Srí Lanka (Cejlon) 2015
Naše čtenářka, slečna Lenka, nám poslala svůj cestopis z putování po Srí Lance. Za což ji moc děkuji a věřím, že to bude přínosem pro ostatní čtenáře, kteří podobnou cestu také zvažují. Sám na Srí Lanku odlétám za cca 5 týdnů a v článku jsem našel spoustu zajímavostí, které jistě využiji. Takže ještě jednou děkuji :).
Předem upozorňuji, že tyto informace se týkají pouze míst, která jsme navštívili, lidí, které jsme potkali a období ve kterém jsme Srí Lanku projížděli (tedy prosinec 2015). Místní měnu označuji jako „šupák“, je to pouze mé pojmenovaní jakékoli jiné měny cizího státu (nemám kapacity na to si vše pamatovat), není v tom tedy nic osobního.
Před cestou:
-zavolejte do banky a sdělte jim od kdy do kdy budete na srí lance pobývat, vyhnete se tak tomu, že vám bankomat nic nedá, když budete potřebovat (i tak vám „dá“ možná tak každý pátý) a samozřejmě telefonátům týkajících se „podezřelých výběrů“ a taky se optejte na poplatky související s výběrem z bankomatu
-zavolejte na operátora a sdělte jim, že jedete na Srí Lanku a optejte se, zdali vám bude karta fungovat. Potkali jsme mnoho lidí, kterým karta přestala fungovat buď hned po příjezdu, nebo pár dní po něm.
-zajděte si do solárka, to nepodceňujte, slunko tam je jiné a velmi dobře opaluje i přes opar, či mraky
-koupit vízum
-zhruba naplánovat cestu, zjistit si alespoň orientačně, kdy jedou vlaky (někam je spojení pouze jednou denně a třeba i velmi brzy), autobusy jezdí častěji, nicméně jsou slušně řečeno velmi nepohodlné
-koupit repelent, někde je k sehnání místní účinná citronella, někde ale ne
-alespoň několik měsíců vynechat naprosto všechny mléčné výrobky, vyhnete se tak nepříjemné sluneční vyrážce, když už potkáte nějakého konzumenta mateřského mléka nepříbuzného druhu a bude celý slitý vyrážkou, tak rozdrtit rajče a potřít. do minuty je po vyrážce
Co si určitě vzít sebou:
-vlhčený toaletní papír (líp se rozkládá,než vlhčené ubrousky a udělají stejnou službu
-pláštěnku (neb v prosinci doznívají monzuny)
-baterku
-kapesní nožík
-něco pro děcka, když jim budete chtít dovést omalovánky, tak i pastelky a ořezávátko, je toho zásadní nedostatek, ale stačí i kokina, nebo oplatky, kvůli cenám je to pro místní nedostupné
-propisky, hodně propisek (budete je potřebovat na pojistku v zásuvce), dají se koupit, ale taky ne všude
-nějaký sešitek na poznámky, papír je tu prakticky nedostupný
Co si nebrat:
-v první řadě všelijaké pičoviny, všecko se dost pronese
-žehličku na vlasy, v tropech je vlhko, žehlení je zcela nereálné
-moc oblečení, kdyžtak se dá dokoupit, my jsme tahli hromady a nakonec jsme to ani nevynosili
Výběr hotelu:
-my jsme jeli „na rozpočet“, tak jsme nevybírali hotely, ale ubytování u lidí doma tzv homestay, nebo guest house, bydleli jsme průměrně za 550 kč za noc na oba se snídaní (nejvíce za 735, nejméně za 450)
-pokud není uvedeno jinak, teplá voda se spíš nevyskytuje, než vyskytuje, jestli vás to trápí, je potřeba se na to optat přímo v ubytovacím zařízení
-velikost postelí pro nás taktéž byla překvapením, pod pojmem „manželská postel“ se totiž skrývá jednolůžko o rozměrech 200*140, což se dá na jednu noc zvládnout, jinak ovšem nebrat, taky je třeba se dopředu informovat
-to, že slibují fén a pak v pokoji není (zatím nikdy nebyl) je standardní a neřeší se (vemte si svůj)
-toaletní potřeby zdarma-jedná se o toaletní papír a mýdlo, nikoli tělový mlíčko, sprcháček a šamponek, jak jste zvyklí z egypta
-vybavením každého pokoje je trošku té plísně, někde šváby, všude gekoni a velmi kýčovité textilie
Cesta:
důležité je stanovit si, co chci vidět. Plán si stejně upravíte na místě, dle aktuálního rozpoložení, počasí a priorit. Cestování místní dopravou je velmi psychicky, fyzicky a časově náročné, přičemž sil a odhodlání rychle ubývá.
