NEAPOL-rozhodně ne vidět a zemřít.

Cesta do Neapole začala hledáním letenky.Bylo to zdlouhavé a ve finále nic moc.Buď zbytečně drahé nebo spřestupem vŘímě a dvou hodinovou čekačkou.Takže jsme letěli jenom do Říma-Fiumicino a odtud vlakem do Neapole. Před letištěm vŘímě stála dlouhá fronta na cosi.Posléze jsme zjistili,že na koupi jízdenek na autobus do města Říma.Prodají vám jízdenku určité barvy,která koresponduje sbarvou společnosti,se kterou pojedete.Když totiž „vyprodají“jeden autobus,tak automaticky začnou prodávat jiný. Trošku chaos,ale dá se to.

Cesta do Říma vpohodě.Na vlakovém nádraží si podle popisů na tabulích koupíte jízdenku a jedete.

Do Neapole jedeme asi hodinu.Vlak je pohodlný,čistý a nedrncá.

Jsme na místě.

NEAPOL.Po italsku NAPOLI.

Je tady velice zajímavé nádraží.Takřka zjiné planety.Vůbec,celý prostor před nádražím je jak zjiného světa.

Je večer a zrovna začalo pršet.Náš hotel měl být vlastně hned proti nádraží.Po dotazu kudy kam,nás poslali sice správným směrem ,ale místo doleva směr doprava.Takže jsme vyrazili,obkroužili celé náměstí a trochu nevěděli kudy.Při jedné zastávce a koukání do mapy,Pepa zařval.Zprvu to vypadalo,že na mě,ale ne.Jeden místní“podnikatel“už měl ruku vmém batůžku,který byl na mých zádech.Naštěstí se při tom řevu lekl,stejně jako já,a utekl bez úlovku.Pak už vpohodě.

Bydlíme vhotelu Ideál-přes Booking.com.Je to opravdu ideál,hlavně, co se umístění týká.Sídlí vdosahu centrálního nádraží.Takže všude to jde po svých. Pokoje sice malé,ale sdokonalým servisem.Každý den výměna všech ručníků(pro každého 3),úklid.Snídaně dostačující,hlavně kafíčko.A to vše za 32euro.No,nekupte to.

Neapol je město,které má jednu obrovskou výhodu.Má Vesuv a Pompeje.

Na Vesuv dojedeme z „našeho“nádraží.Jedeme příměstským vlakem,což je něco mezi vlakem a metrem.Jedeme asi 10 stanic,až se objeví zastávka Circumvesuviana.

Tam vystoupíme a spolu sdalšími nadšenci zaplatíme 20euro/osoba cestovce za dovezení kVesuvu.Jedeme něco přes hodinu,pomalu a do kopce.Viděli jsme i pěšky jdoucí .Když jsme po 3hodinách sjížděli zpátky,tak jsme je opět viděli,jak stále stoupají serpentinami kparkovišti pod Vesuvem.Autobus nás dovezl totiž pod Vesuv a ne na Vesuv.Pak to teda jde natvrdo.Stoupáte a stoupáte,dýcháte a dýcháte.Kdysi jsme lezli na Adam’s Peak na Srí Lance(5200schodů) a tohle mi to dost připomnělo.Ale zdolali jsme vrchol-a stálo to za to.

Zfumarol stále uniká kouř svědčící o aktivitě sopky.Vy se kocháte pohledem do kráteru a říkáte si bouchne či nebouchne.Nebouchla.

ZVesuvu je nádherný výhled na neapolský záliv. Při pěkném počasí. My ho měli.

Další den jsme se vydali do Pompejí. To je teda síla. Jede se opět metro vlakem ještě dalších 10stanic za stanici vesuvskou.Vchod do areálu je vlastně hned před stanicí.Zaplatíte 11euro a jdete.Je fakt,že eura jenom lítají,ale nakonec,k cestování to patří.

Pompeje jsou silné.Emočně silné.Není to film,není to fikce.Opravdu se to stalo.Je nepředstavitelné,že kdysi tady bylo město,které si žilo svým životem.

Lidi ,zvířata a najednou konec.Když vidíte zpopela vydolované domy,ulice,lidi…jde vám mráz po zádech.A když si uvědomíte,že možná chodíte po dalším patře domu,tak vám moc dobře na duši není.

Strávili jsme vPompejích celý den. Z celého areálu vychází ohromná síla a návštěva je velkým zážitkem.

To a mnohem více je součástícestování. Teprve na cestách si člověk uvědomí,co vlastně chce,co je jeho smyslem života . Takže,přátelé,cestujme,co se do nás vejde.

ZNeapole jsme se letecky přesunuli na Sicílii.O tom ale příště.

Milena