TOP 10 míst, co musíte vidět v Bratislavě
Bratislava, hlavní město Slovenska, si v posledních letech získává stále větší oblibu u turistů z celého světa. Toto město na Dunaji, ležící na hranici tří států, nabízí jedinečnou směs historie, kultury a moderního městského života. V minulosti známá jako Prešpurk či Pozsony, pyšní se Bratislava bohatou historií sahající až do doby keltského osídlení. Dnes je to pulzující metropole, která si zachovává svůj jedinečný středoevropský charakter, a přitom nabízí všechny výhody moderního města.
Pokud máte na návštěvu Bratislavy jen omezený čas, náš redakční tým pro vás vybral 10 míst, která byste rozhodně neměli minout. Od majestátního Bratislavského hradu tyčícího se nad městem až po malebné uličky Starého Města – každá z těchto atrakcí nabízí unikátní pohled do duše slovenské metropole. Připravte se objevit město plné překvapení, kde se historie prolíná se současností a kde se na každém rohu ukrývá nějaký architektonický poklad nebo kulturní zajímavost.
Bratislavský hrad
Bratislavský hrad je bezpochyby nejznámější dominantou města a symbolem celého Slovenska. Jeho charakteristická silueta s čtyřmi věžemi, připomínající převrácenou židli, je viditelná prakticky ze všech částí města. Historie hradu sahá až do doby Keltů a Římanů, ale svou současnou podobu získal během rozsáhlé rekonstrukce v 50. a 60. letech 20. století, kdy byl přestavěn do barokního stylu, inspirovaného podobou z dob Marie Terezie.
Samotný hrad se nachází na skalnatém kopci 85 metrů nad Dunajem, což z něj činí ideální místo pro strategický přehled nad okolní krajinou. Od roku 1968 je národní kulturní památkou a v současnosti hostí Slovenské národní muzeum s několika stálými expozicemi. Návštěvníky obzvláště zaujme Klenotnice, kde jsou vystaveny historické šperky a umělecké předměty, nebo expozice Dějiny Slovenska, mapující bohatou historii tohoto území od pravěku až po současnost.
Areál hradu zahrnuje nejen hlavní palác, ale také krásně upravené zahrady a nádvoří. Z hradních teras se nabízí dechberoucí panoramatické výhledy na město, řeku Dunaj a za dobré viditelnosti dokonce i na rakouské Alpy. V blízkosti hradu se nachází několik vyhlídkových plošin, z nichž ta nejznámější – tzv. Vídeňská brána – poskytuje perfektní pozici pro pořízení ikonických fotografií hradu i města pod ním.
Redakce doporučuje návštěvu hradu naplánovat na dopoledne, kdy je zde méně návštěvníků a světlo je ideální pro fotografování. Pokud chcete zažít hrad v netradičním světle, přijďte sem za soumraku, kdy je celá stavba efektně nasvícena. K hradu se dostanete buď pěšky ze Starého Města (cesta trvá přibližně 15 minut do kopce) nebo autobusem číslo 44 nebo 47.
Náš tajný tip: Málo turistů ví o podzemních prostorách hradu, kde se nachází studna hluboká 80 metrů a také tajná chodba, která podle legend vedla až k Dunaji. I když není celé podzemí přístupné veřejnosti, část můžete navštívit v rámci speciálních prohlídek, které se konají několikrát do roka. Informace o těchto exkurzích najdete na oficiálních stránkách Slovenského národního muzea.
Staré Město a Hlavné námestie
Staré Město Bratislavy představuje historické jádro města s okouzlující atmosférou, která vás vrátí několik století zpět. Jeho srdcem je Hlavné námestie (Hlavní náměstí), které představuje centrální bod života města již od středověku. Náměstí lemují nádherně zachovalé měšťanské domy z různých historických období – od gotiky přes renesanci až po baroko. Každá budova zde vypráví svůj příběh a společně tvoří jedinečnou architektonickou kulisu, která dělá toto místo tak fotogenickým.
Dominantou Hlavného námestia je Rolandova fontána, často nazývaná také jako Maximiliánova fontána podle císaře Maxmiliána II., který její stavbu zadal v roce 1572. Legenda praví, že každý Nový rok o půlnoci se socha rytíře na vrcholu fontány otáčí, aby vzdala hold městu. Místní obyvatelé věří, že kdo tento okamžik spatří, bude mít celý rok štěstí. Fontána byla po staletí důležitým zdrojem vody pro obyvatele města a dnes je oblíbeným místem setkávání.