Pinnawala
-my jsme chtěli vidět sloní sirotčinec, což se ukázalo jako velice špatný nápad. Vstupné drahé to chování „ošetřovatelů“ ke sloníkům bylo otřesné, do nebe volající trýznění těchto nádherných zvířat. Navíc nejsou oproti ideám vypouštěni zpět do přírody, ale cvičí se k práci v lese. To stejné Millenium elephant, tam jsme nebyli, ale potkali jsme lidi, co říkali to stejné. Kdybysme to věděli, tak rozhodně Pinnawalu vynecháme.
Kandy
-co ale rozhodně vynechat nejde, tak královské město Kandy (500 metrů nad mořem, je chladněji než u moře a více prší), je zde Chrám zlatého zubu (boty si dejte do batohu, nenechte si je hlídat ve stánku, nikdy se neotáčejte zády k Buddhovi, ženy musí mít kalhoty, nebo sukni až na zem, muži POD kolena, nikdy ne holá ramena, oblečení se zde nepůjčuje, musí se koupit, nebo vlastní, kapesní nožík si nebrat-prohledávají, prý kvůli terorismu) jezero hned u chrámu (přes silnici od jezera, vedle vlajek burger kingu se nachází maličká jednostolková restauračička, kde se dobře a vydatně najíte) a přenádherná Royal botanic garden (čisté toalety, ale žádné lavičky, jídlo koupit před zahradou). Při obchůzce jezera plného ptáků, varanů a ryb vás zcela jistě osloví mnoho lidí, jež se vám budou snažit nabídnout tance v místním kulturním domě, lístek na tančící opicu stojí 500 šupáků na místě a 1000 od překupníka, tak si to rozmyslete. V Kandy nedoporučuju bydlet v centru, je to velmi hlučné město. My jsme bydleli v kopcích nad městem a super klid. Naše rodina byla úžasná, byli jsme zde dvě noci, paní nám za 550(vegetariánská verze) a 700 (masová) šupů dělala i vynikající bohaté večeře a za 240 šupů oprala igelitku plnou prádla, zapůjčili i počítač na booknutí dalšího hotelu). Z Kandy se dá jet tuk tukem do fabriky na výrobu papíru ze sloních hovínek, tam jsme nebyli, ale prý je to velmi poutavé.
Sigiriya
-naprosto super je Sigiriya rock, (pokud si myslíte, že to nevylezete, tak vylezete, to buďte v klidu, vylezou to malý děcka, důchodci a potkali jsme i lidi s ortézama a se zlomenou nohou). Překrásný výhled na zdánlivě nekonečný deštný les a jakási vyjímečnost tohoto místa vás naprosto uchvátí. Na lístku máte 3 kuponky, jeden odtrhnou při vstupu do areálu s šutrem, druhý u fresek a třetí v muzeu, to muzeum je taková veliká budova, dohromady s ničím, ale máte to v ceně, tak co. Nahoře nekrmte opice, jsou to vychcaný potvory, který na vás pak vlítnou (aby zjistili, jestli v batohu ještě něco nemáte) v tom nejhorším okamžiku, např na schodech, nebo při focení, prostě ví, kdy můžou, stačí ale vzít větývku a jsou pryč. Co není jídlo, to za chvilku pustí, naštěstí se nenaučili techniku „výměny“, jako opice v Indii. V Sigiriyi je všecko blízko, takže až zjistíte, kde bydlíte, ani nebudete potřebovat tuk tuk. Dobře se najíte v hospůdce, kde je zároveň i prodej zeleniny, je to myslím hned první barák na cestě od šutru do vesnice po pravé straně. Bydleli jsme v Kasha Kingdom, nebo tak nějak, a katastrofa, plísně více, než je standardní, zatuchlina a celkově ukrutná špina, 2 dny nám smrděly všechny věci po jedné noci tam, peklo. majitelé protivní jak trn v prdeli a neochotní až hrůza.
