Jebel Shams a kaňon Wadi Ghul – Grand Canyon Arábie

Jebel Shams, „Hora slunce“, je nejvyšší hora Ománu a zároveň místo, kde pohoří Hajar ukazuje svou nejdramatičtější tvář. Z náhorní plošiny se země doslova propadá do kaňonu Wadi Ghul, který je zhruba kilometr hluboký a právem si vysloužil přezdívku Grand Canyon Arábie. Po jeho hraně vede slavná stezka Balcony Walk, jedna z nejkrásnějších a zároveň nejdostupnějších tras v celé zemi. Obecné články o pohoří Hajar a trekingu v Ománu Jebel Shams jen zmiňují, přitom si zaslouží samostatný celodenní výlet, nebo ještě lépe noc pod hvězdami.

Nejvyšší hora Ománu a výhled do kaňonu Wadi Ghul

Jebel Shams měří přibližně 3 000 metrů a je nejvyšším bodem Ománu i celého Arabského poloostrova mimo Jemen. Samotný nejvyšší vrchol leží ve vojenském prostoru a je pro turisty uzavřený, cílem výletu je proto náhorní plošina pod ním a hlavně hrana kaňonu Wadi Ghul. Z několika vyhlídek těsně u cesty se díváte do propasti, jejíž dno je zhruba tisíc metrů pod vámi. Stěny kaňonu jsou tvořeny vrstvami vápence v odstínech béžové, šedé a rezavé a nejlépe vyniknou ráno nebo před západem slunce, kdy jsou stíny dlouhé.

Krajina nahoře vás překvapí. Místo pouštních dun tu rostou pokroucené jalovce a planá oliva, pasou se kozy a v zimních měsících může být nahoře chladno jako v českých horách. Právě tento kontrast s rozpáleným pobřežím u Maskatu dělá z Jebel Shams jeden z nejoblíbenějších cílů v zemi.

Balcony Walk (trasa W6) do opuštěné vesnice As Sab

Nejznámější stezka na Jebel Shams nese úřední označení W6, ale všichni jí říkají Balcony Walk – „procházka po balkonu“. Začíná v malé vesnici Al Khitaym na konci sjízdné cesty a vede po úzké římse podél stěny kaňonu až do opuštěné vesnice As Sab. Osada je přilepená ke skále pod převisem, u ní najdete terasovitá políčka a malou nádrž s vodou, kterou kdysi sváděli ze skal. Obyvatelé odešli, když dole v údolí vznikly silnice a školy, a dnes tu zůstaly jen kamenné domky a tiché okolí.

Trasa měří zhruba 4 kilometry jedním směrem a převýšení je malé, jde se víceméně po vrstevnici. Tam a zpět počítejte se třemi až čtyřmi hodinami i s fotografováním. Technicky není náročná, ale po celou dobu jdete po pěšině s propastí po jedné straně, takže se nehodí pro lidi s výrazným strachem z výšek ani pro malé děti bez dozoru. Stezka je značená bílo-žluto-červenými pruhy na kamenech a nedá se na ní zabloudit. Průvodce ani povolení nepotřebujete.

Opuštěná vesnice Ghul a tkalci koberců

Ještě než začnete stoupat na horu, zastavte se v obci Ghul na dně kaňonu. Nad dnešní vesnicí se na skalním ostrohu tyčí ruiny staré hliněné osady, která dala jméno celému vádí. Zříceniny si můžete volně prolézt, jen opatrně, zdi se drolí. Pod ruinami protéká potok lemovaný datlovníky a ovocnými zahradami, které zavlažuje tradiční kanál falaj.

Cestou vzhůru a u vyhlídek na plošině potkáte místní ženy a muže, kteří u silnice prodávají ručně tkané koberce, deky a klíčenky z kozí a ovčí vlny v tradičních červeno-černých vzorech. Tkaní je v této oblasti starý řemeslný obor a nákup přímo od výrobce je jedním z mála způsobů, jak si z hor odvézt skutečně autentický suvenýr. Smlouvání je přiměřené, ceny si každý prodejce určuje sám. Další tipy na dárky najdete v článku Nákupy v Ománu.

Jak se nahoru dostat: 4x4, nebo běžné auto?