Staré Město je plné kouzelných úzkých uliček, které vybízejí k procházkám a objevování. Ventúrská, Michalská a Panská ulice patří mezi nejpůvabnější a jsou lemovány kavárnami, restauracemi a obchůdky s tradičními výrobky. Mnohé z nich mají historii sahající až do středověku, včetně několika budov, které si zachovaly své původní gotické sklepy.
Zvláštní kouzlo má Staré Město po setmění, kdy jsou historické budovy nasvíceny a ulice se zaplní atmosférou starých časů. Náš tým zvlášť doporučuje večerní procházku od Michalovské brány přes Ventúrskou ulici až na Hlavné námestie, kde můžete posedět v některé z kaváren a vychutnat si jedinečnou atmosféru.
Mezi další zajímavosti v této oblasti patří Stará radnice s věží nabízející krásný výhled na centrum, Primaciální palác s cennými gobelíny, nebo Academie Istropolitana – nejstarší univerzita na území dnešního Slovenska založená v 15. století. V letních měsících se Hlavné námestie stává dějištěm mnoha kulturních akcí, trhů a festivalů, které ještě umocňují jeho živou atmosféru.
Náš tajný tip: V uličce Baštová se nachází nejužší dům ve střední Evropě, široký pouhých 130 cm. Zároveň nevynechejte příležitost vyfotit se s bronzovou sochou Čumila – muže vykukujícího z kanálu, který se stal jedním z neoficiálních symbolů města.
Michalská brána a věž
Michalská brána představuje jediný dochovaný vstup do opevněného středověkého města z původních čtyř městských bran. Tato majestátní stavba z počátku 14. století, pojmenovaná podle nedalekého kostela sv. Michala, je jednou z nejstarších budov v Bratislavě a neodmyslitelným symbolem Starého Města. Brána byla součástí městského opevnění, které chránilo obyvatele před nepřátelskými vpády, a dnes je posledním svědectvím tohoto systému obrany.
Samotná věž se tyčí do výšky 51 metrů a je zakončena barokní cibulovitou střechou z 18. století. Na jejím vrcholu se nachází socha archanděla Michaela, který podle legendy chrání město před zlem. Během rekonstrukce v roce 1758 byla pod sochu umístěna měděná schránka s dokumenty a mincemi z té doby, což bylo běžnou praxí při významných stavebních úpravách historických památek.
Interiér věže dnes slouží jako Muzeum zbraní a městského opevnění. Na sedmi podlažích věže se návštěvníci mohou seznámit s historií městského opevnění, vývojem palných zbraní od 15. do 19. století a dalšími zajímavostmi z vojenské historie města. Nejvyšší patro věže nabízí pozoruhodný výhled na historické centrum z ptačí perspektivy, což z ní činí ideální místo pro fotografy.
Oblast kolem Michalské brány je známá také svými řemeslnými dílnami a obchůdky, kde můžete zakoupit tradiční slovenské výrobky. V ulici Michalská a okolních uličkách najdete mnoho kaváren a restaurací, kde si můžete odpočinout a vychutnat si tradiční slovenská jídla v historickém prostředí.
Náš tajný tip: Pro nejlepší fotografie Michalské brány přijďte brzy ráno, ideálně kolem východu slunce, kdy je ulice prázdná a světlo vytváří na fasádách domů magickou hru stínů.
Dóm svatého Martina
Historie Dómu svatého Martina sahá až do 13. století, kdy zde stál románský kostel zasvěcený Nejsvětějšímu Spasiteli. Stavba současného gotického chrámu začala kolem roku 1311 a pokračovala až do počátku 16. století. Během následujících staletí prošel dóm několika přestavbami a úpravami, které mu vtiskly dnešní podobu.
Interiér katedrály zaujme svou monumentalitou i klidnou duchovní atmosférou. Hlavní dominantou je jezdecká socha svatého Martina od významného barokního sochaře Georga Raphaela Donnera. Svatý Martin je zobrazen v okamžiku, kdy podle legendy rozděluje svůj plášť s žebrákem. V chrámu se nachází také cenné barokní a gotické oltáře, historické vitráže a rozsáhlá krypta s hrobkami významných církevních i šlechtických osobností, včetně kardinála Alexandra Rudnaye.
