zadaru.
Je pravda, že královna ukradla světci prst?
Je to legenda, podle níž si Alžběta ulomila prst jako relikvii, byla potrestána a rakev věnovala jako pokání. Historicky šlo spíš o politický dar; legenda však k rakvi neodmyslitelně patří.
Jak dlouho návštěva trvá?
Běžně 20–30 minut. Pokud si chcete reliéfy prohlédnout podrobně, počítejte s delším časem; o svátku bývá před kostelem fronta.
Smím uvnitř fotografovat?
Mimo bohoslužby obvykle ano, bez blesku a s ohledem na modlící se. Řiďte se pokyny u vchodu.
Co si prohlédnout v okolí kostela?
Narodni trg s lodžií, Pevninskou bránu, Forum Romanum, kostel sv. Donáta a katedrálu sv. Anastázie – vše v docházkové vzdálenosti. Ráno stojí za návštěvu i tržnice.