Článek o Berlíně jsem psala již před rokem a obsahuje zejména klasická turistická místa, která stojí za to v Berlíně navštívit. Tento rok jsem se tam vydala znovu, opět kvůli koncertu, a objevila jsem několik dalších míst, kvůli kterým mám Berlín ještě radši. Zejména tedy “Berlin guide” rozšiřuji o místa, kde se najíst s odkud se na Berlín podívat z výšky.

 

 

Získejte cestovatelské tipy jako první!
Zájezdy na last minute přes cestovní kanceláře až se slevou 70%, naleznete zde >>

 

Tentokrát jsme pro cestu do Německa využili společnost Eurolines, konkrétně jejich akci 1+1, díky které nás vyšly zpáteční jízdenky pro jednu osobu na 400 korun. Eurolines jsem si za poslední rok oblíbila i více než klasický Regiojet a cesta s nimi utekla velmi rychle v takřka prázdém autobuse, vzhledem k tomu, že jsme jeli ve čtvrtek ráno. Pro ubytování jsme zvolili penzion na stejné ulici jako minule, ve čtvrti Charlottenburg. Penzion byl příjemný, na pokoji bylo vše, co jsme potřebovali a vybrali jsme ho zejména kvůli vhodné lokalitě.

 

Jak jsem již zmínila, do Berlína jsme přijeli hlavně kvůli koncertu skupiny State Champs. Ten se odehrával v malém klubu Bi Nuu, který mohu určitě také doporučit k navštívení. Nachází se pod stanicí nadzemky a je poměrně malý a má zajímavý interiér.

 

 

Koncert byl hned první den našeho pobytu, kdy bohužel i většinu dne pršelo. Čas před koncertem jsme využili k procházce kolem East Side Gallery, kde se od minulého roku objevily nové malby a některé části byli rekonstruované. Zároveň se zde také objevily zábrany, aby již lidé nemohli malovat přímo na stěnu. Pokud budete v okolí, určitě doporučuji si udělat analogový strip fotek z typické berlínské fotobudky. Jeden strip Vás vyjde na 2 eura a budete si na fotky muset třeba i 5 minut počkat, ale za mě je to nejhezčí suvenýr z tohoto místa. 

 

 

 

 

Na večeři před koncertem jsme se rozhodli zajít do Cocolo Ramen, kam jsme se chytěly podívat už před rokem, ale tehdy bylo zavřeno. Od té doby se přestěhovali do čtvrti Bizirk Friedrichshain-Kreuzberg hned na nábřeží odlehlého kanálu Sprévy. Údajně se jedná o nejlepší ramen v Evropě a pro nás to byl i první ramen vůbec. Mají asi sedm různých variant v cenové relaci okolo 10 eur. Jídlo je to opravdu hodně velké a i poměrně dobré, na můj vkus ovšem bylo v mnou zvolené variantě až příliš mořských řas, ale sto lidí sto chutí a příště si také zkusím dát jinou variantu.

 

 

 

 

Druhý den jsme se vydali nejdříve do Reichstagu, neboli budovy Říšského sněmu. Procházela jsem kolem pokaždé, co jsem byla v Berlíně, ale nikdy mě nenapadlo se na tuto budovu zaměřit. Přitom je zde možné bezplatně navštívit skleněnou kupoli na střeše. Je třeba se předem registrovat na jejich stránkách, rezervovat si konkrétní čas a zejména ověřit identitu. Poté Vás při návštěvě výtahem vyvezou až na střechu, ze které je skvělý výhled na Berlín a je zde také restaurace.

 

 

Poté jsme se prošli kolem klasických turistických míst jako je Braniborská brána, pamárník holocaustu, Vítěžného sloupu či muzea Topography of Terror. Následně jsme se zastavili na jídlo v kavárně westberlin bar&shop. Mají zde dokonalé cheesecaky i horkou čokoládu a celkově je zde velmi příjemný prostor pro odpočinutí.

 

 

 

 

Jako poslední jsme ten den navštívili Bauhaus Archiv Museum, bohužel jsme se nedostali dovnitř, ale alespoň jsme si prohlídli exteriér budovy. Pro zájemce o archutekturu je to jistě zajímavé místo.

 

 

 

 

Poslední den jsme si prošli čtvť Mitte a muzejní ostrov. Většinu míst v této oblasti, zejména Alexanderplatz, jsem již popsala v minulém článku. Od té doby můžu přidat pouze tip na snídani – Flakes Corner. Místo kde si můžete nakombinovat nejrůznější a nejzvlástnější cereálie, dát si neobvyklé mléčné koktejly či si zakoupit americké sladkosti. Bohužel cena za misku cereálií je 5-7 euro, ale je to zajímavé místo na návstěvu.

 

 

 

Ještě několik rad na závěr… Pokud někoho lákají nákupy v Primarku, silně nedoporučuji chodit do jejich pobočky v centru, zejména o víkendu. Určitě se vyplatí dojet do vzdálenějšího obchodního centra. Na Alexanderplatz se nejde vzásadě ani pohnout v uličkách, jak je tam narváno.

Také určitě doporučuji mít vyměněný dostatečný obnos peněz v hotovosti, protože jsme se často setkali s nemožností platit jídlo kartou, respektive šlo například platit až od určité částky. 

Dále automaty na jízdenky metra a vlaků sice přijímají karty, ale nepřijímají MasterCard ani Visa!!! Pouze Meastro a ještě jeden typ karty, který jsem ani neznala a je pravděpodobně v Německu rozšířený. S tímto faktem také souvisel náš nedostatek hotovosti, jelikož jsme museli všechny lístky platit v hotovosti. 

 

Berlín je dle mého názoru skvělé místo a jsem ráda, že se tam každoročně vracím a je stále co objevovat!

 

Veronika K

(více fotek na mém Instagramu)

Berlin 2.0 – roční update
Štítky:        

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Získejte cestovatelské tipy jako první!