Nuwara Eliya
– z Kandy jede do (Nanu Oya) vlak 4 hodiny, odtud pak tuk tukem cca 9 km do Nuwary Eliye, buď sedíte obráceně, nebo stojíte, nebo si místo koupíte od místních, cenu si ale stanovte rovnou, ať se nemusíte dohadovat, ještě se prý místo ve vlaku dá předem rezervovat, to jednoznačně doporučuji, ale nevím kde a jak. My jsme ty 4 hodiny stáli, což žádná hitparáda nebyla. Výhled z okýnka je dechberoucí a nezapomenutelný. Přímo před očima se mění biotop z jednoho na druhý, až do vysokohorských plantáží čajovníků. Nuwara se nachází 2000 metrů nad mořem, jsou tu časté srážky a zima. Určitě se vám budou hodit botasky, mikina, pláštěnka a něco na spaní. Ubytovatelům rovnou řekněte o druhou deku. My jsme v předtuše klidné noci bydleli nad městem v Silver meir aparman, bohužel klid se nekonal, majitel si rád cucne a pak jezdí na skútru (ten startuje u nedovírajícího okna až do 2 do rána), přesně v 5 ráno vás probudí řev špinavců muslimských z blízké mešity, až přestanou špinavci, začne nějaký hinduistický rituál. Namísto jedné noci jsme se zdrželi dvě, ale majitel, místo aby slevil, tak nám místo 4400 šupáků chtěl za druhou noc naúčtovat 5500 šupáků. Blábolil všelijaký sračky o tom, že tu druhou noc zaplatíme až zítra a kdesi cosi, trvali jsme ale na tom, že zaplatíme hned, jak jme se ráno rozhodli, tak jsme měli čas mu vysvětlit, že když nám nedá cenu jako noc předchozí, tak jdem jinam, což by už to druhé ráno bylo problematické. VŽDY trvejte na svém, neukazujte jim, že „to jde“. NIKDY ať nevidí vaši peněženku, důvody jsou zcela zřejmé. V Nuwaře je jezero a Viktoriin park. Za vstupy dáte pár šupáků. Půjčit si můžete i místního poníka, neberte si ho ale u prodejců v parku, místní vám zvíře rádi půjčí i na hodinu za nízký poplatek. Dále stojí za vidění čajová fabrika Pedro od které dojdete příjemnou procházkou plantážemi k pěknému vodopádu nazývanému Skok milenců. S tamilskými sběračkami se můžete vyfotit, neb jejich příjem jsou 4 dolary denně (hrubého), dali jsme třem za fotku jeden dolar dohromady. Po promrzlých nocích jsme se rozhodli zkrátit fázi cestování ve prospěch fáze plážování a zamířili místo do Yale (národní park) do Plážového letoviska Mirrisa. Cesta busem trvala 6 hodin, je však dobré být na nádraží nějakou dobu předem, abyste v buse nestáli, je to 100x horší, než stát ve vlaku. Červený bus dojede na nádraží v 6:20 a odjíždí v 8, bílý dojede v 6:30 a odjíždí v 7 +-.