Silnice z Al Hamry přes Ghul je zpočátku asfaltová a strmě stoupá serpentinami. Horní část cesty na plošinu byla dlouho jen šotolinová a místy prudká, v posledních letech se asfalt postupně prodlužuje. I tak platí, že terénní vůz s pohonem všech kol je bezpečnější volba: cesta je úzká, místy rozbitá a po deštích může být rozbahněná. S obyčejným osobním autem se nahoru dostanete jen za sucha, s velkou opatrností a hlavně v rozporu s podmínkami většiny půjčoven, které jízdu po nezpevněných cestách zakazují a případnou škodu neproplatí. Pokud máte v plánu i další horské a pouštní cíle, pronájem 4x4 se vyplatí – podrobnosti v kapitole Půjčení auta.

Alternativou je organizovaný výlet z Nizwy nebo Maskatu, případně dohoda s ubytováním v Al Hamře či na plošině, které často zajišťují vyzvednutí terénním autem. Natankujte předem, na hoře žádná pumpa není.

Nocleh na náhorní plošině a hvězdná obloha

Nejlepší zážitek si odnesete, když na Jebel Shams přespíte. Na plošině funguje několik jednoduchých horských kempů a penzionů s chatkami a stany, nabídku najdete na běžných rezervačních webech a doporučujeme rezervovat předem, hlavně o víkendech a v zimě. Druhou možností je vlastní stan: v Ománu je divoké kempování na odlehlých místech běžné a tolerované, stačí se držet dál od obydlí, nerozdělávat oheň u stromů a všechno si odvézt. Nejoblíbenější místa jsou poblíž hrany kaňonu, ale stanujte v bezpečné vzdálenosti od okraje, v noci se snadno šlápne vedle.

Odměnou je obloha bez světelného smogu. Mléčná dráha je vidět pouhým okem, a protože nahoře téměř nikdy není vlhko, hvězdy nekmitají. Vezměte si čelovku s červeným světlem a teplý spacák – i v létě tu noc překvapí chladem. Obecné rady ke spaní v Ománu shrnuje kapitola Ubytování.

Počasí, oblečení a nejlepší roční období

Na plošině je o více než deset stupňů chladněji než v Nizwě a na pobřeží. Nejpříjemnější je období od října do dubna, kdy je přes den slunečno a teplota je ideální na chůzi. V prosinci a lednu ale noční teploty klesají k nule a občas i pod ni, výjimečně sem zavítá sníh. Letní měsíce jsou nahoře snesitelné, dole v Ghul však panuje úmorné vedro a cesta autem po rozpálené šotolině není příjemná. Pozor na období po vydatných deštích: silnice bývá poškozená a kaňonem může protékat voda.

Oblékejte se ve vrstvách: tričko a šortky na den, mikinu, větrovku a dlouhé kalhoty na večer a ráno. Na stezku pevné boty s podrážkou, která drží na hladkém vápenci, klobouk a sluneční brýle – stín na Balcony Walk téměř není. Aktuální předpověď a přehled teplot podle měsíců najdete v kapitole Počasí.

Bezpečnost na stezce a co si vzít s sebou

Hlavním rizikem na Balcony Walk je dehydratace a úžeh, ne terén. Na osobu počítejte minimálně dva litry vody, v teplejších měsících víc, k tomu něco slaného a sladkého k jídlu. Cestou není kde vodu doplnit. Vyrazte brzy ráno, kdy je stezka ve stínu a potkáte méně lidí, a vraťte se, než začne pálit slunce. Mobilní signál je na plošině slabý a v kaňonu žádný, řekněte proto někomu, kam jdete. Tísňová linka funguje na čísle 112, ale záchranná akce v kaňonu by trvala dlouho.

Držte se značené pěšiny, zkratky přes suť vedou nad propast. Nelezte na okraje skal kvůli fotce, vápenec je ohlazený a drolivý. Děti držte za ruku v nejužších místech, se staršími školáky je však trasa zvládnutelná. Vhodné cestovní pojištění s krytím turistiky v horách popisuje kapitola Pojištění.