Dóm svatého Martina měl mimořádný význam i pro dějiny Uherska. V letech 1563 až 1830 zde bylo korunováno 11 uherských panovníků a 8 královských manželek, mezi nimi i Marie Terezie. Na slavnou korunovační historii dodnes upozorňuje pozlacená replika svatoštěpánské koruny na vrcholu věže.
Katedrála je známá také svou hudební tradicí. V minulosti zde působili významní hudebníci a s chrámem je spojován například Ludwig van Beethoven či Franz Liszt. Dodnes se zde konají koncerty vážné a sakrální hudby, které umocňují jedinečnou atmosféru tohoto místa.
Náš tajný tip: V interiéru dómu si všimněte zlatého polštáře na jednom z pilířů. Označuje místo, kde během korunovací klečeli uherští panovníci. Mnoho návštěvníků kolem něj projde, aniž by si uvědomili jeho historický význam.
Modrý kostel (Kostel svaté Alžběty)
Kostel svaté Alžběty, známý jako Modrý kostelík, patří k nejikoničtějším stavbám Bratislavy a je považován za mistrovské dílo uherské secese. Tento pohádkově působící kostel byl postaven v letech 1909–1913 podle návrhu slavného maďarského architekta Ödöna Lechnera, kterému se přezdívá „maďarský Gaudí“. Kostel byl vybudován jako kaple přilehlého gymnázia a zasvěcen svaté Alžbětě Uherské, dceři uherského krále, proslulé svou dobročinností a péčí o chudé.
Modrý kostelík zaujme na první pohled svou nezaměnitelnou fasádou v pastelových odstínech modré, které doplňují bílé ornamenty a mozaiková výzdoba. Modrá barva se objevuje nejen na zdech, ale i na střeše, keramických obkladech či dekorativních detailech, což celé stavbě dodává téměř pohádkový vzhled. Charakteristickým prvkem je také oválná věž zakončená kopulí s křížem, která podtrhuje typické secesní tvary a hravost architektury.
Interiér kostela pokračuje v jemném modrobílém stylu a působí velmi harmonicky a klidně. Návštěvníci zde mohou obdivovat secesní ornamenty, barevné vitráže i dekorativní mozaiky s rostlinnými motivy. Hlavní oltář je zasvěcen svaté Alžbětě a připomíná její legendární pomoc chudým. Přestože je kostel menší než jiné významné bratislavské chrámy, jeho atmosféra patří k těm nejkouzelnějším ve městě.
Kostel se nachází nedaleko historického centra Bratislavy, v ulici Bezručova, poblíž Medické zahrady. Díky své poloze mimo nejrušnější turistické trasy působí okolí klidněji a nabízí příjemné místo k odpočinku i fotografování. Modrý kostelík je dodnes funkčním kostelem a pravidelně se zde konají bohoslužby.
Náš tajný tip: Nejkrásnější fotografie pořídíte brzy dopoledne, kdy na fasádu dopadá měkké ranní světlo a okolí bývá téměř bez turistů. Za pozornost stojí i sousední budova bývalého gymnázia, která byla navržena ve stejném secesním stylu a krásně doplňuje celý architektonický celek.
Hrad Devín
Hrad Devín, tyčící se na skalnatém útesu nad soutokem řek Moravy a Dunaje, patří k nejvýznamnějším historickým památkám Slovenska a je symbolem slovenské historie i národní identity. Díky své strategické poloze poblíž dnešní hranice Slovenska a Rakouska sloužil po staletí jako důležitá pohraniční pevnost a strážní bod na obchodních cestách podél Dunaje. Dnes návštěvníky okouzluje romantickou atmosférou zříceniny i nádhernými výhledy do okolní krajiny.
Historie tohoto místa sahá až do pravěku – archeologické nálezy potvrzují osídlení už v době kamenné. Postupně zde působili Keltové, Římané i obyvatelé Velkomoravské říše. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 864, kdy je uváděn pod názvem „Dowina“. Ve středověku byl Devín významnou pevností Uherského království, jeho význam však postupně upadal. Definitivní zkázu přinesl rok 1809, kdy byl hrad během napoleonských válek vyhozen do povětří francouzskými vojsky.
Součástí hradního areálu jsou archeologické a historické expozice mapující vývoj osídlení od pravěku až po novověk. Jedním z nejznámějších míst je tzv. Panenská věž, která stojí na samém okraji vysokého skalního útesu nad soutokem řek. Podle legendy z ní skočila mladá šlechtična, která nechtěla uzavřít vnucený sňatek.