Mirrisa
-krásná klidná plážová dědina, vlny jak koně, ale pláže nádherný. Večer se pláž promění v restaurace, kde moře zabíhá až mezi stoly. Kouzelné místo. Zde na rozdíl od vnitrozemí už si žena může dovolit sukni, šaty, nebo kraťásky nad kolena a holá ramena (nikdy ovšem ne plavky mimo pláž), taky už můžete být venku po setmění. Nicméně ani tady se žena nesmí od muže vzdálit na metr ani na minutu. V Mirrise se nachází mnoho agentur na pozorování velryb, my jsme jeli s Danushkou za 2 a půl tisíce šupáků. Ostatní lodě stojí 2000 šupáků, ale jsou to s porovnání s lodí Danushky škořápky. Někde ani nemají židle, tak tam sedíte na žíněnkách, držíce se zábradlí jak smetáci. Dají vám snídani (suchou bagetku, čaj, zázvorové sušenky a prášek na blití) Dejte si kinedril a to nepodceňte. V 6 hodin vás vyzvednou před hotelem v 7 se odjíždí. Kinedril si lupnite už na hotelu, jinak ho vyzvracíte, jejich prášky nejsou vůbec účinné. Pak dostanete vychlazený fručko a půl litr vody. I když už zvracíte (já po 5 minutách jízdy) místní „zdravotník“ se o vás náležitě stará, mění vám pytlíky s blitíčkem a spánky a čelo vám potře jakýmsi smradem, co nevím jestli pomáhá. Když budete vypadat, že umřete, tak vás dají na postel. Výlet trvá přibližně 4 hodiny, když velryby najdou, jinak i 7. Je to nádhera, když velryby opravdu spatříte, nepočítejte ale s výskoky a já nevím čím, není to dokument na Zoomu, z velryby vidíte jen záda, z kosatek a delfínů jen ploutve. I tak je to pěkný zážitek.
Hikkaduwa
z Mirrisy asi 2 hodiny v pekelném autobuse. Na toto místo jsme jeli s vyhlídkou na nádherný podmořský život a šnorchlování. Realita je ovšem jiná, vlnky vám plavání velmi ztěžují a stejně ani není co vidět, útesy jsou zničené, je tam jen pár rybek. Pokud nejste surfaři a strojní potápěči, tak se v Hikkaduwě déle jak 2 noci nezdržujte. Kromě jezera, zde není nic k vidění a pláže jsou jinde lepší. Jezero se nedá obejít, pokud ho chcete vidět, dá se pronajmout loď i s řidičem (river safari). Je to dvouhodinová projížďka po jezeře hlubokém cca 30cm, takže se často stane, že uvíznete a řidič pak loď vytlačí. Zvířata nevidíte, vyplaší je motor člunu. Ale projížďka jako dobrá. Vlak do Colomba jede asi 2-2,5 hodiny. Tam pak buď na bus, nebo na vlak do Katunaye (letiště).
Na co si dát pozor:
-v první řadě na to, aby místní neviděli vaši peněženku, jsou hodně „na prachy“ a nedali by vám pokoj, peníze si tedy nachystejte vždy předem do kapsy
-peníze samozřejmě rozdělte do více peněženek, nebo si vybírejte v bankomatech (někdo tvrdí, že je to výhodnější, my máme fio a poplatek za výběr je myslím 160, proto jsme jeli s hotovostí v dolarech, eura sem ani nevozte, neví co to je a jsou pro ně zcela bezcenná)
-alespoň před jídlem si vždy umyjte ruce vlhčeným toaletním papírem
-na pálivé jídlo, můžete 100x říkat NO SPICY, ale oni mají buď jiná měřítka, nebo je jim to u řiti, někde vyhoví, jinde ne
-v případě, že kouříte, si nezapalujte na veřejnosti, v momentě z vás vyžebrají všecko do posledního cigára
-na ovoce ve vlaku, porcuje to v neumytých rukách ve kterých ošmatal celý vlak
-vždy musíte mít nachystaný drobný, teda jejich stošupáky, často totiž hrají hru „nemám naspátek“, některý to po vašem neodchodu a nevzdání čekání na svoje peníze přestane bavit brzo a peníze vám vrátí, jiný to vydrží dýl, opět jim to nesmí projít, pamatujte na to, že se nemají rozmazlovat!
