Budapešť ve čtyrech dnech

Do Budapeště jsme se vydaly během prodloužného listopadového víkendu s několika kamarádkami na 4 dny. Pro Budapešť jsem se rozhodla zvolit jiný formát než cestopisně popisovat jednotlivé dny, ale spíše rozdělit místa do kategorií památek, jídla apod. Důvodem je především to, že 4 dny na toto město bohatě stačí, respektive si troufám říci, že jsou až dost, jelikož v našem podání patřilo do těch čtyř dnů i mnoho lenošení a povídání si na pokoji a přesto jsme stihly vše, co jsme chtěly.

Doprava

Pro dopravu jsme původně chtěly využít akce Eurolines na jízdenky 1+1 zdarma, jelikož by nás poté vyšly zpáteční jízdenky pro jednu osobu na 500 korun. Bohužel jsme ale zjistily, že pro šestičlenou skupinu je prakticky nemožné takové akce využít, i kdybychom se rozdělily na dvojice. Eurolines má bohužel omezený počet míst na kždém spoji, pro které je možné zakoupit místa v této akci. Nakonec jsme se tedy rozhdoly využít slevu pro studenty na průkaz ISIC. Zpáteční jízdenka nás tedy stála ve výsledku něco lehce přes 600 korun.

Co se týče dopravy po Budapešti, rozhodly jsme se nakoupit dva balíčky jízdenek po 10ks, které vychází nejvýhodněji (3000 huf za jeden balík). Metrem jsme se celkem svezly třikrát (z nádraží a na nádraží a jednou ušetření dlouhé cesty mezi památkami) a tudíž nám dvě jízdenky zbyly. Jinak nás ale ani využívání městské dopravy příliš nelákalo, jelikož téměř vše bylo dobře dostupné i pěšky.

Ubytování

Na skvělé ubytování jsme narazily náhodou na Booking.com. Jednalo se o Avenue Hostel, od kterého jsme toho, vzhledem k tomu, že se jednalo o hostel, příliš nečekaly. Ve výsledku jsme ale byly velmi příjemně potěšené. Jednou z nesporných výhod je určitě jeho lokalita přímo na zastávce metra Oktogon a tudíž se nachází přímo v centru. Hostel byl umístěn v činžovním domě na náměstí a byl rozmístěn v několika koutech, přičemž se mezi nimi přecházelo po pavlačích. Náš pokoj pro 6 lidí byl víceméně jak malý byt. Velmi se nám líbil i designově, protože vše bylo čisté a jednoduché. V pokoji byly dvě palandy a jedno manželské lůžko ve zvýšeném patře. V pokoji byla také vlastní koupelna a kuchyňská linka. Ráno byla k dispozici větší společná kuchyně, kde jsme si mohly samy uvařit vajíčka, vzít si pečivo a ovoce. Víceméně to pro mě byl zážitek téměř srovnatelný s hotelem a přitom nás stála noc jen 10 euro na osobu.

Sightseeing

Z památek jsme viděly pravděpodobně všechna ikonická místa a vytvořily jsme si několik okruhů, které jsme obcházely vycházkovým tempem. Prvním okruhem byla procházka od hostelu po Andrássy třídě kolem Státní Opery nejdříve k bazilice svatého Štěpána a následně přes most Széchenyi až k Budínkému hradu, od kterého je krásný výhled a lze jej obejít ze všech stran i vejít na nádvoří. Od hradu jsme se poté vydaly ke kostelu svatého Matyáše, který má velmi zajímavou střechu a k ikonické stavbě Rybářské bašty, kde je výhled na Parlament. K Parlamentu jsme se následně vydaly přes Markétin most, ze kterého se lze dostat na Markétin ostrov, který by byl ale asi lepším zážitkem v létě.

Při druhém okruhu jsme se vydaly po Andrássyho třídě na druhou stranu až k Náměstí hrdinů, za kterým je park Varosliget. V parku se nachází krásný pohádkový hrad Vajdahunyad a také známé termální lázně Széchenyi, které by určitě stály za návštěvu, jelikož jsou vyhlášené, ale my je z finančních důvodů vynechaly. Poté jsme se metrem svezly na Elisabeth tér, kde je fotogenický nápis #HelloHungary. Podél vody jsme se vydaly přes vánoční trhy až na Kálvin tér a odtud zpět k hostelu přes staré židovské město, které je plné zajímavých podniků.

Jídlo

Přestože jsem měla několik tipů kam jít na jídlo již předem, nakonec jsme často improvizovaly a hledaly samy zajímavé podniky. Jedním z nich je například The Box Donut (více poboček, např. Teréz krt. 62), kde se prodávají donuty, které jsou nejenom zajímavé svým hranatým tvarem, ale také nabízí nejrůznější zajímavé příchutě jako je levandule, jahodový cheesecake s bazalkou, créme brulée, oreo apod.

Dalším podnikem, který mohu doporučit je Nagyi Palacsintázója (Hattyú ut. 16). Jedná se o malou palačinkárnu se zajímavým interiérem a velmi širokou nabídkou výborných sladkých i slaných palačinek za velmi dobrou cenu.

Jako zástupce typické maďarské kuchyně jsme návštívili restauraci Frici Papa (Király ut. 55), která nabízí klasická jídla jako například guláše či paprikáše s noky za velmi příznivé ceny. Jídlo bylo dobré a odpovídající ceně, ale obsluha bohužel poněkud zmatená a lehce to pokazilo zážitek z jídla.

Cestou přes židovské město jsme narazily náhodou na krásnou designovou kavárnu The Sweet (Dob ut. 20), kde jsme se rozplývaly zejména nad interiérem a vzhledem cukrovinek, ale také zde mají velmi dobrou kávu i zákusky.

Podobně můžu doporučit i cukrárnu Hisztéria Cremeria (Jókai tér. 4), kterou jsme měly hned za rohem od hostelu a celou dobu jsme obdivovaly její venkovní dekorace. Zastavily jsme se zde těsně před odjezdem a daly si výbornou zmrzlinu a horkou čokoládu, kterou si „připravíte sami“ rozpouštěním kousků čokolády v horkém mléce.

Na zmíněný Kálvin tér jsme si udělaly výlet zejména kvůli doporučené burgrárně Goodbar – Goodburger (Kecskeméti ut. 6), kde jsme sice měly asi naše nejdrazší jídlo, ale všechny burgery a limonády, které jsme zde ochutnaly byly výborné, stály za to a byla zde i velmi milá obsluha.

V závěru mohu i určitě doporučit ochutnat i „street food“, například typický langoš. My jsme si také koupily za pár korun výborný štrůdl přímo na ulici nebo jsme si na trzích ve stánku se sladkostmi nabraly zvláštní marcipánové koule s nejrůznějšími polevami.

Celkově byl výlet do Budapeště skvělým zážitkem se skvělými lidmi a konečně jsem si tak splnila jeden z mých cílů, jelikož mě Budapešť již dlouho lákala a rozhodně stála za to.

Veronika K

(pro více fotek navštivte můj Instagram)