Kombinace s Misfat al Abryeen a Al Hamrou

Jebel Shams leží v jedné z nejzajímavějších oblastí vnitrozemí a vyplatí se mu věnovat celý den, ideálně dva. Pod horou leží Al Hamra, jedno z nejstarších hliněných měst Ománu s úzkými uličkami a zchátralými vícepatrovými domy, a kousek nad ním horská vesnice Misfat al Abryeen s terasami datlovníků, banánovníků a kanálem falaj protékajícím doslova mezi domy. Nedaleko je i jeskyně Al Hoota a půl hodiny dál pevnostní město Nizwa, které bývá přirozenou základnou pro celou oblast.

Osvědčený plán: dopoledne Nizwa nebo Al Hoota, odpoledne výjezd na Jebel Shams k západu slunce, nocleh na plošině, ráno Balcony Walk a odpoledne sestup do Misfat al Abryeen a Al Hamry. Kdo má času víc, přidá sousední zelenou plošinu Jebel Akhdar s růžovými zahradami a terasami.

Jak se tam dostat

Jebel Shams leží zhruba 240 kilometrů od Maskatu a přibližně 90 kilometrů od Nizwy. Z Maskatu jeďte po dálnici do Nizwy, dál na Bahlu a odbočkou na Al Hamru, odkud začíná horská silnice přes Ghul na plošinu. Z Nizwy počítejte s dvěma až dvěma a půl hodinami jízdy, z Maskatu se čtyřmi a více. Veřejná doprava na horu nejezdí, autobusem se dostanete nanejvýš do Nizwy a dál je nutné auto, taxi po dohodě nebo organizovaný výlet. Souhrn možností najdete v kapitolách Doprava a Jak se sem dostanu.

Kde naleznete více informací

Aktuální stav silnice, počasí na plošině a provoz horských kempů si nejlépe ověříte přímo u ubytování nebo v informačním centru v Nizwě. Popisy oficiálně značených tras včetně W6 vydává ománské ministerstvo dědictví a cestovního ruchu, mapy si stáhněte do telefonu předem, na signál nahoře nespoléhejte. Praktické rady ke vstupu do země, SIM kartám a zdravotní péči shrnuje kapitola Praktické a celkový přehled najdete v průvodci Ománem.

Jak náročný je Balcony Walk na Jebel Shams?

Technicky jde o nenáročnou trasu zhruba 4 kilometry jedním směrem s malým převýšením, tam a zpět na tři až čtyři hodiny. Celou dobu ale jdete po úzké pěšině s propastí po jedné straně, takže není vhodná pro lidi s výrazným strachem z výšek ani pro malé děti bez dozoru. Největším rizikem je slunce a nedostatek vody, vyrazte brzy ráno a vezměte si minimálně dva litry na osobu.

Potřebuji na Jebel Shams auto 4x4?

Doporučujeme ho. Spodní část silnice je asfaltová, horní úsek na plošinu je zčásti šotolinový, úzký a strmý. Běžným osobním autem se nahoru dá za sucha dostat, ale většina půjčoven jízdu po nezpevněných cestách zakazuje a škodu neproplatí. Alternativou je organizovaný výlet z Nizwy či Maskatu nebo doprava zajištěná ubytováním.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu Jebel Shams?

Od října do dubna, kdy je přes den příjemně na chůzi. V prosinci a lednu noční teploty klesají k nule i pod ni, takže na přespání je nutný teplý spacák. V létě je nahoře snesitelně, ale cesta přes rozpálené údolí Ghul je nepříjemná.

Dá se na Jebel Shams přespat?

Ano, na plošině je několik jednoduchých horských kempů a penzionů s chatkami a stany, které je dobré rezervovat předem. Divoké kempování ve vlastním stanu je v Ománu tolerované, jen stanujte dál od hrany kaňonu a od obydlí. Odměnou je mimořádně tmavá obloha s Mléčnou dráhou viditelnou pouhým okem.

Lze vystoupat na samotný vrchol Jebel Shams?

Ne, nejvyšší bod leží ve vojenském prostoru a je uzavřený. Cílem výletu je náhorní plošina pod vrcholem, vyhlídky na hraně kaňonu Wadi Ghul a stezka Balcony Walk do opuštěné vesnice As Sab.