-vracení peněz, oni vám třeba vrátí, ale zcela úmyslně ne celou částku, běžné je to i u vlakových lístků a v obchodech, vždy přepočítat rovnou před ním, bránit se, nemávnout rukou -N EROZMAZLOVAT
-smlouvání, když si něco usmlouváte a nemáte pak drobný, tak vás stejně oberou, jak v obchodech, tak tuk tuky atd
-na „ver ar jů from“, ve chvíli, kdy se za tímto otočíte ve snaze být slušný a odpovědět si zaděláváte na zásadní problémy (žebrání, otravování, snahu vás zatáhnout na nějaký program, ze kterého má dotyčný provizi)
-pijavice-jsou častější po deštích, skáčou i ze stromů, takže se jejich působení neomezuje pouze na nohy, stačí je ale namyslit a odpadnou. Reálně vám od nich žádné nebezpečí nehrozí, jen po kousnutí vám asi půl hodiny z ranky poteče krev. běžně se nevyskytují v ulicích, ale vždy na ně narazíte, když si zaskočíte do pralesa. Chce to klid, hysterickým řevem a natahováním slizké pijavice mezi prsty si nepomůžete, časem se tomu budete smát
-vozte jen 10 a více dolarové bankovky, na ty menší vám budou chtít dát nízký kurz, nebo vám je ani nikde nevezmou
-dolary můžete často použít i na úhradu ubytování (dejte pozor na kurz)
Další
-obrovské množství psů a koček v hrozném zdravotním stavu, často mají svrab, často blechy a jiné parazity. Mě jako milovníkovi všech živých tvorů to trhalo srdce. Potřeba si ale uvědomit, že každý má svůj osud, každý si musí „to svoje“ prožít. Z vlastních zkušeností můžu říct, že jsem některá zvířata, tedy jen vyloženě ta, která stála o kontakt pomazlila a nic se nestalo, klidně je krmte, nikdy vám neublíží
-místní voda- její zdroje, tedy kohoutky jsou po všech městech na každém kroku, uvádí se, že není pitná, nebo jen po převaření. My jsme ju pili od prvního dne rovnou z těch kohoutků a i měsíc po návratu si spokojeně žijeme 🙂
-představa vlhkého tropického vzduchu (prádelna) může někoho děsit, nic lepšího jsem ale ještě nedýchala, aklimatizace proběhne tak do 10 minut po vylezení z letiště
-simkarta-někteří dostanou sim kartu Dialog už na letišti u pasovky, nám nic nedali. Nicméně i tak doporučuju si kartu přímo na letišti zakoupit, není zdarma jako u nás a její koupě obnáší asi 40 vytištěných papírů a POZOR musíte předložit pas, jde to ale rychle, tak do 20 minut ji máte, s dalším dobíjením vám rádi pomůžou tam, kde si kupon zakoupíte. Dialog a Mobitel, nic jinýho nemá pořádný signál. mezi sebou si voláte téměř zadarmo, do česka za cca 5 kč minuta.
-smlouvá se u všeho, kromě věcí, co na sobě mají cenu natištěnou a vstupenek u Unesco památek (i tak mají místní lidé ceny jen třetinové, nebo vstupné neplatí)
-bordel je zde ukrutný, oni prostě nebyli nikdy zvyklí po sobě uklízet, cokoli spotřebovali, bylo jen z rostlin a to se rozložilo, plasty vůbec nechápou, tam kde je řeka a moře se to „uklidí“ tam a kde není se odpadky pálí buď hromadně (celá ulice), nebo každý před svým domkem. Toto se vždy děje po 17 hodině.
