Náš výlet do Říma vznikl jako podzimní spontánní nápad během jedné z akcí Wizzairu. Společně s letenkami jsme si v těmto moment i pořídili členství v Discount klubu a již tyto první letenky nás vyšly výhodněji, než kdybychom je kupovali bez členství. Běžná cena zpátečních letenek by pro jednoho byla za cca 1200, cena pro členy plus polovina členství vyšla asi na 1100 a tak jsme ušetřily 100 korun na osobu. Ze spontánní ho nápadu se ale nakonec stal skvělý třídenní únik od únorové zimy do jarního Říma.

 

 

Získejte cestovatelské tipy jako první!
Zájezdy na last minute přes cestovní kanceláře až se slevou 70%, naleznete zde

 

Z letiště Ciampino jsme původně chtěli jet vlakem, jelikož se to zdálo jako nejlevnější varianta, ale nebyli jsme schopni najít autobus, který jede na nádraží, a nakonec jsme jeli se společností Terravision, která nás dovezla za 4 eura na stanici Termini. 

 

Poblíž Termini se nacházel i náš hotel a rozhodli jsme se dojít k němu pěšky. Ubytování nás trochu překvapilo, jelikož se nejednalo o hotel, ale spíše o typ ubytování jako Airbnb, přestože bylo inzerováno na Booking.com. Jednala s námi moc milá starší asiatka, u které jsme nejdříve v bytě zaplatili za ubytování a poté nás odvedla do domu, který byl ve vedlejší ulici a vlastně se jednalo o pokoj s vlastní koupelnou v bytě, kde byly ještě další dva pokoje. Snídani jsme měli zařízenou v blízké kavárně v podobě kávy a pečiva, dle našeho výběru. Nebylo to podle našeho očekávání, ale vzásadě jsme si nemohli na nic stěžovat a v poměru k nízké ceně to bylo naprosto dostačující – Roma Prince Inn B&B.

 

Ubytovali jsme se kolem druhé a hned jsme si vyrazili sehnat rychlý oběd a na procházku po okolí. Prošli jsem skrz Parco Del Colle Oppio až ke Colosseu. Vidět tuto stavbu na životě je skvělé, ale bohužel teď přímo vedle staví novou stanici metra, takže okolí je značně rozbořené. Poté jsme se prošli kolem Románského fora až ke Kapitolským muzeím a Ceasarova fora na Piazza Venezia. Jako poslední jsme zamířili k fontáně Trevi a následně jsme už ubírali zpět k Termini, jelikož se začalo stmívat. Cestou jsme viděli například krásně osvětlenou basiliku Papale di Santa Maria Maggiore. 

 

 

 

 

Druhý den jsme hned ráno využili jedinkrát římské metro, které je ale poměrně levné a přehledné. Dojeli jsme červenou linkou na stanici Ottaviano, prorazili si cestu skrz tisíce nabídek výhodných prohlídek a dorazili až k Vatikánu. Po shlédnutí fronty, která se čekala na prohlídku basiliku svatého Petra, jsme se rozhodli, že nás stačí i výhled pouze zvenku. Náměstí a basilika jsou ale krásné a opět je to jeden ze zážitků, kdy jsem konečně viděla tak známou věc na živo. Z Vatikánu jsme se přesunuli k Andělskému hradu, který nás ale příliš nenadchnul a dále přes Piazza Navona, na které je fontána čtyř řek, jsme se dostali až k Pantheonu, který nás naopak úplně ohromil svou obrovitostí. Od Pantheonu jsme vyšli na ulici Via del Corso, která je plná spousty značkových obchodů a následně zahnuli do Via del Condotti, která připomíná pražskou Pařížskou, a vede přímo ke Španělským schodům a Trinitá dei Monti. Ze schodů je skvělý výhled, ale ještě lepší je z Piazza Bucarest, která je jen kousek vedle v parku Villa Borghese. My jsme parkem zakončili náš den a poté se jen vydali pěšky zpět. 

 

 

 

 

Klasicky mám i doporučení, kde se najíst. Prvním je restaurace-stánek, který nás nadchl asi nejvíc. Jedná se o Pasta Imperiale (Via dei Coronali), které se nachází v krásné úzké, lehce zapadlé, uličce. Jídlo se tu sice podává na plastových talířích a je zde jen pár míst k sezení na barových židlích, ale jídlo opravdu stojí za to. Můžete si vybrat z několika druhý domácích těstovin a namíchat je s omáčkou podle Vaší chuti. Klasická porce stojí 5-6 euro, a bohatě stačí, případně si lze za 8 euro koupit velkou porci.  Jednoduše shnuto – nejlepší těstoviny našeho života.

 

 

 

 

Nedaleko je potom Gelateria della Palma (Via della Maddalena), což je podnik s dlouhým zakrouceným pultem se 150 příchutěmi zmrzliny. Nejdříve si u pokladny koupíte příslušnou velikost kornoutu či kelímku a poté si vyberete příslušný počet příchutí. My si vzali každý kornout na 4 kopečky, výběr byl náročný a porce tak obrovská, že jsem ji sama nebyla schopná sníst.

 

 

 

 

Na zbylé dva podniky jsme narazili spíše náhodou, jelikož naše první volba nevyšla. V prvním případě jsme hledali doporučenou pizzerii, po které nikde nebyla ale ani zmínka a zkusili jsme tedy zajít do první jiné pizzerie, kterou jsme našli – Pizzeria Il Grano (Via degli Equi). Neprodávají zde klasickou pizzu, ale oválnou z odlišného těsta. Zajímavé jsou zejména příchutě. My měli lososa s pistáciovým pestem a rukolu s gorgonzolou, medem a ořechy. Obojí bylo vynikající.

 

 

 

 

Druhou naší náhodou byl podnik Radici (Via Emanuele Filiberto), který měl jako jeden z mála otevřeno, když jsme hledali večeři kolem deváté večer. Původně jsme si chtěli někde dát těstoviny, ale tady nás pán přesvědčil na pizzový chléb s mozzarelou, rukolou a rajčaty, a rozhodně jsme nelitovali. Navíc byl extrémně milý, vyprávěl nám odkud je, na Itala měl skvělou angličtinou a také nám nabídl k ochutnání výborný sýr a dezert z fíků. Jídlo bylo výborné a zkušenost s obsluhou ještě lepší!

 

 

 

 

Třetí den jsme odlétali již kolem poledne, a proto jsme se už jen procházeli v okolí a následně se snažili najít správný transfer na letiště, abychom neskončili jinde než na Ciampinu. Termini bylo v tomhle ohledu velmi zmatené, a nakonec jsme raději zvolili dražší společnost za 6 eur, jenom abychom už byli v klidu na letišti a nemuseli se stresovat. Let byl následně bez problému, ale teplotní šok v Praze strašný… 🙁 😀

 

 

Veronika K.

(pro více fotek sledujte můj Instagram)

Na skok se ohřát do Říma
Štítky:        

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Získejte cestovatelské tipy jako první!