Z hradu se otevírají nádherné panoramatické výhledy na Dunaj, řeku Moravu, rakouské území i okolní vinice a kopce Malých Karpat. Právě kombinace historie a přírody činí z Devína jedno z nejoblíbenějších výletních míst v okolí Bratislavy.
K hradu se lze dostat autobusem č. 29 z centra Bratislavy nebo během turistické sezóny také vyhlídkovou lodí po Dunaji. Oblíbená je i cyklostezka vedoucí podél řeky, která je součástí mezinárodní trasy EuroVelo 6.
Náš tajný tip: Pod hradem se nachází malebná historická část Devína s vinařskou tradicí a několika útulnými vinnými sklepy, kde můžete ochutnat místní slovenská vína. Pokud máte rádi přírodu, můžete si výlet prodloužit také k nedalekému Sandbergu – unikátní paleontologické lokalitě známé nálezy zkamenělin z období, kdy byla tato oblast součástí pravěkého moře.
UFO vyhlídková věž
UFO vyhlídková věž patří k nejvýraznějším symbolům moderní Bratislavy. Futuristická stavba ve tvaru létajícího talíře se nachází na vrcholu Mostu SNP, který spojuje historické centrum města s městskou částí Petržalka. Díky svému unikátnímu vzhledu se UFO stalo jednou z nejfotografovanějších atrakcí Bratislavy a nepřehlédnutelnou dominantou dunajského nábřeží.
Vyhlídková část objektu se nachází přibližně 85 metrů nad hladinou Dunaje a návštěvníky sem během několika desítek sekund vyveze rychlovýtah. Z vyhlídkové plošiny se otevírá panoramatický výhled na historické centrum Bratislavy, Bratislavský hrad, Dunaj, Petržalku i okolní krajinu. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také části Rakouska a Maďarska.
Součástí UFO je rovněž známá restaurace s moderní gastronomií a působivým výhledem na město. Restaurace patří mezi oblíbená místa pro romantické večeře i speciální příležitosti. K dispozici je také stylový bar, kde si návštěvníci mohou vychutnat drink nebo kávu s jedinečnou atmosférou vysoko nad městem.
Most SNP, na kterém se UFO nachází, byl dokončen v roce 1972 a ve své době patřil mezi významné technické stavby Československa. Charakteristický asymetrický most s jediným pylónem je dodnes považován za jednu z nejvýznamnějších ukázek moderní architektury v Bratislavě.
Náš tajný tip: Nejkrásnější atmosféru zažijete krátce před západem slunce, kdy se panorama Bratislavy postupně mění z denního světla do večerní iluminace. Pokud plánujete návštěvu restaurace, doporučujeme rezervaci předem — zejména stolů s výhledem na Bratislavský hrad a historické centrum.
Primaciální palác
Primaciální palác, nacházející se v historickém centru Bratislavy na Primaciálnom námestí, patří k nejvýznamnějším klasicistním stavbám města. Byl postaven v letech 1778–1781 pro kardinála Józsefa Batthyányho, tehdejšího uherského primase, jehož úřad dal paláci i název.
Budova je ukázkou klasicistní architektury s elegantní růžovou fasádou, balustrádami a bohatou štukovou výzdobou. Nad hlavním vchodem se nachází tympanon s alegorickou výzdobou a erbem kardinála. Palác prošel v průběhu historie několika úpravami, které mu daly jeho současnou podobu.
Nejznámější částí interiéru je Zrcadlový sál, který se zapsal do evropských dějin – 26. prosince 1805 zde byla podepsána Prešpurská mírová smlouva mezi Francií a Rakouskem po bitvě u Slavkova. Tato událost měla zásadní dopad na další vývoj Evropy a symbolicky souvisela i s rozpadem Svaté říše římské.
V současnosti palác slouží jako sídlo primátora Bratislavy a místo pro konání oficiálních městských událostí. Část interiérů je přístupná veřejnosti v rámci prohlídek, včetně Zrcadlového sálu a dalších reprezentačních prostor. V paláci se také konají kulturní akce a výstavy.
Náš tajný tip: Největší atmosféru má Primaciální palác během koncertů nebo v době adventu, kdy Zrcadlový sál působí díky osvětlení a akustice mimořádně působivě.