-noční rány znějící jako výstřely-jsou to petardy na uctění duší mrtvých, ozývají se všude, hojně kolem 2 hodiny v noci
-den na Srí Lance je krátký, v 18:00 přesně se setmí a jako lusknutím prstu je tma jak v rancu, slušný člověk za tmy buď nevychází vůbec, nebo jen ve skupině, tma přikryje spoustu zlodějů a sexuálních násilníků…
-zde jsem přišla o VEŠKERÉ iluze o mírumilovných, zbožných a přátelských hinduistech a buddhistech, každý chce za všecko zaplatit, každý vás chce obrat, ať už legálně, nebo normálně okrást, často vás natáhnou, ani si nevšimnete atd…
-ženy by se od svého „muže“ neměly vzdálit ani na minutu a to ani za dne, jsou velmi nebezpeční, neradno to podceňovat
-v případě, že cestujete s dítětem, tak vám na něho bude chtít každý šahat, milují děti
-spropitné se uvádí 10%, tam, kde vám ho přímo nenaúčtují je ale na vás
-připravte se na to, že místní se na vás budou dívat, když jíte. Z nějakého důvodu se to dělo VŽDY a v KAŽDÉ hospodě, klidně si sednou k vašemu stolu a budou sledovat, jak jíte, popřípadě si něco pošuškávat a smát se. Tomuto se nelze vyhnout, lze si na to však zvyknout
-čas jídla-to, že si snídani objednáte na 7:00 a večeři na 19:00, opravdu nic neznamená, oni se ptají jen ze slušnosti, ale nikdy vám to na čas nenachystají, když si dáte jídlo na 7, tak tak o půl 8 nejdřív sejdite ke stolu a i tak jídlo nebude, večeře to stejné, tak to tady chodí, oni se nezmění, to vy si zvykněte
-podtácky zde nejsou podtácky, ale zakrývačky sklenic, aby se vám v pití netopily muchy
-komáři střídají muchy už kolem 16té hodiny
-když se ptáte na cestu, nebo na odjezd vlaku/busu VŽDY se ptejte minimálně 5 lidí a odpovědi pak zprůměrujte, oni vám poradí i když vám vůbec nerozumí, nechápou co chcete a ani neví, kde místo které hledáte je, to myslím smrtelně vážně. Zárukou správné odpovědi není ani nádražák, ani prodejce lístků, ani policajt. Spíš neví nic nikdo. Ve vlaku i v buse se raději 5x optejte znovu.
-pozor na všechny nadháněče, nejde jim o vaše blaho
-tuk tuk si nejlépe nechejte zavolat hotelem, je to alespoň malá záruka poctivosti, ale taky ne vždy
-na to, že si objednáte tuk tuk třeba aby vás večer někde vyzvednul se moc nespoléhejte, nám se nikdy nestalo, že by dojel, prostě jim to vypadne a neřeší to, pokud si zaplatíte čekání, tak tam ale bude (peníze až potom, nikdy ne předem)
-i řidič, kterého si najmete bude mít snahy vás někam vecpat, bude vám tvrdit hory doly a slibovat kdoví co, zde opět platí, nejde jim o vaše blaho
-řidiči tuk tuků vám budou často tvrdit, že vlak/bus na který jedete nejede, je stávka atd, někdy ano, jindy se jen snaží o to aby vás tam zavezl sám.
-krávy i když vypadají mírné, tak o lidskou společnost nijak zvlášť nestojí, pamatujte, že kráva kope v úhlu 360 stupňů a má velmi nebezpené rohy, když ale leží, tak kvůli tomu, aby vás nakopla vstávat nebude
-mlíko je zde velmi drahé a málo dostupné, my ho ale stejně nepijem, tak se nás to nijak nedotýkalo
-rýža a nudle, je to tady prakticky jediná možnost, v případě, že nemáte snídaně v hotelu, tak to budete jíst už od rána
-pizza na srí lance ne
-hranolky jsou drahé a to až překvapivě, nicméně po záplavě rýže si je stejně dáte, tatarka neexistuje, kečup je vynikající
-ve vnitrozemí si sami neperte, nic tu neschne, poproste místní a předem domluvte cenu, mají sušičky
-u pláže už si vyperte sami, prací potřeby nekupujte, ty jejich mazlavý mydýlka operou líp, jak naše prášky
-čas tu ubíhá a je chápán jinak než u nás, naše teorie k tomuto byla taková, že oni mají času dost, protože se pořád převtělují a mají tak na různé věci mnoho dalších životů, s tím se dá docela ztotožnit
-často bude něco zítra, nebo později a není to nikdy
-na jídlo v některých zastrčených hospodách (garáží se stoly) čekáte i hodinu a vůbec to ve finále nestojí za to. Stalo se nám i to, že jsme si objednali a majitel a kuchař v jedné osobě šel teprve shánět plynovou bombu, aby nám to jídlo měl na čem udělat
-oni vůbec neplánují i když mají na dny Poji (úpněk) každých 28 ní svátek a vše je zavřené, tak si nedokážou nakoupit na ten den dopředu. Normálně vyrazí do obchodu, jako každý jiný den, zjistí, že je zavřeno a jdou dom, nic nejí, dokud zase neotevřou, to platí i pro vás, pokud máte objednanou snídani na ten den, tak s tím moc nepočítejte. Některé hospůdky ale otevřené jsou.
-chlastovny jsou ve svátky i dny Poji zavřené, lahváče od Lágru jsou zálohované, po vrácení flašky peníze opravdu dostanete zpět, ve frontě musíte předbíhat, jinak pročekáte mládí kvůli šesti deci piva.
-jídlo ve vlacích i busech je poživatelné, vynikající je kukuřička (ale světlá, tmavá je tvrdá jak brok) a pytlíčky s cizrnou, jedna je solená, tak červená je čili.
-místní jí rukama, takže příbory jsou pro ně velmi zvláštní nástroje, k jídlu vám často musí stačit lžička a vidlička, nože jen v hotelech a to jen vzácně
-24. a 25.12 jsou pro místní nějaké velké svátky, takže jsou doma z práce i školy a je jich všude plno, na plážích může být poněkud těsno
-děti i dospělí za vámi často přijdou a něco chtějí, nejčastěji vám něco dohodit, prodat hulení (nekvalitní- nebrat), prodat cokoli jiného, něco vyžebrat, nebo cigára
-chudoba je zde relativní, oni nepotřebují to co máme my, nemají elektriku, tudíž nepotřebují spotřebiče, nemají koupelny (ty jsou společné v ulicích) tudíž neplatí za vodu, oblečení a základní potraviny jsou i pro ně levné, není teda potře je litovat a něco jim dávat
-stírací losy si nekupujte, jako cizinec si výhru stejně nevyberete
-čaj je zde velmi silný, pokud si ho dáte večer, počítejte s nocí pročučenou do zdi
-dolary proměníte ve zlatnictví, nebo místní cestovce, o kurzu se smlouvá, banky otevírají v 9 a zavírají ve 3, navíc jsou v nich fronty
-šaty a gatě tu stojí 800-1000 šupáků, triko kolem 1000-1200
-nikde nejsou chodníky, jen silnice a stoka plná varanů
-tzv cestovatelský průjem jsme za celou dobu neměli. Ten nastal až po návratu dom k hnusné mouce, mlíku a cukru, i když máme čisté (rozumějte hygienické) jídlo, jíme stonásobně větší sračky.
Závěrem něco o mě, jsem žena 30 let, poměrně líná, (každý krok si dvakrát rozmyslím), samozřejmě mnohaletá vegetariánka. Anglicky umím jen hau mač a brejkfast, ale co neumím říct, to umím nakreslit. Zásadní porušovač hloupých a nesmyslných nařízení (např nekrmte opice, nepijte vodu). Doma velmi dbající na hygienu, milovnice spánku. Nesnáším nedochvilnost a davy lidí, děcka zejména. Výše zmíněným se v žádném případě nechlubím, jen to považuji za naprosté dno pro zvládnutí takové cesty v pohodě a klidu. Pokud jste na to lépe, tak si samozřejmě vylezte Adamovu horu, vyšlápněte na Konec světa atd. Jak jsem už psala, jsem líná…
Srí Lanka je stav mysli, když nesplynete, odtrpíte to….
S přáním krásných dnů Lenka
PS: pokud máte nedejbože letenky s fly dobaj, tak si vemte do letadla jídlo a pití. Z prahy do dubaje vám dají 100ml vody a pak zdechni, nebo dej 2 doláče za půl litr, z dubaje na Srí Lanku vám nedají vůbec nic
Podporuji Kočky SOS http://www.kocky-hodonin.estranky.cz