Grassalkovichův palác (Prezidentský palác)
Grassalkovichův palác, dnes známý jako Prezidentský palác, je významná rokoková stavba v Bratislavě, která se nachází na Hodžově náměstí nedaleko historického centra. Od roku 1996 slouží jako oficiální sídlo prezidenta Slovenské republiky a patří k nejvýraznějším reprezentativním budovám města.
Palác byl postaven v letech 1760–1765 pro hraběte Antona Grassalkovicha podle návrhu architekta Andrease Mayerhoffera. Typický je svým pozdně barokním až rokokovým stylem a půdorysem ve tvaru písmene U s čestným dvorem uprostřed, který byl běžný u šlechtických rezidencí té doby. Fasádu zdobí dekorativní štuky a architektonické detaily odpovídající reprezentativnímu charakteru stavby.
V průběhu historie palác sloužil různým účelům – od šlechtického sídla přes administrativní budovu až po kulturní a veřejné instituce. Ve 20. století byl využíván i pro společenské a mládežnické aktivity a po vzniku samostatného Slovenska byl přestavěn pro potřeby prezidentské kanceláře.
Součástí areálu je francouzská zahrada, která je přístupná veřejnosti a patří k oblíbeným místům odpočinku v centru města.
Dnes palác slouží především reprezentačním a protokolárním účelům. Ve vybraných termínech bývá příležitostně zpřístupněn veřejnosti během dnů otevřených dveří, kdy si návštěvníci mohou prohlédnout část interiérů.
Slavín
Slavín je významný válečný památník nacházející se na kopci nad Bratislavou ve Starém Městě. Byl vybudován v letech 1957–1960 jako pocta sovětským vojákům padlým při osvobozování města během druhé světové války. Patří mezi nejvýraznější dominanty Bratislavy a zároveň nabízí široké výhledy na město a jeho okolí.
Centrální část tvoří monumentální pylon zakončený sochou sovětského vojáka, která symbolicky připomíná vítězství a osvobození. Pod památníkem se nachází vojenský hřbitov, kde je pohřbeno přibližně 6 800 vojáků padlých během bojů o Bratislavu a okolí v roce 1945.
Areál je upraven jako park s cestami a vyhlídkami, odkud je vidět Bratislavský hrad, Dunaj i panorama města. Díky své poloze patří Slavín k oblíbeným místům pro klidné procházky i fotografování.
Památník je zároveň místem oficiálních pietních aktů, zejména při výročí osvobození Bratislavy a konce druhé světové války. V průběhu času se jeho význam posunul od ideologického symbolu k obecně vnímanému památníku obětem války a místu paměti.
Bonus tip: Bratislavské sochy a Čumil
Bratislava je známá svými hravými bronzovými sochami, které oživují historické centrum města a patří k jeho největším turistickým lákadlům. Vznikaly především od 90. let 20. století a postupně se staly symbolem moderní identity Starého Města. Procházka za nimi vede úzkými uličkami, náměstími i méně nápadnými zákoutími a nabízí jiný pohled na město než klasické památky.
Nejslavnější z nich je Čumil od sochaře Viktora Hulíka z roku 1997, který vykukuje z kanálu na rohu ulic Laurinská a Panská. Socha patří k nejfotografovanějším místům Bratislavy a je oblíbená pro svůj nenápadný humor. Často se k ní váže i městská legenda o „šťastném doteku“, která je ale spíše turistickou tradicí než oficiálním výkladem.
Další známou sochou je Schöne Náci, připomínající skutečnou postavu městského elegána, který byl známý svými zdvořilými procházkami centrem Bratislavy. Dále zde najdete například sochu Paparazziho, která tematizuje svět médií a fotografování.
Tyto sochy společně vytvářejí jedinečnou atmosféru města a patří k nejzábavnějším způsobům, jak si projít historické centrum jinak než klasickou turistickou trasou.
Kde najdete více informací
Nejčastější dotazy
Kolik času potřebuji na prohlídku Bratislavy?
Pro základní prohlídku hlavních atrakcí Bratislavy stačí jeden až dva dny. Pokud chcete město poznat důkladněji, včetně návštěvy muzeí, galerií a okolí jako je hrad Devín, doporučujeme naplánovat si alespoň třídenní pobyt. Víkendový pobyt je obvykle dostačující pro seznámení s nejdůležitějšími památkami.
Jaké je nejlepší období pro návštěvu Bratislavy?
Nejpříjemnější období pro návštěvu Bratislavy je od dubna do června a od září do října. V těchto měsících je příjemné počasí, méně turistů než v létě a mnoho kulturních akcí. Letní měsíce (červenec-srpen) jsou nejteplejší a nejrušnější. Zimní návštěva má také své kouzlo, zejména v době vánočních trhů, které začínají koncem listopadu.
Jak se nejlépe dopravit z letiště do centra Bratislavy?
Z Letiště M. R. Štefánika se do centra Bratislavy dostanete autobusem č. 61, který jede na Hlavní nádraží, cesta trvá přibližně 25 minut. Alternativou je taxi, které vás do centra doveze za 15-20 minut, cena se pohybuje kolem 15-20 €. K dispozici jsou také služby sdílené dopravy jako Uber nebo Bolt.
Jaké je typické slovenské jídlo, které bych měl v Bratislavě ochutnat?
V Bratislavě byste určitě měli ochutnat slovenské národní jídlo "bryndzové halušky" (bramborové noky s ovčím sýrem a slaninou). Dalšími tradičními pokrmy jsou "kapustnica" (zelná polévka), "lokše" (bramborové placky), "pirohy" (plněné taštičky) a "trdelník" (sladké pečivo). Z nápojů stojí za ochutnání slovenské víno, zejména z malokarpatské vinařské oblasti, nebo tradiční pálenka "borovička".
Je v Bratislavě možné platit eurem?
Ano, Slovensko je členem Eurozóny od roku 2009, takže oficiální měnou je euro (€). Platební karty jsou akceptovány ve většině restaurací, hotelů a obchodů, ale doporučujeme mít u sebe vždy nějakou hotovost pro menší podniky, trhy nebo pouliční stánky.
Jak se pohybovat po Bratislavě?
Bratislava má dobře fungující systém veřejné dopravy zahrnující tramvaje, autobusy a trolejbusy. Jízdenky lze koupit bezkontaktní kartou ve voze, skrze SMS, na zastávkách nebo přes mobilní aplikaci. Historické centrum je kompaktní a nejlépe se prozkoumává pěšky. Pro delší vzdálenosti můžete využít také sdílená kola nebo elektrické koloběžky, které jsou v centru města snadno dostupné.
Je Bratislava bezpečným městem pro turisty?
Bratislava je obecně považována za velmi bezpečné město s nízkou mírou kriminality. Jako v každém větším městě je vhodné dávat si pozor na své osobní věci, zejména v turisticky frekventovaných oblastech a v hromadné dopravě. Centrum města je bezpečné i ve večerních hodinách, ale v odlehlejších částech se doporučuje zvýšená opatrnost.
Lze z Bratislavy podnikat jednodenní výlety do okolí?
Ano, Bratislava je výborným výchozím bodem pro jednodenní výlety. Populární jsou návštěvy hradu Devín (9 km od centra), vinařských městeček v oblasti Malých Karpat jako Pezinok nebo Modra (cca 25 km), termálních lázní Velký Meder (80 km) nebo dokonce Vídně (60 km) či Budapešti (200 km), které jsou dobře dostupné vlakem nebo autobusem.
Potřebuji vízum pro návštěvu Bratislavy?
Občané EU, včetně Čechů, nepotřebují pro vstup na Slovensko vízum a mohou cestovat pouze s platným občanským průkazem. Občané zemí mimo EU by měli zkontrolovat vízové požadavky na oficiálních stránkách slovenského ministerstva zahraničních věcí, neboť Slovensko je součástí Schengenského prostoru.
Jaké jsou možnosti ubytování v Bratislavě?
Bratislava nabízí širokou škálu ubytování od luxusních hotelů přes boutique hotely a penziony až po hostely a apartmány. Nejlepší polohu pro turisty mají ubytovací zařízení ve Starém Městě, odkud jsou všechny hlavní atrakce v docházkové vzdálenosti. Ceny jsou oproti západoevropským metropolím příznivější, ale během velkých událostí a festivalů mohou být výrazně vyšší.
Kde najdu nejlepší vyhlídku na Bratislavu?
Nejlepší panoramatické výhledy na Bratislavu nabízí UFO vyhlídková věž na Mostu SNP, terasy Bratislavského hradu a památník Slavín. Méně známou, ale velmi fotogenickou vyhlídkou je také vrch Kamzík s televizní věží v lesoparku na severu města, odkud je vidět nejen město, ale i okolní krajina včetně pohoří Malé Karpaty.